Tajemství modrých dopisů – Emily Bleeker

Autor: Emily Bleeker
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2018
Počet stran: 313

„Vždycky si připomněl, že se jí nepoctivost příčila. Jednou, to byli ještě děti, jí automat v obchodě vyhodil dvě žvýkačky místo jedné, a tak šla okamžitě k pultu a zaplatila další čtvrťák. Na majitele to udělalo takový dojem, že za pult pověsil její fotografii s nápisem Nejpoctivější zákaznice. Nikdy nepřekročila povolenou rychlost, nepodváděla při písemkách a bonbóny si kupovala až v kině. Jak si tedy sakra mohla udržet tohle tajemství?“

Luke si připadá v koncích. Nejenže se vyrovnává se ztrátou milované manželky Natalie, ale také se musí postarat o své tři děti. Pak mu jednoho dne začnou chodit dopisy v modré obálce, jež Natalie napsala ještě před svou smrtí a v nichž mu radí, jak má dál žít. Její nejlepší kamarádka Annie, která Lukovi pomáhá s dětmi, se obává, že jejich čtení jen prodlužuje zármutek, Luke se však nedokáže odtrhnout. A pak narazí na tajemství, které možná obrátí celý jeho dosavadní život v prach – lhala mu Natalie o jejich dětech? A kdo je ten neznámý člověk, jenž dopisy posílá?

Emily Bleeker objevila svou spisovatelskou vášeň během kurzu tvůrčího psaní, který připravovala pro své studenty. Záhy se jí v mysli vynořilo nesčetně postav. Po boji s velmi vzácnou formou rakoviny našla odvahu se o svůj vnitřní svět podělit s ostatními. Emily žije na předměstí Chicaga s manželem a čtyřmi dětmi. Snaží se naučit hrát na kytaru, zpívá (nahlas), když hraje rádio, a vytvořila si svou novou závislost – běhání.

Pokud máte náladu na smutný příběh zahalený tajemstvím, tak sáhněte po knize Tajemství modrých dopisů. Ale kromě pár slz, které uroníte se i zasmějete a zasníte.

Luke je hodný, upřímný a milující manžel a otec. Po smrti manželky, která umře na rakovinu, zůstal sám na výchovu třech dětí a neví jak dál. Truchlí po Natalii, ale zároveň musí být silný pro své děti. Nad vodou ho drží dopisy od Natalie, které mu chodí poštou v modrých obálkách. Kdo je ale posílá? Tím začíná celé tajemství, které Luke odkrývá kousek po kousku. Fantazie mu pracuje na plné obrátky a on z toho začíná být v koncích.
Ani se mu nedivím, nedokážu si něco takového představit. Místy jsem Natalii proklínala nebo nenáviděla. Dopisy plné lásky a vzpomínek bych asi ještě zvládla, ale zpověď velkého tajemství, které přede mnou nejbližší člověk ukrývá skoro celý život, by na mě měla velmi negativní dopad.

Všechny postavy jsou napsány dobře, i když měly zápornou roli, tak mi nevadily. Oblíbila jsem si Annie. Mít vedle sebe někoho jako ona, je podle mě v takových smutných životních situacích skoro nutnost. Je upřímná, vtipná a láskyplná. Není vtíravá a i když sama truchlila po své nejlepší kamarádce, byla Lukovi a dětem velkou oporou.

„Luke z pokoje odešel s pocitem, že svou rodičovskou úlohu pro jednou zvládl dobře. Pohlédl na hodinky. Už před půlhodinou měl Jessie vysvobodit. Zrychlil, začal brát schody po dvou, z posledního seskočil a přitom mu něco vypadlo z kapsy. Myslel, že je to nějaký Nataliin dopis, ale pak si uvědomil, že ty má ještě pořád v kabátě. Ne, byla to ona tajemná obálka z krabice.“

Děj příběhu je plynulý a hlavně velmi čtivý. Tajemství modrých dopisů je napsáno srozumitelně a mnohdy ve vás poslední slovo v kapitole vyvolá pocit, že se musíte ihned pustit do dalšího čtení, že není možné knihu odložit. No, odložit jako odložit. Já ji byla „nucena“ párkrát odložit, ale jen z toho důvodu, abych se uklidnila, vyplakala pár slz nebo se jednoduše vydýchala. Všechno na mě působilo velmi emotivně a ten konec? Ten byl naprosto smrtící.

Tajemství, o kterém jsem se již párkrát zmínila mě dostalo. Ani jednou, jedinkrát, za celou knihu by mě to nenapadlo a než jsem se pustila do tohoto psaní, musela jsem si dát pár dní pauzu. Dát si odstup od celého příběhu, protože se ve mě svářely neskutečné emoce. A teď, když tyto řádky píšu, tak mám pocit, že odstup byl o ničem, začínám do toho zabředávat zpátky…

Tuto knihu doporučím všem ženám, které mají rády emotivní příběhy, které chtějí také děj, aby byl obklopen tajemstvím a třeba i trochou napětí. A hlavně těm, které budou připraveny a mít papírové kapesníky v XXL balení! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Tajemství modrých dopisů můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Podzim, na který nezapomenu – Robin Constantinová

Autor: Robin Constantinová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 334

„Wren si odhrnula vlasy z očí a připomněla mi tak první večer, kdy jsem ji viděl. Neměla ani potuchy, co to se mnou dělá, jak roztomile přitom vypadá. Stejně jako tenkrát, kdy mě zachránila. Copak jsem nějak tušil celou tu dobu, že tahle chvíle přijde? Ty oči, o které jsem s takovým odhodláním usiloval, byly teď doširoka otevřené a vpíjely se do mě.“

Wren je úplně obyčejná hodná holka. Průměrně oblíbená, průměrně chytrá, vždycky ochotná udělat to, co se od ní čeká. Jenže s nástupem na střední má už té své nijakosti právě dost. Chtěla by být jiná, zajímavější. Jenže neví, jak na to. 
Grayson byl na střední Wreniným opakem: hvězda lakrosového týmu, jeden z nejlepších ve třídě, zářnou budoucnost měl jistou. Pak ho ale vyloučili ze školy za podvody při psaní esejí. Jeho skvělý život se v tu ránu změnil a on dopadl na tvrdé dno.
Ačkoliv to tak nevypadá, Wren a Grayson mají hodně společného: minulost, které se chtějí zbavit, a budoucnost, pro kterou chtějí žít. Jak dopadne jejich osudové setkání? Dokážou společně najít svá nová já, nebo jim jejich nadšený, leč poněkud rozpačitý podzimní románek přinese jen další starosti a trápení?

Podzim, na který nezapomenu je příběh dvou mladých lidí, kteří se vyrovnávají se svými chybami, povahovými rysy a okolím. Podaří se jim najít k sobě cestu, i když jsou tak odlišní? Změní své dosavadní životy k lepšímu?

Wren Caswellová je mladá šestnáctiletá dívka, která má před sebou celou střední školu a hned v prvním ročníku po ní chtějí, aby si vybrala, na jakou vysokou školu půjde a ona ani neví, zda na vysokou chce. Je tichá a bezproblémová, nezapojuje se do dění kolem sebe a to ovlivňuje její postavení ve škole, budoucnost i jí samotnou. Když potká Graysona, uvědomí si, že chce být jiná a snaží se změnit. Podaří se ji to nebo jen vypluje napovrch její pravé já?

Grayson Barrett je její opak – jednoduše je ho všude plno. Je oblíbený a podnikavý. Jeho život je jedna velká nebezpečná jízda. Když ho ve třetím ročníku vyhodí ze soukromé střední školy za podvody a potká Wren, začne přemýšlet více o své budoucnosti.

„Bývaly časy, kdy telefon od Lukea znamenal svolávání k lovu. Večírky. Holky. Epické noci, o kterých jsem věděl, že se stanou legendární v historii naší školy. Můj kámoš, se kterým po letech budu hrát hru nepamatuješ, jak jsme…? Brácha od jiný mámy. Když mě na jaře vykopli, můj brácha, který tvrdil, že mi vždycky bude krýt záda, mi zmizel ze života.“

Opravdu umí láska lidem změnit život? Za sebe musím říct, že tomu věřím, že to není jen v knížkách a filmech, že je to často realita, která je předlohou právě k těmto příběhům. Podzim, na který nezapomenu je návykový. Jediné, co mi nesedělo, tak byl věk hlavních postav. Wren je na svých šestnáct let až moc dospělá a tak stejně i sedmnáctiletý Grayson. Vím, že náctiletí dělají spoustu chyb, nebyla jsem jiná, ale to co má Grayson za sebou, bych zasadila věkově výše. Jeho na vysokou školu a ji na konec střední.

