Měsíc: Listopad 2017

Autor: Gin Phillips
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 272

Měl to být idylický den, změnil se ale v boj o přežití. Joan si se svým čtyřletým synem užívá v ZOO do poslední chvíle. Několik výstřelů, které zaslechne u východu, ji přinutí s dítětem v náručí utéct zpět do zahrady. Útočníci jsou jim v patách a jsou horší než dravá zvěř. Pro Joan tak začíná závod s časem. Žádný úkryt není dost bezpečný a chvilka nepozornosti ji i syna může stát život. Jak daleko dokáže matka zajít, aby uchránila své dítě?

Joan si se svým čtyřletým synem Lincolnem užívá pohodové odpoledne v ZOO, na dětském hřišti, mimo všechny rušné cestičky. Když se začnou zvedat k odchodu, těsně před zavírací dobou, uslyší Joan zvuky připomínající střelbu. Přemýšlí nad ohňostrojem a jdou dál k východu. Tam zahlédne lidi, kteří leží na zemi a muže se zbraní. Dá se na zběsilý úprk do útrob ZOO a hledá úkryt, kde se se svým synem schová, aby je nenašel. Musí přemýšlet dopředu, předvídat, co ten chlap s pistolí má za lubem, kam může jít a kde hledat všechny návštěvníky, kteří jsou uvnitř. Musí udržet syna potichu. Nesmí mluvit, má telefon, ale nesmí s ním svítit, jelikož už se stmívá a ve tmě půjde displej vidět. Musí zachránit sebe. Musí zachránit svého syna. Musí za každou cenu. Musí…

Tento příběh se odehrává opravdu ve třech hodinách. Kapitoly nejsou pojmenovány, ale uvádí se zde čas, kolik je hodin. Když jsem začala číst, divila jsem se, jak lehce a svižně se celý příběh čte. Stránky mi ubíhaly před očima. Ale pořád jsem čekala na něco víc…

Všude, v každé zemi jsou lidé, jenž nemají zábrany, mozky a bez důvodu útočí na jiné lidi. Navíc, v tomto čase se toho děje hodně. Atentáty jsou, dá se říct, denním chlebem a tento příběh není úplně z cesty. Protože někdo vstoupí do ZOO a střílí na všechno, co se hýbe. Proč? Protože se nudí? Protože je žene nějaký vnitřní hlas?

Autorka dokázala naprosto skvěle vykreslit myšlení maminky, která se snaží uchránit své dítě před smrtí. Která se jej snaží utišit, i když je dítě na pokraji hysterického pláče. Která se snaží mu dát najíst, když má hlad, i když pořádně nemá co. Jen aby zůstal potichu. Ta její beznaděj je téměř hmatatelná, ale taky vycítíte její naději a víru, že všechno zvládne. Maminky totiž zvládnou vše. I když nemůžou, kvůli dítěte můžou ještě víc…

V průběhu děje se dozvídáme spoustu informací právě ze života Joany a jejího syna, nakoukneme pod pokličku mateřské lásky. Některé kapitoly se věnují i zloduchům, kteří v ZOO dělají ty zlé věci a i o nich se dočteme nějaké informace z minulosti.
Celé to na mě působilo spíše jako zpověď, jako byste věděli, že se blíží konec a začnete sumírovat, hledat ve svém nitru to, pro co jste žili, co ve vás vyvolalo štěstí, radost a úsměv.

I přesto, že se zde střílí a hrdinům jde doslova o život, tak to na mě jako thriller nepůsobilo. Spíše mi to přišlo jako sonda do duší lidí, kteří jsou buď nějakým způsobem ohroženi na životě nebo nějak pochroumaní v hlavě.
Celá kniha mi přijde taková přemýšlivá, zadumaná a až na posledních několika stránkách se začíná dít nějaká akce, která mi ale zase přišla moc brzo utnutá.

Myslím si, že příběh má ohromný potenciál, který ale nebyl zcela rozvinutý. V některých místech by se dalo ubrat, jinde přidat. Rozhodně to není špatné čtení a myslím si, že se tato četba bude líbit hlavně ženám, které jsou matky, protože se dokážou stoprocentně vcítit do Joany a její potřeby chránit syna.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Patrick Ness, Siobhan Dowd
Nakladatelství: Slovart
Počet stran: 216
Rok vydání: 2017
Ilustrace: Jim Kay

Třináctiletého Conora navštěvuje noc co noc netvor. Není to však ten, kterého Conor očekával – ten z noční můry, jež ho pronásleduje od doby, kdy jeho maminku začali v nemocnici týrat neúspěšnými léčebnými procedurami. Tenhle netvor je jiný. Je to tajuplný přízrak z dávných časů, ukrývající se v podobě starého stromu za domem. Je tu proto, aby Conorovi vyprávěl tři příběhy. Na oplátku ale něco chce. Tu nejnebezpečnější věc ze všech. Chce pravdu. Tajemnou knihu plnou temně pohádkové atmosféry napsal Patrick Ness na námět zesnulé Siobhan Dowdové a v roce 2016 podle něj natočil stejnojmenný film Juan Antonio Bayona.

Patrick Ness je autor desítky knih pro děti i dospělé, novinář a scénárista. Proslavil se zejména jako autor literatury pro dospívající, především díky úspěšné sci-fi sérii Chaos. Působil také jako copywriter, lektor tvůrčího psaní na Oxfordské univerzitě i recenzent v periodikách jako Daily Telegraph, Sunday Telegraph či Guardian a nyní je scénáristou pokračování kultovního britského sci-fi seriálu Doctor Who. Je držitelem mnoha ocenění.

Siobhan Dowd se kromě psaní literatury pro děti angažovala v lidskoprávní problematice. V roce 2007 jí byla, jako již úspěšné a oceňované autorce dvou románů, diagnostikována rakovina prsu. Přesto pokračovala v psaní a těsně před smrtí založila nadaci The Siobhan Dowd Trust, financovanou z prodeje svých knih, která se snaží zprostředkovat znevýhodněným dětem přístup ke vzdělání.

Jim Kay je mladý britský ilustrátor. Za odvážné a citlivé ilustrace Volání netvora získal v roce 2012 ocenění Kate Greenway Medal. Je také autorem ilustrovaných verzí Harryho Pottera.

Nedokážu ani popsat, jak na mě kniha zapůsobila. Tohle si musí přečíst každý sám za sebe, aby pochopil, proč to nejde.
Je to velmi citlivý, jemný, tajemný, dojemný, krásný, částečně dramatický příběh, který vás donutí přemýšlet téměř nad každou větou, jenž se v knize objeví.

Třináctiletý Conor má spoustu starostí, ve svém věku by neměl zažívat to, co se děje. Ale někdy se to stává. A nemůžeme vědět, jak by které dítě na takové věci zareagovalo, takže mi přišlo jeho chování přiměřené věku a situacím. Primárně jsem se při čtení nemohla dočkat, až pochopím jeho noční můru, ale postupem času a stránek jsem zjišťovala, že ani nejde o odhalení jako o to, abych poznala všechno, co to doprovází a způsobuje. Nedokážu si představit, že by se mi to dělo, ještě v tak mladém věku. Bylo to srdceryvné a rozuzlení mě doslova a do písmene rozbrečelo. Pochopení mě zasáhlo až do morku kostí. Bylo to velmi silné.

Čekala jsem od knihy cokoliv, ale to, že mě položí na lopatky, v žádném případě. Pořád jsem si říkala, co ten netvor znamená, hledala jsem indicie k pravdě tam, kde nebyly. Můžu říct, že místy jsem opravdu uvažovala jako hlavní hrdina, nedokázala jsem se podívat hlouběji, protože jsem neměla ani tušení… Tři příběhy, které mu netvor povídá, jsem si dala do souvislosti až na konci, kdy o to silnější bylo právě mé pochopení. Nějaké náznaky tam sice byly, ale nechala jsem se tak strhnout příběhem, že jsem přestala uvažovat za sebe a uvažovala jako Conor.

Když se rozhodnete knihu koupit, připravte se na skvěle propracované vydání. Ilustrace, které má na svědomí Jim Kay jsou nádherné, bravurně doplňují a oživují příběh, ale také křídový papír působí luxusním dojmem. Navíc jsou v textu některá slova vyznačena tučně a některá kurzívou, takže je to i pastva pro oči. Nejen pro duši. Kapitoly jsou krátké, ale ono to žádnou velkou roli nehraje, protože příběh je čtivý, zvládnete jej přečíst za jeden den, ovšem další pár dní na něj nezapomenete.

Ráda bych Volání netvora doporučila každému a taky to udělám. Je jedno, jestli jste „starý“ nebo mladý čtenář, je jedno jestli jste muž či žena, je jedno, jestli jste milovník sci-fi nebo thrillerů. Tento příběh má v sobě mnohem více, než se na první pohled může zdát a proto věřím, že si každý v něm najde něco, co si zamiluje.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Slovart za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Catherine Doyle
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 376
Rok vydání: 2017

Sofie žije v nebezpečné lži – pod ochranou obávaného mafiánského klanu se snaží vést normální život. Taková přetvářka však nemůže trvat navěky. Její srdce patří muži, jenž má na rukou krev, a Sofie se stává terčem znepřátelené rodiny. Chce se pomstít těm, kteří jí nejvíc ublížili, dokáže za to však zaplatit cenu a stát se mafiánkou?

Catherine Doyle (*1990) vyrostla na západě Irka, v současnosti žije v Dublinu. Získala bakalářský titul z psychologie a magisterský titul z vydavatelské činnosti. Je autorkou trilogie Krev za krev, jež je popisována jako Romeo a Julie ve světě Kmotra. Příběh se odehrává v současném Chicagu, kde vyrůstala její matka. Už jako dítě měla Catherine bujnou představivost a pokládá za štěstí, že našla rozumný způsob, jak svou tendenci k vymýšlení příběhů ventilovat. Kromě sledování filmů, běhání a cestování si Catherine dle svých slov ráda dělá legraci ze svých dlouholetých přátel a žije převážně v noci.

Závěrečný díl série Krev za krev mám za sebou. A můžu vám říct, že nic lepšího jsem si nemohla přát. Celé to bylo maximální pošušňáníčko, každou kapitolu jsem si užívala a bála se, že nastane konec… no, nastal… A ten teda byl… DELIKÁTNÍ!

Pokud jste nečetli první a druhý díl, tak raději dál nečtěte, může se stát, že se dozvíte věci, které jsou důležité a věřte mi, že bych vás o požitek z četby opravdu připravit nechtěla.

Sofie je pod ochranou Falconeových, její máme je mrtvá, Marinovi ji mají za přeběhlíka a jdou po její hlavě. Nemá to holka vůbec jednoduché. Naštěstí má kolem sebe lidi, kterým na ni záleží. Millie, která je naprosto úžasná kamarádka, pochopí i to co nechce (a to se mi na ni líbí), a potom samotný klan mafiánů – všechny Falconeovy, s nimiž má společný cíl. Všichni ji berou jako součást rodiny. Někdo to snáší hůře, někdo lépe. Sofie ale v hlavě má jednu, jedinou věc – pomstu. Pomstít svou mámu. Vezme do rukou zbraň a stane se mafiánkou? Pomstí mámu? Přežije? Co její láska? Rozhodne se správně?

Tato série vyšla ve stejné době jako Royalovi. Ty jsem četla nejdříve a myslela jsem, že je nikdo nepředčí. Ale kluci jedni italští, mafiáni Falconeovci si mě omotali kolem prstu. Pomyslně povraždili Royaly v mém srdci a zaujímají každé místo právě oni. Luca, Nico, Gino, dokonce i Evelína. A k nim se přidává naprosto dokonalá Millie, jenž má na všechno odpověď, dokáže ironicky a sarkasticky uvažovat v jakékoliv situaci a její postava je nepřekonatelná. Už dlouho jsem nečetla knihu, kde by vedlejší postava byla tak popsána, abych si přála knihu jen o ní. Příběh Millie, s její povahou, by byl skvělý. 🙂

U této knihy, vlastně u všech dílů, se nebudete ohlížet na to, jak dlouhé jsou kapitoly, jaké písmo je použito, ale budete si užívat každé písmeno, každé slovo, každý řádek a přát si, aby to neskončilo.
Autorka dokázala napsat velmi čtivou, poutavou sérii, na které se doslova stanete závislí. Nezapomenu na chvíli, kdy jsem sestře volala, že mám Mafiosu doma a ta mě prosila, abych ji poslala aspoň pár kapitol a když jsem to neudělala a nechám na to Ježíškovi, tak škemrala víc, plakala, skučela… Tady vidíte přesně tu závislost. 🙂 A to se stane každé čtenářce, která si přečte první díl a nebude mít druhý, natož třetí… 🙂

Ale za jednu věc bych autorce nejraději zakroutila krkem. Normálně mi nechala zemřít skoro všechny mé oblíbené postavy. Bez jakýchkoliv skrupulí je odkráglovala a tohle bych si s ní ráda vyřídila. Doufám, že to napraví nějakým příběhem, protože tohle je jediná, pro mě přijatelná, omluva. 🙂

Tohle je série, kterou si musíte přečíst. Pokud jste recenzi přečetli i když za sebou nemáte žádný díl, zase tak hrozné to není a slibuju, že se budete bavit. Autorka má totiž dar udělat i z maličkosti opravdu skvělé, napínavé, zábavné čtení.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a pokud si ji chcete koupit, tak můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Dilly Court
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 464
Rok vydání: 2017

Lottie Laneová, pokojská v rušném zájezdním hostinci U Dvoukrké labutě v centru Londýna, zná jen dřinu od rána do noci a pohlavky od věčně nespokojené paní domácí. Jednou večer přivezou vojáci do hostince svého kamaráda, který utrpěl těžký otřes mozku a vážné pohmožděniny. Zatímco se Lottie o mladíka svědomitě stará a přispívá k jeho rychlému uzdravení, zjišťuje, že může svůj život zasvětit jiné, prospěšnější práci. A tak když jí nespoutaná a impulzivní lady Aurelie Dashwoodová, manželka britského důstojníka, nabídne místo své osobní služebné, Lottie, která touží ošetřovat vojáky raněné během Krymské války, bez váhání souhlasí. Po dobrodružné plavbě se ocitá v Balaklavě, poblíž Sevastopolu, kde odhaluje jak válečné hrůzy, tak podvody, lži a tajemství britské smetánky. Tragická událost ji přinutí k návratu do Anglie, kde hrozí, že ztratí své nejbližší a skončí v nejhlubší bídě. Avšak Lottie se nevzdává a díky své síle a odhodlání, ale i nezištné pomoci svých přátel se dokáže postarat nejen sama o sebe, ale také o svého invalidního otce, a znovu nalézt štěstí a smysl života.

Dilly Court je odle hodnocení časopisu The Sunday Times jednou z nejprodávanějších autorek. Vyrůstala v Londýně ve čtvrti North East a svou tvůrčí dráhu zahájila psaním scénářů pro televizní reklamy. Je vdaná, má dvě dospělé děti a čtyři vnoučata a žije se svým manželem v hrabství Dorset na okouzlujícím Jurském pobřeží.

Kniha se odehrává během Krymské války. I když mi tato kniha příliš nesedla, přesto jsem se dokázala vžít do děje. Ocitla jsem se v Anglii, na Kryma, ale také třeba ve vzdálené Indii. Mladičká Lottie a lady Aurelie zažívají společně mnoho dobrodružství, a i když je Lottie jen „služebná“, pro lady Aurelii, která nemá ženy v oblibě, se nakonec stane jedinou přítelkyní.
Služebná z hostince vám připomene, že my ženy toho zvládneme opravdu hodně snést, že pro pravou lásku jsme schopné i umřít a nadřazenost bohatých existovala a bude existovat v každé době.

Hlavní hrdinka, Lottie Laneová, pracuje už od dětství a nic hezkého nezažila. Přesto je citlivá, milá, hodná a rozumná. Když se stane služebnou lady Aurelie Dashwoodové, začíná ji nový život.
Lady Aurelie Dashwoodová pochází z bohaté rodiny a je ženou plukovníka. Je tvrdohlavá, říká svůj názor otevřeně a nemá ráda paničky ostatních plukovníků, což dává velmi okatě najevo.

Příběh se čte velmi dobře, je nenáročný a odpočinkový. Kapitoly jsou tak akorát dlouhé. Obě ženy, hlavní hrdinky, si oblíbíte, obě si jdou za svým, jen má každá jiné možnosti, přesto je budete obdivovat, co všechno zvládnou.
Ukáží vám, že ani jedna strana života, chudá nebo bohatá, není bez životních kotrmelců a nepříjemností. Jediné, co mi na Lottie vadilo bylo, že neprojeví svou slabost naplno, že když se cítila mizerně, tak to v sobě udusí a jede dál. Každá žena potřebuje uronit pár slz, i když třeba někde v koutě úplně o samotě.

Pokud máte rádi příběh, kde se láska potká s válkou, neohrožené ženy a období krásných a třpytících se rób, tak se vám tato kniha bude líbit. Doporučuji otevřít tyto stránky po náročném dni, kdy potřebujete vypnout a nechat problémy všedního dne za sebou a navštívit úplně jiný svět a jinou dobu.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan