Netradiční akce na mém blogu :)

Všechny zdravím při zamračeném pondělí 🙂

Kamarádi, moje knihovna praská ve švech, navíc jsem po tatínkovi zdědila spoustu knížek, které já ale bohužel číst nebudu.
Proto jsem se rozhodla udělat takovou netradiční prodejní akci. 

O co tedy konkrétně jde?

Namícháte si vlastní balíček knih. Jsou to převážně starší knihy nebo knihy, které jsem koupila za levnější peníz, tudíž proto je ta cena nízká.
Balíček bude stát 300,- Kč, což je dnes v průměru cena jedné nové knihy (a někdy ani to ne) a v této částce je započítána jak doprava, tak zabalení a samotné knihy. Sestavíte si vlastní seznam, které knihy chcete, s tím, že zájemcům pošlu seznam, kde si vyberou, které kousky chtějí vlastnit ve své knihovně. Knihy jsou to většinou ve velmi dobrém stavu, v seznamu samozřejmě bude zohledněn a vypsán stav knihy.

Teď vás určitě zajímá, kolik knih do balíčku si můžete vybrat? 7 kousků. Cena knihy tím pádem vychází na cca 35-kč za jednu. Může se také stát, že kousků bude 8, protože střejda Příhoda hodně rád přidává dárky 🙂

Balíček je poté odesílán ihned po připsání peněz na účet, s tím, že bych nerada, pokud se se zájemcem domluvíme na prodeji tento prodej stornovala. Proto raději jednou měř a dvakrát řež, jelikož zájemců o danou knihu může být více… A potom by vznikaly nesrovnalosti, kterým se opravdu chci vyvarovat. 🙂
A doufám, že vy mi taky pomůžete, abych se nedostala do těchto problémů. 🙂

Takže, kdo z Vás má zájem, prosím, kontaktujte mne buď na emailu:

daruska.k,@gmail.com

nebo na FB stránkách Daramegan knihy.

Díky za pozornost a budu se těšit na vaše reakce 🙂

Daramegan

Mrazivé léto – Manuela Martini

Autor: Manuela Martini
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 176

„Leander si povzdechl a zadíval se na moře. Došli na malé molo. Lyra za ním omámeně kráčela po velkých kamenech zapuštěných do moře, aby ochránily přístaviště jachet před silným vlnobitím. Leande hleděl na horizont, kde právě proplouvala nákladní loď.“

V jihošpanělském městečku Marbella si patnáctiletá Lyra připadá jako v ráji. Až do chvíle, kdy zmizí její spolužačka Pia. Lyra se rozhodne přijít tomuto záhadnému zmizení na kloub. Nedlouho poté je Pia nalezena mrtvá a z letní idylky se stává zlý sen. Lyře se zdá, že se její matka chová divně. Navíc je přesvědčená, že zahlédla svou sestru, která zahynula již před deseti lety. Co ji matka tají? Jaká děsivá tajemství měla zůstat navždy skryta?

Jednohubka na jedno odpoledne. Ale tím, že jsem to teď nazvala jednohubka to v žádném případě nechci shazovat. Jedná se o příběh, který je sice svým způsobem jednoduchý a krátký, ale má to děj, ve kterém nechybí napětí. A musím zmínit, že děj příběhu je opravdu dobrý. Nevšední a napínavý.

Lyra sice jako hlavní hrdinka by chvílemi potřebovala průplesk, ale to se u patnáctileté holky není čemu divit a kdyby byla „dospělá“, tak by ji asi bylo více let a navíc by to už nebylo ono. Její chování tam prostě patří. A co bylo pozitivní, tak to byli její kamarádi, ač Bea opět byla na ránu, Patrick byl správný kámoš. Prostě od všeho trochu. Vyvážené „charaktery“.