Kniha se četla skvěle. Děj je plynulý, zábavný a drží vás v napětí, jak se s tím vším oba poperou. Kapitoly na sebe navazují, takže i když knihu odložíte, nemusíte mít strach, že byste nenašli cestu zpět do příběhu. Vtáhne vás to ihned zpátky.

Pokud máte rádi zamilovanou romanci, která má šťastný konec, je to příběh pro vás. Nenáročná literatura, u které si odpočinete a zůstanete zasnění od první stránky až do poslední.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si můžete knihu Podzim, na který nezapomenu také zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Z kouře a kamene – Alžběta Bílková

Autor: Alžběta Bílková
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 334

„Jedna věc byla poskytnout budoucí paní kouře a kamene svou postel, druhá byla pak poslouchat, jak se na ní neklidně převaluje a ze spaní mumlá nezřetelná slova. Ani to však Roanovi nevadilo tolik jako to, jak okolní vzduch nasákl Carysinými vzpomínkami, které se mu v podobě obláčků mlhy otíraly o tváře a pak nenechavě vklouzly do jeho hlavy. Před zrakem se mu pak rozprskly divoké brvy, které se slily do rozmazaných výjevů plných bolesti a zmatku. Byly to krátké, zběsilé útržky, jak se dívčino neklidné vědomí mísilo s magií, jež se stále pomalu usazovala v jejím těle jako kal na dně jezera.“

Morigan – nádherné, ale kruté město. Obyčejní smrtelníci zde žijí po boku nadpřirozených bytostí Šerosvěta a pod přísným dohledem čtyř vládců města. Když se jeden z nich objeví na prahu domu Carys Obelové a zemře ji v náručí, dívka netuší, že tenhle okamžik ji zásadně změní život. Může se totiž stát jeho nástupkyní – nositelkou titulu paní kouře a kamene. Aby titul získala, musí však podstoupit těžkou zkoušku od ostatních pánů města.
Obstojí? Dokáže poznat spojence a odhalit nepřátele? Najde sílu a odvahu bojovat s nástrahami, ale i sama se sebou?

Alžběta Bílková (*1994) pochází z Prahy. Nyní studuje na katolické teologické univerzitě obor Dějiny evropské kultury. Psaní se věnuje již odmala, v patnácti letech prošla literárním workshopem Míly Lince, který navždycky změnil její pohled na literární tvorbu. V roce 2011 se umístila v soutěži O Dračí řád mezi první desítku s povídkou Mágův nástupce. Povídka později vyšla v soutěžním sborníku Dračí řád – Času navzdory (ZonerPress, 2013).
Mezi její další koníčky patří recenzování knih, filmů a seriálů pro webzin Dagon.cz, který je zaměřen na fatastiku, sci-fi a horor. Dále ráda peče a vyrábí keramiku. Zajímá se o historii a literaturu.

Na knihu Z kouře a kamene jsem byla opravdu zvědavá, nejen proto, že autorka s ní vyhrála literární soutěž Hvězda inkoustu, ale také proto, že urban fantasy mám vážně ráda. Když se mi dostala do rukou (nemyslím autorku, ale knihu), po rychlém ohledání mě udivilo, jak je velký font písma a bylo mi hned jasné, že se bude příběh číst jedna báseň. Nemýlila jsem se.

Carys je obyčejná holka, která má mlhavou představu o tom, co se děje kolem v ní, v městě Morigan, kde žije. Vyrůstá sama se svou matkou, otec je opustil, ale právě než odešel, zasvětil Carys do Šerosvěta v podobě pohádkových příběhů, které ji vyprávěl jako malé holce. Jednoho dne, když se rozhodne si odpočinout a jen koukat na filmy, na prahu dveří se objeví Cael, pán severu a aniž by pořádně něco vysvětlil, zemře. V tu chvíli je Carys jasné, že to nebyla všechno jen pohádka, ale její místo v životě bude mít větší sílu, než doposud čekala. Jenže se musí postavit sama proti všem. Může to mladá holka, která v jednu chvíli řešila rozchod se svým chlapcem, ustát a být dobrou paní severu? Stát se paní kouře a kamene? Zvládne dokázat, že může stát po boku lidem, kteří nepatří mezi normální jako ona, ale obývají Šerosvět?

Musím se opravdu sklonit před autorčiným uměním vyprávět. Její příběh o Carys a Moriganu mne pohltil a já knihu přečetla na jeden zátah. Nemohla jsem se odtrhnout. I když jsem objevila drobné chyby, co se týče spádu příběhu, přesto jsem nadmíru spokojená a doufám, že autorka bude pokračovat právě v tomto žánru. Rozhodně si od ní další knihu ujít nenechám. Přesvědčila mě, že ví, jak napsat příběh, který zaujme, má hlavu a patu, náboj a neztrácí se ve svých myšlenkách.

Nejdříve vám vysvětlím, co jsem myslela tou chybou ve spádu příběhu. Bylo to o tom, že na začátku, když je čtenář seznamován se samotným Moriganem a jak to v něm funguje, měla jsem pocit, že mi bylo popsáno absolutně všechno. Dobrá polovina knihy je o tom, jak všechno funguje, jak by to mělo fungovat, co se děje za oponou Šerosvěta a podobně. Pak dochází ke zkoušce Carys a k samotnému závěru, a obě tyto akce mi přišly dost osekané. Autorka by tam klidně mohla přidat několik stránek, ještě trochu mne napínat, více rozepsat samotné boje třeba v odboji. Ale po tom, jak jsem si labužnicky četla v první půlce všechno, konec na mě působil dost ochuzený. Najednou přišla akce a bum, už bylo po ní.
Samozřejmě jsem s „tou“ akcí spokojena, i když to neskončilo úplně podle mých představ. 🙂 Ale s tímto se setkávám i u autorů, kteří publikují svou x-tou knihu, takže v žádném případě nic z toho, co jsem výše napsala, není výtka. Jen je to spíše zbožné přání, aby tento příběh neskončil tak rychle. 🙂

„Mara semkla rty. Ucítila, jak se jí při těch slovech krev v žilách rozproudila o něco rychleji. Koupil. Jako kdyby nebyla nic jiného než obyčejný kus hadru, předmět, který mohl kdokoliv jakkoliv využít. Nenáviděla pocit, že ji někdo považoval za svůj majetek. Dokonce i na tomhle zatraceném papíře byla vedena jako nějaké zboží, a ne jako skutečná bytost z masa a kostí.“

Příběh je vyprávěn z více pohledů. Jedním je Carys, poté Roan, který ji pomáhá s tím, aby se nějakým způsobem nezbláznila z rychle nabité magie a poté z Mařina pohledu. Tahle holka, s liškou v sobě, mi byla od začátku velmi sympatická. V průběhu čtení jsem neměla šanci se nějak citově „přivázat“ k některému z hrdinů, ale Mara od prvních vět na mě působila silným, odvážným dojmem, což mi bylo obzvlášť po chuti.

Doufám, a věřím, že nejsem sama, v další díly. Protože Šerosvět, který autorka vymyslela, se svými vlkodlaky, ghúly, sirénami a vílami byl doslova okouzlující a mi by se opravdu líbilo sledovat další vývoj nejen samotné Carys, ale také Mary, Roana a vůbec celého světa schovaného za závojem.

Z kouře a kamene doporučím každému, kdo má rád nadpřirozeno, dobrý fantasy příběh a také těm, kteří chtějí podpořit začínající českou autorku. Mám pocit, že o této slečně ještě uslyšíme a určitě nás všechny překvapí.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si také knihu Z kouře a kamene můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Dokonalé stopy – Helen Fieldsová

Autor: Helen Fieldsová
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018
Počet stran: 351

„Tvrdohlavá jako mezek. A co mezci dělají? Kopou, takže by mu nezbývalo nic jiného než kopnout taky. Představil si, jak by zněl střet jeho nohy s jejím hrudníkem, jako kdyby splasknul fotbalový míč. Žebra by jí bez okolků praskla. Musel by se vyzout, pomyslel si. Zranil by se přitom, ale byla by to náležitá a nezbytná oběť. Nebylo férové kopat někoho obuví. To se nesluší. Ale ano, bude muset přikročit ke kopání. Když o tom tak uvažoval, jevilo se mu stále pravděpodobnějším, že se z ní vyklube neústupná, tvrdá hlava. A čím víc přemýšlel o tom, jak ji bude muset potrestat, tím barvitější a plastičtější obrázek jejího pohmožděného a polámaného těla se mu v duchu vykresloval.“

V odlehlém koutě Skotské vysočiny shořelo tělo Elaine Buxtonové. Jediné, podle čeho dokáže policie pohřešovanou právničku identifikovat, je zub a cár zkrvaveného šátku. V tajné místnosti kdesi v Edinburghu mezitím skutečná Elaine Buxtonová vyděšeně křičí do tmy. Inspektor Luc Callanach opustil slibnou kariéru u Interpolu a začíná od nuly. Obstojí před novými kolegy i ve střetu s vrahem, který za sebou pečlivě zahlazuje všechny stopy?

Helen Fieldsová třináct let pracovala jako právnička, přičemž se věnovala i vážným případům vražd nebo pašování drog. Po narození druhého dítěte s manželem založila filmovou produkční společnost, v níž se uplatnila jako scenáristka i jako producentka. Sama si vydala dě první fantasy knihy, ale do světa velké literatury pronikla teprve díky sérii thrillerů, v nichž proti zvlášť rafinovaným vrahům stojí dvojice vyšetřovatelů: „krasavec“ Luc Callanach a svéhlavá, ale i přívětivá Ava Turnerová. Fieldsová s rodinou a dvěma psy žije v Hampshiru, má ráda divadlo, filmy, ale také karate nebo létání ve větrném tunelu.

Když jsem dočetla sérii Mořského detektiva s hlavní postavou Calem McGillem, byla jsem nadšená a nevěřila bych, že v dohledné době potkám nějakého detektiva, kterého si zamiluju stejně jako zmiňovaného Cala. Ale opak se stal skutečností a já přímo bažím po tom, abych už v ruce držela další případ úžasného, sympatického a impozantního inspektora Luca Callanacha.

Luc Callanach je nejen úspěšným mužem, ale také krasavcem, který se v mládí věnoval modelingu, tudíž jej všude předchází jeho hezká tvářička. Jakmile dojde k nepříjemné situaci u něj doma ve Francii, rozhodne se ji opustit a začít s čistým štítem jinde. Rozhodnutí padne na Skotsko, kde se narodil a žil první čtyři roky s rodiči než se přestěhovali.
Při nástupu k tamní policii získá ihned svůj velký případ, mnozí se mu zrovna neklaní za to, že je nováčkem a hned se může hřát na výslunní, ale s jeho otrlou povahou a pár dobrými lidmi kolem sebe, se z něj stane respektovaný a uznávaný inspektor a člověk.

V knize Dokonalé stopy autorka využila hned dva případy zločinu. První, který vyšetřuje právě Luca je o tom, že se najde tělo pohřešované ženy a vzápětí dojde k dalšímu únosu. Vše nasvědčuje tomu, že člověk, který to má na svědomí, je zapleten v obou případech a Lucovi a jeho týmu záleží na tom, aby si s tím poradili a hlavně druhou oběť našli živou.
Druhý případ má na starosti Ava Turnerová, která vyšetřuje úmrtí novorozence v parku. Jak už to tak bývá, dva hlavní hrdinové si padnou do noty a v jednu chvíli dojde i k nečekanému spojení těchto dvou případů, kdy Ava se nemůžu držet dál a v tu chvíli případy získávají nejvyšší prioritu.

„Ve sklenici přistál další zub, krev zalívala prkna na podlaze a King cítil, že se přestává ovládat, když si poposedl, aby mohl lépe a pevněji uchopit ošemetný dolní levý řezák. „Through many dangers, toils and snares I have already come.“ Tentokrát musel kleštěmi zatočit a vynaložené úsilí ho vychýlilo mimo tóninu.“

Musím nejdříve napsat, že jsem opravdu nadšená, co se z této detektivky vyklubalo. Líbilo se mi snad všechno, co autorka napsala. Možná, v některých chvílích, byly na mě jisté situace příliš moc, třeba co se týče špendlíku pod nehet (auuuu), ale jinak to byla symfonie čtení. Přečteno jsem měla za den a noc, nemohla jsem se odtrhnout. I když víte, kdo je zločincem hned od začátku, detektivní pátrání a další případ tomu dodávají napětí přesně takové, jak byste očekávali. Takže vůbec nevadí, že víte kdo by měl sedět za katrem a doslova se zažerete do toho, co vymyslí dál, jestli jej dopadnou a zda přežijí ti, co by měli…

Autorka mne opravdu držela na pozoru v každé situaci. Maximálně jsem si užila všechny stránky, kapitoly jsou příjemně krátké (nebo dlouhé – podle toho jak to berete) a hlavně příběh je poutavý, zajímavý, napínavý, místy nechutný, ovšem neskonale čtivý.
Děj má rychlý spád a je velmi zajímavé sledovat, co se odehrává v mysli psychopata. Oceňuji i další dějovou linku, což byl problém Luca, který jej „vyhostil“ do Skotska a jsem ráda za to, že i u něj se autorka pozastavila.

Jednoduše můžu říct, že tento první díl nové série s Lucem a Avou je velice slibným začátkem, kniha mne naprosto pohltila a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Věřím, že Luc a Ava i ten protivný Lively si ještě užijí své!

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si také můžete knihu Dokonalé stopy zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Slunce je také hvězda – Nicola Yoonová

Autor: Nicola Yoonová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 325

„O čem se vlastně bavíme?“ zeptá se najednou Daniel.
Řeknu o vědě zároveň s tím, kdy on řekne o lásce, oba se tomu zasmějeme.
„Co jsou ty hlavní přísady?“ pobídne mě znovu.
„Vzájemná výhodnost a socioekonomická kompatibilita.“
„Máš ty vůbec duši?“
„Nic jako duše neexistuje,“ odpovídám.“

Natasha je dívka, která věří ve vědu a fakta. Rozhodně ne na osud! Nebo na sny, které se nikdy nesplní. A už vůbec není ten typ holky, která se na rušné ulici v New Yorku potká s klukem a hned se do něj bláznivě zamiluje. Zvlášť když její rodině zbývá pár hodin do deportace ze Spojených států. Ani Daniel nebyl nikdy snílek, ale když Natashu potká, zapomene úplně na všechno. Cosi v ní ho přimělo věřit, že jim osud nachystal něco opravdu zvláštního.

Nicola Yoonová je autorkou bestselleru Všechno, úplně všechno. Vyrůstala na Jamajce a v Brooklynu, momentálně žije s rodinou v Los Angeles. Je to beznadějná romantička a věří, že se člověk může zamilovat během vteřiny a že láska může trvat navěky.

Co je to láska? Slunce je také hvězda vám na tuto otázku odpoví a to hned dvěma způsoby. První je ten krásnější, romantičtější, který se nedá popsat, protože ho cítíme. Druhý způsob je vědecký. A oba jsou skvělé. Spojení vědeckého mozku a snílka je zážitek.

Natasha je sedmnáctiletá dívka, která má před sebou maturitní ročník, pak vysokou a práci jako datová vědkyně. Tohle je její plán. Ale plány se mění. Nevěří na nic, co se nedá dokázat, prozkoumat. Ale nebyla taková celý život, to životní situace ji změnila a dokáže to znova nebo zůstane stejná?
V den, kdy má být se svou rodinou vyhoštěna potkává Daniela. Ten je její pravý opak, je to snílek a básník. Má namířeno na pohovor na vysokou, na kterou ho nutí jít rodiče, protože on sám neví, co chce dělat. Přesto je k sobě něco táhne. Chce ji ukázat, že láska opravdu existuje a tak ji navrhne test, který ji přiměje, aby se do něj zamilovala. Natasha na to přistoupí. Dokáže Daniel, aby se do něj Natasha zamilovala a změnit její názor na lásku?

„Táta tvrdí, že mezi mnou a Natashou to nikdy nemůže fungovat. A možná má i pravdu, ale určitě se mýlí v důvodech. Choval jsem se jako takový idiot. Měl bych teď být s ní, i kdybychom měli opravdu jenom dnešní den. Zvlášť pokud máme jenom dnešní den.“

Tento příběh se odehrává v jeden jediný den, ale má to takovou moc, že máte pocit jako by se ti dva opravdu znali celou věčnost. Kapitoly jsou napsané pro každou postavu zvlášť, takže hned znáte názor obou dvou na stejnou situaci. Navíc spisovatelka nezapomněla ani na vedlejší postavy, každá má svou kapitolu ve chvíli, kdy se tam objeví, což je velmi osvěžující. Kromě těchto kapitol najdete v knize i vědecké vysvětlení různých věcí. Je to hodně poučné, ději to nevadí, spíše pomáhá a pro mě to znamenalo větší spojení s Natashou.

Kniha byla velmi čtivá. Najdete zde lásku, romantiku, humor, napětí, trochu sarkasmu. I když jsem knihu odložila, abych splnila pár povinností, tak jsem měla ten příběh pořád v hlavě a přemýšlela nad tím, jak to s Natashou a Danielem dopadne.

Knihu doporučím všem, je jedno zda věříte na lásku nebo ne, zda jste snílci nebo musíte mít na vše důkazy, Slunce je také hvězda vám dá obojí.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan