Měsíc: Září 2018

Publikováno

Poslední děti na Zemi a král nočních můr – Max Brallier

Autor: Max Brallier
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2018
Počet stran: 267
Ilustrace: Douglas Holgate

„Dálnice je postapokalyptická zombijská hrůza přímo ze všech postapokalyptických zombijských hororových filmů, televizních seriálů, komiksů, videoher, ze všeho. Je plná zrezivělých, opuštěných aut a každý volný centimetr obsadili hladoví zombíci. Neprojeli bychom tam ani v bumkárách a už vůbec ne v našem postapokalyptickém pickupu, Velké mámě.“

Život po zombijské apokalypse je pro třináctiletého Jacka Sullivana docela prima: bydlí v neskutečné husté stromové pevnosti se svými nejlepšími přáteli, závodí s nimi přes město v buginách, má kamarády mezi nestvůrami, pravidelně bojuje proti zombiím a celkově přistupuje k životu jako k videohře.
Pak ale Jackovi přátelé učiní zneklidňující objev: možná přece jen nejsou poslední děti na Zemi. To je skvělá zpráva pro všechny… až na Jacka. Jakmile najdou jiné lidi, jeho kamarádi s ním dlouho nezůstanou. Jack má jedinou naději, jak udržet věci takové, jaké jsou: dokázat, že všechno je dokonalé, život je bláznivě zábavný a nic jiného nemůže být lepší.
Je tu však jedna potíž: je těžké přesvědčit přátele, že je všechno skvělé, když je pronásleduje nestvůrný král nočních můr a prastaré zlo, které si nedá pokoj, dokud nepozře celou Zemi! Kruci. Život po nestvůří apokalypse je možná složitější, než si Jack myslel…

Max Brallier je autor více než dvaceti knih a her. Píše knihy pro děti i pro dospělé včetně dobrodružné Can YOU Servive the Zombie Apocalypse? Je tvůrce a scenárista webového seriálu Galactic Hot Dogs, který v květnu 2015 vyšel v knižní podobě. Pod pseudonymem Jack Chabert píše sérii Eerie Elementary pro Scholastic Books, navrhuje hry pro virtuální svět Poptronica a řadu online stránek. Za starých časů pracoval v marketingovém oddělení u St. Martin´s Press. bydlí v New York City s manželkou Alyse, která je pro něj až moc dobrá. Jeho dcera Lila je zkrátka nejlepší.

Douglas Holgate je kreslíř komiksů a ilustrátor na volné noze působící více než deset let z Melbourne. Ilustroval knihy pro nakladatelství Harper Collins, Penguin Random House, Hachette a Simon & Schuster. Kreslil také komiksy pro Image, Dynamite, Abrams a Penguin Random House. Momentálně pracuje na sérii Maralinga, která získala finanční grant od Australské společnosti spisovatelů a od Viktoriánské rady pro výtvarné umění, a na grafickém románu pro všechny věkové kategorie Clem Hetherington and the Ironwood Race, oboje ve spolupráci se spisovatelkou Jen Breachovou.

Když jsem se dostala k prvnímu dílu, byla jsem nadšená a jsem velmi ráda, že to nadšení přetrvává. Tato celá série je naprosto ideální čtení pro kluky od osmi let, ale věřím tomu, že i holky se pobaví. Hlavním hrdinou je Jack, ve kterém se uvidí všichni kluci, a v hrdince June se zase zhlédnou holčičí čtenářky. Velkým přínosem beru i to, že je kniha z části komiks. Spousta skvělých ilustrací, které dokreslují perfektně příběh.

Poslední děti na Zemi a král nočních můr je díl, ve kterém hlavní hrdinové zjistí, že možná nejsou na zemi sami. Budou se tím zabývat všichni, i když každý s jiným záměrem. Jack se totiž obává toho, že kdyby nastal zázrak a jeho přátelé našli své rodiny, on by opět zůstal na světě sám. Jeho myšlenky na tuto prázdnotu berou za své, kdy se objeví obrovský nestvůrný oksindlenec, který má zálusk právě na Jacka. Ale proč? Co po něm chce? A opravdu existují lidé, kteří přežili zombijskou apokalypsu?

Musím říct, že ač je hrdinům třináct let, tak jsou naprosto „profesionální“ zabijáci. Některé jejich myšlenky jsou dětinské, tak jak by to být mělo, ale jejich způsob uvažování, co se týče zabíjení nestvůr a vymýšlení různých nástrojů a zbraní, je neskutečný. Vím, je to pohádka, ale přesto, někdy to je krapet přitažené za vlasy.
I v tomto díle se objeví můj oblíbený Tulák a tentokrát se mu stane něco špatného, co donutí Jacka a jeho kamarády k tomu, aby Tuláka upgradoval na verzi Tulák 2.0. Pobavila jsem se.


„Ale je to v pohodě! Těch pár zombií, které v parku jsou, jsou zavřené v herních kukaních a mají na sobě červenobílé uniformy Fun Parku. Mohlo by to být dokonce roztomilé, kdyby jim neopadávaly obličeje z lebek.“

Celkově si myslím, že nejen Král nočních můr, ale i předchozí dva díly, jsou velmi čtivé, napínavé, akční a zábavné. Autor do svých knih dokázal dostat nejen jednu velkou zombijskou katastrofu, ale také řádnou dávku humoru, který pochopí všichni čtenáři, ať už velcí, tak i malí.

Já osobně bych tuto knihu doporučila každému, kdo má chuť na dobrodružství a nebojí se vrátit do dětství. Je to pro čtenáře, kteří se nebudou pozastavovat nad tím, jak jsou třináctileté děti silné a chytré, ale budou si užívat vše, co jim autor společně s ilustrátory připravili.
Myslím si, že dětský čtenář si tohle užije na maximum. A dospělí? Ti snad taky. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Poslední děti na Zemi a král nočních můr můžete koupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Farmářova žena – Barbara Hannay

Autor: Barbara Hannay
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 424

„Ale i když byly nemocnice přeplněné a zranění vojáci trpěli, byla služba v Townsvillu úplným rájem oproti tomu, čemu musela Stella čelit v Singapuru nebo na palubě lodi Empire Star. Její minulé zkušenosti jí však dodávaly sebedůvěru a odvahu. Nejenže měla v ošetřování velkou praxi, ale dovedla navázat kontakt s různými lidmi, dokázala s nimi komunikovat. Uvědomila si, že je teď mnohem dospělejší a vyzrálejší než ta dívka, která poprvé vystoupila na pobřeží v Singapuru. Že se dostala do stavu, kdy je schopná zvládnout téměř vše, co jí válka přinese.“

Tři generace Australanek žijících ve vnitrozemí.
Tři různé příběhy, tři různé životy.
Pro Stellu v roce 1946 byl život v australské pustině smířením a kompromisem po hrůzách skončené války.
Pro Jackii v sedmdesátých letech znamenala farma pohádkový život, neboť si připadala jako Popelka, která tu našla svého prince.
A pro Alici, která se na daleký venkov dostane až v roce 2015, je to příslib nové, zářivější budoucnosti.
Stelle se od konce druhé světové války dařilo skrývat tajemství, které nikdy nemělo vyjít najevo. Jenže teď po letech hrozí, že pravda vypluje na povrch a rozdělí celou Drummondovu rodinu žijící na farmě Ruthven Downs.
V předvečer narozeninového večírku, na němž se sejde nejen rodina, ale i všichni blízcí přátelé, se střetává minulost se současností a odhalení šokující pravdy rozpoutává netušené vášně…

Barbara Hannay je bývalá učitelka angličtiny. Sice vyrůstala ve městě, ale už od dětství toužila žít na venkově. Většina z více než čtyřiceti románů, které napsala, se odehrává v australském vnitrozemí. Její knihy jsou překládány do několika jazyků a těší čtenáře po celém světě. V roce 2007 vyhrála prestižní cenu Romance writers of America RITA a dvakrát získala autralskou cenu Romantická kniha roku.
V současné době si splnila svůj sen a žije s manželem na severu Queenslandu na farmě plné slepic a čuníků, obklopená divokou a neupravenou, ale zato velmi úrodnou zahradou.
Jejím krédem je: Následujte svůj sen, protože vytrvalost se vždy vyplatí!

Romantické knihy mám ráda. Ale není to jak s thrillery, které můžu číst pořád a všude. Na tyhle romanťárny musím mít náladu, anotace mne musí upoutat, obálka taky hraje důležitou roli. Těch faktorů je více a Farmářova žena mi padla do noty naprosto senzačně. Dostala jsem od knihy vše, co jsem si přála. Jsem naprosto spokojená a hned jsem ji začala kamarádkám s radostí doporučovat. 🙂

V příběhu vystupují tři ženy. Kdybych je měla seřadit věkově, tak nejstarší je Stella, druhou je Jackie a třetí Alice. První dvě jmenované jsou tchyně a snacha. Alice je nová obyvatelka jejich australského městečka.
Právě Alice začne renovovat starožitné zrcadlo, které ji donese Jackie. Jakmile se do toho pustí, najde tam obálku, kterou do něj schovala Stella. Alice ji zaveze Jackie a ani netuší, co spustí za lavinu a katastrofa se díky tomu nezadržitelně blíží.
I když každá z těchto tří žen má svůj život, jejich životy se protnou v jednu chvíli a tím změní celé dění v Drummondově rodině na farmě Ruthven Downs.

Moc se mi to líbilo! Fakt! Charaktery, které autorka vtiskla svým postavám byly naprosto perfektně zpracované, navíc výlety do minulosti, kdy zuřila druhá světová válka, dávaly příběhu jistou dávku napětí a bezmoci. Když se díky příběhu Stelly dostanete do Singapuru, kde pracuje jako zdravotní sestra, vůbec netušíte, co všechno zažijete. Je to jako jízda na horské dráze. Chvíli jste s ní v oblacích, pár minut na to se propadáte ještě hlouběji, než byste chtěli.
Alice, která si prožila hrozné trauma v dětství, se snaží postavit na vlastní nohy a i když ji démoni straší ze všech stran, snaží se s tím bojovat a dělá ji to silnou ženou. Jackie je přesně ta správná matka pluku, která se vždy snaží chovat předpisově, stará se o domácnost, je stoprocentní oporou svému muži a hlavně má cit pro to, aby vytušila přicházející trable a dokáže se na ně připravit s grácií starší dámy. Bez zbytečných hysterických řečí.

Farmářova žena je román, kde se odvíjí životy tří generací žen, kdy každá má to své, ale přitom dohromady tvoří naprosto skvělý celek, který vám podá příběh, jenž je okouzlující, oddechový, bez přehnané romantiky a naprosto perfektně napsaný. Dýchne na vás atmosféra australských končin, kdy se vám slunce opírá do zad, hřeje vás na kůži a vy si nepřejete nic jiného, než si s některou z těch žen sednou na verandu a dát si dobře vychlazenou dvojku bílého.

„Srdce plné naděje.“

Farmářova žena je příběh, který se bude líbit každé ženě. Není to žádné přeslazené čtení, ale velmi milý, citlivý a skvěle napsaný román. Splňuje všechno, co od odpočinkové literatury očekáváte, navíc dějová linka od Stelly je velmi příjemným zpestřením všeho, co se na farmě u Jackie odehrává. Čím dál se v příběhu dostanete, tím více všechno do sebe zapadá. A ani konec není žádným způsobem přemrštěný. Je to uzavřené velmi citlivě, s myšlením právě na Stellu a její pozici v celém příběhu.

Jednoduše řečeno, jsem naprosto okouzlena touto knihou a doporučím ji kterékoliv ženě v jakémkoliv věku. Já osobně jsem měla přečteno za necelé dva dny, četlo se to samo. Tím, že jsem chtěla vědět, jak vše dopadne a to nejen se Stellou, ale také se Sethem nebo Flos, tak jsem se nemohla odtrhnout. Jasně, třeba za rok si nevzpomenu, co se v této knize dělo, ale budu vědět, že se mi opravdu líbila a věřím, že si ji s chutí znovu přečtu a připomenu si životní osudy lidí, které jsem si oblíbila.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Farmářova žena můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Něco mezi tím – Melissa de la Cruz

Autor: Melissa de la Cruz
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 461

„Jako by pode mnou zela prázdnota, jako by všechno, čeho jsem dosáhla, neexistovalo. Rve mě to na kusy, drtí. Kdo vlastně jsem?  Kam patřím?“

Jasmine Santosová vždy dokázala naplnit veškerá očekávání. Je oblíbená, pilně studuje, její filipínští rodiče na ni mohou být pyšní a je připravena přijmout ocenění ve formě stipendia na vysoké škole.
Ale pak se vše zbortí. Ocenění státním stipendiem a pozvánka všem nominovaným její rodiče přinutí, aby jí prozradili pravdu – jejich víza před několika lety vypršela. Celá její rodina zde žije ilegálně. To znamená, že nebude žádné stipendium, možná ani univerzita, a na obzoru je hrozba deportace.
A tak se z Jasmine poprvé v životě stává rebelka…

Melissa de la Cruz je bývalá editorka módních časopisů, psala pro New York Times, Marie Claire, Harper´s Bazaar, Glamour, Cosmopolitan, Allure, the San Francisco Chronicle, McSweeney´s, Teen Vogue, CosmoGirl! a Seventeen. Jako odbornice na módu a trendy se objevila také na CNN, E! a Fox News.
Vyrůstala na Manile, poté se s celou rodinou přestěhovala do San Francisca, kde vystudovala střední školu the Convent of the Sacred Heart. Na Kolumbijské univerzitě pak získala titul v oboru historie umění a angličtiny. Dnes se svým manželem a dcerou žije v Los Angeles a Palm Springs.

Řekla bych, že Něco mezi tím je taková pohádka pro mladé, vášnivé, romantiku hledající čtenářky. Příběh Jasmine a Royce, Kayly a Dylana mě chytil za srdce, líbilo se mi celkově pojetí příběhu a můžu vám říct, že se máte na co těšit.

Jasmine Santosová je ve všech směrech perfektní. Na střední škole nerandí s klukama, ale poctivě studuje, dělá kapitánku roztleskávaček, chodí na mimoškolní aktivity, aby měla plusové body k dobru a je pravdou, že všechna ta dřina se ji vyplatí. Její a možnost promluvit si osobně s prezidentem je něco neskutečného, něco, po čem vždy toužila. Ve chvíli, kdy se o tuto radostnou zprávu podělí s rodiči, začíná její osobní peklo na zemi, protože se ji přiznají, že žijí v Americe nelegálně. Nemají zelené karty, pracovní povolení, vůbec nic. S financemi jsou taky téměř na dně a Jasmine zjišťuje, že vše, co dělala pro sebe, aby se dostala na univerzitu, je nenávratně ztraceno. Proto si začíná život užívat na plno, chodí na párty, začíná žít nespoutaně a potkává Royce, bohatého a okouzlujícího syna jednoho velmi vlivného kongresmana…

Jasmine jako hlavní hrdinka se mi moc líbila a přesto, že jsem s ní v některých věcech nesouhlasila, chápala jsem, proč to dělá. Sama se neumím vžít do toho pocitu prohry a zrady, který musela zažívat a proto jsem ji neodsuzovala, ale stala se pro mne bojovníci za všechno a všechno.
Její seznámení s krásným a bohatým Roycem dává příběhu nádech pohádky, něco jako Popelka, protože ona chudá dívka z Filipín, on syn vlivného a bohatého kongresmana – trochu klišé, co říkáte? Ale na druhou stranu se toho děje v příběhu tolik, že se nad tím možná pousmějete, ale pustíte to z hlavy. Jsou zde zásadnější problémy, které hrdinové řeší.
Ještě ráda zmíním rodiče jak Jasminy, tak Royce. Protože Jasmininy rodiče byly typickým příkladem lidí, kteří raději nic od nikoho nechtěli a spoléhali se sami na sebe. Pokud jim někdo něco nabídl, nejdříve v tom hledali všechno špatné a když zjistili, že je to dobrý, dokázali se uvolnit.
A Roycovi rodiče byli vykresleni jako arogantní lidé, kteří si žijí jen pro své vlastní potřeby, přitom když je člověk poznal blíže zjistil, že se nesmí dát na první dojem. Pod tvrdou slupkou se skrývá měkké jádro a u nich to platilo.

„Selhání mě inspiruje. Nejtěžší věcí na světě je ten proces porážky – kdy se znovu zvedáte na kolena.“ – Lolo Jonesová

Autorce se podařilo do knihy Něco mezi tím a hlavně tedy hrdinům dát plno různých charakterů  a ač je to kniha spíše pro čtenářky v „pubertálním“ věku, je to skvěle napsané, čtivé a svým způsobem i poučné. Jak jsem četla, chvílemi mi vytanulo v mysli nějaké rčení nebo motto, které pasovalo do příběhu. Jako třeba „Není všechno zlato, co se třpytí“ nebo „Dokud dýcháš, doufej“ a také například „Naděje umírá poslední“.

Líbilo se mi zapracování tématu ilegálních přistěhovalců. Díky tomuto získává kniha hlubší pointu, než je jen zamilovanost dvou různých společensky postavených lidí. Melissa de la Cruz se do toho opřela a popisovala různé situace, jak z toho ven, co se s lidmi děje, pokud nemají zelenou kartu či pracovní víza a jaké jsou jejich možnosti. Sice mi přijde, že v knize to bylo vygradované na maximum a následně vyřešeno strašně rychle, ovšem je to pohádka. Sama autorka na konci knihy píše, proč to napsala tak, jak to napsala a co tím zamýšlela.

Ještě jedna věc se mi líbila a to, že před každou kapitolou je výrok nějaké světově známé osobnosti, který vždy souvisí buďto s Amerikou nebo nadějí. Bylo to velmi milé zpestření a přiznám se, že nejeden výrok jsem si napsala do svého sešitku, který si vedu k těmto účelům.

Něco mezi tím je příběh, který se mi líbil, přečetla jsem jej jedním dechem a vřele jej doporučím všem čtenářkám, které obdivují silné hrdinky, hledají v příběhu lásku, porozumění, slušnou dávku paní štěstěny a těm, které dokážou překousnout i nějaké to bezpráví. V knize najdete vše, co od „Popelky“ očekáváte a k tomu dostane hustou omáčku obsahující napětí, jak to bude dál s celou rodinou Santosových. Já zastávám názor, že na Filipínách musí být fakt krásně! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega, kde si knihu Něco mezi tím můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Paní Sherlock Holmes – Brad Ricca

Autor: Brad Ricca
Nakladatelství: CPress
Rok vydání: 2018
Počet stran: 432

„V zločinu nejsou žádné záhady,“ prohlásil jednou Burns. „Záhadná zmizení mužů a žen… se prostě nedějí, a to z toho prostého důvodu, že každý čin, ať velký nebo malý, má svůj motiv, i když může být před všeobecným poznáním skryt.“

„Šokující a pravdivý příběh první ženy jako zvláštní civilní vyšetřovatelky Policejního oddělení New York City, která se pustila do hledání 18leté Ruth Crugerové, když ostatní pátrání již vzdali.“
Grace Humistonová – právnička, detektivka, žena vyznačující se brilantním myšlením, které se přezdívalo paní Sherlock Holmes. Byla jednou z největších bojovníků proti zločinnosti v době, kdy ženy ani neměly volební právo. Po zmizení Ruth Crugerové odkrývají Grace a její společník nebezpečnou tvář podsvětí a obchodování s lidmi. Začíná zoufalý závod o čas. Kniha odhaluje hrůzostrašný, pravdivý příběh, důležité stopy o pohřešovaných lidech, práci sdělovacích prostředků i skutečné příběhy zločinů.

Podle anotace jsem chtěla číst příběh o pátrání po zmizelé Ruth, mladé dívce, která neměla důvod utéct od své rodiny. A krom tohoto jsem dostala spoustu dalších informací o pátrání po zmizelých, o snaze dostat z vězení ty, kteří byli nespravedlivě odsouzeni. O hledání nových informací a důkazů, aby Grace Humistonová – slečna v černém – učinila spravedlnosti za dost.

Anotace knihy Paní Sherlock Holmes je lehce zavádějící. Tady není jen příběh o pátrání po Ruth, ale na stránkách je spousta případů, ve kterých se angažovala Grace Humistonová, jenž si založila Lidovou právnickou firmu, která pomáhala lidem, kteří neměli finanční prostředky k tomu, aby buď oni nebo jejich blízcí došli spravedlnosti před soudem. Všechny případy, které se v knize zmiňují, probíhají v letech 1905 až 1917. Je pravdou, že je zde velice dobře popsáno, jak se přistupovalo k přistěhovalcům, jak fungoval právní, potažmo státní systém v New Yorku v těchto letech. Věřím tomu, že autor se musel „prohrabat“ spousty různých faktických údajů, aby dokázal napsat dílo Paní Sherlock Holmes.

Na konci vás ještě čeká docela rozsáhlý epilog, ve kterém jsou podrobněji popsány všechny postavy a instituce, které byly v průběhu čtení zmíněny. Tohle se mi líbilo, ale je pravdou, že ne všechny jména jsem si vybavovala. Přišlo mi, že někdy jsem byla doslova zavalena různými aktéry a neměla jsem kapacitu na to, abych si zapamatovala, v jakém případu či kauze jejich jméno zaznělo.

„Smrt neexistuje,“ prohlásil autor Sherlocka Holmese. „Je to jen závoj.“

I přesto, že je Paní Sherlock Holmes plná různých detektivních případů, nedá se říct, že je to detektivka. Je to skutečný příběh o ženě, která se stala jednou z prvních žen, jenž se angažovala v soudních kauzách, angažovala se při zjišťování důkazů a stala se velmi slavnou a levnou – dostupnou právničkou. Samozřejmě měla něco do sebe, používala selský rozum a snažila se na všechno pohlížet s odstupem, nezaujatým postojem a to ji hrálo do karet. Spousta můžu na vyšších postech tehdy viděla všechno „špatné“ v přistěhovalcích, převážně z Itálie, ale Grace byla schopna dokázat, že to tak není a ti muži se mýlí.

Nebylo to přesně to, co jsem chtěla číst, i tak jsem velmi spokojena. Musím uznat, že autor umí zaujmout a velmi poutavě vyprávěl příběh jedné ženy a mnoha dalších osob, které se nějakým způsobem zapletly se soudy. A ač byl hlavní příběh Ruth rozkouskován a prokládán jinými případy, jako čtenář jsem se neztrácela. Naopak jsem pořád četla, abych se už konečně dopátrala k tomu, jak to s tou dívkou bylo.

Doporučím tuto knihu všem, kteří si chtějí přečíst zajímavý příběh o ženě, jenž byla v něčem první, která v době, kdy ženy neměly ani volební právo, dokázala vysoké funkcionáře dostat na svou stranu. A také těm, kteří si chtějí přečíst nějaký životopis, který ale nebude jen strohým, faktickým textem, ale poutavým vyprávěním.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Paní Sherlock Holmes můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Publikováno

Svět v číslech – Martin Steve

Autor: Martin Steve, Clive Gifford, Marianne Taylor, Andrew Pinder
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Bambook
Počet stran: 128

„15 piraní denně jedl Ed Stafford při své cestě, kterou podnikl v roce 2008 do povodí Amazonky. Ušel přitom 6500 kilometrů.“

Jste připraveni na záplavu čísel a šokující skutečnosti a údaje? Tato kniha vás vezme na dobrodružnou výpravu do historie, do celého světa, do říše zvířat, do vesmíru, a ještě mnohem dál. Každá stránka je plná fascinujících údajů. Můžete své kamarády ohromit nově nabytými znalostmi. Ať už si budete nahodila vybírat ty nejlákavější informace, nebo budete číst každou stránku od začátku do konce, určitě najdete ohromné množství zajímavostí, o kterých jste nevěděli.

Jednou večer, když se můj partner díval na nějaký film v TV, jsem si vzala knihu Svět v číslech a otevřela jsem ji. V tu chvíli přestal partner sledoval film a naštvaně mi odpovídal: „hm“, „dobrý, no“, „ještě něco?!“. A víte proč? Protože jsem mu každou druhou informaci, kterou jsem si v této knize přečetla, musela odrecitovat nahlas. Na každé stránce, ať už jsem otevřela knihu uprostřed nebo na konci, na mne vykouklo něco, co jsem považovala za důležité mu sdělit, aby o tom věděl. Myslím, že je teď rád, že jsem se vrátila k thrillerům. 🙂

Svět v číslech je kniha, která je vytištěna na tvrdším papíře, takže se nemusíte bát, že by se častým listováním znehodnotila. Je to ten typ čtení, u kterého je jedno, kde začnete, jestli budete číst od konce nebo od náhodně otevřené stránky. Co je jisté u tohoto čtiva a co vám můžu slíbit je fakt, že vždy natrefíte aspoň na jednu informaci, která vám vyrazí dech a nebudete si ji chtít nechat pouze pro sebe.

Na stránkách najdete 60 okruhů, ze kterých budete číselné informace získávat. Jako příklady můžu uvést třeba, že se dozvíte některé zajímavé údaje o báječné módě, deštném pralese nebo i strašlivé smrti. Z ní mám tady jeden fakt:

„600 lidí zemře v USA každý rok tak, že spadnou z postele.“

Lehce komické, ale zároveň bizarní. Svět v číslech je naprosto ojedinělý čtenářský zážitek, při kterém se toho dozvíte opravdu dost, aby jste buď pobavili své okolí nebo jej i poučili.

„108 dětí, které se dožily dospělosti, měl perský šáh Fát Alí Šáh. Bylo to 60 chlapců a 48 děvčat.“ 

No, kanec to asi byl, ale živit to a šatit? 🙂 Stačí mi jedno, děkuji. Některé údaje jsou opravdu velice úsměvné, jiné jsou informativního druhu, ale můžu vám slíbit, že žádnou nevynecháte. Věřím tomu, že si přečtete všech 60 okruhů, a pár údajů vám v hlavě zůstane.
A kdyby vám nic v té hlavě nezůstalo a přesto jste se chtěli před známými vytáhnout, klidně si knihu můžete vzít sebou. Je lehká, skladná a z dobrého materiálu, který se hned tak neošoupe.

Co dalšího bych ocenila, tak jsou ilustrace, kterých je poměrně dost a doprovází tak výčet všech číselných údajů. Přiznám se, že kdyby tam nebyly, brala bych to jen jako nějaký seznam, a asi by mne to nezaujalo do té míry, abych o tom napsala. Ovšem, díky těm obrázkům, kdy některé jsou trefné a vtipné, se jedná opravdu o knihu, kterou ráda doporučím jak dětem, tak dospělým.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Svět v číslech můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Používáme WordPress (v češtině).