Autor: David Almond
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Brio/Slovart
Počet stran: 220
Ilustrace: Alex T. Smith
Bert jezdí s autobusem, jeho žena Betynka je školní kuchařka. A těmhle dvěma přibude na stará kolena do domácnosti andílek. Dají mu jméno Andělín. To si jednou Bert takhle šoféruje a andílka najde v náprsní kapse. Bertovým a Betynčiným přátelům připadá rozkošný. Páťákům Nele, Jeníkovi a Alici zrovna tak. Andělín je učiněný zázrak!
Jiní ovšem tak nadšení nejsou. Třeba výkonná ředitelka Krtková. Nebo profesor Zápuch. Ani tajemný číman v černém, který se vydává za školního inspektora. A pak je tu hromotluk Béďa Buchar – ten Andělínovi vyloženě nemůže přijít na jméno. A vypadá to, že jde andílkovi po krku…
Kniha Příběh malého Andělína byl u nás doma jasnou volbou, protože můj syn je „nakažen“ babičkou, která andělíčky miluje a proto volba padla na tento dětský příběh. Když jsme jej začali s malým po večerech číst, byla to sranda pro něj i pro mě.
Andělín se totiž, z ničeho nic, objeví v náprsní kapse řidiče autobusu Berta. Ten jej vezme domů, kde si ho do parády převezme Betynka, jeho žena. Chovají se k němu jako k synovi. Betynka jej dokonce vezme do kostela, aby se podíval na ostatní anděly, ale s Andělínem to nic nedělá. Po pár kapitolách dokonce ukáže, že umí nejen mluvit, ale také psát a létat. Postupem času se ve všech těchto činnostech zdokonaluje. Ve škole jej mají všichni rádi a musí chodit do hodin, aby z něho vyrostl chytrý kluk. Hrát fotbal a hlavně na postu brankáře umí jako nikdo jiný.
Jenže je tady i pár lidí, kteří pro něj mají připravený jiný osud – dokonce jej chtějí zpeněžit. Malý anděl! To přece nejde, aby jen tak někde žil, musí přece z něho něco mít. A tak začíná dobrodružství, jak pro Andělína, tak i jeho kamarády za „svobodou“ a klidným domovem.
Tak nejdříve k překladu. Ony to děti ještě asi nepochopí, ale když bude tento příběh číst dospělý, právě svým dětem, věřím, že si užije jména různých hrdinů a jejich docela srandovní popis. Takový profesor Zápuch, ten byl téměř skvostný. 🙂
Další plusový bod získává Příběh malého Andělína za ilustrace. Jsou sice černobílé, ale skvěle oživují celý děj. Je jich docela dost, téměř na každé dvoustraně, jsou sice malé, ale za to hezky provedené a příjemné. Nejsou to rušivé elementy, ba naopak se malý těšil, co dalšího na něj vykoukne na další straně. Kresby vytvořil Alex T. Smith a povedly se.
Malý Andělín je v příběhu popisován jako maličký andílek s křídly, který miluje sladké, jako je marmeláda a jogurt, za to omáčky a maso, to vůbec nemusí. A přitom roste doslova jako z vody. Ale nápad, který autor tímto uvedl na světlo boží je úžasný, nejen, že „pomohl“ jedné dvojici k vysněnému klukovi, ale i přijetí anděla ve škole bylo zářným příkladem, jak se děti k sobě mají chovat a neodsuzovat někoho jen proto, že je „jiný“.
Kapitoly jsou docela krátké, takže myslím si, že čtení nebude pro děti překážkou. Jen tedy, pokud si děti chtějí číst samy, je to spíše už pro odrostlejší čtenáře. Pro ty malé bude lepší volbou předčítání. I když mi písmo přijde trochu větší než je klasika v knihách, přesto se může jevit text trochu nahuštěně. Já osobně bych to tipla na věk kolem devíti let.
Příběh malého Andělína je pohádkou, která v sobě má hned několik poselství. Myslím si, že děti to hned při prvním čtení neocení nebo jim to nedojde, ale pokud se nad knihou zamyslí později, dojde jim spousta věcí, které se v náznacích odehrávají v ději a dávají nějaké příklady k tomu, jak se chovat. A zrovna v tuto chvíli mě napadá ohledně Kvida, jednoho z negativních hrdinů, rčení – „Lež má krátké nohy„. 🙂
Jestli hledáte nějakou pohádkovou knihu pro své malé čtenáře, tak možná právě tato bude ideální volbou. Navíc se tak nějak Andělín hodí právě k vánocům, kdy je andělů všude plno, tak proč do toho nejít. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Brio/Slovart, kde si knihu Příběh malého Andělína můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
