Opravdově, šíleně, řecky – Mandy Baggot

Autor: Mandy Baggot
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 368


„Přesto si nemohl nevšimnout, jak se liší od ostatních žen, které se chtěly jen povalovat a neměly zájem o program. Obvykle se u slunění a popíjení koktejlů smály, uvolnily se a ani nedbaly o to, jak vypadají, když dělají věci, které pro ně nejsou běžné. Ellen se nesmála. Skoro celé odpoledne seděla na lehátku, ale klidu moc neužila. Měla tam telefon a knihy, spousty knih. Hromada tlustých paperbacků ležela na stolečku vedle ní po celý den. Má ráda slova, příběhy – víc už vědět nepotřeboval.“

Slunce, moře a sexy cizinec – co víc si lze na dovolené přát? Žhavá připomínka řeckých prázdnin v románu Mandy Baggot přináší romantiku, humor i napětí v příběhu dvou sester. Starší a rozumná Ellen ještě před nedávnem měla skvělou práci, peníze a přítele, ale najednou o všechno přišla. Na kouzelný ostrov Korfu si přijela vyčistit hlavu, zahojit zlomené srdce a hlavně pomoci mladší sestře Lacey zorganizovat nadcházející svatbu. Jenže v hotelu Blue Vue patří k all-inclusive nabídce taky přitažliví muži. Jeden je zkušený svůdník, druhý je plný záhad a tajemství. Dovolená najednou pro obě dívky nabere nečekaný spád. Ellen ale o vztah nestojí, nebo ano? A která ze sester se nakonec dočká své velké tlusté řecké svatby?

Mandy Baggot je autorkou, jejíž romantické komedie získaly různá britská i mezinárodní ocenění. Mandy miluje řecký ostrov Korfu, bílé víno, country music a kabelky. Je také zpěvačka, dokonce se zúčastnila televizních pěveckých soutěží včetně pořadu X-Factor. Mandy žije s manželem a se dvěma dcerami poblíž města Salisbury v britském Wiltshiru.

Teplo, moře, drinky a láska, tohle všechno najdete v této knize. Navíc je tento příběh umístěn na kouzelném řeckém ostrově Korfu. Co napsat více, i tohle mi stačilo, abych se začetla do příběhu, který mě na chvíli odvedl od každodenních povinností.

Hlavní hrdinka Ellen Brooksová je účetní a má velké tajemství, které ji může zničit život, i když to vypadá, že už to horší být nemůže. Měla vše, co si žena přeje; skvělou práci, hezké bydlení, přítele a byla jen krůček od splnění si svého snu. Ze dne na den o všechno přijde a odjede se svou sestrou plánovat řeckou, pohádkovou svatbu na Korfu, kde doufá, že si odpočine. Ellen je žena, která žije svou prací, jak se říká „nudná účetní“, ale zdejší prostředí a samozřejmě krásný muž ji pomůže si začít dovolenou užívat a vrátit se zpět do života. Jsou chvíle, kdy mě opravdu štvala, ale uvědomila jsem si, že bych se v její situaci chovala podobně. Nikdo neumí jen tak hodit všechny své problémy za hlavu a začít si užívat a tak i Ellen to chvíli trvalo. Nakonec mě Ellen překvapila, jak se z nudné účetní může stát veselá a vtipná žena, která upřednostní srdce před rozumem.

Jani je muž s krásným tělem a jiskrou, který Ellen zaujme. Pomalu ji svou neodbytností a drzostí pomůže užívat si dovolenou. Je milý, hodný a usměvavý animátor v hotelu. Ovšem má své tajemství a nechce žádné komplikace v práci. Když uvidí Ellen, jeho život se (dle očekávání) zkomplikuje. O lásce nechce ani slyšet, ale jak víme, ta se dopředu nikdy neohlašuje, prostě přijde. Odolá ji nebo se ji poddá?


„Nevím sice přesně, kolik ti je let, ale mně už bylo třicet, což znamená, že všechny tyhle pubertální blbosti mám za sebou.“ Podívala se na něj. „Byla to prostě jenom pusa. Chvilka dovolenkového pobláznění. Od zítřka si klidně můžu zase přestat dovolenou užívat tak jako předtím.“

Kniha je velmi čtivá, odpočinková a vrátí Vás do vzpomínek na dovolenou. Kapitoly na sebe navazují, vedou vás k tomu, aby jste otočili stránku a četli dále. Každou kapitolou se zvětšuje chtíč vědět, co jsou to za tajemství. Co Ellen provedla, že je z toho tak nešťastná? Vyřeší se to? Je to jen románek nebo opravdová láska? Když se začne zápletka rozplétat a v hotelu se začnou objevovat nezvaní hosté, tak jsem se nedokázala odtrhnout a knihu dočetla jedním dechem.

Chtěli jste někdy zažít prázdninovou lásku na dovolené? Snili jste někdy, že by jste se na všechno vykašlali a odstěhovali do ciziny, kde byste začali nový život? Potom je tato kniha právě pro vás.

Zábavné, zamilované, nebezpečné a nepříjemné situace dodávají této knize šmrc a proto ji vřele doporučím každé romantické duši. Určitě budete překvapeni, jak to všechno doopravdy bylo. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Přítelkyně – Michelle Frances

Autor: Michelle Frances
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 428

„Miluje svého syna. Na tom jediném záleží. Je jedno, že se chystá udělat něco odporného. Tohle je příležitost. Mizérií několika posledních měsíců probleskl paprsek světla a Laura věděla, že tuhle šanci nesmí propásnout. Několik hodin  nad tím zoufale přemýšlela, ale když se definitivně rozhodla, ochromilo ji zděšení nad tím, co se chystá vyslovit. Ta slova ji roztříští srdce na kusy. Poprvé je měla říct nahlas.“

Holka. Kluk. Jeho matka. A lež, kterou by byla nejradši nikdy nevypustila…
Laura má zdánlivě všechno, co si může přát. Úspěšnou kariéru, bohatého manžela a pohledného syna Daniela. Ten se jednoho dne seznámí s Cherry a bezhlavě se do ní zamiluje. Objevila se tahle okouzlující dívka v Danielově životě náhodou? Jaká tajemství skrývá? Aby Laura ochránila svůj vztah se synem, uchýlí se k nestoudné lži, která bude mít pro všechny nedozírné následky.

Michelle Frances promovala v roce 1996 na Filmové škole v Bournemouthu, poté pokračovala magisterským studiem na Americkém Filmovém Institutu v Los Angeles. Studia ukončila v roce 1998. Po návratu do Londýna pracovala jako producentka jak pro veřejný sektor, tak i pro BBC. Její prvotina, psychologický thriller Přítelkyně, je označována za nejúchvatnější příběh tohoto roku a ve světě se okamžitě stala bestsellerem.

Tak tady musím říct, že autorka mi dala opravdu hodně zabrat. Ze začátku byl totiž příběh vlekoucí, o ničem, nic se nedělo a nic ani nenasvědčovalo tomu, že by se to mělo změnit. A zhruba za polovinou knihy to dostalo neskutečný spád, já se nemohla od čtení odtrhnout a nechápala jsem, co se stalo. Jak k tomu došlo, že příběh je perfektní. Dokonce jsem někde v koutku mysli uvažovala, jestli tu druhou polovinu nenapsal někdo jiný. To byl psychothriller jako vyšitý, ale do té doby…

Celou první polovinu se dozvídáme o životě Daniela a jeho rodiny. Vyrůstá v prostředí, kde to rodičům skřípe, ale mají hromadu peněz, Daniel má svěřenecký fond, ale i přesto je šikovný kluk, který studuje medicínu a začíná praxi v nemocnici. Jeho matka je na něm fixovaná, ale ze začátku to vypadá, že zdravě, navíc se jí není co divit po tom, co všechno zažila.
Cherry je dívka, která pochází z chudších poměrů, pracuje proto, aby se mohla odstěhovat z chudinské čtvrti a podle toho taky svou práci miluje – vůbec, bere ji jako nutné zlo, až do té doby, než v ní potká Daniela. Nahodí prut a ryba je na háčku…

Když pominu ten nešťastný a pomalý začátek, který mne nijak neoslovil, tak musím říct, že jsem s knihou spokojená. Protože závěr příběhu všechno dohnal. Místy jsem měla husí kůži a autorka dokázala vypjaté situace opravdu popsat tak, že jsem je viděla před očima a doslova a do písmene jsem se bála. V hlavě mi zněly hlášky jako například „uteč, jde po tobě“, „nechoď tam, je to past“ a podobně.

„Začalo jim docházet, že to může trvat týdny, nebo dokonce měsíce, a to ji uvrhlo do víru zděšení a utrpení, které by se mohly snadno vymknout kontrole. Musí zůstat pozitivní, připomínala si. To slovo se rychle stalo nadužívaným, ale bylo to jediné, na co se mohla upnout. Život jejího syna se scvrknul na pár klišé. Berte každý den tak, jak přijde. Buďte tam pro něj. Zůstaňte pozitivní.“

Musím ale uznat, že i když je první půlka knihy zdlouhavá, přesto je čtivá. V ději se nic důležitého nedělo, ale neměla jsem pocit, že bych knihu chtěla odložit, že bych se do čtení musela nutit. I tak mě to bavilo. Takže můžu říct všem, kteří se chystají číst tuto knihu: „Nenechte se uchlácholit pomalým začátkem, to nejhorší teprve přijde.“

Za mě vám tedy knihu doporučuji. Nebojte se toho začátku, o kterém zde píšu. Ono je to možná dobře, že ten začátek je takový jaký je, protože mám jen jedny nervy a kdyby byl celý příběh psán tím způsobem jako je závěr, možná bych nedočetla, protože by mě kleplo. Líbil se mi ten pocit, kdy Laura otevřela dveře a za nimi nestál ten kdo měl – v tu chvíli ve mě hrklo a já se musela třikrát zhluboka nadechnout, než budu číst dál. Nebyl to vyloženě strach, ale spíš malý plíživý děs, co se bude dít a že to nemůžu nijak zastavit – to bylo opravdu dost dobré. 🙂

Pokud tedy patříte mezi milovníky thrillerů a psychothrillerů, rozhodně si přijdete na své. Nakonec jsem byla velmi překvapena, jak to celé dopadlo a rozhodně nelituju ani jedné minuty, kterou jsem nad knihou strávila. Navíc je to čtivý, napínavý příběh, který vás nejdříve téměř uspí a pak vám dá takový budíček, že na to budete ještě dlouho vzpomínat. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Dvůr křídel a zmaru – S. J. Maas

Autor: S. J. Maas
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 717
Rok vydání: 2018

„Přiměla jsem se však vzít Rhyse za ruku. Když jsem ucítila krev, která mu stále ulpívala na kůži, naskočila mi husí kůže a odvedla jsem ho do koupelny.“

Feyre se vrátila na Jarní dvůr, odhodlaná získat informace o Tamlinových manévrech a jeho spolupráci s Hybernem. Aby to udělala, musí se zapojit do smrtícího tance podvodů – a v něm může jeden chybný krok přivodit zkázu nejen jí, ale i celému světu. Feyre čeká nesnadné rozhodnutí, komu z oslnivých a smrtících Vladařů věřit…

Sarah Janet Maas se narodila v roce 1986 v New Yorku. První podobu série Throne of Glass napsala, když ji bylo pouhých šestnáct let, a série je teď prodávána ve třiadvaceti jazycích. V současné době žije v Pensylvánii s manželem a psem. V roce 2008 absolvovala s vyznamenáním na Hamilton College z tvůrčího psaní a s vedlejším oborem religionistikou.

Když jsem tuto sérii začala číst, nemohla jsem se odtrhnout a opravdu jsem byla naprosto pohlcená vším, co si autorka na čtenáře přichystala. A trojka je pro mě perfektním ukončením všeho, co se celou dobu odehrávalo.
Je pravdou, že ze začátku jsem měla problém si vybavit všechny věci, které se odehrály v předcházejících dílech. Moje kapacita mi nedovolila si znovu přelouskat jedničku a dvojku, tudíž jsem spoléhala na svou paměť, která je asi velmi krátkodobá (haha). 🙂 Po pár kapitolách jsem ale už byla v obraze a užívala si skvostnou, šílenou, vzrušující a temnou jízdu.
Ve chvíli, kdy se poprvé objevilo na stránkách slovo „Rhys“, zadržela jsem dech a až jsem jeho jméno převálela po jazyku snad tak padesátkrát, tak jsem četla dál. 🙂 Team Rhys prostě! 🙂

Kniha na mě působila, jako by si ji autorka rozdělila do pomyslných tří částí:
1) opatrné našlapování a nastiňování příběhu
2) příprava na pořádnou akci
3) akce a závěr

🙂 Trochu mě mrzel ten konec. Dle mého názoru je nějaký osekaný, autorka se mohla do toho ještě trochu obout, jak je to jejím zvykem a všichni víme, že tohle umí, ale na druhou stranu musím uznat, že i tak jsem maximálně spokojená. Asi hledám chyby tam, kde nejsou, a to jen z důvodu, abych měla co psát. Protože by vás nebavilo číst slovo „Rhys“ na každém řádku od začátku do konce recenze. 🙂

„Byla jsem v pokušení prásknout mu dveřmi cely do obličeje. Místo toho jsem jen tiše odpověděla: „Dobře.“ Přešla jsem k němu a beze strachu jsem ho uchopila za studenou ruku. „Tak začneme.“

I když je tento díl pořádně tlusťoučký, i tak jsem jej přečetla za necelé tři dny. Pokud jste opravdovými fanoušky, tak mi věřte, že knihu nedáte z ruky, dokud nedočtete. Ze mě se stal závislák. Naprostý. Když jsem šla se synem na procházku a on spal v kočárku, já si knihu koupila i jako ebook, abych ji mohla číst ve čtečce a nemusela volný čas „promrhat“. Jednoduše jsem potřebovala vědět, jak to dopadne:-)

Kapitoly jsou z větší části kratšího ražení, což se mi líbí a příběh je srozumitelný. Autorka dokázala opět vykreslit všechny postavy tak, abyste je viděli před sebou a bez problémů si dokázali představit všechny situace, ve kterých se ocitli. A navíc, knihovnu v Domu větru si dokážu představit naprosto realisticky. 🙂

Rozhodně doporučuji k přečtení jak tento díl, tak celou sérii. V knihách nechybí vůbec nic. Najdete tam napětí, lásku, intriky, pořádnou dávku vzrušení a i trochu té erotiky. Je to strhující příběh, který mě bude bavit i za dvacet, třicet nebo padesát let. Vílí svět je vždy zahalen tajemstvím, ale tady nám jej autorka otvírá a máme ho jako na dlani.
Skvělé a jednoznačně doporučuji!

Slyšeli jste, že se chystá film? Koho byste chtěli do hlavních rolí Feyre, Tamlina, Luciena a Rhyse?

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete zakoupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Nezapomeň – Val Emmich

Autor: Val Emmich
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 389

„Doktor, u kterého jsem byla v Arizoně, doktor M., říká, že jsem jediné dítě s vysoce funkční autobiografickou pamětí (HSAM), o kterém kdy slyšel. Ostatní, asi třicet, jsou dospělí. Doktor M. si myslí, že jsem výjimečná. Ale já se většinou necítím výjimečná, jen osamělá. Radši bych chtěla, aby všichni na světě měli HSAM, obzvlášť moji rodiče a kamarádi, abychom všichni mohli sdílet stejné vzpomínky.“

Vtipný a dojemný příběh plný ztráty, vzpomínek a přátelství.
Gavin, jež truchlí nad smrtí svého milovaného partnera, v žalu spálí každou fyzickou upomínku na něj a prchá z Los Angeles do New Jersey. Zde žije desetiletá Joan, dcera starého přítele, která se narodila se vzácnou schopností vybavit si každičký detail z každého dne svého života. Gavin doufá, že mu pomůže udržet při životě vzpomínky na jeho milovaného Sydneyho.
Gavin a Joan uzavřou dohodu: Joan bude sdílet své vzpomínky na Sydneyho ze šesti minulých návštěv s Gavinem, který ji na oplátku pomůže vyhrát lokální soutěž hudebních textařů a odrazit se tak do světa celebrit. Tato zvláštní dvojice má jednoduchý cíl: psát a vzpomínat. Ale jedna z Joaniných vzpomínek přiměje Gavina začít pochybovat o tom, že ho Sydney doopravdy miloval.

Val Emmich, podle deníku New York Post renesanční člověk, je spisovatel, zpěvák, písničkář a herec. Objevil se v seriálech Vinyl a Ošklivka Betty a také v nezapomenutelné epizodní roli číšníka Jamieho v sitcomu Tiny Fey Studio 30 Rock. Emmich žije v Jersey City ve státě New Jersey se svou manželkou a dvěma dětmi. Nezapomeň je jeho první román.

Kniha Nezapomeň Vám ukáže dva pohledy na Vaše vzpomínky. Když něco vyprávíme, tak naše paměť vzpomínky upraví tak, jak chceme, přikreslíme a nafoukneme to, co se nám líbilo, vymažeme nebo zkrátíme naopak to, co se nám nelíbilo. Proto když vzpomínáme, nikdy se nám nevybaví vše a každý si tu situaci může pamatovat jinak, ale umíte si představit, že by jste si pamatovali každý detail? Co jste měli na sobě, jaký byl den v týdnu, každou větu. Jsou situace, kdy si říkáme, tohle bych chtěla vědět přesně, ale po přečtení této knihy budete rádi, že máme omezenou kapacitu mozku.

Hlavní hrdince Joan Lennon Sullyové je pouhých deset let, trpí vzácnou nemocí HSAM, kdy si pamatuje úplně, ale úplně vše, co prožila. Joan si zamilujete, je milá, chytrá, odvážná a talentovaná muzikantka. Někdy na mě působila až moc dospěle, ale postupem času jsem si uvědomila, že díky tomu je to správná mladá dáma.
Se svou nemocí bojuje moc statečně, chce zařídit, aby na ni nikdy její rodina a kamarádi nezapomněli, protože ona toto slovo nezná a nechápe, jak může někdo zapomínat. Když se k nim nastěhuje kamarád rodičů Gavin Winters, který zrovna ztratil svého přítele, začne si uvědomovat, jak její paměť může pomoct jiným lidem. Nakonec se smíří s tím, že lidé budou zapomínat a její prací je, aby jim to všechno připomněla.

Druhá hlavní postava je kamarád rodičů Gavin Winters, seriálový herec, kterému právě zemřel přítel Sydney a on neví, jak se s tím vyrovnat. Odjede k jejich společným přátelům, aby změnil prostředí a na chvíli zapomněl. Nakonec zjistí, že si vzpomenout nedokáže a to ho ničí ještě více. Díky Joaně má možnost vracet se do minulosti, kdy jeho přítel navštěvoval jejich společné přátele. Začne si díky ní vzpomínat, ale navíc zjišťuje, že před ním něco tajil a tak se vydává po stopách, aby zjistil celou pravdu.


„A je to obzvlášt těžké teď, když už jsme s Gavinem vyčerpali všechny moje vzpomínky na Sydneyho. Občas mě trošku rozčilovalo sedět a říkat Gavinovi každou maličkost, ale když to teď skončilo, přála bych si opak. Ještě nikdo se mě tak nevyptával na moje vzpomínky nebo se nezajímal tak moc o to, co mám na srdci. Gavin si nikdy nemyslel, že bych se chovala jako všeználek, když jsem se snažila mu důkladně říct, co přesně se stalo. Přála bych si, abychom měli nějaký nový projekt, na kterém bychom pracoval, abych mohla sejít dolů hned teď, vzbudit ho a říct mu, že je na čase začít.“

Kniha je velmi čtivá, skoro jsem se neodtrhla. Vtáhne vás do děje a pořád chcete vědět více a více. Co vlastně Sydney tajil Gavinovi a dokáže Joan zařídit, aby na ni nezapomněli? Kapitoly na sebe navazují a jsou dlouhé tak akorát. Příběh je tak reálný, že si říkáte, že by to mohlo být napsané podle pravdy.

Po přečtení knihy budete rádi, že si opravdu všechno nepamatujete, protože by jste se z toho asi zbláznili. Sama mám podle svého okolí velice dobrou paměť, ale tohle bych nikdy nechtěla, hlavně ten pocit, že máte vždy pravdu. Jsem ráda, že jsou situace, kdy to tak není.

Doporučuji všem, kteří mají rádi, když je kniha totálně vtáhne do děje a některé situace si zkouší aplikovat na sebe a svůj život. Tady je to konkrétně zkouška paměti. Ať už si myslíte, že máte dobrou paměť nebo jste pravý opak a ani nevíte, co jste měli včera k obědu, možná zjistíte, že když budete vzpomínat správně, tak tam tu krabici plnou těch pravých vzpomínek najdete.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit zde:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Deník japonské manželky – Veronika Ageiwa

Autor: Veronika Ageiwa
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 300

„Na moji svatbu se sjelo celé příbuzenstvo, i moje babička. Je jí už osmdesát a má takové hodně malé nohy. Dřív se v dětství ženám nohy svazovaly, aby pak měly specifický tvar. Moje babička to tak ještě má. Kdyby jí to neudělali, nemohla by se později provdat, protože by ji nikdo nechtěl.“
O tomhle čínském zvyku vím, ale netušila jsem, že je to tak nedávná záležitost. Nevěsta se prý nehledala podle krásného obličeje, ale podle velikosti nohou.
„Ale proč chtěli, aby měla nevěsta takové nohy?“
„Nedá se s tím dobře chodit. Takže se manžel nemusel bát, že mu novomanželka uteče.“

Je možné, aby se Češka stala dokonalou japonskou manželkou?
Když se Veronika poprvé seznámila se spolužákem z Japonska, neměla ani tušení, že se do něj zamiluje a za několik let s ním odletí do Tokia, kde mu porodí syna a začne žít jako skutečná Japonka. Čeká ji celá řada výzev, aby zapadla nejen do odlišného kulturního prostředí, ale hlavně do své nové rodiny: koupat se nahá v lázních s tchyní, tradiční japonský pohřeb dědečka, kluzké knedlíčky „moči“ a práce v japonském obchodě. Zvládne být i přes všechny překážky opravdovou japonskou manželkou?

Veronika Ageiwa – česká spisovatelka, lektorka, tlumočnice a překladatelka. V roce 2010 se po získání magisterského titulu z oborů Překladatelství a tlumočnictví a Sociologie na Karlově univerzitě odstěhovala za manželem do Japonska. V následujících letech zblízka poznala hned několik dalších zemí a kultur. Přestěhovala se i s rodinou do amerického Texasu, na francouzský venkov do městečka Fontainebleau a na čas i zpět do Prahy. Od roku 2013 začala své nejen cestovatelské zkušenosti promítat do článků pro české časopisy. V současnosti žije v Tokiu a je zakladatelkou Česko-japonské agentury (www.czech-japan.com).

Tuto knihu bych popsala jako takový osobní, rychlý a velmi vtipný průvodce japonským, běžným životem. Ocenila jsem nejen způsob napsání formou deníku a krátkých fejetonů, ale také střídání dvou pohledů, jak Veroniky, tak Kóty.
Všechno začíná rokem 2003, kdy se Kóta dostane z Japonska do České republiky, v rámci výměnného pobytu. Potkává se zde s Veronikou a slovo dá slovo, stává se z nich pár. Po tom, co Veronika dostuduje se vydává za Kótou do jeho rodné země, aby spolu mohli žít jako šťastný pár. A Veronice samozřejmě začíná nové studium, a to přesně japonské kultury, zvyků a příprav na jakoukoliv možnou i nemožnou příležitost. Faux-pas na sebe nedá dlouho čekat. A ne jedno…

Jak už jsem psala výše, moc se mi líbilo, že zážitky jsou psány nejen z pohledu Veroniky, ale taky Kóty, jejího manžela. Musím přiznat, že jsem se bavila hned od první stránky. Číst, co musí japonské děti dělat ve škole, už od svých šesti let – umývat toalety po svých spolužácích (to jako vážně?!), až třeba po způsob hodnocení ve škole či přístupu k projevům lásky na veřejnosti bylo opravdu velmi zajímavé. A nejinak tomu bylo z pohledů Veroniky. Ta ovšem psala o tom, jak se sžívala v Japonsku jako cizinka. Jak na ni koukali tamní obyvatelé, navíc ona jako blondýnka byla opravdu „zářící“ na všechny strany, jak funguje japonská byrokracie nebo co je důležité při úmrtí člena rodiny? Někdy jsem opravdu nechápala a kroutila hlavou, rozhodně jsem se ovšem nenudila a tohle čtení si fakt užila.

„Už to mám, jestli to bude kluk, bude se jmenovat Ruka. To je přece skvělé jméno pro míšence, ne? Takové mezinárodní.“

Navíc autorka má opravdu dar. Ten, který je důležitý pro všechny, kteří chtějí psát krátké, vtipné, trefné glosy. A to dostat humor a nadsázku i do zdánlivě nemožné situace což se v tomto Deníku opravdu stalo.
Jak už jsem avizovala výše, v knize najdete krátké, jednostránkové, někdy dvoustránkové „kapitoly“, které jsou datovány, tím pádem má čtenář přehled, kdy se co odehrálo.

Pro mě ovšem bylo nejzajímavější a myslím si, že to bude i největším tahákem pro ostatní čtenáře, způsob popsání japonské kultury a zvyklostí.
Autorka si s ničím nebere servítky a píše o všem, co cítí a to navíc takovým způsobem, jako by to vykládala své kamarádce. Upřímně, ale bez zbytečných emocí.

Když bych měla říct, pro koho je tato kniha ideální, tak ji doporučím všem těm čtenářům, kteří touží kouknout pod pokličku tradiční japonské domácnosti. Také pro ty, kteří si chtějí odpočinout u vtipného, oddechového a velmi milého příběhu, který jim přiblíží život jedné (ne)obyčejné české ženy a (ne)obyčejného japonského muže.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete pořídit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan