Štítek: Albatrosmedia.cz

Publikováno

Tatérka – Alison Belshamová

Autor: Alison Belshamová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 354

„Tu bolest moc dobře znala. Nevytrpěla si snad sama hodiny a hodiny na tom druhém, ostrém konci tetovacího strojku? Měla tedy pochopení, ale věděla, že tuhle cenu je potřeba zaplatit – že bolest trvá jen chvilku, tetování ale člověku vydrží celý život. A nikdo vám ho už nemůže vzít.“

Když během tetovacího veletrhu v anglickém Brightonu objeví tatérka Marni Mullinsová podivně znetvořenou mrtvolu, ochromí celé město strach. Podle všeho tu řádí sériový vrah, který zaživa vyřezává umělecká díla z těl svých obětí. Marni skrývá tajemství a má pádné důvody, proč nedůvěřovat policii. Jak se proto rozhodne, když ji navštíví mladý, čerstvě povýšený inspektor? Pomůže mu vyšetřit jeho první vraždu, nebo se po stopách vraždící zrůdy vydá sama?

Alison Belshamová začala psát, protože se chtěla stát scenáristkou. Ve svém životě poté na čas upřednostnila rodinu, aby se o to dravěji na literární scénu vrátila. V roce 2016 vyhrála s námětem Tatérky první místo v soutěži Pitch Perfect pořádané během skotského festivalu detektivek Bloody Scotland. A senzace byla na světě.
Tatérka je thriller z fascinujícího světa mistrů jehel – a debut, kterým autorka uhranula celý svět. V současné době Alison Belshamová pracuje na pokračování s názvem Otrávený inkoust.

Na knihu Tatérka jsem se opravdu těšila. Už jen díky jejímu námětu, kdy se celý děj odehrává v tatérském světě, jež pro mě byl velmi lákavý. Sama jsem hrdou majitelkou čtyř tetování a věřím, že další budou následovat, i když po přečtení si nejsem až tak jistá… 🙂

Marni je tatérka, která ve chvíli, kdy jde vyhodit obyčejný kelímek od obyčejné kávy do popelnice, objeví mrtvolu. Protože měla sama jisté problémy se zločinem, nemá policajty v lásce, ale stejně je zavolá.
Případu záhadné mrtvoly se ujme velmi mladý detektiv Francis (mezi námi je na něm opravdu vidět, že je velmi mladý) a začíná hon za Zlodějem tetování. Tak pojmenovali policisté toho, kdo zavraždil mrtvolu v popelnici. Odstranil ji totiž kus kůže – s tetováním. Později se objevují další mrtvoly, další tetování, které chybí a Francis se svým parťákem Rorym honí opravdovou bestii. A když jim Marni nepomůže, může dojít k dalším vraždám…
Jenže Marni nemá policajty ráda. Jaké má tajemství? Proč? Francis je velmi mladý a působí tak i na čtenáře, protože já jsem zvyklá na detektivy a vyšetřovatele v detektivkách podstatně zkušenější – a věřím, že i vy. Může mladý kluk tohle vyřešit? Chytit to monstrum? I když mu jeho „parťák“ Rory hází klacky pod nohy?

Tak v této knize jsem si naprosto užila všechny postavy a jejich charaktery. Marni mi byla od začátku velmi sympatická a oblíbila jsem si ji. Dokázala být jak ironická, tak nad věcí, ale i starostlivá a opatrná. Francis je mladý vyšetřovatel, který zrovna tuto vraždu dostane hned po nástupu na vysoký post a navíc v době, kdy by si postup zasloužili jiní, a nepatří zrovna mezi oblíbence jejich policejní stanice. A tím, že neumí v jistých věcech ještě chodit, není moc dobrý i v těch ostatních… Ani při rozhovorech s podezřelými, ani při vymýšlení hypotéz… Až později v ději si začíná být jistý v kramflecích. Vím, že začátky jsou těžké, ale tady to bylo obzvlášť okaté…
Další postavy, které se v ději objeví, jsou buď dobré nebo zlé, ale zůstávají takové po celý příběh. Jen u Marni a Francise je vidět jejich postupný proces „změny“, jestli to tak můžu nazvat.

Celkově se mi postavy v knize Tatérka líbily. I ten Francis, který byl trochu pomalejší a nemotorný. Líbila se moc Marni a její vztah se synem a vlastně i s bývalým manželem. Líbil se mi Rory, byl to přesně ten typ úlisného policajta, který si chce zachránit jen vlastní zadek, ale přitom uměl přiznat svou chybu.
Troufám si říct, že se autorka vyřádila a rozhodně se ji to povedlo na jedničku!

„Ostří nože, hebká kůže
bodni, řízni, čepel žízní
stahuj kůži
tetovanou
rudou tuší postříkanou.“

Co jsem s velkými díky přijala, tak byly krátké kapitoly. Mám to v knihách ráda, zvlášť u detektivek, thrillerů a napínavého čtení, protože to ovlivňuje můj pocit ze čtení a mou nervozitu. Jak čtu a rychle se otáčí stránky, tak se stupňuje i moje touha vědět, kdo je vrah, kdo je vinný za všechno to nebezpečí a tady to bylo nejen překvapivé, ale na konci jsem se bila do hlavy, že jsem na to mohla přijít. Protože jistý náznak tam je, i když to možná moc čtenářů neuvidí. Ale ve chvíli, kdy bych ten náznak prozradila, možná to některým dojde.

A dalším obrovským plusem jsou mezikapitoly – jestli to tak můžu říct. Jsou to krátké statě, ve kterých ke čtenářům promlouvá Zloděj tetování. Páni! To bylo hnusné, odporné, zvrhlé. To byl fakt psychopat na hlavu padlý. Ale díky tomu to bylo výborné a můžu říct, že jsem opravdu vděčná, že má všechna tetování jsou na správných místech, tam, kde patří.

Celkově můžu říct, že s knihou Tatérka a jejím příběhem jsem velmi spokojená. Není to nic pro princezny, teče tam dost krve, děj je napínavý, a díky rozmanitým charakterům postav je i zajímavý. Autorce se tento thriller opravdu povedl a já věřím v to, že i další kniha bude neméně dobrá. Co velmi oceňuji, tak je samozřejmě i prostředí tatérů, ve kterém se děj odehrává. Pro mne, jako pro milovnici tetování, to mělo své kouzlo. I když ti potetovaní v knize nedopadli nejlíp, je to jen kniha. S tím jdu taky dneska spát. Je to jen kniha! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji obchodu Dobre-knihy.cz, kde si knihu Tatérka můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Zlatá klasika: Vicar

Autor: Victor Arriagada Ríos
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 192

„V Chile žije chlapík, který moje kačery nakreslí levou zadní!“
Legendární Carl Barks se v rozhovoru pro americké noviny zmiňuje o Vicarovi.

Komiksová série Zlatá klasika představuje výběr nejlepších příběhů s kačerem Donaldem, strýčkem Skrblíkem, Mickeym Mousem, Goofym a dalšími hrdiny z Kačerova od nejslavnějších disneyovských autorů. I s jejich přispěním postupně vznikl unikátní svět, který dodnes svými příběhy dokáže bavit komiksové fanoušky po celém světě.

Vicar
Víctor Arriagada Ríos je jedním z mnoha autorů, kteří takřka v anonymitě rozvíjeli postavu kačera Donalda. Jeho výborné komiksové série vydávané každý týden si však postupně získaly oblibu a podpis Vicar se stal známým. Tato díla vycházela více než třicet let a byla populární zejména mezi mladými čtenáři.
Jeho styl přetéká průlomovými nápady a vynalézavostí zejména ve scénáři a přispěl k rozvoji a oživení nezapomenutelných kačerovských postav. Tento výběr přináší jeho nejoblíbenější příběhy z několika zajímavých okruhů, které jsou stále poutavé. Co byste třeba řekli na Donalda jako asistenta v komiksovém ateliéru?

Ve čtvrtém díle Zlaté klasiky se dočteme informace o ilustrátorovi, který byl na začátku své kariéry neznámý a dlouho nedoceňovaný. Až později se stal nedílnou součástí kačerů a jejich světa, a jeho etapa v tomto světě trvala bezmála třicet let.
Za jeho kariéry se věnoval Donaldovi a jeho strastem a slastem, na více než deseti tisících stranách.
Jedna z minulých knih byla věnována Carlu Barksovi, a jeho fotografie visela právě Vicarovi v ateliéru, protože jeho tvorbu považoval za nejlepší a měl v něm vzor. Je uváděno, že Vicar je odborníkem v zachycování rozličných nálad a pocitů u svých hrdinů. Dodnes nikdo nedokázal nakreslit Donalda tak strašlivě naštvaného, zachmuřeně sklíčeného, potlačovaně rozzuřeného, zahanbeně rozpačitého nebo radostně nadšeného.

V knize se dozvíme spoustu informací, nejen charakteristiku autora, kde se zaměříme na detaily a pravidla jeho tvorby.

V tomto díle jsou komiksy rozděleny na tři části. V první jsou tři a odkazují na Vicarovu tvorbu a jak jej ovlivnil Barksův odkaz.
V druhé části je 9 příběhů z kačerovského života a v třetí, poslední části je pět příběhů, které autor nejen nakreslil, ale také sám napsal.

Zlatá klasika: Vicar je kniha určena dětem od sedmi let a opět si užijí všechny kačeří hrdiny. Já sama se musím přiznat, že mě to ještě nepřešlo a prvně si přelouskám všechny komiksy, kterých je i tady dost a tím si umírním svůj absťák a až poté si čtu drobné písmo, které vysvětluje celý život a tvorbu Vicara, abychom jej lépe poznali.
A jak to bylo i u předešlých dílů, tak i tady není nutné si tyto malé řádky číst. Děti ocení komiksy a kačeří příběhy, dospělí ocení i informace okolo, jako zpestření.

I s přibývajícím věkem se přiznávám, že mne tyto příběhy stále baví a ani mě nikdy neomrzí. Holt je to Zlatá klasika. Všechny příběhy jsem si užila, brala to jako úžasné zpestření mezi všemi těmi thrillery, co teď převážně čtu.
A navíc jsem zjistila, že mé dítě začne na komiksech svou čtení dráhu, protože u každého druhého obrázku vydával neurčité zvuky – jednoduše se bavil tak, jako já. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Zlatá klasika: Vicar můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Nikdy nezapomenu – Michel Bussi

Autor: Michel Bussi
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2018
Počet stran: 447

„Popsal vraha jako mladíka z dobré rodiny, vychovaného, vzdělaného, který onoho večera spáchal největší pitomost svého života. Bude žít s tím strašlivým tajemstvím, které zahrabal na dno duše. Až do své smrti.
Pokud ho neskřípnou dříve…“

Jediný svědek její smrti. Nebo její vrah?
Jamal si nejprve všimne červené šály. Vlaje ve větru, zachycená na plotě. Pak uvidí i tmavovlasou ženu stojící na kraji hluboké propasti. Mladík chytí červenou šálu a hází ji ženě jako záchranné lano, aby jí pomohl dál od okraje útesu, ale ona zničehonic skočí dolů. Jamal zděšeně zírá na nehybnou postavu dole pod sebou. Tělo neznámé ženy leží na studené oblázkové pláži. Její krk je ovázaný červenou šálou.
Tohle je Jamalova verze příběhu. Věříte mu?

Michel Bussi se narodil 29. dubna 1965 v Louviers a působí jako profesor geografie na univerzitě v Rouenu. Psát začal v devadesátých letech, první román byl situován do období vylodění v Normandii a odmítlo ho hned několik nakladatelů. Bussi se tedy odmlčel. Napsal pouze několik novel a scénářů, ale nic z toho nepublikoval. Trvalo deset let, než přišel s další knihou, Code Lupin, v němž se už přiklonil k detektivnímu žánru. Tentokrát slavil úspěch, kniha vyšla, a to hned několikrát. Následovaly další knihy tohoto žánru, za něž obdržel několik cen. V roce 2011 vyšel jeho nejvíce oceňovaný román Černé lekníny (Motto 2017) a z lokálního autora se rázem stal autor celonárodní, ba dokonce mezinárodní. V roce 2012 pak vyšla jeho další kniha, Vážka (Motto 2016), která učinila z Bussiho jednoho z nejprodávanějších francouzských autorů a byla přeložena do téměř třiceti jazyků. Jeho knih se prodalo přes tři a půl milionu výtisků a získal za ně více než čtyřicet ocenění.

Michel Bussi se řadí mezi mé opravdu oblíbené autory. Jeho knihy jsou pro mne TOP, až na jednu výjimku, ale o tom tato recenze není. Je o tom, že v knize s názvem Nikdy nezapomenu mne autor opět přesvědčil, že umí psát, umí vyprávět, umí tak skvěle zamotat děj, že nevím, kde je nahoře a kde dole, a přesto si tu jízdu užívám na sto procent.

V tomto příběhu jde hlavně o Jamala. Je to mladý muž, který při jednom běžeckém tréninku zahlédne sebevražedkyni. Nezná ji, ale stačí mu jediný pohled a ví, že ji musí zachránit. Ona stojí na kraji útesu, ubrečená, v roztrhaných šatech a on se snaží ji dostat do bezpečí. Dívka se nenechá a padá… Jamal běží dolů pod útes a tam společně s dalšími dvěma svědky vidí už jen prázdnou schránku. Dívka je mrtvá.
V tu chvíli ho začnou trápit nejen výčitky, že neudělal víc, ale také další problémy. Začínají mu chodit zvláštní hnědé obálky, které mluví o jiném zločinu – znásilněné a uškrcené ženě necelých deset let zpátky. Proč mu to chodí? Jamal nemá kloudnou odpověď…
A pak… Byla ta sebevražedkyně reálná? Nebo to byla vražda? Stal se svědkem? Nebo snad zabil sám? Ze všech stran se na něj sypou informace a on se dostává doslova na kraj útesu.. Jen skočit….

Hlavním hrdinou je Jamal, jak už jste z předešlého odstavce pochopili, ale samozřejmě se zde objeví mnohem více postav. Každá z nich má svou jasnou úlohu v ději a nebýt jich, tak by nemohl být příběh celý.
Autor v této knize dokázal jedno. Perfektně pospojovat postavy jakou loutky, každou jiným špagátkem k někomu jinému. A pak jen tahal za pomyslné nitky a pohrával si se mnou. V jednu chvíli jsem neměla ráda Monu, pak najednou Piroze, bezmezně jsem věřila Le Medefovi, a po pár stránkách jsem mu nevěřila ani nos mezi očima. Nejdříve mi byly všechny postavy sympatické, potom mi být přestaly. Autorův způsob charakteristiky postav je úžasný. Dokáže do každé postavy dát z každého trochu, tím pádem působí jako chameleoni a pak vás jen a jen překvapují.

Nikdy nezapomenu se odehrává v přítomnosti, ale protože zde jde i o vraždu, která se udála před deseti lety, sem tam se čtenář dostane do minulosti. Ale to jen a pouze skrz dopisy a formuláře v hnědých obálkách, které někdo tajemný posílá Jamalovi. Vždy je v textu jasně dané, v jaké době se čtenář nachází, takže se neztratí a navíc propojení minulosti a přítomnosti je opět důkazem úžasné autorovy schopnosti vyprávět.

„Všechno jste si vymyslela?“
„Možná. Strašně ráda vykládám pohádky.“

Děj v knize je opravdu záživný a od začátku jsem byla vtažena přímo do centra dění. Horko těžko jsem knihu odkládala, protože celý příběh byl tak napínavý a čtivý, že jsem měla potřebu číst pořád dál a dál. V jednu chvíli jsem sice měla pocit, že už je to trochu moc překombinované, bylo to ve chvíli, kdy jsem se dostávala k rozluštění celého případu, ale pak se to opět „uklidnilo“ a samotný konec knihy mě dostal do kolen. Nečekala jsem, že to dopadne tak, jak to dopadlo. Pár stránek před koncem jsem si byla jistá, že už vím, kdo je vrahem, že vím, co koho vedlo k jakému činu, a to by nebyl autor, aby mne ještě nepřekvapil. A já vlastně nevěděla nic. Vím, že nic nevím. Tohle jediné platilo.

Nikdy nezapomenu je bravurní příběh který bude bavit ženské i mužské čtenáře. Všechny věci v ději vás budou nutit k tomu, abyste přemýšleli nad tím, co se ve skutečnosti stalo, ale věřte mi, nedojdete pravdě, dokud nedočtete do konce. A rozhodně nebudete mít ani tušení. Celou dobu totiž autor dává samé falešné indicie, takže vás čeká velké překvapení.

Pokud hledáte dobrý thriller, hodně psychologický, který vás bude bavit a pokud chcete vidět, jak někteří jedinci dokáží ovládat svůj pocit pomsty, přetvářku a lhaní, tak si přečtěte tuto knihu. Věřím tomu, že budete udiveni, co všechno si autor vymyslel. Jeho fantazie nezná mezí. Za mě je to skvělá, jedinečná, top kniha.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Nikdy nezapomenu můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Dvůr mrazu a hvězd – Sarah J. Maas

Autor: Sarah J. Maas
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2018
Počet stran: 218

„Bylo to jako kopat do skoleného protivníka. Měl jsem všechno – všechno, co jsem si přál, o čem jsem snil a oč jsem prosil hvězdy.
On neměl nic. Všechno mu spadlo do klína a on to promarnil. Nezasluhoval si mou lítost ani soucit.“

Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené…
Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír.

Sarah J. Maas v současné době žije v Bucks County v Pensylvánii. Má nezdravou zálibu v disneyovkách a špatné pop music. Miluje pohádky a balet a pije příliš mnoho čaje. Ráda objevuje historii a krásnou krajinu Pensylvánie společně se svým manželem a jejich psím společníkem. Literární svět dobyla svou sérií Skleněný trůn, kterou začala psát už v šestnácti letech.

Jako velký fanoušek všech Dvorů jsem si nemohla nechat ujít ani tuto štíhlou (oproti sestrám) knihu, která nese název Dvůr mrazu a hvězd. Nevěděla jsem, co čekat a po dočtení musím říct, že je to taková „vsuvka„, pár dní ze života Feyre a Rhyse. Pokud jste si tuto dvojici oblíbili tak, jako já, určitě vás příběh nezklame.

Nevím, zda mám nějakým způsobem popisovat děj, protože je zde ho tak málo, aby nedošlo k prozrazení nějaké věci, kterou bych prozradit neměla. Každopádně můžu napsat, že se budete společně s hlavními hrdiny, Rhysem a Feyre, připravovat na oslavy slunovratu, s Cassianem a Azem, společně s Rhysem se párkrát podíváte do válečného tábora, zjistíte, co mají muži kolem Feyre za tradice, které doprovázejí oslavu slunovratu a taky se detailněji podíváte na to, jak se daří sestrám Feyry, Elein a Nestě.
Na stránkách se potkáte i s Mor a Armen, které taky změnily svůj život po Hybernu. A i když se po tomto mém výčtu může zdát, že děj bude prošpikován různými akcemi, není tomu tak. Spíše nakouknete pod pokličku všech hrdinů a nejvíce právě k Feyre a Rhysovi. Ti dva mě nikdy nezačnou nudit.

Dvůr mrazu a hvězd se může zdát „zbytečnou“ knihou pro ty, kteří očekávají nějaké zvraty v ději. Je to pro „fajnšmekry„, pro ty čtenáře, kteří si chtějí užít trochu toho klidu, byť zdánlivého, podívat se z blízka na obnovu města Velarisu, kouknout se do hlav hlavních hrdinů a možná malinko začít tušit, že tohle bude ještě hodně dlouhé vyprávění, protože některé indicie, které autorka dala do příběhu, naznačují, že cesta za klidem a společným mírem nebude vůbec jednoduchá.

„Na hvězdy, které naslouchají, Feyre.
….
Na sny, které se plní, Rhysi.“

Musím říct, že já osobně jsem se pobavila nad celým příběhem. Jeho čtení mi zabralo jedno nocování s knihou v obýváku a jsem spokojená. Jen jsem fakt nechtěla, ať to skončí. Přiznávám se, že jsem si nad míru užívala toho klidu (před bouří), vyžívala jsem se v tom, že neměli co na práci a jen si zpříjemňovali život. Možná to místy bylo o ničem, ale tohle přesně mi chybělo v předchozích knihách, kde akce střídala jinou akci. Chvilku oddechu jsem nepotřebovala jen já, ale i Rhys, Feyre a ostatní. 🙂

Pokud jste fanoušky Rhyse a Feyre, pokud máte rádi Dvory a líbí se vám, jak autorka píše, rozhodně si tuto jednohubku nenechte proklouznout mezi prsty. Celý příběh je psán jednoduše, velmi mile a s klidem. Přitom, když jsem četla poděkování, kde autorka zmiňuje rodinné události, které s ní vnitřně musely otřást, divím se, že se to nijak do příběhu nepromítlo. Že dokázala vymyslet takový děj, aby pomaloučku a polehoučku postupoval až do konce s vědomím, že všechno bude dobré. Alespoň prozatím.

Autorka se nevyhnula sexu v tomto příběhu a já ty pasáže v jiných knihách, s radostí přeskakuju. Zde jsem to neudělala a jediné, nad čím přemýšlím, tak jestli to byla správná volba. Ovšem zase se můžu uklidnit tím, že to tam bylo jen jednou, sice pořádně, ale naštěstí mi to nepokazilo celkový dojem. A vážně se v knihách píše: „velký úd“? 🙂

Jsem ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst. Tak nějak se pro mě Rhys stal ještě větším štramákem než byl předtím. A to už je co říct. (A není to tím údem, přátelé!)
V hodnocení dávám čtyři a půl hvězdy, ale jelikož se na půlky nehraje, dávám čtyři. 🙂 Jen tak pro upřesnění.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Dvůr mrazu a hvězd můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Disney Pohádkový adventní kalendář

Autor: Disney – kolektiv
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2018

Těšte se na Vánoce spolu s oblíbenými hrdiny z Disney pohádek! Každý den, který zbývá do Vánoc, si přečtěte jeden klasický příběh z tohoto nevšedního adventního kalendáře. Štědrý den bude s každou pohádkou blíž a blíž!

Tato recenze bude trochu netradiční oproti těm, na které jste na mém blogu zvyklí. A to z důvodu, že Pohádkový Disney adventní kalendář si zaslouží něco jiného a hlavně, není to klasický příběh, o kterém bych vám něco pověděla.

Ve tvrdých deskách, které jsou téměř velké jako můj syn (dvouletý – cca 93cm), čouhá mu jen hlava, najdete 24 přihrádek. A v přihrádkách objevíte ve vánočních papíře zabalené malé knížky, kdy každá ukrývá jiný příběh. Ty pohádky jsou opravdu krátké, můžou vám s dítětem zabrat pět minut, ale pokud je takový zvědavec jako ten můj a bude dopodrobna analyzovat každý obrázek, tak třeba se čtení protáhne i na minut patnáct. 🙂

Když si představíte klasický, čokoládový adventní kalendář, tak jak ho všichni známe, tak si místo čokolády dosaďte knížečky s pohádkou. Je to naprosto úžasný nápad. Děti stejně sladkosti moc jíst nemusí, tudíž koupí tohoto adventního kalendáře dbáte nejen na jejich fyzické, ale i duševní zdraví, protože čtení je potravou pro mozek. 🙂


Tento pohádkový kalendář je určen pro děti od čtyř let, ale pokud je vaše dítě mladší a zvyklé poslouchat každý večer pohádku, můžete mu jej pořídit mnohem dříve. Můj dvouleťák je zvyklý na čtení (jak taky jinak) a už se nemůžu dočkat, až ho nechám 1. prosince vytáhnout první knížku, přečteme si ji a budeme tak pokračovat až do 24. prosince, kdy přijde Ježíšek. Hlavně si myslím, že tento Disney pohádkový adventní kalendář je využitelný každý rok, na rozdíl od toho čokoládového, jež musíte kupovat znovu a znovu.
Pokud knížky schováte zpátky do přihrádky, celý kalendář na celý rok schováte, a vytáhnete jej opět za rok, věřím, že dítě bude mít stejnou radost, jako když jej vidělo poprvé.

Určitě jste zvědaví, co za pohádky v přihrádkách najdete. Nebudu vám vyjmenovávat všechny, aby vás čekalo, stejně jako vaše nejmenší, překvapení, ale můžu některé zmínit. Takže třeba Toy story, Hledá se Dory, Univerzita pro příšerky, Bambi a dalších dvacet pohádkových příběhů.

Když jsem se o tento kalendář zajímala, neměla jsem ani tušení, jaká nádhera mi přijde domů. Už jen samotné desky, ve kterých jsou příběhy ukryty, na mne působí nejen vánočním dojmem, ale takovým tím kouzelným okamžikem. Podívám se na ně a dokážu si představit tu atmosféru s kakaem, vánočkou, rozsvíceným stromečkem, voňavým cukrovím… Co vám budu povídat, nemůžu se dočkat, až všechny tyhle okamžiky začnou, až odstartujeme se synem čtení těchto příběhů, až pověsíme první baňku na stromek, až si pustím první vánoční koledu. Miluju tento čas a díky Disney Pohádkový adventní kalendář mi to čekání bude ubíhat mnohem rychleji a zábavněji.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si Disney Pohádkový adventní kalendář můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Používáme WordPress (v češtině).