Měsíc: Srpen 2018

Publikováno

V dobrém i zlém – Michelle Sacksová

Autor: Michelle Sacksová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Počet stran: 293

„Jako kdyby to snad byl můj dům a můj život, můj muž a moje dítě. A co by ne? Je to tak snadné a mám to zažité, jako by to takhle bylo odjakživa, nebo aspoň být mělo. Uvařit oběd, pohrát si s malým, sledovat, jak to Sam všechno kvituje. A ty večery, skoro každý večer, kdy mi Sam položí dlaň na ruku, upřeně se mi dívá do očí a občas pokradmu pošilhává po mých pěkných prsou bez podprsenky. Je v tom touha, ale ještě něco jiného. A on to vnímá; vím že jo. Vnímá, že tou vyvolenou bych měla být já.
Ano, je to šílené, ale zároveň není.
Ono to totiž sedí. Funguje to.
Všechno by se tím napravilo.“

Bezmezně milující manželka, oddaný manžel, opečovávané dítě. Američané Merry, Sam a Conor jsou dokonalá rodina, žijící na dokonalém místě. Občas svému štěstí sami nevěří. Tady na švédském venkově začínají žít svůj nový dokonalý život.
Jednoho dne přijíždí do jejich švédského ráje Merryina kamarádka Frank a okamžitě do rodiny zapadne. Sblíží se s malým Conorem. A se Samem. Frank a Merry jsou skoro jako sestry, proto Frank okamžitě odhalí věci, které ostatním unikají. Faleš a zradu, kterým se dá při pohledu na tuhle pohádkovou rodinku těžko věřit. Ale jenom Frank ví, co se tady skutečně odehrává… Kdo je manipulátor a kdo oběť?

Michelle Sacksová vyrůstala v Jihoafrické republice. Roku 2017 vydala v nakladatelství Northwestern University Press svou první povídkovou sbírku s názvem Stone Baby. Její první spisovatelské počiny vyšly v antologii African Pens, v literárním časopise New Contrast či v nakladatelství Akashic Books a roku 2014 se ocitla v užším výběru kandidátů na cenu za nejlepší povídku autorů Commonwealthu. V dobrém i zlém je její debutový román.

V dobrém i zlém je kniha, které se poprvé v mém čtenářském životě, podařilo mne znechutit, ale přitom nepustit. Hlavní hrdinové byli nehorázně odporní, všichni do jednoho, samá faleš, lži, působili jako beránci, přitom si člověk hřál na prsou hada a několikrát v průběhu čtení jsem měla chuť hodit s knihou do kouta a zadupat ji do země. Ovšem neudělala jsem to! Nešlo to! Autorka si mě pevně uvázala v příběhu a já musela číst dál, dokud jsem neměla konec, který je pro mne opět strašný, nepochopitelný a já bych to teda ukončila úplně jinak.

Sam je krásný a inteligentní muž, oddaný manžel a milující otec. Jeho manželka Merry a syn Conor mají štěstí, že jej mají. Vytvořil pro ně úžasný domov, odstěhovali se z Ameriky do Švédska, kde si užívají samotu, blízkost všech tří a bio jídlo. Jednoho dne se Merry ozve Frank, její nejlepší kamarádka, že je přijede navštívit a chvilku se zdrží. Z chvilky je nakonec delší doba, kdy Frank pozná, jak doopravdy vypadá jejich idylka, co se skrývá za zdmi domu. Nikdo nezná Merry lépe než Frank. A nikdo nezná Frank lépe než Merry. A když se objeví ty dvě na jednom místě dohromady, nevěstí to nic dobrého… Staré křivdy a lži jen napomůžou skryté temnotě na povrch…

Pokud se chystáte na čtení této knihy, ujistěte se, že máte opravdu pevné nervy. Protože kniha s vámi zamává. Kdybych měla jen trochu slabší povahu, už bych byla na cestě do psychiatrické léčebny. Navíc jsme máma a když se dostal do popředí příběhu syn Conor, musela jsem příběh číst opatrně, s přestávkami, abych nepřestávala dýchat.
Mám pocit, že autorka dala pojmu psychologický thriller úplně jiný rozměr. Kolikrát jsem z tohoto žánru a jiných knih měla hlavu v pejru, ale tady tato, V dobrém i zlém, je tak zvrácená, napsaná s naprostou a neochvějnou jistotou vás zničit, že ani nic jiného očekávat nemůžete.

„Ve špitále vás rozříznou a vykuchají, vydlabou jak dužinu melounu. Laloky masa a zhoubné buňky. Vytáhnout, vyrvat, ušmiknout. Všechno pryč. Všechno, co ve vašem nitru vyčkávalo, co od dívčích let až po dospělost vyhlíželo příležitost, co znalo všechna tajemství, slibovalo všemožné dary.“

Celá kniha je psána bez znaků přímé řeči, jakékoliv uvozovky jsou tabu. Musím říct, že ze začátku jsem si na tento způsob těžko zvykala, ale jakmile jsem se do toho vpravila, opravdu jsem si čtení užívala.
Zvláště, když probíhaly důležité dialogy a hlavní hrdinové po sobě některé věci „štěkali“. To jsem měla pocit, jako bych sledovala tenisový zápas, jako by po sobě slova doslova plivali. Takže se toho nebojte, je to o zvyku. Autorka to opravdu s vyprávěním umí, takže netápete, zda si to ta daná osoba myslí v hlavě nebo říká nahlas. Všechno je jasné hned na první počtení.

Číslované kapitoly také v knize V dobrém i zlém nehledejte. Místo čísel jsou napsané jména, tudíž se na celý příběh díváte hned ze tří pohledů – Merry, Sama a Frank. Každé osobě jsou vždy věnovány dvě, tři stránky, a hned se věnujete někomu jinému. Pro mne to mělo bleskový efekt. Pocit, že celé vyprávění jede z kopce nesmírnou rychlostí.
Knize nechybí čtivost, napětí, navíc vše odsýpá. Žádná hluchá místa, žádné zbytečné úvahy.

Pokud hledáte ke čtení dobrý psychothriller, který vám dá zabrat a nenechá vás v klidu, tak tato kniha je jako stvořená pro to, abyste po ní sáhli. Slibuji, že se u ní nudit rozhodně nebudete a naprosto vás příběh dokonalé rodinky ve Švédsku pohltí. A pozor, pro slabé povahy to není. Opravdu ne! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu V dobrém i zlém můžete zakoupit.

Děkuji za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Ty letní noci – Mandy Baggot

Autor: Mandy Baggot
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 399

„Jeho dlaně s dlouhými prsty uchopily její tvář. Jeho polibek ji připravil o dech. Jak by mohla odolat? Jak by mohla nechtít znovu cítit na rtech jeho chuť, tady, v tomto živém a ruchem kypícím městečku, plném smíchu a hudby, kde v pozadí je jen azurová obloha, bílý písek a tyrkysové moře?“

Zářící slunce, jemný bílý písek, azurové moře a sexy mladý milionář – ostrov Korfu vypadá jako ráj na zemi. Imogen Charltonová má ale problém. Její bratr Harry totiž investoval všechny peníze do restaurace v Řecku a chce ji s pomocí Imogen co nejdřív otevřít.
Šok po příjezdu z Británie je obrovský: místo restaurace na ně čeká ruina a k tomu spousta potíží. O humorné situace sice není nouze, ale úkol je očividně nad jejich síly. Když se pak na scéně objeví bohatý Řek Panos Dimitriou a chce tavernu koupit, zdá se, že není co řešit.
Harry se ale podniku nechce vzdát a jeho nadšení je nakažlivé.
Imogen tak postupně propadne kouzlu ostrova se všemi jeho krásami i zvířaty od koz po kočky, včetně rázovitých postav v okolí: hubaté babičky Elpidy nebo potřeštěné Cooky. A to není všechno. Jiskra, která přeskočí mezi Imogen a Panosem, ji nutí rozhodnout se mezi snem a láskou…

Mandy Baggot je autorkou, jejíž romantické komedie získaly různá britská i mezinárodní ocenění. Mandy miluje řecký ostrov Korfu, bílé víno, country music a kabelky. Je také zpěvačka, dokonce se zúčastnila televizních pěveckých soutěží včetně pořadu X-Factor.
Mandy žije s manželem a se dvěma dcerami poblíž města Salisbury v britském Wiltshiru.

Na další knihu Mandy Baggot jsem se těšila. Na prázdniny jako dělaná. Zasnít se a představovat si, že jsem se dostala na řecký ostrov Korfu, mezi ty vlídné řecké lidi a krásné snědé Řeky. K tomu láska a její kličkování a zážitek z této knihy se mi ještě po pár dnech po přečtení stále vrací. Už jen ten název Ty letní noci, vás nabádá dodat aaaach. 🙂

Imogen Charltonová je rozvedená angličanka, která pracuje jako servírka a sní o cestování po světě jako to dělal její otec, než umřel. Chce pracovat v hotelech, a tak se jednoho večera rozhodne poslat přihlášku k pohovoru na nové místo, na které sice nemá dostatečné znalosti, ale v tu chvíli věří, že se ji to může splnit.
Její starší bratr Harry, který prochází manželskou krizí, ji v té době překvapí koupí restaurace na ostrově Korfu. Chce, aby jela s ním a společně to rozjeli. Imogen je z této skutečnosti úplně mimo, přesto odjíždí i s bratrem na Korfu a doufá, že ho přivede zpět k rozumu. A tady začíná ten krásný, vtipný, milostný příběh, který spisovatelka napsat opravdu umí.
Nastává otázka, jak Imogen zvládne sama všechny změny, které ji za pár dní na Korfu potkají, zda se rozhodne správě a poslechne sama sebe, když říká, že všechno, co zažijeme nás nějak změní?
Harry si myslí, že díky restauraci získá opět pevnou půdu pod nohama a dokáže své ženě, že je pořád chlap, kterého milovala a zachrání tím svou rodinu i sebe. Po těžké nehodě v práci už nemůže dělat své původní zaměstnání, navíc trpí depresemi a začíná se topit, proto hledá způsob, jak ze všeho ven. Je Korfu to pravé? Pomůže tím jenom sobě nebo i své rodině?
Bohatý, arogantní a zatvrzelý podnikatel, který se otočil ke všem a všemu zády kvůli špatnému dětství, odjel z Korfu už v mládí, aby se stal úspěšným podnikatelem. Jediné co vidí je práce a úspěch. Otevře Panosovi Dimitriouvi něco nebo někdo oči i srdce?

„Pozorovala ho oknem, jak nejdřív zahradníkovi pomáhal se sekačkou a pak se prochází po zahradě. Občas se ohlédl k domu, na chvilku se posadil do stínu na zahradní lavici, zíral do telefonu. Konečně pochopila, že se chce vyhnout její přítomnosti. A tak dál pokračovala v přípravě baklavy a nechala lepkavou směs a její sladkou vůni přehlušit všechno ostatní.“

V knize nejsou jen ty tři postavy, které jsem výše zmínila, ale najdete tam spoustu dalších, které si zamilujete. Minimálně to bude původní majitelka Elpida, která je pohostinná, milá, dobrosrdečná jak lidé v Řecku obvykle bývají. Pokud jste tam byli, určitě mi dáte za pravdu.

Děj knihy Ty letní noci je vtipný už od začátku a s přibývajícími stránkami pak přichází další emoce, které vás budou provázet po zbytek knihy. Příběh je plynulý a musím říct, že se mi četlo báječně. Kapitoly jsou vždy nadepsané místem, ať víte, kde se přesně nacházíte, takže jsem nejen nebyla ztracená, ale udělala jsem si nově seznam míst, které musím navštívit a představit si, jak by tam Imogen nebo Panos vypadali. 🙂

Líbilo se mi, že kniha na mne opravdu dýchla místem a přivodila mi pocity, které může člověk zažít jen u moře. Někde na ostrově, kde písek a slunce jsou nejdůležitější součástí vaší osoby, kdy držíte v jedné ruce koktejl, v druhé knihu a jen se oddáváte slunečním paprskům a teplému podnebí. Ach jo… 🙂

Pokud hledáte ideální četbu na dovolenou nebo volný víkend, tak tohle je správná volba. Zábavný a laskavý příběh pro všechny romantické duše a snílky. A pro ty, co milují Řecko, je čtení povnné. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Ty letní noci můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Hra na lháře – Ruth Ware

Autor: Ruth Ware
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2018
Počet stran: 407

„Je to příběh o odvaze a nesobeckosti a obětování – o sebevraždě otce a zármutku jeho dětí. A je to příběh o naději: o tom, že se nesmíme vzdávat ani tehdy, když nás potká něco, co nemůžete unést. O tom, že máme z vlastního života vykřesat co nejvíc už kvůli těm, kdo obětovali ten svůj.“

HRA MÁ 5 PRAVIDEL
V chladém červnovém ránu se na anglickém pobřeží prochází kdosi z místních lidí se psem. Zvíře vyhrabe věc, kterou jeho paní zpočátku považuje za trouchnivou větev, po chvíli ale zjistí, že se jedná o cosi podstatně zlověstnějšího.
Hned nazítří dostanou tři mladé ženy žijící v Londýně – Fatima, Thea a Isa – textovku, kde stojí pouze dvě slova: „Potřebuju tě!“
4 KAMARÁDKY
1 TAJEMSTVÍ
Isa a její kamarádky kdysi v internátní škole hrávaly takzvanou hru na lháře: vykládaly smyšlené historky spolužačkám, učitelkám a vlastně kdekomu. Jenomže jejich poťouchlá zábava se neobešla bez následků, a tak dívky vyloučili ze školy.
Po téměř dvou desetiletích je volá zpět Kate, poslední ze čtveřice nerozlučných přítelkyň. Nebude to ale sentimentální setkání po letech. Roky bájného lhaní si vyžádaly svou daň a teď je třeba uvést věci na pravou míru…

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování univerzity žila načas v Paříži a později se vrátila do Británie. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.
Její debut Všude kolem černý les, který se stal bestsellerem Sunday Times a New York Times, jsme vydali v roce 2016. Neméně úspěšný je i další román Žena z kajuty č. 10 (LEDA 2017).

Od autorky mám za sebou všechny její knihy, které nakladatelství LEDA vydalo a proto můžu za sebe, s klidným svědomím říct, že tato, v pořadí třetí kniha s názvem Hra na lháře, je ze všech nejlepší.
Od té doby, co jsem se dozvěděla, že bude vycházet, jsem se neskutečně těšila a s radostí konstatuji, že to čekání se opravdu vyplatí.
Zakroužkujte si datum 4.9.2018 v kalendáři, vychází opravdu skvělý, mistrně napsaný, detektivní román s prvky thrilleru, který si opravdu užijete.

Celý příběh vypráví Isa, která má třicet dva let, půlroční dceru Freyu a partnera Owena. Když po sedmnácti letech obdrží smsku od kamarádky Kate s textem „Potřebuju tě!“, je jí jasné, že ji dostala i Fatima a Thea a že musí odjet do Saltenu, kde je všechny začne pronásledovat minulost, která u nich není zrovna růžová.
Její partner o ničem neví, protože když se kamarádky rozhodly lhát, byla to jejich lež a žádná z nich nesmí nikomu nic říct a ve chvíli, kdy se minulost vrací jako bumerang, nabourá nejen vztah její s Owenem, ale také s kamarádkami… Tohle nemůže skončit dobře, nebo ano?

Všechny hrdinky jsou k sobě přátelské a při vzpomínání na minulost, která se prolíná s přítomností, jsem jako čtenář pocítila, jak k sobě mají blízko. Ale i přesto dokázala autorka jim dát do „vínku“ něco, co z nich dělalo tajnůstkářské osoby, jenž mi nedaly spát. Tuto knihu jsem musela přečíst na jeden zátah, jinak se to nedalo. Bylo tam tolik tajemství k odhalení, tolik napětí, že jsem si nedokázala představit, že bych knihu odložila a šla „s klidem“ spát.

Další hrdinové, jako třeba Ambrose nebo Luc jsou postavy, které vás svým způsobem chytí za srdce a budete si přát pro ně úplně jiný konec, než jaký jim přiřkla Ruth Ware. Ale taková Marta, tu byste s čistým svědomím hodili pod vlak… Ovšem, čtenář míní, a autorka nám drnká na nervy. 🙂

„Ještě nejsou čtyři a příliv téměř vrcholí – je výjimečně vysoký, jeden z nejvyšších, jaké jsme tady kdy zažili. Molo je pod vodou, a když od tůní zafouká vítr, tak na té straně mlýna, která je obrácena k moři, pleská voda pod dveřmi.
Mlha se trochu zvedla, ale obloha je pořád zatažená a studená, takže jak tu tak sedím asleduju, kerak ocelově šedá voda pleská o prkna venku, dá mi dost práce si vybavit vedro, které tu panovalo před pouhými několika týdny.“

Pokud patříte k fanouškům této autorky, tak mi je jasné, že si knihu Hra na lháře ujít nenecháte, ovšem pokud se mezi ně naopak neřadíte, tak vám ráda tuto knihu doporučím.
Při otevření knihy dostanete vše, co si od dobrého čtení přejete.
Záhady, tajemství, staré lži, které pronásledují hrdiny až do současnosti a míchají jejich kartami tak, až mají pocit, že jejich domeček z karet, který si tak poctivě stavěli, se zboří.
Napětí a mystifikaci, kdo stojí za tím, že se tajemství dostává na povrch.
Nečekané rozuzlení všeho, co se v minulosti stalo a „potrestání“ viníků jednou z nejhorších možností.

Myslím si, že autorka se s každou knihou stává lepší a lepší. Její příběh, který se v této knize ukrývá, splnil veškerá má očekávání. Je to čtivé, napínavé, tajemné, místy kruté a mrazící. Ale také je to o pravém přátelství, nenaplněných touhách, lásce a důvěře.

Proto si myslím, že by tato kniha neměla chybět v knihovně žádného čtenáře, který má rád napínavé romány, jenž mu nedají spát. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství LEDA, kde si knihu Hra na lháře můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Horké mléko – Deborah Levy

Autor: Deborah Levy
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2018
Počet stran:223

„Teplo oblázků mi ohřívá břicho, slané moře mi na snědé kůži zanechává bílé pruhy. Je to ráj, ale nejsem v něm šťastná. Jsem jako ten pes, co předtím patřil Pablovi. Minulost je jako temný čaroděj v našich nitrech, rve nám játra.“

Mladá antropoložka Sofia se již celé roky snaží vyřešit záhadu matčiny nevysvětlitelné choroby. Z Rose a jejích věčných nářků a stížností je už celá zničená, ale na druhé straně pro ni představují únik před vlastním neuspokojivým životem, za který se stále zdráhá převzít zodpovědnost. Společně s matkou odcestují na vyprahlé pobřeží Španělska, kde hodlají navštívit věhlasného lékaře, do něhož vkládají naději, že by mohl vyléčit Rosino matoucí ochrnutí. Je to její poslední šance.
Doktor Gómez však používá velmi zvláštní metody, které mají pramálo společného s klasickou medicínou, a jak léčba pokračuje, Rosin stav se i pro něj stává stále větší záhadou. Krize ve vztahu mezi matkou a dcerou se stupňuje a rozptýlení hledající Sofia se zaplétá do svůdné a pomíjivé milostné aféry.
Tento takřka snový hypnotický příběh o síle ženy je jako labyrint plný tužeb, pudů a surrealisticky přesvědčivé logiky. Autorka v něm prozkoumává otázky lidské sexuality, potlačovaného hněvu, svůdnosti sklouznutí k hypochondrii a užívání farmaceutik i prazvláštní povahu mateřství a zároveň oslavuje hodnotu experimentování se životem – hodnotu zvídavosti, prostého úžasu a snahy žít naplno.

Deborah Levy píše povídky a romány, divadelní hry i poezii. Mnohé z jejích her nastudovala Královská shakespearovská společnost, jsou hojně vysílány televizí BBC. Její literární díla byla přeložena do čtrnácti jazyků. Levy je autorkou velmi ceněných románů, včetně Doplavat domů (v roce 2012 za něj získala prestižní Man Bookerovu cenu), The Unloved a Billy and Girl, i sbírek povídek Black Vodka a literární eseje Things I Don´t Want to Know. Žije v Londýně.

Horké mléko je příběh dvou žen, matky a dcery, kde jsou vykresleny vztahové poměry v závislosti na jejich komplikovaném životě. Jedna je osaměla a neví kudy kam, druhá je nemocná a hledá pomoc. Otázkou je, zda si nakonec pomůžou navzájem nebo se zničí…

Sofie Irina Papastergiadisová je mladá žena, která se celý život stará o svou nemocnou matku Rose. Už neví kudy kam, a tak najde soukromou kliniku na jihu Španělska a odjedou i s matkou tam. Doufá, že doktor Gómez určí správnou diagnózu a následně vhodnou  léčbu pro její matku, která má stále nové a nové zdravotní potíže. Díky tomu, že se stará o matku, odložila svůj vlastní život na vedlejší kolej. Ve Španělsku dostává novou energii a sílu postavit se světu nebo jen své matce a nebo dokonce spíš sama sobě? Pomůže ji v tom i návštěva u otce, kterého jedenáct let neviděla? Není starost o matku jen výmluva pro to, že neví co dál?

Kniha popisuje vztah mezi matkou a dcerou. Někdy je to hodně drsné a pro mě neuvěřitelné, protože můj vztah s mamkou je úžasný a nedokážu si představit, že bych zažila něco podobného, co hlavní hrdinka popisuje v příběhu. Každopádně byly chvíle, kdy jsem měla Sofie plné zuby za to, jak uvažovala, jak přemýšlela a dokonce i za její chování. Ale následně jsem ji začala obdivovat, jak dokázala snášet nálady  své matky a neutéct s křikem hodně daleko. Protože její matku jsem neměla ráda mnohem častěji.

„Byl to dlouhý proces rozvazování a zavazování a opětovného začínání stále dokola. Zeptala jsem se jí, proč vůbec musí mít na nohou boty. Zvlášť pak boty s tkaničkami. Byl večer a neměla v úmyslu jít nikam ven.“

Některé myšlenkové pochody obou dvou hrdinek byly až za hranicí mého chápání. Místy jsem měla chuť knihu odložit a srovnat si to v hlavě, některé pasáže jsem si četla dvakrát, abych pochopila, jak to myslí nebo proč to dělají. Většina jejich činů na mě působila chladně, povrchně až depresivně. Příběh o osamělosti, hledání útěchy a podpory… To, jak na mne kniha působila se mi líbilo. Cítila jsem bezmoc, strach, samotu, nepochopení a ač to nejsou pozitivní emoce, musím ocenit, jak to autorka napsala a že dokázala na mne tohle všechno přenést…

Popravdě všechny postavy v knize jsou psány stejným stylem, všechny jsou složité a myšlenkově pro mě někdy záhadné a vzdálené. Je to dost těžké čtení, které jsem musela číst přes den, v klidu, bez hluku a soustředit se na něj. Kapitoly jsou sice tak akorát dlouhé a je v nich vždy vystiženo, co má být, žádný neuzavřený konec nebo nedokončená myšlenka. Děj je plynulý, navazuje na sebe a ztrácet se v něm rozhodně nebudete.

Doporučuji si pro Horké mléko najít čas a mít čistou hlavu, protože vám dá pár otázek k přemýšlení a nejen o ději samotném. Kniha je, dle mého mínění, určena čtenáři, který vyhledává literaturu těžkou a k zamyšlení. Který nechce plytké příběhy, jenž jsou lehce předvídatelné, ale hledá něco, co před něj postaví pár překážek.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart, kde si knihu Horké mléko můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Temná kapitola – Winnie M Li

Autor: Winnie M Li
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2018
Počet stran: 373

„Tátova pěst ho praští přímo do čelisti. Ne tak drsně, jak čekal. Fotřík už asi stárne nebo co. Ale tu bolest cejtí, svýho starýho kamaráda. Zvoní mu v hlavě. Čau, vítej zpátky, bolesti.
Prásk! Další pořádná, pravej hák, ze strany lebky.
Dobrá rána, tati.“

Jedna událost – dva zničené životy
Když zcestovalá Američanka Vivian potká Johnnyho, netuší, jak moc se její život změní. Tento dospívající chlapec pochází z irské komunity žijící na okraji společnosti, kde je násilí na ženách samozřejmostí a muži nemusí ovládat svůj chtíč. Jejich setkání skončí tragicky a z nevinného výletu se rázem stane temná kapitola Vivianina života. Strhující a děsivý příběh inspirovaný skutečnými událostmi.

Winnie M Li je spisovatelka a producentka, která má za sebou práci v kreativním průmyslu na třech světadílech. Absolvovala Harvard, na londýnské akademii Goldsmiths získala magisterský titul z tvůrčího psaní a dělá si doktorát v oboru Média a komunikace na London School of economics. Nejdříve psala průvodce, produkovala nezávislé filmy, vytvářela programy filmových festivalů a pracovala na ekoturistických projektech, nyní pořádá umělecké festivaly a zapojila se do kampaně MeToo. Temná Kapitola (Dark Chapter) je její první román, byl nominován na mnoho cen, např. The Edgars 2018. Žije v Londýně, ale je tak trochu závislá na cestování.

Tohle byl hodně silný šálek čaje. Už od začátku víte, co se bude v knize odehrávat a kam to bude spět, ale přesto budete neskonale překvapeni, jak se s tím autorka poprala, co všechno napsala, jakým způsobem to s vámi zamávalo. Musím říct, že i když se v Temné kapitole nedějí žádné „úžasné“ zvraty, přesto to pro mne bylo napínavé čtení, od začátku až do konce.

Hned na první stránce se dozvíme, že příběh je inspirován skutečnou událostí, kdy sama autorka byla znásilněna a touto knihou se nějakým způsobem zpovídá ze všeho, co následovalo po tom samotném, hrůzném činu.
Hlavní hrdinka, Vivian, má pracovní cestu do Belfastu, kde se po pár pracovních schůzkách vydá na tůru, kterou si připravila už dopředu. Vždy vyhledává místa, kde moc turistů není a proto není divu, že se rozhodne pro Soutězku, která není pořádně schůdná. Ale to byla chyba… Ovšem, Vivian o tom nemá ani tušení…
Potká Johnnyho a ten její život obrátí v temnou kapitolu…

Tuto knihu rozhodně nemůžu zařadit mezi lehkou četbu, protože téma, které je zde probíráno, mě straší kdykoliv se sama ocitnu v tmavých uličkách jakéhokoliv města. Navíc zde autorka velmi niterně popisuje pocity nejen znásilněné, ale i samotného násilníka a ve chvíli, kdy se do hlavní hrdinky vžijete, pocítíte sami na sobě její vztek, zlost, nepochopení a stále si budete říkat – deset minut dříve… deset minut později….
Kapitoly se pravidelně střídají, jednou z pohledu Vivian, poté z pohledu Johnnyho, kdy jeho kapitoly oplývají vulgarismy a ač nejsem žádná puritánka, někdy jsem toho měla vážně dost. Ovšem myslím si, že autorka tím dosáhla toho co zamýšlela, dostala mě na samotné dno toho marastu. A to i ze strany Vivian.

„Něco ji pohání, aby šla rychleji než normálně. Není to žádná jednoduchá procházka, tahle část trasy. Prodírá se na kopec keři, rozdupává kapradiny a vlasy se jí zachytávají do ostružiní. Ale ona chce prostě utéct, co nejdál a nejrychleji to jde.
Čím dřív se dostane na otevřené kopce, tím líp.
Takže nahoru, nahoru do svahu, jinudy to nejde. Cestičku už ztratila, pokud tam vůbec nějaká byla.“

Samotný příběh, ač není napsán jako strhující, byl pro mne velmi zajímavý. Líbilo se mi, že jsem se dokázala vžít do pocitů hlavní hrdinky, neodsuzovala jsem ji za její chování a ač jsem se vším nesouhlasila, přesto jsem věděla, proč koná tak, jak koná. Snažila se být racionální i ve chvílích, kdy to úplně nepasovalo do „nálady“, ale přesto tak nějak ve skrytu duše jsem ji chápala. A Johnny? Patnáctiletý parchant, který patří do komunity lidí, kterým jeho chování přijde normální. A po tom, co se dozvíme o jeho rodině, nemůže čtenář mít pochyb, kde se to v tom dítěti bere. Holt, jaký otec, takový syn… Jablko nepadá daleko od stromu… Atd…..

Pokud jste typ čtenářů, kteří od knihy očekávají napětí a zvraty, kteří mají rádi, když neví, co je na následujících stránkách čeká, tak si vyhledejte jiné čtivo. Myslím si, že Temná kapitola je čtením pro ty, jenž chtějí nahlédnout do mysli obětí a zločinců, je to čtení pro ty, které zajímají příběhy skutečných událostí a zpověď samotných aktérů, nikoliv honička za senzací a překvapením.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Temná kapitola můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Používáme WordPress (v češtině).