Vešla do moře – Mark Douglas-Home

Autor: Mark Douglas-Home
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2017
Počet stran: 343

„Nikdy nikoho nesuď, dokud nevíš, co všechno mu osud naložil.“

Je to už dvacet šest let, co Megan Batesová v odlehlé vsi u skotského pobřeží vešla do moře a nadobro zmizela. Tělo se nikdy nenašlo, ale její dcera Violet stále doufá. Požádá o pomoc Cala McGilla, který umí v moři vypátrat téměř cokoliv. Avšak jeho přítomnost v uzavřené komunitě, rozdělené dlouhotrvající nevraživostí a záští, vyvolává neklid. Zdá se, že hodně lidí nestojí o to, aby dávná tajemství vyplula na povrch… I druhý případ Cala McGilla, příležitostného detektiva s doktorátem z oceánografie, je plný dějových zvratů a překvapení.

Mark Douglas-Home je skotský spisovatel a novinář. Než se naplno pustil do psaní detektivek, pracoval ve významných skotských denících jako The Herald nebo The Sunday Times. Svou novinářskou kariéru nicméně zahájil v jihoafrickém Johannesburgu, kde při studiích na univerzitě působil jako editor školního časopisu. Vládě apartheidu byl časopis svými názory trnem v oku, a poté co několik jeho čísel zakázala, byl Mark Douglas-Home ze země deportován. Usadil se ve Skotsku. S manželkou a dvěma dětmi žije v Edinburghu.

Violet je sirotek. Ve svých pětadvaceti letech stále doufá, že svou matku potká. Jednoho dne u ní zazvoní sociální pracovník a obrátí ji život vzhůru nohama. Sdělí ji, že její matka je mrtvá. Ihned po porodu vešla do moře a nikdo ji už nikdy nespatřil. Violet se vydává do rodného města matky, na ostrov, kde žila, aby zjistila všechno o její minulosti a dostala odpovědi na otázku, proč ji opustila. Všechny zjištěné informace ji začínají být podezřelé, zdá se, že spousta věcí je jinak. Někteří lidé by ovšem byli  rádi, kdyby nechala minulost spát a dost svérázným způsobem se ji snaží odradit. Ale Violet se seznámí s Calem McGillem, který je známý svým umem najít všechno, co moře skrývá a pustí se do pátrání společně. Jenže to začíná být opravdu nebezpečné. Pro oba…

Druhý díl s mořským detektivem, Calem McGillem, je snad ještě lepší než ten předchozí. Autor už od začátku nasadil vysoké tempo, zapojil spoustu postav, které ale mají tak dobré propojení, že jsem se při čtení neztrácela.
Popsal všechny možné povahy a díku tomu byli hrdinové velmi různorodí. Ublížená paní A., osobní doručovatel Jim, který je plný beznaděje, podivín Duncan, který nemá všech pět v pořádku nebo pyšná Alexandra a její nadutý manžel Matt, kteří mi lezli obzvláště na nervy.

„Violet se zastavila tam, kde se silnice na Poltown začínala svažovat z kopce. Když se před ní ten výhled rozprostřel poprvé, Stuart, řidič autobusu, ho označil za „učiněný panoráma“. Teď byl snad ještě působivější. Silný vítr stále nabíral na rychlosti. Nad mořem do sebe vrážely mraky jako nespořádané hrozivé procesí. Blížil se další déšť.“

Líbilo se mi, jak mi autor přiblížil prostředí, kde se příběh odehrává. Skotské pobřeží, skalnaté útesy, hluboké moře, ostrov, na který se dostanete pouze za odlivu… Ale není to jen popis krajiny, ale také postav a jejich charakterů. Ač se v tom autor nebabrá, a spíše popisuje tyto věci jakoby za pochodu, mám docela jasnou představu o všem a o všech.

Kapitoly jsou očíslovány, některé delší a jiné zase krátké, ale líbí se mi, že se v nich střídalo vyprávění Cala a Violet. Detektivka se čte lehce, je svižná, napínavá a ani chvilku jsem se nenudila. Už při prvním díle jsem neměla tušení, jak to dopadne a tady tušení bylo, ovšem úplně mimo. 🙂 Byla jsem vedle, jak ta jedla. A konec byl pro mě nečekaný a velmi dobrý.

Příběh vás strhne sebou do hlubin čtení, jeden zvrat střídá druhý, jedno odhalení za druhým se na vás valí jako ledová mořská vlna a věřím, že tuto knihu neodložíte, dokud nebudete na konci. Pro všechny milovníky detektivek je toto skvělá volba.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo zde.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Nejtemnější kouty – Kara Thomas

Autor: Kara Thomas
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 288

„Všichni jsme schopní páchat násilí, ale některým z nás koluje v krvi už od narození.“

Jako malé holky vykládaly lži, ze kterých se časem stala smrtelně nebezpečná pravda. Ve městě Fayette v Pensylvánii se tajemství minulosti ukrývají za každým rohem. Tessa se odstěhovala, když jí bylo devět. Snaží se nepřemýšlet o tom, co se tam tehdy stalo. Callie zůstala, jen se s rodiči přestěhovala do jiného domu. Vždycky bývala ta silnější, nebála se pohlédnout do tváře svým démonům a doufala, že když bude flámovat dost intenzivně, démoni prostě zmizí. Tessa a Callie se spolu nikdy nebavily o tom, co tenkrát v noci viděly. Po skončení soudního procesu se už nikdy neviděly. Nevolaly si ani nepsaly. Tessa sice odešla daleko, ale s sebou si odnesla nezodpovězené otázky. Některé věci se nikdy nevysvětlily. Teď se vrací do Fayette – za Wyattem Stokesem čekajícím na trest smrti, za Lori Cawleyovou, Calliinou sestřenicí, která byla zavražděna, a za jedním člověkem, který možná ví, co se tenkrát doopravdy stalo. Po krůčcích se blíží k pravdě, ale i k vrahovi. A tentokrát nebude tak snadné uniknout.

Tessa a Callie byly nejlepší kamarádky. Poté se na deset let ztratily z dohledu, nevolaly si, nepsaly si, nenavštěvovaly se. Jakmile se Tessa odstěhovala z rodného města, jednoduše za sebou spálila všechny mosty. Jednoho dne, ve svém novém životě, dostane zprávu, která se týká její rodiny a musí se vydat zpátky tam, kde všechno začalo, ale také skončilo. Využívá pohostinnosti Calliiny matky a zůstává nějakou dobu u nich. Po pár dnech dojde k nečekaným situacím a zvratům, Callie je „donucena“ s Tessou začít komunikovat, propast mezi nimi se začíná ztenčovat, a společně zjišťují, že v minulosti udělaly zásadní chybu, která je nyní ohrožuje na životě…

Po této knize jsem sáhla čistě ze zvědavosti, protože anotace zněla slibně. Neočekávala jsem žádný zázrak, ale příjemné čtení, které si užiju. A to se taky stalo, ovšem jen do tří čtvrtin knihy. Ze začátku nás autorka pomalu seznamuje s hrdinkou Tessou, která mi byla sympatická. Na to, že je to „puberťačka“, tak měla normální uvažování, žádné sáhodlouhé co by kdyby a šla rovnou na věc. Další plusový bod získává tato kniha za spád, který má. Příběh se stále vyvíjí, s každou stránkou jsem získala víc a víc informací, jenž jsem potřebovala k pochopení celé situace.

Bohužel, velkým mínusem je překombinovanost. Na konci, kdy jsem se dozvídala, kdo stojí za jakým činem, jsem zjistila další věci, které totálně všechno převrátily na ruby. Myslím si, že záměrem autorky byl takový ten wow efekt, kdy si pak sednu na zadek a budu si říkat, že tohle snad ani není možné. Já si to sice říkala, ale bez toho wow efektu. Přišlo mi to hodně přitažené za vlasy. Když se některé potřebné informace týkaly sestry hlavní hrdinky, tak to ještě šlo, ale ve chvíli, kdy přišel další zvrat, který přímo zasáhl hlavní hrdinku na posledních stránkách, to už bylo moc… Ono, někdy méně je více, a tady by se to asi vyplatilo.

„Nejdřív uvidím kostel. Je to žalostně vyhlížející troska s vyskleným a po okrajích ohořelými okny. Žít patnáct let přímo naproti a nepostěžovat si, že takovou ohavnost ještě nikdo nestrhl, to by ledaskdo nedokázal.“

Jinak se mi kniha líbila. Je napsána jednoduše, kdy všechny informace čtenář má nebo v průběhu čtení získá, aby si dal dohromady všechny události. Kapitoly byly přiměřeně dlouhé, navíc děj je opravdu svižně napsán, takže jsem se ani chvilku nenudila. Slupla jsem knihu jako malinu a získala oddechové čtení, které jsem očekávala, takže spokojenost.

Díky tomu, jak je příběh napsán, bez zbytečných kudrlinek a milostných trojúhelníků, tak ji doporučuji těm čtenářům, kteří si chtějí přečíst thriller pro dospívající. Není tam žádná krev, žádné popisování mrtvol, ale vrah se na scéně objeví. 🙂 Hrdinové jsou sympatičtí a nebojí se žádných akcí, aby dosáhli svého. I když se nejedná o četbu, u které byste lapali po dechu a nemohli se dočkat rozuzlení, tak přesto, pokud se do knihy pustíte, dostanete příběh, jenž vás bude bavit.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a pokud si knihu chcete koupit, můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Blízko obzoru – Jessica Koch

Autor: Jessica Koch
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 441


„Většina lidí má nekonečně času v životě. Dožívají se osmdesátky i víc. Ale vůbec ten čas nevyužijí. Promrhají ho na gauči, před televizí nebo u počítače. Na to, co má v životě doopravdy smysl, ho nemají. Na ostatní lidi, na kamarády a na rodinu, na kamarádství se psem nebo krásy přírody. tratili svoji vnímavost.“


Jessica je mladá, těší se ze života a před sebou má slibnou budoucnost. Pak potká Dannyho. Je jím fascinována, protože i přes jeho sebejistotu a okouzlující vzhled ho obklopuje tajemno. Jessice se postupně daří nahlédnout pod jeho slupku a zjišťuje, že Danny je již od dětství hluboce traumatizován. Žije daleko od domova i rodiny a jediným jeho snem je vést úplně normální život. Přes všechny obtíže a proti všem očekáváním vzniká mezi Jessicou a Dannym intimní vztah. Ale nejen Dannyho minulost je ponurá, i jeho budoucnost už byla napsána. Začíná závod s časem…

Jessica Koch se narodila roku 1982, pochází z německého Ludwigsburgu a dětství prožila na vesnici mezi poli a koňmi. V sedmnácti letech se seznámila s Dannym, s nímž prožila neuvěřitelně silnou lásku, kterou však provázelo mnoho obtíží a komplikací. Tento vztah jí zcela změnil život a ukázal, že za úspěchem a sebevědomím se může skrývat i netušená druhá strana mince.
Svůj příběh poprvé sepsala již v roce, ale nezveřejnila ho. Psaní pro ni představovalo spíše terapii a vyrovnání se se ztrátou přítele. Až za podpory manžela jej s velkým časovým odstupem dokázala vydat.Poté co román Blízko obzoru vyvolal u čtenářů velký ohlas, rozhodla se pokračova románem o Dannyho těžkém dětství (Blízko propasti) a o jeho vztahu s Christinou (Blízko oceánu).

Pokud máte rádi emotivní příběhy, které se opravdu staly, tak tato kniha je pro vás ta pravá. Upřímně, já si čtu maximálně anotace, ale málokdy se před čtením podívám na sloupek o autorech. Kdybych to tady udělala, hned bych čtení prožívala ještě o něco více. Ano, hlavní hrdinka měla stejné jméno jako autorka, ale mi to nepřišlo divné. Po přečtení jsem se celá otřesená a rozklepaná začetla ještě do autorčinného sloupku a od té doby jsem dobrou půl hodinu pouze dýchala a nebyla schopná se pohnout. Jen jsem koukala do blba a v hlavě mi zněla věta: „Tohle není možné! Tohle není fér!“

Životní příběh Jessicy a Dannyho mě zasáhl přímo do srdce, přelil se přese mě jako tsunami a nenechal jedno oko suché. Nebudu vám nic nalhávat, jakmile se dostanete k tomu nejdůležitějšímu důvodu, proč je tento příběh výjimečný, bude vám docela jasné, jak tohle dopadne. Ovšem, díky tomu, jakým způsobem autorka dokázala všechno znovu prožívat na papíře, tak se konce knihy budete obávat. Já se ho teda bála, protože jsem tušila, kam všechno směřuje a nevěděla jsem, jak budu reagovat. Nakonec to dopadlo tak, že mám zlomené srdce, obdivuji Jessicu Koch, že tohle všechno kvůli nám, čtenářům, prožívala znovu a smekám před ní. Za její sílu, odhodlání, víru a lásku.

„Příští víkend jsem se válela v Dannyho posteli a listovala časopisem. Christina byla ve svém pokoji a lakovala si nehty, Danny seděl na gauči v obýváku a díval se na televizi. Lajka odpočívala schoulená na koberci v jídelně. Tento pohled by ukazoval na rozhádané spolubydlící, ale bylo tomu jinak. ačkoliv jsme v různých místnostech dělali různé věci, byli jsme spojení.“

Kapitoly v knize jsou různě dlouhé, ale vždy patří mezi ty delší, protože nejsou klasicky číslovány, ale je to něco na způsob deníku. Každá kapitola značí měsíc a rok, takže jako čtenář jsem měla jasnou představu, kdy a co se stalo. Jak čas plynul a stránek ubývalo, začínala jsem být opravdu nervozní…
Blízko obzoru se čte lehce, ale příběh lehký rozhodně není. Každý kdo má v sobě kousek citu, tak bude hodně těžko knihu rozdýchávat, a pokud si budete pořád připomínat, že tohle se opravdu stalo… Neskutečně silný zážitek.

Tuto knihu doporučím každému, kdo má rád příběhy založené na skutečné události, všem, kteří ví, že pod tvrdou slupkou se může ukrývat jemný vnitřek a že ne všechno je bílé a černé. Je to kniha, která vás překvapí absolutně vším, čím to jde. Pod obálkou se ukrývá příběh, který nemá obdoby, je tak zlý a nepříjemný, že by se nejeden spisovatel jej bál vydat, aby nepohoršil… ale na druhou stranu je milý, dojemný a tak citlivý, až se divím, kde se to všechno vzalo. Naprosto mě pohltil a já vím už teď, že budu mít problém se začít do jiné knihy. Tato mě tak zasáhla, že na ni budu dlouho myslet.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit zde:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Za sedmero mrakodrapy – Sarah Darer Littman

Autor: Sarah Darer Littman
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2017
Počet stran: 171

„Princezno, pochyby nesmíš mít,
to, co teď vidím, se nedá skrýt.
Sličný jinoch pro tebe slabost má,
věř, že to zrcadlo vždy pozná.“

Seznamte se osobně s Rosie, dcerou Sněhurky a prince Krasoně. Asi byste čekali, že když je její matka nejkrásnější ženou v pohádkové říši i na Manhattanu, nebude ani pro Rosie žádný problém sehnat si doprovod na školní ples. Jenže opak je pravdou. Nezbývá jí proto nic jiného, než požádat Sněhurku o pomoc.
Okamžitě se ocitá ve spárech kadeřníků, stylistů a dalších lidí, kteří z ní udělají úplně novou Rosie. A taky dosane dárek – pudřenku s malým zrcátkem, které na ni MLUVÍ!
Nejde náhodou o TO zrcadlo, které měla ve své komnatě zlá královna? A nedává jí rady, kvůli kterým přestává být sama sebou?
Rosie je bezradnější než dřív. Co má udělat, aby měl i její příběh šťastný konec?

Sarah Darer Littmanová je uznávanou autorkou knih Backlash, Want to Go Private?, Life, After, Purge a Confessions of a Closet Catholic, a vítězkou ceny Sydney Taylor Book Award. Mimo psaní knih je Sarah také oceňovanou sloupkařkou online novin CTNNewsJunkie a vyučuje tvůrčí psaní v MFA studijním programu na Western Connecticut State University.

…. a pokud nezemřeli, tak žijí šťastně dodnes. Takto nějak končí každá pohádka, kterou známe z dětství. Od Popelky, až po Sněhurku. A zrovna Sněhurka, princ Krasoň a ostatní hrdinové z pohádky jsou hlavní postavy v knize nazvané za Sedmero mrakodrapy.

Sněhurka je matka, princ Krasoň je otec jedné mladé dívky jménem Rosie. Přesněji se jmenuje Rosamund Sněhurka Krasoňová, ale zkráceně Rosie. Kdo by taky na ni volal Rosamundo? :-)) Rosie nemá s kým jít na Podzimní ples její školy. Všechny její kamarádky, i ty nejlepší mají partnery, ale ona je pořád na ocet. A toho bohdá nebude, aby dcera samotné, nejkrásnější a nejvznešenější, Sněhurky neměla partnera! Do snahy získat pro Rosie doprovod se zapojí všichni z jejího blízkého okolí, dokonce jednou o radu požádá i strejdu Googla, ale to není ta nejlepší varianta. Rosie se začne měnit všem před očima v dokonale upravenou, s perfektním stylingem, mladou dámu. Ale co je důležité, i když ji zakrývá pořádná vrstva oblečení, které předtím neholdovala, několik mejkapu a podobných serepetiček, musí si zachovat své vlastní já. Jenže to není tak jednoduché… Jisté očekávání na ni kladou všichni a chvílemi Rosie přemýšlí, že neví, kdo je…

Tato kniha je určena pro čtenářky od 11 let a myslím, že nikoho staršího neuchvátí. Ano, najdou se tam maličkosti, o kterých se později zmíním, které se mi líbily, ale jinak je celkově příběh docela hloupoučký, sice svým způsobem mile hloupoučký, ale i tak…

„Strýček Štístko před sebou mává nožem dlouhým skoro jako jeho paže, jako kdyby byl rytíř s mečem. Jen má místo brnění na sobě zástěru pokapanou rajčatovou omáčkou. alespoň si myslím, že je to omáčka, protože nevidím, že by strýček Rejpal krvácel. Zatím.“

Kniha je to útlá, písmo a řádkování větší, tudíž se mladším čtenářkám bude určitě dobře číst. Ostatně jako mi. Jeden den a bylo hotovo. Bohužel ve mě příběh nezanechal ani co by se za nehet vešlo, ale je pravdou, že někdy jsem se královsky bavila. Svým způsobem jsem totiž byla „u vytržení“, jak si Rosie hledala partnera pro ples, co všechno podstoupila a přitom stačilo úplně něco málo…. Jak byla slepá a hluchá vůči jiným lidem a věcem… Ano, já se cítila „povýšeně“ a frkala jsem co chvíli, co to ta holka bláznivá dělá, však mi to je jasné… Jo, ale v mých letech to je jasné každé holce, v jejich letech je to něco naprosto jiného! 🙂 Ovšem ani to mi nezabránilo frkat a bavit se na její účet. 🙂

Nápad sám o sobě se autorce vyvedl. Zasazení Sněhurky a všech ostatních postav jako Šípkové Růženky, trpaslíků, Popelky či Leopolda do New Yorku, na Manhattan, bylo srandovní, a s trochou fantazie i představitelné. Tohle se mi líbilo, ale bohužel zpracování jako takové, už o něco méně. Všechno se točí jen a pouze okolo toho, jak si za týden najít kluka pro ples. To, co opět přidává na hodnocení knihy jsou reakce Rosie, které byly v určitých chvílích trefné, ironické, sarkastické, a dokonale k jejímu pubertálnímu věku pasovaly, dokonce jsem v některých viděla sama sebe. 🙂

Za mě je to průměrná kniha, která ovšem čtenářky od těch 11 let rozhodně nadchne. Protože problémy, které se v knize stávají, jsou, věřím tomu, přesně takové, které tyto čtenářky buď čekají nebo se jim již dějí. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Hluboký hrob – dítě útesů – Camilla a Viveca Sten

Autor: Camilla a Viveca Sten
Nakladatelství: Omega knihy
Rok vydání: 2017
Počet stran: 418

„Ať se otočím jakýmkoliv směrem, vzduch se mi nedostává. V plicích mě pálí, hodně pálí. Přede mnou se objeví cizí tvář, ale stejně rychle, jak přišla, zase mizí pryč. Mořské řasy se vznášejí ve vodě.“

Dítě útesů je první část série thrillerů pro dospívající mládež zpera Camilly a Vivecy Stenových. Nadpřirozené prvky ze severské mytologie se střetávají se starými námořnickými pověrami a legendami. Hlavní hrdinka Tuva má také svůj příběh: jaké to asi je vyrůstat na ostrově v souostroví, když letní sezóna skončí, turisté odjedou a hladinu oceánu pokrývá hustá mlha?
Dvanáctiletá Tuva si se svými spolužáky moc nerozumí a tráví hodně času sama. Ale na ostrově Harö, kde žije, se cítí jako doma. Má ráda místní malé ostrovy a útesy, která zná jako vlastní dlaň. Ale letošní podzim je to jiné. Lidé mizí beze stopy v moři, pod hladinou se vlní temné stíny a v korunách stromů byly spatřeny nadpřirozené bytosti.
Zdá se, že Tuva je jediná, kdo tuší, že se v rozbouřených vodách a tajemných lesích skrývají zlovolné síly bažící po krvi. S příchodem podzimu se vše halí do pochmurných šedočerných odstínů a po dlouhém spánku na dně moře se k životu probouzí smrtelné nebezpečí.

Camilla Sten na literární scéně debutovala politickým thrillerem En anna gryning (Nový úsvit). Feministka již od mládí psala příběhy. Její matka se proslavila psaním detektivek.
Viveca Sten debutovala kriminálním románem Tiché vody. Kniha se stala hitem u čtenářů i kritiků a autorka prodala více než 4 miliony knih po celém světě. Série Sandhamn Murders byla přeloena do více než 20 jazyků a přibližně 50 milionů diváků po celém světě shlédlo dobrodružství Nory a Thomase na televizních obrazovkách.
Nyní tato slavná dvojice, matka a dcera, začaly psát tuto napínavou sérii thrillerů, jejiž další díly také připravují Knihy Omega.

Hluboký hrob – dítě útesů je kniha, která je primárně určena dospívajícím. Ale pokud ve „starém“ čtenáři dřímá fantazie, přitahuje jej mystično a tajemno a nebojí se mladých hrdinů, tak rozhodně se bude líbit i starším. Jako třeba mi. Čekala jsem cokoliv, ale takto dobře napsaný, napínavý, čtivý a tajuplný příběh rozhodně ne. Jsem velmi mile překvapena.

Tuva, jenž je hlavní hrdinkou celého příběhu, má dvanáct let. Chodí do školy, kam se každý den musí nechat odvézt loďkou ze svého domova, jenž má na ostrově, kde žije společně s matkou, otcem a psem. Ve třídě nemá kamarády, je odstrčená, ale na druhou stranu ji to vůbec nevadí, hlavně že není středem jejich zájmů. Nenavážejí se do ní, nešikanují ji, každý má to své. Ve chvíli, kdy se při orientačním běhu v lese ztratí jeden její spolužák a druhého vidí ve „zvláštním“ stavu, tak se začínají dít divné věci. A brzy pochopí, že to ona má štěstí nebo spíše smůlu, a je jen na ni samotné pomoci všem, kteří žijí na souostroví.

Knihu jsem měla přečtený za jeden den. A podotýkám, že jsem se zvládala starat o roční dítě, hrát si s ním, zajít do obchodu a uvařit. Písmo je totiž většího formátu, stejně tak je větší řádkování a kapitoly jsou opravdu krátké. Tudíž mi stránky ubíhaly samy před očima. Navíc, autorky do příběhu dokázaly propašovat snad všechno, co patří k dobrému thrilleru pro náctileté. Magii, fantasy prvky, zlo, smrt, tajemnou atmosféru ostrovů a útesů pokrytých hustou mlhou, nedůvěru… Myslím si, že pro mladší generaci to opravdu bude temný příběh. Já sama jsem byla napnutá až do poslední chvíle, jak tohle všechno proboha skončí?! Protože, ruku na srdce, jak může dvanáctiletá dívka zničit všechno zlo, které ostrovy obklopuje?

Tuvu jsem si oblíbila. Na dvanáct let byla hodně vyspělá, neměla žádné holčičí manýry, jako její vrstevnice, takže mi nelezla na nervy a to se rovná oblíbenosti. Koho jsem opravdu nemusela, tak to byla její babička. Za tou ženskou bych nešla ani na kafe. Ale v každém příběhu se najdou postavy, které mi nesednou. Nebo mě něčím naštvou a mají u mě zavřená vrátka. 🙂

„Nikdo jim nechtěl dát jméno, protože jména dávají sílu. Slova jsou síla.“

Když jsem si tuto recenzi psala nanečisto, pořád jsem neuměla najít ta správná slova, abych vyjádřila, jak moc se mi čtení líbilo. Jak mě dokázaly autorky strhnout dějem, jak mne dokázaly napínat do poslední chvíle. A neumím to ani teď. Mám pocit, že i kdybych tu psala chvalozpěvy bůhví jak dlouhé, tak stejně, abyste pochopili, co všechno se ve mě odehrává, si to budete muset přečíst sami a jen mi věřit, když vám napíšu, že to za to stojí!

Zakomponování severské mytologie do děje bylo nenásilné, takže jsem neměla pocit, že bych něco nechápala, ovšem po přečtení jsem si nějaké ty informace hledala, protože mi to nedalo. Určitě to ale není podmínka. I když nejste znalí v tomto odvětví, vůbec ničemu to nevadí. Já sice teď můžu machrovat, že některé bytosti znám, ale rozhodně vás čtení k ničemu takovému nezavazuje. Ba naopak, autorky ve mě dokázaly podnítit zdravou zvědavost, a to se taky počítá jako plusový bod.

I když byl tento díl nějakým způsobem ukončen a nemá otevřený konec, přesto jsou zde náznaky a skulinky, které určitě budou využity v pokračování. Takže se těším na druhý díl. A pokud se chcete ponořit do příběhu, který není nijak složitý, ale je napínavý a velmi čtivý, tak zkuste tuto knihu. Věřím, že se bude líbit.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Knihy Omega za recenzní výtisk a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak učinit:
Kniha Omega
knhy Dobrovský

Díky za přetení a mějte se fajn!
Daramegan