„Lyřiny oči si nejdřív musely zvyknout na přítmí. Teprve pak rozpoznala ve velkém stínu, který k ní zamířil ze zadního rohu pokoje, nesmírně tlustou ženu zahalenou do dlouhého hábitu. Ucítila podivnou vůni. Připadala jí povědomá, ale nedokázala ji nikam zařadit.“

Autorka dokázala skvěle vygradovat napětí. Ve chvíli, kdy Lyra stála sama v rozbořeném domě, Tygr (labrador) začal vrčet, tak jsem měla i krapet nahnáno. Přece jen, představte si pustinu, tmu, nikde nikdo okolo, totální nepořádek v ruinách a vy se tam teoreticky můžete potkat se zlem? No fuj, takový urbex, ale stokrát horší. Já jsem takový posera, že se takovým místům opravdu budu vyhýbat. 🙂

Jestli máte chuť na napínavý, krátký příběh u kterého se uvolníte, přečtete jej a můžete vypustit z hlavy, tak tohle je přesně ono. I když je to čtení „pro dívky“, tak dle mého názoru to zvládne i kluk, který nebude očekávat bůh ví jaké krvelačné scény.
Pokud se vám aspoň trochu líbila recenze, trochu vás navnadila, tak za přečtení nic nedáte. Je to krátké, svižné a není to o ničem. 🙂

Četli jste už? Nebo přečtete? 🙂

Mějte se krásně!
Daramegan

Jackaby – William Ritter

Autor: William Ritter
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host
Počet stran: 280

„Další zalapání po dechu se neozvalo, jen zvuk posouvajícího se harampádí. Vykročila jsem do chodby, abych talířek sebrala, a dveře ložnice se těsně za mnou přibouchly. Prudce jsem se otočila. Světlo pode dveřmi zmizelo, jako by uvnitř někdo opět rychle zatáhl závěsy, a z ničeho nic zavládl ledový chlad.“


Abigail Rooková právě přicestovala do New Fiddlehamu v Nové Anglii. Píše se rok 1892 a ona nutně potřebuje najít práci. Potkává R. F. Jackabyho, detektiva objasňujícího nevysvětlené jevy, jehož bystré oko si všímá všeho neobvyklého – což zahrnuje i pozorování nadpřirozených bytostí. Abigail má zase jiný dar, dokáže si všímat obyčejných, ale podstatných detailů, takže se na místo Jackabyho asistentky výborně hodí. Hned během svého prvního dne v novém zaměstnán se Abigail ocitne uprostřed napínavého případu: ve městě řádí sériový vrah. Policie je přesvědčená, že se jedná o běžného kriminálníka, ale Jackaby si je jistý, že za vším stojí nelidská stvůra, jejíž existenci policie – s výjimkou mladého pohledného detektiva Charlieho Canea – vytrvale popírá.

Dlouho jsem si brousila drápky na tuto knihu, ale pořád jsem ji tak nějak odkládala, z jednoho prostého důvodu – Jackaby je přirovnávám k doctoru Who a k Sherlockovi… A já doctora Who neznám a Sherlock mi nic neříká…

Ale samozřejmě zvítězila má zvědavost a já teď přirovnám Jackabyho k Dr. Housovi a Forestovi. 🙂
Jsem nadšená. Pobavila jsem se, popřemýšlela si a podivila se, jak je Jackaby a Abigail skvělá dvojka. A hlavně, já miluju všechny nadpřirozené věci a v tomto příběhu je jich dost, takže jsem spokojená, jak nejvíc to jde. Autor dokázal skvěle propojit všechny prvky, zakomponoval do toho trochu mystiky, bájných příběhů a díky tomu kniha získává, pro mě, vyšší cenu, je více zajímavá.
„Detektivova slova byla náhle uťata, ohlušující ránou, pánvička přelétla místnost a zarazila se do zdi. Rukojeť nezbedně vykukovala na chodbu a viditelně kmitala. Do pronikavého ticha, které následovalo, se ozvalo několik tupých úderů, načež se ze dveří laboratoře vykutálelo půl tuctu zralých červených jablek.“
Detektiv Jackaby je velmi svérázný týpek, který svým postojem vám může přijít trochu arogantní. Ale není to tak. Prostě má svůj vlastní svět, ve kterém žije a přemýšlí. Vymyká se normálu a proto může působit jako podivín. Na stránkách příběhu jej ale blíže poznáte a zjistíte, že je to člověk z masa a kostí, který ovšem věří v něco víc, než jen „obyčejní smrtelníci“. A hlavně si s tím umí poradit. Jeho asistentka Abigail je dívka, která se ničeho nezalekne a i když má kolikrát namále, dokáže ustát i to, co by jiná nezvládla – není to typická lekavá žena, je to přece statečná a nebojácná asistentka Jackabyho.
Obě postavy mi dokonale ladily do příběhu a díky nim jsem si jej užila na sto procent. V knize nebyl žádný rušivý element, vše plynulo tak přirozeně, jak jen mohlo. 
Přečtení tohoto příběhu doporučuji všem, kteří mají rádi nadpřirozeno, svérázné detektivy, lidi, kteří si stejně udělají všechno podle svého i když jim to někdo zakazuje a taky pro všechny ty, kteří se rádi pobaví nad dobrou knihou. A hlavně pozor na pánvičky a střelný prach! 🙂
Mějte se báječně!
Daramegan






Girl Online – Na turné – Zoe Sugg

Autor: Zoe Sugg
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 368
Rok vydání: 2016

Zdá se, že navzdory vzdálenosti, která je od sebe dělí, jsou Penny s Noahem pro sebe jako stvořeni. Vždyť nakonec ustáli i mediální smršť, která vypukla po Vánocích, když se bulvární média o jejich vztahu dozvěděla. Trápení jim způsobuje jen skutečnost, že se mohou vidět tak málo. A tak když Noah Penny pozve, aby s ním odjela na velké evropské turné, Penny má pocit, že její život už nemůže být báječnější.
Jenomže brzy se ukáže, že cesta do Evropy nebude zdaleka taková idyla, jak si Penny původně mysela. Její Kluk z Brooklynu je v jednom kole a nemá na ni vůbec čas, ne každý z jeho týmu Pennyinu přítomnost na turné vítá s nadšením, a aby toho nebylo málo, někdo (že by nějaká Noahova žárlivá fanynka?) ji začne posílat výhružné e-mailové zprávy. Není divu, že netrvá dlouho a Penny začne mít pocit, že život na turné není nic pro ni… Stýská se ji totiž nejenom po domově a nejlepším příteli Elliotovi, ale i po jejím starém životě, ve kterém nepochybovala o tom, kým vlastně ve skutečnosti je…
Dokáže Penny po Noahově boku najít svou životní cestu, nebo je to úkol natolik těžký, že během jednoho dlouho očekávaného léta přijde o všechno?

„Nejspíš nedokážu zakrýt svoje rozčarování, protože Noah stojí okamžitě u mě a něžně se na mě usmívá. „Penny, zítra máme náš Den kouzel a překvapení – celej den. Jenom ty a já! Slibuju, že to bude paráda a že nám dortíčky a jiný sladkosti polezou až ušima.“ Než stačím něco hlesnout, rychle mě políbí na ústa.“

Když jsem četla první díl knihy, což bylo někdy kolem 14.května 2015, Girl Online (recenze tady), byla jsem příjemně překvapená. Líbilo se mi to. A tak nějak jsem to očekávala i od tohoto dílu.
Chtěla jsem po všech těch hororech, thrillerech a psychologických knih si odpočinout a ponořit se do písmen příběhu, který bude pohlazení po duši, člověk nemusí nad ním uvažovat a bude rád, že je rád. 🙂

A já po přečtení ráda jsem. Byla to příjemná oddechovka, která se nesla v duchu prvního dílu, všichni jsou pořád víceméně stejní, Penny je stále gramlavá, Noah je stále umělec a Elliot je stále nejlepší kamarád všech, hlavně od Penny.

Jasně, pokud toužíte po příběhu, který bude mít nějakou zápletku, u které budete nuceni přemýšlet, dávat si jedna a jedno dohromady, tak tuto knihu asi nevezmete do ruky, ale pokud toužíte po příjemných chvílích u něčeho, co vám vykouzlí úsměv na rtech, budete se chtít cítit opět puberťáky, kteří prožívají své těžkosti a hlavně je kolikrát zdárně vyřeší, tak tohle je to pravé pro vás.

„Zvednu hlavu a pátrám zrakem po té dívce. A najednou ji uvidím: odhodlaně se tlačí davem směrem od fontány a rudý šátek za ní vlaje jako vlajka ve větru. To přece nemůže být… nebo že by to přece jen…?
Vyskočím z lavičky a spěchám za děvčetem, aby se mi neztratilo. Když ji konečně téměř dostihnu, natáhnu se k ní a jemně se dotknu jejího ramene.“

Nejen, že hlavní hrdinka Penny prožívá krásné chvíle se svou láskou Noahem, ale také odhaluje příčiny problémů, které se jim do cesty staví a že jich není málo. Některé jsou samozřejmě skoro až fatální. Objevuje ale také druhou tvář svých kamarádů a ty vás můžou překvapit. Mrcha nemusí být vždy mrchou a kamarád, který se k vám v jednu chvíli otočí zády, dokáže bodnout dobře mířenou ranou, do zad bez sebemenšího zaváhání.

Se vším se musí ale poprat jen hlavní hrdinka sama, dát na svou intuici a rozlousknout vše, co potřebuje, byť je to za pomoci nebo malého přispění přátel, ale to hlavní slovo má ona.

Byl to fajn den ve společnosti Penny a všech ostatních lidí, příjemně jsem si odpočinula a doporučuji to každé romantické duši, co má ráda příběhy, které nekončí vraždou. 🙂
A dle mého, podle toho konce, bude další díl? :-))

Mějte se krásně!
Daramegan

Muž jménem Ove – Fredrik Backman

Autor: Fredrik Backman
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Host
Počet stran: 334
Překlad: Jitka Herčíková

Ovemu je 59 let. Řídí Saaba. To,že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku.
Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí – začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku.


„Budižkničemu má přítelkyni. O deset let mladší. Ove ji říká odbarvená nána. Podpatky má vysoké jako nástrčkové klíče a potácí se na nich jako opilá panda, našminkovaná je jako klaun a nosí tak obrovské sluneční brýle, že se nedá pořádně odlišit, jestli to jsou ještě brýle, nebo spíš už helma.“

Příběh, který mne překvapil. Velmi překvapil. Valnou část knihy jsem si říkala, co sákryš ti lidi na ní tak žerou. Proč je tak dokonalá? Já se nahlas nesmála, sem tam se usmála, ale chvílemi mi byl Ove tak protivný, že bych mu nejraději skopla cedulku se zákazem jízdy v obytné oblasti. A pořádně zadupala do země, ať je naštvaný právem. Na posledních stránkách jsem si vše začala dávat dohromady a pak začala brečet jako želva. Páni, tohle jsem nečekala. Šok, který se dostavil z toho, jak je kniha skvělá, ten se popsat prostě nedá.

Všechny věci a lidé v příběhu mají svá pevná místa. Ať už je to modrý Saab, modrý oblek, kocour bez ocasu, hák a zpřetrhnutý provaz nebo těhotná Iránka s mamelukem, vše je v dokonalé harmonii. Kniha se četla sama, perfektně napsaná a rozdělení do krátkých kapitol s výstižným název jen podtrhlo její skvělé zpracování.

„Šosé si Oveho všiml a mával na něj s panikou v očích. Volal na něj „seňór“, jako vždycky, když spolu mluvili. Oveho napadlo, že to možná španělsky znamená Ove. Zrovna pečlivě si tu Sonjinu knížečku neprolistoval. Šosé ukazoval na auto a divoce přitom gestikuloval. Ove si strčil ruce do kapes a udržoval si patřičný odstup. Vyčkával.“

Nevím, proč jsem knihu stále odkládala, možná proto, že ze všech stran na mě vyskakovaly nadšené recenze, spokojené komentáře a já měla strach, že budu zklamaná. Ovšem chyba! Zklamaná nejsem ani trochu a jsem překvapená, že opravdu vše, co jsem se o knize dočetla, je pravda.
Těm, kteří se k přečtení ještě nedostali, ji vřele doporučuji. Čte se snadno, vše odsýpá jak má a nudit se rozhodně nebudete.
Spoustu postav, vlastně všechny, si oblíbíte. A pak si možná řeknete, tak jako já, že mít sousedy, jaké má Ove, je k nezaplacení.
Příběh plný emocí, podpory a přátelství, lásky, ale také samoty a deprese, touhy po „svobodě“ a po pořádku, přesně tohle se ukrývá v knize s názvem Muž jménem Ove.
A já vám ji vřele doporučuji! 🙂

Mějte se krásně,
Daramegan