Hra na lháře – Ruth Ware

Autor: Ruth Ware
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2018
Počet stran: 407

„Je to příběh o odvaze a nesobeckosti a obětování – o sebevraždě otce a zármutku jeho dětí. A je to příběh o naději: o tom, že se nesmíme vzdávat ani tehdy, když nás potká něco, co nemůžete unést. O tom, že máme z vlastního života vykřesat co nejvíc už kvůli těm, kdo obětovali ten svůj.“

HRA MÁ 5 PRAVIDEL
V chladém červnovém ránu se na anglickém pobřeží prochází kdosi z místních lidí se psem. Zvíře vyhrabe věc, kterou jeho paní zpočátku považuje za trouchnivou větev, po chvíli ale zjistí, že se jedná o cosi podstatně zlověstnějšího.
Hned nazítří dostanou tři mladé ženy žijící v Londýně – Fatima, Thea a Isa – textovku, kde stojí pouze dvě slova: „Potřebuju tě!“
4 KAMARÁDKY
1 TAJEMSTVÍ
Isa a její kamarádky kdysi v internátní škole hrávaly takzvanou hru na lháře: vykládaly smyšlené historky spolužačkám, učitelkám a vlastně kdekomu. Jenomže jejich poťouchlá zábava se neobešla bez následků, a tak dívky vyloučili ze školy.
Po téměř dvou desetiletích je volá zpět Kate, poslední ze čtveřice nerozlučných přítelkyň. Nebude to ale sentimentální setkání po letech. Roky bájného lhaní si vyžádaly svou daň a teď je třeba uvést věci na pravou míru…

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování univerzity žila načas v Paříži a později se vrátila do Británie. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.
Její debut Všude kolem černý les, který se stal bestsellerem Sunday Times a New York Times, jsme vydali v roce 2016. Neméně úspěšný je i další román Žena z kajuty č. 10 (LEDA 2017).

Od autorky mám za sebou všechny její knihy, které nakladatelství LEDA vydalo a proto můžu za sebe, s klidným svědomím říct, že tato, v pořadí třetí kniha s názvem Hra na lháře, je ze všech nejlepší.
Od té doby, co jsem se dozvěděla, že bude vycházet, jsem se neskutečně těšila a s radostí konstatuji, že to čekání se opravdu vyplatí.
Zakroužkujte si datum 4.9.2018 v kalendáři, vychází opravdu skvělý, mistrně napsaný, detektivní román s prvky thrilleru, který si opravdu užijete.

Celý příběh vypráví Isa, která má třicet dva let, půlroční dceru Freyu a partnera Owena. Když po sedmnácti letech obdrží smsku od kamarádky Kate s textem „Potřebuju tě!“, je jí jasné, že ji dostala i Fatima a Thea a že musí odjet do Saltenu, kde je všechny začne pronásledovat minulost, která u nich není zrovna růžová.
Její partner o ničem neví, protože když se kamarádky rozhodly lhát, byla to jejich lež a žádná z nich nesmí nikomu nic říct a ve chvíli, kdy se minulost vrací jako bumerang, nabourá nejen vztah její s Owenem, ale také s kamarádkami… Tohle nemůže skončit dobře, nebo ano?

Všechny hrdinky jsou k sobě přátelské a při vzpomínání na minulost, která se prolíná s přítomností, jsem jako čtenář pocítila, jak k sobě mají blízko. Ale i přesto dokázala autorka jim dát do „vínku“ něco, co z nich dělalo tajnůstkářské osoby, jenž mi nedaly spát. Tuto knihu jsem musela přečíst na jeden zátah, jinak se to nedalo. Bylo tam tolik tajemství k odhalení, tolik napětí, že jsem si nedokázala představit, že bych knihu odložila a šla „s klidem“ spát.

Další hrdinové, jako třeba Ambrose nebo Luc jsou postavy, které vás svým způsobem chytí za srdce a budete si přát pro ně úplně jiný konec, než jaký jim přiřkla Ruth Ware. Ale taková Marta, tu byste s čistým svědomím hodili pod vlak… Ovšem, čtenář míní, a autorka nám drnká na nervy. 🙂

„Ještě nejsou čtyři a příliv téměř vrcholí – je výjimečně vysoký, jeden z nejvyšších, jaké jsme tady kdy zažili. Molo je pod vodou, a když od tůní zafouká vítr, tak na té straně mlýna, která je obrácena k moři, pleská voda pod dveřmi.
Mlha se trochu zvedla, ale obloha je pořád zatažená a studená, takže jak tu tak sedím asleduju, kerak ocelově šedá voda pleská o prkna venku, dá mi dost práce si vybavit vedro, které tu panovalo před pouhými několika týdny.“

Pokud patříte k fanouškům této autorky, tak mi je jasné, že si knihu Hra na lháře ujít nenecháte, ovšem pokud se mezi ně naopak neřadíte, tak vám ráda tuto knihu doporučím.
Při otevření knihy dostanete vše, co si od dobrého čtení přejete.
Záhady, tajemství, staré lži, které pronásledují hrdiny až do současnosti a míchají jejich kartami tak, až mají pocit, že jejich domeček z karet, který si tak poctivě stavěli, se zboří.
Napětí a mystifikaci, kdo stojí za tím, že se tajemství dostává na povrch.
Nečekané rozuzlení všeho, co se v minulosti stalo a „potrestání“ viníků jednou z nejhorších možností.

Myslím si, že autorka se s každou knihou stává lepší a lepší. Její příběh, který se v této knize ukrývá, splnil veškerá má očekávání. Je to čtivé, napínavé, tajemné, místy kruté a mrazící. Ale také je to o pravém přátelství, nenaplněných touhách, lásce a důvěře.

Proto si myslím, že by tato kniha neměla chybět v knihovně žádného čtenáře, který má rád napínavé romány, jenž mu nedají spát. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství LEDA, kde si knihu Hra na lháře můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Na odvrácené straně – Anthony O´ Neill

Autor: Anthony O´Neill
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2018
Počet stran: 432

„Je dobré mít konkurenta. A ještě lepší je roztříštit mu lebku.“

Na odvrácené straně Měsíce se nachází Město hříchu založené výstředním miliardářem Fletcherem Mosasem – původně jako trestanecká kolonie pro nejtěžší zločince, nájemné vrahy a sexuální maniaky. V celém vesmíru není místo, kde byste sehnali účinnější fet, levnější plastickou operaci, intimnější zákoutí pro dohodnutí kšeftu… anebo zkorumpovanější policii.
Poručík Damien Zackon, jehož sem před mafiány na Zemi uklidili v rámci programu na ochranu svědků, se o tom má přesvědčit na vlastní kůži. Když v místním policejním revíru dojde k sérii krvavých atentátů, svěří vyšetřování právě jemu. Proč zrovna nováčkovi? Při pátrání po atentátnících mu hážou klacky pod nohy jak kolegové v čele s náčelníkem otylým jako hroch, tak zdejší samozvaný vládce. Jenže co když za vraždami stojí právě všemocný Mosas a jeho neméně ambiciózní dcera?
Mezitím se dva tisíce kilometrů odtud vydává na pouť v krutých podmínkách měsíčního povrchu uhlazený android, usměvavý, cílevědomý – a pokud se mu kdokoli ocitne v cestě, i krvežíznivý stroj vedený jedinou pohnutkou. Musí se dostat do Města hříchu a ovládnout ho…

Australan Anthony O´Neill (1964), skladník, zaměstnanec videopůjčovny, bankovní úředník, pojišťovací agent a nyní na plný úvazek spisovatel, žije v Edinburghu. V hlavním městě Skotska se usadil s cílem poznat inspirace svých literárních vzorů Roberta Louise Stevensona a Arthura Conana Doyla.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo, kdyby na Měsíci bylo město, které by se dalo navštívit? Anthony O´Neill tuto myšlenku posunul na vyšší level a vytvořil tam něco na způsob zhýralého Las Vegas.
Nejdříve to bylo místo pro trestance, kteří neměli žádný malý vroubek, ale pořádný vrub. A teď je to také místo, kde se rojí všichni bohatí, ale také zvrácení lidé, kteří chtějí zažít pořádný adrenalin, ať už je to týká drog, hazardu nebo třeba i sexu.

Na odvrácené straně je psána velmi srozumitelně, jedná se o temnou, krutou, scifi knihu, kde nehledejte žádnou romantiku a milé slovíčka. Kapitoly se střídají, kdy vždy jedna je věnována tomu, jak to na Měsíci vypadá ve skutečnosti, co vás tam může potkat, co se týče výkyvů teplot nebo třeba měsíčního prachu, který vám sedne do sebemenší dutinky v plicích. Další kapitola je poté věnována vyšetřovateli Zackonovi, který je nováčkem v Městě hříchu a hned dostane případ atentátu na vysoce postavené pohlaváry. A s třetí kapitolou se budete potloukat po měsíční krajině s androidem, který jde přes mrtvoly právě do onoho Města hříchu, aby si ho podrobil…
Tyto kapitoly se pak za sebou střídají, tudíž nepřijdete o nic z děje obou „hlavních hrdinů“, ale také se hodně „poučíte“, co se týče samotného Měsíce.
Někdy sice ty poučné kapitoly pro mne byly zdlouhavé a místy nudné, ovšem jsou potřeba pro to, aby čtenář pochopil všechny souvislosti. Takže vydržte! 🙂

„Jestliže po sobě nesvedeš zahladit stopy, vyhlaď ty, kdo je vidí.“

Líbil se mi autorův smysl pro humor, černý humor, který tady ráda zmíním. Například způsob vyjadřování androida bylo opravdu skvělé, pobavila jsem se. Nejednou jsem se také zasmála nahlas, ovšem když se potom stalo něco, co bylo neodvratitelné, připadala jsem si blbě, že se nad tím pořád usmívám, ale v tu chvíli to ani jinak nešlo. 🙂
A když už mluvím o androidovi, tak také napíšu k poručíku Zackonovi, že je to postava, kterou autor vykreslil tak, aby si ji oblíbil snad každý čtenář. Je to sympatický chlap, který si zachoval ještě kousek cti, soudnosti a citu z doby, kdy nebyl v Městě hříchu ale na Zemi.

„Uvnitř si nejdřív ničeho nepatřičného nevšimne. Rozváže si kravatu a zamíří do kuchyně nalít si něco k pití. Teprve když dojde do setmělého obýváku a chystá se hlasových ovládáním rozsvítit, zjistí, že tu není sám. V jeho křesle trůní člověk, jehož siluetu prozradí blikající neonový nápis z ulice. Policista okamžitě odhodí skleničku s pitím a tasí plazmalyzér. Namíří ho na vetřelce a zvolá: „SVĚTLO!“ A vzápětí, za plného osvětlení, pozná, že postava v křesle ve skutečnosti žádný člověk není.“

I když nepatřím mezi ty opravdové, nadšené milovníky scifi žánru, tak můžu říct, že tato kniha si mne svým způsobem získala. Je pravdou, že některé pojmy pro mne byly těžko uchopitelné, ale detektivní zápletka, spolu s trochou brutality a opravdu zvláštním, specifickým prostředím, kde se vše odehrávalo, se mi zalíbilo. Autor se taky „vyřádil“ v popisech Města hříchu, takže jsem si docela dobře dokázala představit, jak to tam vypadá. I samotná měsíční krajina byla pojata velmi zevrubně, takže v hlavě jsem měla jasné obrazy toho, o čem jsem četla.

Když to všechno shrnu, tak jsem velmi mile překvapena, co se jsem od knihy Na odvrácené straně dostala. Líbilo se mi téměř vše, ovšem nejvíce právě ta představa, že by na Měsíci bylo nějaké podobné Město hříchu, kde bych se mohla navázaně bavit a třeba si nechat udělat nějakou tu plastickou operaci za hubičku. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda, kde si také můžete knihu Na odvrácené straně zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan