Autor: Michaela Mlíčková Jelínková
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2017
Počet stran: 152
Ilustrace: Jan Laštovička
Pejsek Šikula se už u pana Kolečka pěkně zabydlel, když tu se mu jednou ráno stala zvláštní věc. Hned jak se probudil, věděl, že něco je jinak. Vyběhl z boudy na dvorek a dlouze zavětřil. „Je to tady!“ vyštěkl a začal čenichat jako pominutý. Zřejmě z rozrušení označkoval plot třikrát na jednom místě. „Co je tady?“ nechápal Šemík. „Jaro přece!“ vybafl Šikula.“
Neobvyklá trojice nerozlučných kamarádů vás naučí, že veteráni nepatří do starého železa, že nemít jednu nohu není překážka a že s věrnými kamarády a láskou, která nerezaví, doj(e)dete nejdál. Výtvarně jedinečná a bohatě ilustrovaná knížka, jejíž kulisu vytvořila místa známá i polozapomenutá, zaujme dětské hlavičky a přitom jen tak mimochodem poučí – dost možná, že se něco nového dozvědí i rodiče. Tak schválně, víte, proč se Bílá hora jmenuje Bílá a kde se vzala Divoká Šárka? Příběhy, které vznikly z lásky k blízkému místu a k jednomu chlapečkovi, který nemohl usnout bez pohádky, jsou nerozlučně spjaté s vtipnými ilustracemi Jana Laštovičky.
Mlíčková Jelínková Michaela vystudovala diplomacii a mezinárodní vztahy na VŠE a evropská studia na Institutu politických studií ve francouzském Štrasburku. Její láska k Praze, historii a architektuře se zrodila v době, kdy se coby studentka gymnázia Jana Nerudy vracívala domů kouzelnými zákoutími Malé Strany a Starého Města. Posléze pracovala jako profesionální průvodkyně, členka týmu rychlého varování před nebezpečnými výrobky RAPEX v Bruselu i jako tisková mluvčí a copywriter. Několik let úspěšně publikovala na blogu týdeníku Respekt. Psaní povídek a pohádek se věnuje od roku 2014. Její prvotina Objev se umístila v celostátní povídkové soutěži na 5. místě. Odjakživa si s lidmi ráda povídá jejich řečí, proto se naučila plynně anglicky, francouzsky a španělsky, domluví se rusky a německy. Nejvíc se jí líbí v Austrálii a v Praze 6, kde již deset let žije. Poměrně často ji můžete potkat i v oboře Hvězda, kam ráda vyráží na procházku s kočárkem s druhým synem Danielem. Dobrodružství pana Kolečka – Pohádky od Hvězdy jsou její knižní prvotina.
Laštovička Jan je absolvent oborů výtvarná výchova a pedagogika na Pedagogické fakultě UK, věnuje se především knižní a časopisové ilustraci. Kromě kreslení knih pro děti také ilustruje a vydává bibliofilské publikace. Barevnými linoryty doprovodil například povídku Jana Zábrany psovod Gerža (2009) nebo hororový příběh H. P. Lovercrafta The Hound (2014). Jeho ilustrace mohou znát čtenáři Židovských listů, filantropického magazínu Umění darovat nebo časopisu Maxim. Když zrovna nekreslí, navrhuje výrobky z porcelánu, staví sněhové sochy a sbírá fotografie graffiti – ty přetvořil do dvou vydání ročenky s názvem Pigtures. S autorkou knihy Dobrodružství pana Kolečka – Pohádky od Hvězdy se potkali v jedné kanceláři. Ke spolupráci na této knížce se ale dostali až v roce 2014 – mnoho let poté, co už nebyli kolegy. Jan Laštovička žije a kreslí velmi blízko místa, kde Šikula se Šemíkem píchli. Co dalšího Jan nakreslil, můžete vidět na stránkách www.lastovicka.com.
Když jsem se do knihy Dobrodružství pana Kolečka pustila, nečekala jsem, že to u nás doma spustí hotový poprask. Malý se ke knize vyloženě přitiskl a nechtěl ji dát z ruky. No jo, chlap se nezapře, všude autobusy, auta, volanty, sem tam pes, kolo, pán… Bylo vymalováno. Je pravdou, že snahu číst jsem vzdala, a tak jsem si příběh pana Kolečka, Šemíka a Šikuly přečetla sama, v noci.
Pan Kolečko pracuje v dopravním podniku a jednoho dne vědci vynaleznou Šemíka, velký autobus, který s panem Kolečkem začne brázdit Prahu. Vozí jak lidi, tak i zvířata. Oba jsou spokojení. Jak by taky ne, je to pohádka a proto se pan Kolečko v práci nenudí a s autobusem Šemíkem si povídá. Po tom, co spolu projedou trasy dlouhé milion kilometrů, vedení se rozhodne dát Šemíka do starého železa. Jenže to nemůže pan Kolečko dopustit. Je to jeho kamarád! Odkoupí jej, vezme si ho domů na Hvězdu a vyráží na výlety, při kterých zažijí nejedno pořádné dobrodružství. Při jednom takovém výletu se k nim přidá pejsek Šikula a už to nejsou jen dva, nýbrž tři kamarádi, kteří brázdí silnice, vymýšlí různé kejkle a užívají si vzájemné blízkosti a nekonečného přátelství.
Autorka vymyslela příběh, který je velmi neotřelý, ale také nereálný. Doufám, že nedojde k tomu, aby po dočtení této knihy vzalo nějaké dítě svého psa, posadilo jej za volant a nechalo ho jet. 🙂
Tohle se jim musí vysvětlit. Ale i tak je Dobrodružství pana Kolečka kniha, která má v sobě spoustu zábavy, ponaučení a místopisných informací. Dozvíte se mnohé o Praze a jejich zákoutí, která se ve městě skrývají. I když to mimopražským nic říkat nebude, nemyslím si, že je to na škodu. Třeba si jednou při výletě se svými dětmi do Prahy uděláte okružní jízdu místy, kde pan Kolečko brázdil se Šemíkem a Šikulou ulice.
„Pan Kolečko stál jako solný sloup a mlčel. Ústa měl pevně semknutá, zato jeho oči byly doširoka otevřené. Vypadalo to, že nad něčím usilovně přemýšlí. A pak se ten zvuk ozval znova. Tentokrát byl ještě hlasitější a bylo jasné, že vychází z břicha pana Kolečka, jehož tvář byla teď bledá jako papír. Nohy zkřížil do neobvyklého tvaru a oběma rukama si přidržoval pozadí, jako by chtěl zvuk uvěznit uvnitř svého těla. To se mu však nepodařilo a zvuk se ozval znova. Pan Kolečko se zatvářil nešťastně a jeho tvář už byla dočista bílá.“
V knize vždy najdete jedno dobrodružství hlavních hrdinů a poté pár informací o místech, které jsou v dané kapitole zmíněny. Jsou to faktické údaje, jako například co je Ladronka, kdo ji postavil, co se tam dělalo kdysi a co je tam teď. Dokonce se tam dozvíte legendu o Břevnovském klášteře nebo o tom, co a kde byla Dívčí válka. Díky tomu získává kniha Dobrodružství pana Kolečka i poučný rozměr a věřím, že větší čtenáři si z toho něco odnesou. A menší čtenáři si opravdu užijí ilustrace, kterých je více než dost a jsou zde perfektně ztvárněny snad všechny dopravní prostředky, které můžete potkat.
Mě osobně trochu mrzí, že vše je situováno do Prahy 6, kde jsem já, Ostravačka, nikdy nebyla a tak si ta místa, která autorka popisuje můžu jen představovat. Ale rozhodně ve mě vyvolala touhu poznat místa, o kterých píše, protože některá se zdají být opravdu zajímavá. Tak třeba… jednou… někdy… 🙂
Dobrodružství pana Kolečka je kniha, která je napsána větším fontem písma, proložena mnoha obrázky a také díky jazyku, který autorka použila bude pro děti velmi čtivá. Obsahuje 13 kapitol – dobrodružství, které hrdinové podnikli a já věřím, že děti se při čtení této knihy rozhodně nudit nebudou. Některé kapitoly jsou úsměvné, jiné lehce melancholické, ale vždy tak příjemně napsané, že můžu tento titul s klidným svědomím doporučit. A ideálně pro děti od sedmi, osmi let. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Dobrodružství pana Kolečka můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
