Autor: Zoe Sugg
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 368
Rok vydání: 2016
Zdá se, že navzdory vzdálenosti, která je od sebe dělí, jsou Penny s Noahem pro sebe jako stvořeni. Vždyť nakonec ustáli i mediální smršť, která vypukla po Vánocích, když se bulvární média o jejich vztahu dozvěděla. Trápení jim způsobuje jen skutečnost, že se mohou vidět tak málo. A tak když Noah Penny pozve, aby s ním odjela na velké evropské turné, Penny má pocit, že její život už nemůže být báječnější.
Jenomže brzy se ukáže, že cesta do Evropy nebude zdaleka taková idyla, jak si Penny původně mysela. Její Kluk z Brooklynu je v jednom kole a nemá na ni vůbec čas, ne každý z jeho týmu Pennyinu přítomnost na turné vítá s nadšením, a aby toho nebylo málo, někdo (že by nějaká Noahova žárlivá fanynka?) ji začne posílat výhružné e-mailové zprávy. Není divu, že netrvá dlouho a Penny začne mít pocit, že život na turné není nic pro ni… Stýská se ji totiž nejenom po domově a nejlepším příteli Elliotovi, ale i po jejím starém životě, ve kterém nepochybovala o tom, kým vlastně ve skutečnosti je…
Dokáže Penny po Noahově boku najít svou životní cestu, nebo je to úkol natolik těžký, že během jednoho dlouho očekávaného léta přijde o všechno?
„Nejspíš nedokážu zakrýt svoje rozčarování, protože Noah stojí okamžitě u mě a něžně se na mě usmívá. „Penny, zítra máme náš Den kouzel a překvapení – celej den. Jenom ty a já! Slibuju, že to bude paráda a že nám dortíčky a jiný sladkosti polezou až ušima.“ Než stačím něco hlesnout, rychle mě políbí na ústa.“
Když jsem četla první díl knihy, což bylo někdy kolem 14.května 2015, Girl Online (recenze tady), byla jsem příjemně překvapená. Líbilo se mi to. A tak nějak jsem to očekávala i od tohoto dílu.
Chtěla jsem po všech těch hororech, thrillerech a psychologických knih si odpočinout a ponořit se do písmen příběhu, který bude pohlazení po duši, člověk nemusí nad ním uvažovat a bude rád, že je rád. 🙂
A já po přečtení ráda jsem. Byla to příjemná oddechovka, která se nesla v duchu prvního dílu, všichni jsou pořád víceméně stejní, Penny je stále gramlavá, Noah je stále umělec a Elliot je stále nejlepší kamarád všech, hlavně od Penny.
Jasně, pokud toužíte po příběhu, který bude mít nějakou zápletku, u které budete nuceni přemýšlet, dávat si jedna a jedno dohromady, tak tuto knihu asi nevezmete do ruky, ale pokud toužíte po příjemných chvílích u něčeho, co vám vykouzlí úsměv na rtech, budete se chtít cítit opět puberťáky, kteří prožívají své těžkosti a hlavně je kolikrát zdárně vyřeší, tak tohle je to pravé pro vás.
„Zvednu hlavu a pátrám zrakem po té dívce. A najednou ji uvidím: odhodlaně se tlačí davem směrem od fontány a rudý šátek za ní vlaje jako vlajka ve větru. To přece nemůže být… nebo že by to přece jen…?
Vyskočím z lavičky a spěchám za děvčetem, aby se mi neztratilo. Když ji konečně téměř dostihnu, natáhnu se k ní a jemně se dotknu jejího ramene.“
Nejen, že hlavní hrdinka Penny prožívá krásné chvíle se svou láskou Noahem, ale také odhaluje příčiny problémů, které se jim do cesty staví a že jich není málo. Některé jsou samozřejmě skoro až fatální. Objevuje ale také druhou tvář svých kamarádů a ty vás můžou překvapit. Mrcha nemusí být vždy mrchou a kamarád, který se k vám v jednu chvíli otočí zády, dokáže bodnout dobře mířenou ranou, do zad bez sebemenšího zaváhání.
Se vším se musí ale poprat jen hlavní hrdinka sama, dát na svou intuici a rozlousknout vše, co potřebuje, byť je to za pomoci nebo malého přispění přátel, ale to hlavní slovo má ona.
Byl to fajn den ve společnosti Penny a všech ostatních lidí, příjemně jsem si odpočinula a doporučuji to každé romantické duši, co má ráda příběhy, které nekončí vraždou. 🙂
A dle mého, podle toho konce, bude další díl? :-))
Mějte se krásně!
Daramegan