Slunečnice – Sarah Winmanová

Autor: Sarah Winmanová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Počet stran: 199

„Jsem tady, Doro, odjel jsem na jih, ke kamenným chaloupkám, levandulovým polím a olivovým hájům. Van Goghovy tmavé cypřiše porážejí oblohu. Jsem tady kvůli tobě, Doro Juddová. Vzpomínáš, jak mi bylo dvanáct a tys mě jednoho dne vyzvala: Říkej mi Doro? Vzpomínáš? A já řekl: Dora? To je hezké jméno, paní Juddová.“

Je to téměř milostný příběh…
Nezapomenutelný a bolestně něžný nový román Sarah Winmanové, autorky světového bestselleru Když byl bůh králík, o lásce ve všech jejích podobách.
Všechno začne obrazem vyhraným v tombole: a těch patnáct slunečnic si na stěnu pověsí žena, jež věří, že chlapci a muži jsou schopni krásných věcí. A pak jsou tu dva chlapci, Ellis a Michael, kteří jsou nerozluční. A z chlapců se stanou muži a potom do jejich životů vstoupí Annie a tím se změní všechno a vlastně nic.
Ve Slunečnicích Sarah Winmanová navazuje na poetiku svých slavných románů Když byl bůh králík (česky 2011) a Rok zázraků (česky 2016). Její hrdinové hledají odpovědi na otázky „Jaký by byl náš život za jiných podmínek? V jiném prostředí? V jiné situaci? Jak by se odvíjel?“ Příběh tří lidí svázaných přátelstvím, kteří nakonec zůstanou sami. Příběh o lásce, přátelství, ale také osamělosti a pochopení si vás získá od první strany a bude ve vás doznívat ještě dlouho po přečtení.

Sarah Winmanová vyrostla v Essexu a nyní žije v Londýně. Vystudovala herectví na Webber Douglas Academy od Dramatic Art a poté působila jako herečka v divadle, ve filmu i v televizi. Napsala tři romány – Když byl bůh králík, Rok zázraků a Slunečnice.

Tajuplný příběh muže, který svá tajemství odkrývá stránku za stránkou, a vy v napětí čekáte do poslední stránky, abyste odhalili jeho celý smysl. Tohle je kniha s názvem Slunečnice. Je sice tenká, ale skrývá toho tolik, až se budete divit…

Ellis Judd je smutný muž, který zažívá těžké období, ve kterém se vrací do své minulosti a vzpomíná na svou ženu a přítele, se kterým byli nerozluční. Se kterým ho pojí spousta zážitků a zajímavých věcí. Popisuje, jak bylo jejich přátelství pevné a křehké a hlavě důležité. S jeho ženou to byla úžasná trojice, která se navzájem milovala.
Přítel, o kterém je větší část příběhu se jmenuje Michael. Jednoho dne odcestuje, a snaží se žít nový život bez přátel, ale stejně na ně nikdy nezapomene.

Děj je hodně emotivní, střídá se tam smutek, zklamání společně s radostí a nadějí. Místy mi přišlo, že se čtení táhne a přistihla jsem se, že mám chuť přeskočit nějakou tu stránku, ale díky ději jsem si to nedovolila, hlodal ve mě malý červ, že bych mohla přijít o něco velmi důležitého.

„Během směny byl roztržitý a odtažitý a ti, kdo znali jeho minulost, varovali ostatní rychlým pokývnutím nebo mrknutím jeho směrem, které naznačovalo „nechte ho na pokoji, lidi“, a dokonce i Billy držel hlavu sklopenou.“

Po dlouhé době jsem se setkala s větším písmem, což pro mne bylo osvěžující a dobře se mi Slunečnice četla. Zároveň ale u dialogů chybí uvozovky, neobjevuje se přímá řeč, tudíž jsem se někdy ztrácela, zda jde o myšlenku nebo reálný rozhovor. Bylo pro to pro mne důležité, abych dávala bedlivý pozor a věnovala knize celou svou pozornost. Popis příběhu třech hlavních hrdinů se spisovatelce povedl, myslím si, že pokud byste tento příběh dali komukoliv, kdo se tváří jako necita, tak zjistíte, že v něm kousek srdce je a nezůstane při čtení odtažitý a chladný. Mám dojem, že Slunečnice pohltí všechny její čtenáře.

Pokud máte rádi knihy, nad kterými je třeba přemýšlet a soustředit se, když je čtete, knihy, které jsou v dané chvíli pro vás středem vesmíru, tak rozhodně doporučuji. Ovšem, opravdu pozor, je to velmi emotivní příběh a věřím, že některé ženy dožene k slzám (tudíž povinná výbava musí být po ruce).
A také doporučuji těm, kteří od knihy něco očekávají a nechtějí číst plochý příběh, pro ty, kteří chtějí víc než „jen knihu“.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Slunečnice můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Normálně jiní – Tammy Robinson

Autor: Tammy Robinson
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Počet stran: 336

„Práce ji tu nedrží, ale něco jinýho ano. B. Tohle ale mámě neřeknu. Je to hloupý, ale připadám si zklamaný a trochu zrazený. Myslel jsem si, že mi máma rozumí o něco líp. Představa, že bych se stal policajtem jako otec, mě děsí. Nejen kvůli němu, ale protože to není nic pro mě. Mám vyloženě nekonfliktní povahu.“

Pokud ti nezlomí srdce, není to láska… Pro fanoušky románů Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala.
Žádná rodina není ideální. Každá má svoje problémy. Devatenáctiletá Maddy dělí svůj život mezi práci ve fotolabu a péči o svou mladší autistickou sestru B, která vyžaduje celodenní péči. Stará se o ni společně s matkou a je smířená s tím, že už to tak bude napořád. Nemá čas na kamarády, na kluky, na věci, co ostatní v jejím věku běžně dělají. To poslední, na co myslí, je láska. Jenže jí to nevadí. Rodina je přece nejdůležitější…
S tím by ovšem nesouhlasil devatenáctiletý Albert. Jediné, o čem sní, je odjet z domu, od otce, který ho nikdy nepochválí. Albert je podle něj jen břídil a flákač, který nikdy nic nedokáže. Pryč od bratra, který si libuje v urážkách všeho a všech. Jednoho dne se Maddy a Albert potkají a toto setkání jim změní pohled na vše. Albert začne poněkud odtažité, a přitom okouzlující Maddy nadbíhat. Čím více se sbližují, tím více si uvědomují, že na své problémy nejsou sami a že jeden druhému mohou dodat odvahu věci změnit. Albert poprvé v životě poznává, jak silné může být rodinné pouto. Zamilují se do sebe,  ale kromě lásky je čeká ještě jedna těžká zkouška. Jak se s ní vyrovnají?
Novozélandská autorka Tammy Robinsonová se s vtipem a hlubokým porozuměním zamýšlí nad způsobem, jakým dokážeme plnit své sny, nad cenou, kterou jsme za to ochotni zaplatit, a nad sílou lásky, která nám umožňuje najít svou pravou rodinu.

Tammy Robinsonová žije na Novém Zélandě se svým manželem, třemi dětmi a dvěma zvířecími miláčky. Vlastním nákladem vydala sedm románů a v současné době pracuje na dalším.

Je to k neuvěření, co se mnou tato kniha provedla. Neskutečné! Kniha Normálně jiní mě nejen srazila na kolena, donutila brečet a použít všechny čisté papírové kapesníky, ale také mi provedla tu nejhorší věc, která se, knihomolovi jako mi, může stát. Po jejím přečtení se neumím pořádně začíst do žádné další knihy. Už je to pár dní, co jsem tento příběh přečetla na jeden zátah a až dnes, téměř po týdnu, to vypadá na úspěšnou noc s knihou, kterou snad nebudu odkládat. 🙂
Autorce se povedl zázrak. Ve zdánlivě obyčejném ději zvládla ztvárnit různé formy lásky, trápení, štěstí, proher, a takovým způsobem dokázala ve mě, jako ve čtenáři, vzbudit emoce, až mi málem tryskaly i ušima. Úžasné!

Říká se, že život je boj a u Maddy to platí doslova. Když netrčí v práci, tak je doma a stará se o svou autistickou sestru. S matkou si musí domlouvat opačné směny, aby B. měla pokaždé některou z nich u sebe. Nechodí na párty, na nákupy, na kávičky. Její život prostě není a nebude růžový. B je sestra. Musí to tak být!
Albert má plán. Našetřit dost peněz, aby mohl vypadnout z domu, potažmo z města a dokonce ze státu. Chodí na brigádu, kde si vydělá nějakou tu korunu a když se dostane domů, získá pouze posměvačné a nepříjemné „kecy“ od otce, který se do něj naváží za všechno a všechny. To je jeho hnací motor k tomu, aby vydělal peníze co nejdřív a mohl zmizet…
Jednoho dne se Maddy a Albert potkají. Jejich cesty se střetnou a přímo kosmickou rychlostí se začnou dít události, které ani jeden z nich neočekával. Ovšem, Albert chce odjet z města, Maddy má sestru. Je možné, aby ti dva spolu byli šťastní? Aby měli společnou budoucnost?

„Pokrčím rameny. „Jinak to nejde. Když jsi na takový život zvyklý, ani si neumíš představit, že by věci mohly být jinak. Jasně, že byly chvíle, kdy jsem se litovala nebo jsem měla zlost nebo jsem brečela, protože se mi zdálo, že všichni ostatní jsou tak bezstarostní, že se ohromně baví a já utírám sestře zadek a dávám pozor na to, aby si vzala léky, protože kdyby je vynechala, je velká pravděpodobnost, že by mohla umřít.“

Normálně jiní se povedla ve všech směrech. Od obálky, která je skvělá a lákavá až po samotný příběh, který si vezme vaše srdce, pošlape jej a pak vám ho s díky vrátí. Čtení jsem si užila od první stránky, autorka umí zaujmout a navíc píše velmi čtivě. Dá se říct, že jednoduše, ale přitom poutavě. I když tam není žádné napětí, které by vás nutilo číst dál, přesto nebudete chtít knihu odložit. Když totiž autor umí psát, tak vás zajímá i obyčejný příběh dvou lidí, kteří se snaží najít společné řešení pro ně dva.

Někdy musíme v reálném životě někomu nebo něčemu ustoupit, snažit se vyjít s nemožným a to je i v příběhu. Oba hlavní hrdinové musí najít kompromisy a snažit se vycházet si vstříc. Je jasné, že ne vždy to jde a někdy to může mít i katastrofální následky, tak jako v knize.
Rozhodně nelituji, že jsem se do knihy pustila. Ba naopak. Tento příběh se mi vryl hluboko do srdce a stal se srdeční záležitostí.

Kniha je doporučována čtenářům Hvězdy nám nepřály a i když jsem tuto knihu četla hodně dávno, tak si vzpomínám na pocity, které jsem při čtení měla a zdaleka nedosahují toho, co jsem cítila tady. Možná je to tím, že jsem o pár let starší a na pár věcí mám jiné názory, možná je to tím, že jsem Maddy a Albertovi věřila každý čin a slovo, možná je to tím, že některé situace znám z vlastního života, ale Normálně jiní jsou lepší než Hvězdy, tento příběh je překonal na celé čáře!

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Normálně jiní můžete také zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan