Znamení moru – Kevin Sands

Autor: Kevin Sands
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2018
Počet stran: 382

„Rozhodl jsem se přece jen kopnout do dveří. Zachvěly se pod silným kopancem, ale nebylo to zdaleka tak uspokojivé, jak to znělo. A navíc mě bolela noha. „Třeba by nám pomohl ten strážný v Toweru,“ řekl Tom. „Můžeme se zeptat jeho ženy, co ví.“ Zul jsem si botu a promnul jsem si prsty. „Ten odjel s lordem Ashcombem. Ani bych nevěděl, kde mám hledat jeho manželku.“

Na Londýn udeřila černá smrt!
Nemoc se šíří městem a ruku v ruce s ní i panika a strach. Tajemný prorok předpovídá zkázu, pokud někdo nepřijde s lékem, který na mor opravdu zabere. Lékárna Blackthorn je proto pověřena, aby se o přípravu takového léku pokusila. Christopher se ihned pouští do práce. Jeho snažení však záhy začnou narušovat výhružky smrtí. Christopher a jeho kamarád Tom se okamžitě vydávají neznámého zabijáka hledat. Jedná se o útok osamoceného šílence, nebo za vším stojí skupina nebezpečných spiklenců?

Kevin Sands od té doby, co opustil univerzitu s dvěma tituly z teoretické fyziky, působil jako vědecký pracovník, obchodní poradce, učitel a profesionální hráč pokeru. Jeho bestsellerová série Alchymistova šifra získala 28 různých ocenění. Žije v kanadském Torontu.

Už u prvního dílu si mne autor získal a věřila jsem, že dalším dílem touto „pouto“ upevní. Což se naprosto podařilo. Pokračuje v krasojízdě, kdy příběh má hlavu a patu, panuje tam tajemno a napětí, hrdinové jdou z jedné akce do druhé a na konci mi dokonce ukápla slzička! No jo, já vím, je to kniha určena pro čtenáře od deseti let, ale můžu zodpovědně říct, že autor mi dal fakt zabrat! 🙂

Christopher Rowe se stará o Blackthrone sám, ale po svém boku má věrného přítele Toma. Jejich přátelství je pevnější než kdy dřív a jejich dialogy vám nejednou vykouzlí úsměv na rtech. Ve chvíli, kdy se v Londýně začne rozmáhat mor, dochází k panice mezi lidmi. Není se co divit, týdně umírá několik tisíc obyvatel a nevypadá to, že by jim bylo možno jakkoliv pomoct.
Najednou se z ničeho nic objeví prorok, který dokáže říct, kdo další bude nakažen. Vidí anděla smrti a jeho spletitou cestu. Všichni se mu začínají klanět a následují ho. Ve chvíli, kdy Christopherovi předpoví, že někdo mu nejbližší se také nakazí, má pocit beznaděje větší, než kdy dřív.
Na scéně se ovšem objeví další člověk, který tvrdí, že má lék na mor. Je to možné? Christopher nejen zjistí, jak se věci mají, ale také se nejednou ocitne v ohrožení. Musí bojovat nejen za sebe, ale také za Toma a hlavně za Londýn…

Znamení moru je druhým dílem ze série Alchymistova šifra a jsem ráda, že se nejedná o „doplňkový“ díl, ale je to plnohodnotný příběh, který mne upoutal, dal mi vše, co jsem po prvním díle očekávala a čtení pro mne bylo velmi napínavé a poutavé.
Autor opět bohatě zapojil svou fantazii a s jeho pomocí byl Christopher v některých okamžicích v tak absurdních situacích, že by se vám o tom nezdálo, chvíli na to byl skoro supermuž, několik málo stránek poté byl zase malým klukem, který bojuje proti všem.

„Všichni jsme sešli dolů. Tom mě celou dobu tahal za rukáv.
„Přestaň,“ zašeptal jsem mu. „Shodíš mě ze schodů.“
„Třeba by to do tebe vtlouklo trochu rozumu,“ odpověděl Tom taky šeptem. „Vzpomínáš, co se stalo posledně, když ses vplížil do podzemí?“
„Nepomáháš mi.“
„Ani se o to nesnažím.“

Celá kniha je opět doplněna ilustracemi, které má na svědomí Olga Zakis, ruská ilustrátorka, která se podílela a ilustrovala desítky knihy pro děti a mládež. Její osobitý, nezaměnitelný styl, který je u ruských čtenářů velmi oblíbený, vyniká zejména v žánru fantasy a čeští čtenáři její ilustrace znají z úspěšné fantasy série Časodějové.

To, co je opět velmi důležité, jsou šifry, které musí Christopher vyluštit. Líbilo se mi, jak se díky určitým indiciím snažil najít nejen poklad, ale také vyluštit řadu písmen, které jsou v knize i nakresleny. Musím říct, že jsem na to dlouho koukala a snažila se tu šifru vyluštit, nicméně mi chybí důvtip autora, protože jeho vyřešení bylo naprosto nečekané! 🙂

Znamení moru je sice kniha určena dětem od deseti let, ale s naprostou jistotou vím, že se tohle čtení bude líbit i starším ročníkům. Příběh je plný napětí a akce, navíc si myslíte, že po celou dobu víte, kdo je špatný a kdo dobrý, ovšem věřte mi, tak jednoduché to mít nebudete. Plno intrik, lží a lstí se schovává na těchto stránkách a ve chvíli, kdy se dozvíte sebemenší detail, který vám prozradí celé rozuzlení, nebudete věřit vlastním očím.
V neposlední řadě musím taky autorovi poděkovat za poslední kapitolu, která mi ukázala, že dokáže skvěle zabrnkat i na citlivou duši holčičích čtenářek a přiznám se… slza mi ukápla. 🙂

Určitě čtení doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy, jenž jsou nepředvídatelné, obsahují šifry, skrytá tajemství, pár experimentů stylem pokus omyl (jen si počkejte na domácí vykuřovač :-)) a také boj dobra proti zlu. S poctivostí nejdál dojdeš, nebo tady by sedělo i nejdřív pojdeš. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Vůně Francie – Amanda Hampson

Autor: Amanda Hampson
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 223

„Co cítíte?“ zeptal se mě.
„To je…magnólie?“
„Ne, ptám se, co cítíte vy?“
Obvykle jsem své názory na vůně neříkávala, ale rozhodla jsem se mu vyhovět. „Vytrvalost.“
„A co ještě?“
„Myslím, že…důstojnost, laskavost?“
Iris se po druhé světové válce vydává na Francouzskou riviéru do městečka Grase, aby unikla šedi nudného Londýna a pracovala jako stenografka pro záhadnou rodinu Brookeů. Ve vile Rousseau se setkává se zvláštními a výstředními aristokraty, ale nejtajemnější postavou je Hammond Brooke – „bratr“ její zaměstnavatelky Vivian. Iris pomalu rozmotává tajemství, která tuto rodinu obestírají, a nakonec je překvapena, co se dozvídá a jaký úkol ji čeká…
Amanda Hampson vyrůstala na venkově na Novém Zélandu a už od dětství byla náruživou čtenářkou. Než se totiž do jejich domácnosti vloudila televize, celá rodina po večerech četla. Pro Amandu bylo každý pátek dobrodružstvím odjet do města do knihovny a ponořit se do tajemného světa literatury. Četla vše, co jí přišlo pod ruku. Už odmala věděla, že bude spisovatelkou.
V jednadvaceti odjela ke strýčkovi do Londýna, kde vystudovala literaturu. Čtení a psaní jí pomohlo i v nejtěžších chvílích. Mohla tak utéct od reality a pohroužit se do světa fantazie. V roce 2005 napsala svůj první román – The Olive Sisters – a hned slavila úspěch. Její dílo bylo dokonce v roce 2007 zfilmováno. Dnes Amanda žije v Sydney, má tři dospělé děti a radost jí dělají tři vnoučata.
Román Vůně Francie Vás zavede na jih Francie. Čeká Vás příběh plný tajemství, který se odehrává v 60. letech 20. století. Krásný, zamilovaný a tajuplný děj, protkaný krásným prostředím a světem bohatých lidí.

Všichni hosté i majitelé vily Rousseau, kam hlavní hrdinka Iris přijede pracovat, jsou zahaleni tajemstvím. Iris je pomalu odhaluje a ne vždy se jí líbí, co zjišťuje. Na začátku se hlavní hrdinka představí jako šedá myš a postupem času odkrývá svou pravou osobnost. Je to velice hodná, inteligentní, velkorysá žena, která je věrná lidem, které si oblíbí. Pochází z Londýna z chudých poměrů, a tak na svět bohatých aristokratů, který je plný lží a intrik, není připravená. Brzy se ale v tomto světě začne orientovat.
Mám ráda postavy, které se v průběhu děje mění a další taková postava je Hammond Brooke. Je to podivín, o kterém jsem si myslela, že je to zatrpklý bohatý protiva, ale postupem času odhalil i on svá tajemství a já na něj změnila názor.
„Ze zítřejšího setkání s panem Brookem jsem byla nervózní. A teď, když jsem si uvědomila, že není jen slepý, ale že žije jako poustevník, se mé obavy prohloubily. Vivian jistě nebyla hloupá a poslední věc, kterou by chtěla udělat, byla vzbudit mou zvědavost… Byla jsem si jistá, že za tím vším je něco jiného. Blížící se krize, kterou se zoufale snaží odvrátit.“
Tím, že jsou všichni ve vile Russeau tak tajemní a výstřední, tak mě i u ostatních postav přemáhal pocit, že něco skrývají. Že nikdo není upřímný a otevřený. Že všichni lžou. Spisovatelka odkrývá různá tajemství krůček po krůčku, ale to hlavní zůstává skryto. Při čtení cítíte, že pořád visí ve vzduchu ten velký otazník. Proč byla Iris zaměstnána paní Vivian Brookeovou? Když už jsem si myslela, že to vím, tak jsem na další stránce zjistila, že má domněnka není správná. A to mě nutilo číst dál a dál.
K této knize bych přiřadila rčení: Když něco nakousneš, tak to dořekni. Ale bohužel, zde se to neděje, a jak v životě, tak i této knize mě to štve. Těšila jsem se až se ty pavučiny lží a tajemství rozmotají a musím přiznat, že mě konec hodně překvapil.
Kniha je čtivá, napsaná srozumitelně a autorka dokáže ve čtenáři vyvolat různé pocity a emoce. Jediné, co mne trochu mrzí tak je fakt, že v první polovině knihy se zase tam moc neděje a čtenář může mít pocit, že čte o ničem. A po polovině obsahu se děj dostává do varu, začíná se konečně něco dít. Kdyby to takto bylo od začátku, vůbec bych se nezlobila. 🙂 Ale vytrvání za to rozhodně stojí. 🙂
Tento román doporučuji všem ženám, které mají rády kouzlo staré lásky, děj opředený tajemstvím a šťastné konce.
Hvězdné hodnocení:
Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Panský dům – Anne Jacobsová

Autor: Anne Jacobsová
Nakladatelství: Euromedia – Knižní klub
Rok vydání: 2018
Počet stran: 463

„V náruči Hermanna Kochendorfa však bylo nebe na hony vzdálené. Byl cítit práškem proti molům a mastnou pomádou na vlasy, kterou používalo vícero pánů přítomných na plese. Kitty sledovala jeho obraty a otočky, a jak se nadnášela, pozorovala tváře tanečníků. Plno mladých pánů k ní vzhlédlo jako obvykle, pozdravili ji s úsměvem, pokynuli jí hlavou a bylo na nich znát, jak hořce litují, že tento valčík nemohou tančit s ní. Zaznamenala i obdivné nebo jedovaté pohledy od některých tanečnic, na okraji tanečního parketu se blýskaly brýle a lorňony pozorných matek, babiček a tet. Tu a tam i skrze hudbu pochytila nějakou poznámku.“

PANSKÝ DŮM – MOCNÁ RODINA – TEMNÉ TAJEMSTVÍ
Augsburg 1913
Uboze oblečená dívka přichází do impozantní vily. Marie Hofgartnerová zde má nastoupit jako pomocná síla v kuchyni. Přepychová domácnost udělá na děvče ze sirotčince obrovský dojem. Průmyslnická rodina zaměstnává spoustu lidí a pro Marii není snadné zaujmout mezi nimi místo. Ale pak si ji oblíbí Katharina, nejmladší dcera rodiny – a nejen ona. A když dívku s velikýma tmavýma očima pozná i Paul, dědic rodiny a jejího majetku, poklidná atmosféra v továrnickém sídle je tatam. A to ještě nikdo netuší, jaké plány sleduje hlava rodiny, továrník Melzer, který Marii do domu přivedl…

Anne Jacobsová, autorka řady úspěšných historických románů a exotických ság, si epopejí Panský dům splnila dávný sen – ztvárnit osud jedné rodiny na pozadí novodobých německých dějin. Touto knihou se dostala na seznam bestsellerů. Panský dům je první díl připravované trilogie.

Autorka napsala velmi čtivý, historický román, který vás už od pohledu okouzlí svou obálkou. A ve chvíli, kdy se do příběhu začtete, nebudete chtít přestat. Možná někteří čtenáři budou tušit, kam celý děj směřuje, ale věřte mi, že tady to vůbec nevadí. Naprosto jsem si knihu užila a doufám, že druhý díl bude stejně návykový jako byl teď tento.

Marie Hofgartnerová je sirotek. Vyrůstala v sirotčinci a o svých rodičích toho mnoho neví. Otce nezná vůbec, o matce se dozvěděla nějaké sem tam útržky, které ji sdělili, jen co dostala „rozum“. Ale stále tápe v temnotě čí dcera je.
Johan Meltzer je továrník, který koupil park, dům, který tam stál, přestavěl na honosnou, luxusní, třípatrovou vilu a přímo naproti domu postavil továrnu. V ní tvoří látky, potisky na látky a jeho obchod vzkvétá. Jeho žena Alicia, dcery Katharina a Elisabeth a syn Paul jsou na něj pyšní a vůbec celá rodina působí spokojeně. V obklopení služebnictva si užívají výsady, které jim jejich postavení dává.
Marie je najata jako pomocná síla v kuchyni právě do Meltzerova příbytku. Postupem času a různých náhod si začíná pomalu skládat svůj život a hlavně život rodičů, za pomoci pár lidí zjišťuje, co všechno ji bylo zatajeno a navíc se stává velmi dobrou přítelkyní jedné z dcer Meltzera. Ve chvíli, kdy Paul Marii zahlédne, ví, že se vše změnilo a tuší to i ona. Jenže může mít tohle všechno, co se jí děje, šťastný konec? Dokáže se smířit s tím, co se dozví o své rodině?

Panský dům je příběh, který autorka zasadila do německého Augsburgu v letech 1913 – 1914. V některých chvílích se zde nenápadně zmiňuje ozbrojování Ruska, nezávislost Anglie a dokonce někteří z hrdinů mluví o nadcházející válce. Tím pádem čtenář může tušit, co se bude odehrávat ve druhém díle, a já za sebe musím říct, že mne to neskutečně láká. Jak bude pokračovat rodinné štěstí v té neutěšené době? Zboří se některé mýty a předsudky, které byly pro tu dobu dané?

Nejvíce se mi líbilo, když jsem četla o tom, jaké ženy měly na plesech a bálech róby, o galantních mužích, jejich dvoření se ženám či o tom, jak fungovalo zamluvení si tanců právě na plesech. U toho jsem se docela pobavila a představa, že by to tak fungovalo ještě dnes mi jistým způsobem imponovala. Takové speed dating v tanci. 🙂 Nemuselo by to být špatné… 🙂

„Alicia si několikrát odkašlala, aby se zbavila knedlíku v krku, a pak se napila horké kávy. Od rána měla zastřený hlas, bolelo ji v krku a taky trochu hlava. Předevčírem na balkoně vily žalostně promrzla i v tlustém kožichu. Ale raději by zmrzla na kost, než aby odešla před koncem Johannova novoročního projevu k zaměstnancům. Robert a Gustav rozdávali kořalku, podávaly se i obložené chlebíčky a horké kakao. Ach, bylo to velkolepé, jak všichni ti lidé provolávali slávu „svému“ řediteli a manželům Melzerovým a připíjeli si s nimi na nový rok.“

Mám ráda historické romány, a můžu říct, že tento patří mezi ty nejlepší, které jsem četla. Díky tomu, že Anne Jacobsová dala do příběhu kousek historie, zároveň přidala dávku romantiky, a v neposlední řadě také jedno velké tajemství, které nám čtenářům odhaluje pomalu po kouscích, je tohle čtení naprosto skvělé. V knize nic nechybí a nepřebývá. Je přesně taková, jakou byste si ji přáli mít.

Možná bych mohla zmínit i postavy, které jsou pro příběh vždy důležité. Tady se autorce povedlo dát od každého druhu aspoň jednu. Od naivních postav až po svůdníky nebo lháře. Dokonce i podvodníky nebo blázny. Ale všichni jsou popsáni s citem a lidsky, takže vůbec jsem nepřemýšlela, jestli někdo takový může existovat. Dokázala jsem si v každé chvíli představit, že někdo takový, opravdu, někdy a někde, žil.

Milé dámy, pokud tedy hledáte ke čtení knihu, která vás uhrane a chcete se nejen začít do příběhu, ale prožívat s hrdiny jejich radost i trápení, tak věřte, že Panský dům je více než vhodný pro tuto situaci.
Když jsem knihu dočítala, dokonce jsem hrdinům sekundovala a povídala si nahlas (ale sama pro sebe), ovšem doma se na mě dívali jako na exota. Nechala jsem se příběhem naprosto pohltit a doufám, že u druhého dílu to bude stejně. Pro mne je to jedna z nejlepších knih tohoto roku!

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Dobré knihy. A pokud nemáte co číst, neváhejte s koupí Panského domu.

Děkuji za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Vůně noci – Markéta Harasimová

Autor: Markéta Harasimová
Nakladatelství: MaHa
Rok vydání: 2018
Počet stran: 313

„Pohlédla do jeho modrých očí pátrajíc po známkách falše. Jenže Petr zřejmě myslel každé své slovo vážně: spatřila pouze upřímný zájem a také… náznak touhy. Určitě se hodně snažil, ale úplně ji skrýt nedokázal.“

Mladá lékařka Vanda je špičkou v oboru neurochirurgie. Její soukromí však za zářivou kariérou pokulhává. Na začátku příběhu se střetne s těžkou životní ztrátou – za tragických okolností přichází o svou sestru. Vandino dvojče Vilmu s celou její rodinou chladnokrevně zastřelil neznámý vrah, který po sobě nezanechal jedinou stopu. Major Hons se svým týmem pracuje s několika vyšetřovacími verzemi a v hledáčku kriminalistů se postupně objevuje víc podezřelých. Není ovšem vůbec jisté, zda se zaměřují na správné osoby: stále totiž nedokážou připadnout na pachatelův motiv. A vrah mezitím nezahálí – spřádá další smrtící plány…
Navzdory těžkým okolnostem se o mladou lékařku, která nedávno ukončila neperspektivní vztah, začínají zajímat hned dva muži. Současná konstelace však lásce příliš nepřeje. Vanda má úplně jiné starosti: řízením osudu se ocitne v situaci, kdy musí čelit dilematu, nebude-li lepší vzít světskou spravedlnost do vlastních rukou. Zachová si hrdinka lidskou i lékařskou čest, anebo se rozhodne pomstít milovanou rodinu i za cenu, že ztratí vlastní budoucnost?

Markéta Harasimová začala knihy vydávat už během studií. Dnes se literární tvorbě věnuje na plný úvazek – kromě románů píše články a povídky, stala se scenáristkou a vystupuje se svým kulturním programem. Spolupracuje s řadou známých osobností a nedávno založila vlastní nakladatelství MaHa. Autorčina současná tvorba je laděna eroticky a detektivně; často jde až na hranici thrilleru. Tíhne k akci, pádným dialogům a emotivním situacím. Z tvorby Markéty Harasimové můžeme jmenovat romány pro ženy Rozcestí, Miriam, Nejkrásnější dar, Osmnáct, Růže a slzy, erotické krimithrillery sametová kůže, Vražedná vášeň, Pouta z pavučin, Mrazivé hry, Purpurové doteky, nebo mysteriózní román Poháry touhy. Na začátku roku 2018 vydala knížku pro děti Z deníku kočičky Ťapičky. Vůně noci je její šestnáctou knihou.

Na další knihu Markéty Harasimové jsem se těšila a jsem ráda, že mě nezklamala. Sexuální scény byly pro mne opět v normě a nijak to nezakrývalo kriminální zápletku.
Vůně noci v sobě skrývá lásku i hrůzný kriminální čin, který je rozpleten ve zdech nemocnice. Pořádná dávka napětí a silná odolnost hlavní hrdinky jsou velké plusy.

Hlavní hrdinka Vanda je lékařkou. Potkává ji velmi smutná a těžká situace, se kterou se ovšem odolně pere. Je silná, rozumná a inteligentní. Padla mi do oka, nebyla napsaná nijak uměle, ale reálně. Nejen, že se se musí vypořádat s rodinnou tragédií, navíc je sama bez partnera a začínají ji tikat biologické hodiny, což si uvědomuje. Jak se říká, nikdy nevíte, kdy potkáte toho pravého a kolem Vandy se najednou začíná motat více mužů najednou.
Sem tam jsem ji nadávala, ať to přijme a nedělá zbytečné obstrukce s tím, že drží smutek, ale protože šlo o tak krátký časový úsek, tak jsem ji odpustila. Oblíbila jsem si i Vandinu nejlepší kamarádku Moniku, pro její podporu k ní, smysl pro humor a odvahu, jenž dodávaly knize šťávu.

Z party kriminalistů musím zmínit majora Richarda Honse, kterého jsem si taktéž oblíbila. Byl to rozumný, vtipný a důležitý muž, ovšem všechno v mezích. Nevystupoval jako namyšlený ani nerespektovaný policista a nadřízený. Ostatně, všichni kriminalisté v knize měli povahy, které do sebe zapadaly, a žádná z nich mi nelezl na nervy. Jeden byl vtipálek a sukničkář, druhý usedlý táta od rodiny a uprostřed toho všeho kapitán Hons, který je vždy dokázal usměrnit.

„Když nad tím teď uvažovala, došlo ji, že při vybírání rakví si počínali skoro jako zákazníci v autosalonu… Pečlivě volili materiál, provedení i barvu… A zrovna tak to bylo u květin anebo hudby, což jí zas trochu připomínalo svatební přípravy. Tahle zdánlivá podobnost krušných chvil s těmi radostnými byla skoro groteskní.“

Sice se román odehrává pouze v cca měsíčním rozpětí, ale stane se tam toho za tu dobu hodně. Děj je ovšem napsán tak, že mi vše přišlo správné a nic nebylo navíc. Všechno na sebe navazuje, všechno do sebe zapadá. Kapitoly jsou akorát dlouhé a hlavně a na konci kapitoly máte pocit, že musíte číst dál. Nutí vás to. Příběh je opravdu psán v napjatém stylu, žádné předpoklady nebo že by jste něco věděli už od začátku. Kdo je pachatelem jsem pochopila, až to autorka sama odkryla, což se mi moc líbilo.
Stále jsem byla v pozoru a napětí.

A samozřejmě, nebyla bych to já, kdyby se mi více nelíbila kriminální dějová linka než ta milostná. V podání autorky jde spíše o milostné vzplanutí než o erotické hrátky s podrobnějším popisem, což jsem velice ocenila. U kriminální části se do všeho autorka více opřela, napětí, popisy, vyšetřování, výslechy, přesně jak jsem zvyklá buď z filmů nebo jiných thrillerů.

Pokud máte rádi napětí, lásku a také projevy přátelství, pak je román Vůně noci vhodný právě pro vás. Pokud rádi hledáte spolu s hlavními hrdiny padouchy, přemýšlíte nad dějem a vyšetřujete, kdo za vším stojí, a hlavně, pokud vám nevadí nějaké to milostné vzplanutí a nemocniční prostředí, určitě si nenechte tuto knihu proklouznout mezi prsty.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji autorce Markétě Harasimové za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu objednat, můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan