Historie nás dvou – Rachel Harris

Autor: Rachel Harris
Rok vydání: 2016
Počet stran: 352
Nakladatelství: CooBoo – Albatros Media a.s.


„Copak nikdy nepřestanu být takový mimoň? Sedí tady přede mnou, právě mu skončil trénink a určitě je vyčerpaný a já se chovám jako nevychované štěně s pískací hračkou.“

Jeden školní úkol. Jedna druhá šance na lásku. A jeden kluk, co se snaží znovu získat srdce dívky, kterou miluje. Justin má tajemství. Není takový lamač srdcí, za jakého ho považovali. Miluje pouze jednu dívku, které ale zlomil srdce, a postaral se o to, aby mu už nikdy neodpustila. Ale i tak se pokusí i při posledním školním úkolu získat zpět.
Peyton je lhářka. Předstírá, že je v pořádku, ale není. Snaží se udělat cokoli, aby zapomněla na Justina. A odpočítává dny do konce školy, aby mohla začít nanovo. Ale ještě předtím s ním bude muset bohužel vypracovat jeden školní úkol…

Začíná to standardně. Kluk, oblíbený ve škole, skvělý sportovní hráč (v této knize baseballu) a holky se na něj jen lepí, ovšem má problém. Holka, která není až tak oblíbená, kamarádek má pomálu, možná jednu, dvě a má problém…
Jejich životy se opět střetnou, tři roky po tom, co se každý vydal svým vlastním směrem. Bylo zajímavé sledovat, jak se myšlení mladých lidí v knize změnilo za pár let. Jak si člověk uvědomí, kde tehdy udělal chybu a s odstupem času se na danou věc dívá úplně jinak.
Peyton i Justin jsou velmi pohodoví hlavní hrdinové. Nejsou žádní nafoukanci ani citově labilní jedinci. Když jsem o nich četla, opravdu jsem si dokázala říct, že to je normální hrdina. Nepolezou vám na nervy, ba naopak, dle mého si oba oblíbíte. Tak jako já.

Před těmi třemi lety se mezi nimi stala jedna zásadní věc, která je rozdělila a po celé tři roky spolu nepromluvili ani slovo. Autorka to vyřešila v knize velmi bravurně a střídala kapitoly minulosti a přítomnosti. A jelikož jsou kapitoly pojmenovány „před katastrofou“ a „před maturitou“, tak vždy víte, ve kterém časovém pásmu se nacházíte. Tohle se mi moc líbilo. Musím říct, že ta minulost byla pro mě záživnější. I když přítomnost byla místy taky „hustá“. 🙂

„Naši byli jednoduše staromódní suchoprdi a nevěřili žádnému chromozomu Y, který překročil práh našeho domu a nebyl s námi v příbuzenském vztahu.“

Co velmi oceňuji je to, jak autorka vykreslila hlavní hrdiny a hlavně jejich myšlení. Protože z nich udělala mladé, duchapřítomné a logicky uvažující lidi. Přijde mi, že ubrečených hlavních hrdinek, které se hroutí a čekají na záchranu od svého prince je až až. Peyton je energická, vtipná, sebevědomá dívka a taková by měla být většina dnešních dívek v jejich letech. Žádný pláč, stres, jen užívání si života. To stejné Justin. Ač mu autorka přisoudila velmi smutný osud, přesto je to chlap se srdcem na správném místě a s myšlenkama řádně srovnanýma v hlavě. Což v dnešní době moc chlapců nemá (teď samozřejmě nechci nikoho urazit, ale je to tak – z mého pohledu staré baby) 🙂 Oba hrdiny vystihuje motto: „Teď a tady“.

Věřím tomu, že tato kniha se bude líbit všem dívkám, protože je reálná a tohle se může stát opravdu každé, no, jen to nebude třeba s baseballistou. 🙂
A také si ji můžou zamilovat ročníky trochu starší, protože knih, které mají důvtip, vytvoří vám úsměv na rtech a po přečtení si budete pobrukovat, jak je vlastně ten svět krásný, je málo. Tato mezi ně ovšem patří.

Takže, pokud si chcete objednat krásnou young adultku, která se vám bude nejen dobře číst, ale také se líbit, můžete přímo tady.
Samozřejmě děkuji Albatros media a.s. za recenzní výtisk!

Tak co myslíte? Zkusíte ji? Nebo jste ji už četli?
Daramegan


Dům na Baker Street – Michelle Birkbyová

Autor: Michelle Birkbyová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada publishing)
Počet stran: 336

„Slyšela jsem, jak se Sir George žene po schodech. Irene se pokoušela škrtnout zápalkou, ale nešlo jí to. Dvě nebo tři vadné zápalky odhodila. Sir George vrazil do dveří. Křikl na svou společnici, aby počkala v pokoji. Irene znovu škrtla zápalkou. Tentokrát se rozhořela a plamínek nezhasl.“

Za každým velkým detektivem stojí velká žena. Bytná Sherlocka Holmese a manželka doktora Watsona se rozhodnou vyjít ze stínu a rozjet své vlastní detektivní pátrání. Z kuchyně na Baker Street číslo 221b se vydávají do temných zákoutí Londýna a zjišťují, že přestože nejsou nejslavnější detektiv všech dob, i ony dokážou vyřešit zapeklitý případ.

Čekala jsem ledasco, ale tohle tedy ne. Přiznám se, že s Sherlockem Holmesem jsem se viděla jen z rychlíku, což znamená, že nic jsem nečetla, ale beru na vědomí jeho přítomnost. Tudíž, pokud jste na tom stejně jako já, vůbec se nebojte, že by vám nesedla. I když tam Sherlock vystupuje, není to hlavní postava. Točí se to okolo jeho bytné, což je paní Hudsonová a manželky jeho drahého Watsona, Mary Watsonové.
Obě dámy se zapletou do případu, který skýtá vraždy, vydírání, podvádění a vůbec všechny nekalosti. Takže na začátek je to pro ně velké sousto a jak se s tím vypořádají, zda-li vůbec, tak to si už musíte přečíst sami.

Já vám můžu říct, že kniha se čte sama a nudit se u ní určitě nebudete. Ohromně mě bavila. Bylo to pro mě napínavé, vzrušující, příjemné a překvapující počtení.

„Pochybovala jsem, že to byl on, kdo šeptal do ucha Dámy z Whitechapelu. Uměla jsem si představit, že od svých obětí dokáže udržovat velký odstup. Pouze pozoruje. Nejedná – dokud nemusí. Dává do pohybu řetězec událostí a do celého procesu vstupuje v příhodný závěrečný okamžik.“
Příběh je psán z pohledu paní Hudsonové a přímo promlouvá ke čtenářům, což se mi moc líbilo. Měla jsem pocit, že sedí přímo naproti a vypráví mi to z očí do očí. Tohle jsem velmi ocenila. Autorka také skvěle vypracovala popis města Londýna. Docela si dokážu představit, jak projíždím bryčkou ulicemi Londýna a vidím lidi, kteří v kloboucích prochází kolem.
Pro mě byla tato kniha velké překvapení. Vůbec se nebojím hodnotit ji plným počtem. Protože jsem v ní objevila všechno. Vyvolala ve mě snad všechny pocity, které jdou. Radost, napětí, nervozita… Ale hlavně mám po dočtení příjemný pocit. Možná to nebudu umět dobře vysvětlit, ale jakmile jsem dočetla, cítila jsem „vnitřní uspokojení“. Pocit, kdy jsem ráda, že jsem si mohla knihu přečíst, spokojenost jak to dopadlo a doufání, že bude další díl… 🙂
Určitě vám tuto knihu doporučuji. Dle mého názoru se bude líbit všem, milovníkům detektivek i těm, kteří je „moc“ nemusí. Fanouškům Sherlocka taky, protože se tam přece jen sem tam mihne. 🙂
Děkuji nakladatelství Cosmopolis za poslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete si ji pořídit přímo tady.
Přeji vám všem, ať je Ježíšek štědrý, ať vám nezaskočí žádná kost v krku a po Štědrém dni se brzo zase ozvu.
Daramegan

Dívka v červeném kabátku – Kate Hamer

Autor: Kate Hamer
Rok vydání 2016
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 367

„Ta strašlivá bolest, kterou cítím, je jako benzin a já se měním v hořící automobil ženoucí se na plný plyn domem. Vzlykám. Ženu se znovu nahoru po schodech  kolem své ložnice. Klem řady oken a také jednoho rozbitého, kde jsem viděla, jak dírou létají dovnitř a ven ptáci.“

Carmel Wakefordová se ztratí své matce na místní dětské slavnosti. Najde ji muž, který o sobě tvrdí, že je její dědeček, jenž se s rodinou v minulosti přestal stýkat. Tvrdí, že její matka měla nehodu a že Carmel s ním nyní bude muset žít. Když se pak z několika dnů života v nové rodině stávají celé týdny, Carmel zjišťuje, že tento muž věří, že má jakýsi zvláštní dar. A zatímco se matka zoufale snaží najít svou dceru, Carmel se vydává na neobvyklou pouť – během níž je nucena položit si otázku, kdo je, a kým by se mohla stát.
Tato kniha je více než jen obyčejným thrillerem. Tím hlavním v celém příběhu není, kdo nebo proč něco udělal, ale to, jak matka i dcera svádějí boj se vzájemným odloučením a jak v sobě hledají sílu, aby to vše dokázaly snést.

Téma knihy je velmi originální. Holčička, která se sem tam zasní a zapomene se. Nechá školní třídy odejít, poté je hledaná. Někteří si myslí, že to dělá schválně, ale Carmel za to nemůže. Jednou se ztratila už i své mamince, takže ta si ji hlídá jako ostříž. Jakmile se kousek od jejich domova pořádá výstava dětských knížek, tak maminka ji varuje, ať se ji drží, aby se neztratila. Carmel to považuje za otravné, pořád se držet máminy sukně. Potom přijde chvíle, kdy se trochu pozapomenete… Najednou maminka nikde, hledá ji, padá na město mlha hustá jako pudink a do toho přijde cizí pán, který ji řekne, že její maminka měla nehodu, on je dědeček a bude ji hlídat…
A v tu chvíli začíná její nový život, maminka prožívá x dní utrpení bez dcery a všechno vypadá beznadějné. Pro obě je důležitá otázka nasnadě: Uvidí se ještě?

Po dočtení mám rozporuplné pocity. Byly chvíle, kdy jsem knihu nedokázala odložit a kousala si nehty, protože napětí bylo maximální a pak přišly stránky, kdy jsem se musela přemlouvat, abych četla dál a neodkládala čtení na jindy…
Možná to bylo tím, že jsem čekala pořádný thriller a vykoukl na mě příběh, který bych zařadila mezi psychologickou detektivku.

„Hřiště bylo prázdné a budovu halilo ospalé ticho, když jsem se zastavila poblíž a dívala se přes zeď. Dokázala jsem si představit děti tam uvnitř. Utahané z vyučování, jak se těší, až bude den u konce. už brzy se začnou na hřišti scházet rodiče, aby si vyzvedli své ratolesti. Tato myšlenka mne přiměla, abych se probrala a zamířila pryč.“

Do psychologie zařazuji knihu proto, že se autorka zabývala hodně myšlenkovými pochody hrdinů. Rozebírala to ze všech stran a pro mě to bylo někdy až příliš zdlouhavé a utahané. Ale až na tyto pasáže se mi to líbilo, jak jsem psala výše, téma je opravdu dobré a i když jsou tam místa, která pro mě byla „hluchá“, dočetla jsem s napětím, jak to všechno dopadne.
Protože když si odmyslím ty sondy do hlavy všech osob, které zde vystupují, tak vám zbude příběh, jenž vás nenechá chladnými. V dnešní době se tohle může stát prakticky kdekoliv a komukoliv a je už jen na daném člověku, jak se k tomu postaví. Je pravda, že boj matky za dceru byl nekonečný a nekonečně silný. Ovšem, co s tím, když nemáte ani tušení, kde a s kým a proč dcera je, co hůř.. jestli stále žije… Jedna věc z té knihy stoupá jako dým – nevzdávat se a bojovat i když už síly docházejí a že manipulace s lidma a obzvláště s dětma, je hrozně jednoduchá, když ví dotyčný jak na to.

Pokud máte rádi knihy, které jdou více do hloubky lidské duše a mysli a pokud se nebojíte o své děti, tak si ji určitě přečtěte. Bude se vám líbit. 🙂

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a pokud si chcete udělat na ježíška radost, tak si ji můžete koupit přímo tady.

Četli jste ji? Nebo máte v plánu?
Daramegan

Vánoční zázrak – Jay Asher

Autor: Jay Asher
Nakladatelství: Albatros media – CooBoo
Počet stran: 248
Rok vydání: 2016

„Pokud máš rád sentimentální historky, počkej, až ti povím, že ten stromek brečel taky. Tak trochu,“ dodám. „Když strom roste, natáhne kořeny vodu, víš? A když ho pak někdo pokácí, kořeny ještě tlačí mízu do pařezu, takže to vypadá, jako by plakal.“

Sierra vede dva životy. Jeden v Oregonu, kde její rodina vlastní farmu vánočních stromků. A druhý v Kalifornii, kam před Vánocemi jezdí stromky prodávat. A opustit jeden vždycky znamená, že ji schází ten druhý. Tak to je až do posledních Vánoc, kdy Sierra potká Caleba. Caleb je vzorný kluk, jen před lety udělal obrovskou chybu a platí za ni dodnes. Ale Sierra nedá na jeho minulost a rozhodne se mu pomoct. To samozřejmě vyvolá vlnu nesouhlasu, falešných dojmů a podezření, ale Caleb se Sierrou přijdou na to, že jedna věc je silnější než tohle všechno.

Já to normálně nedělám. Nikdy. Možná jednou za celou éru blogu. MUSÍM pochválit a vyzdvihnout obálku. Tohle je naprostá bomba. Ve tmě vám svítí nápis „vánoční zázrak“, na denním světle se stránky lesknou, protože jsou plné stříbrných hvězdiček. Vím, že v Cooboo si vždy vyhrají s knihami, ale tohle je naprostá parádička. Omlouvám se, ale já to musím napsat, už jen kvůli té obálky a hvězdiček vevnitř, byste tuto knihu měli mít. 🙂

Co se týče hlavních hrdinů a samotného příběhu, tak je to čtení typické do tohoto ponurého počasí. Máte blbou náladu, venku je zima, do toho fouká vichřice… Vy si uděláte čaj, zalezete pod deku a čtete. Za chvíli vás přejdou všechny chmurné myšlenky, protože na stránkách je tolik sladkého, že nebudete chtít vidět čokoládu pár dní.

I když už jsem poměrně stará baba, tak pořád si ráda přečtu knihy, jenž jsou určené pro mládež. Vánoční zázrak je skvělý dárek pod stromek pro dospívající dívky nebo starší ročníky, jako jsem já, kteří mají rádi romantiku mezi středoškoláky. 🙂

„Po pravdě – nevím. Ví, že jsem něco slyšela, ale třeba to nebyla pravda. Pokud je pravda lepší než pomluvy, měl by se chopit příležitosti.“

Od autora jsem četla také jeho první knížku, Proč? 13x Proto. A musím říci, že je to na hony vzdálené tomuto příběhu. Tady je pouze romantika, láska, přátelství, pohodová nálada, předvánoční čas, důvěra…
Když jsem ty řádky četla, nebyla dvoustrana, aby na mne nedýchla vánoční atmosféra. A byť se děj odehrává v Kalifornii, tak přesto jsem místy měla pocit, že umrznu a po pár stránkách opět roztaju jak nanukový dort na sluníčku. 🙂

Proč si knihu přečíst:
1) navodí vánoční atmosféru
2) odreagujete se od předvánočního stresu či rozčíleného šéfa
3) užijete si čtení, pokud nebude očekávat abnormálně velké zápletky
4) autor dokázal krásně popsat přátelství, na čem stojí, co je v něm důležité a které věci by měly jít stranou a také mladší generace zjistí, co všechno zmůžou pomluvy a drby

Pro mě to bylo příjemné čtení a věřím, že i vám se bude líbit a dýchne na vás vánoční atmosféra. 🙂

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete tak učinit přímo tady.

Co vy a vánoční čas? Přizpůsobujete tomu i četbu? 🙂
Daramegan

Syndrom odumřelé duše – Roman Cílek

Autor: Roman Cílek
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 256

„Všechno zde páchlo ztuchlinou. I ten již dlouho nevětraný byt, i vzezření a oblečení člověka, který v něm žil a zemřel. „

Psycholožka Judita Svárová je poslána k předběžnému výslechu muže podezřelého z bezohledné vraždy se sexuálním podtextem. Protože právě dokončila posudek mladého vraha, který týral a zabíjel náhodně vybrané ženy, do nového případu se jí příliš nechce. Až příliš často se totiž musí dívat do očí a naslouchat lidem se syndromem „odumřelé duše“.

Tak nejdříve uvedu na pravou míru anotaci. Nejedná se totiž o představení knihy jako takové, ale o nalákání na jednu povídku, kterou tato kniha obsahuje a má název Syndrom odumřelé duše. Jedná se asi o předposlední povídku v knize.

Tuto zelenou, původní českou detektivku jsem začala číst dnes ráno a večer je hotovo. Povídky jsou krátké, svižné a tím pádem se to četlo samo.
I když se přiznám, že já čekala jeden příběh, kdy se pořádně zapotím při hledání vraha, ale ani takto jsem nebyla zklamaná. Jediné, co beru jako nešvar těchto krátkých detektivek je, že z ničeho nic se strašně rychle najde vrah. Z dvaceti stránek čtete 15 o možných motivech a najednou, na šestnácté straně víte, kdo to vše udělal. A to je na mě někdy moc.

Nejvíce mi v mysli utkvěla povídka Z ruky do úst a když by bylo po mém, tak mám název knihy jasný. Ovšem, každého názor. Myslím si, že v tomto díle si každý najde svou oblíbenou, která mu bude nějakým způsobem nejbližší. Nebo se bude nejlépe číst a bude dávat jednoznačně smysl a to byla právě u mě povídka o týpkovi, který žil v chudobě a najednou zdědil peníze, které ovšem odmítal nějakým způsobem využít a dál si sbíral svou veteš. Ne, že bych se v něm viděla (haha), ale tato povídka mi dávala smysl, celkem se tam daly dočíst záblesky, kdo je vrahem, takže proto je u mě výherní.

Od autora jsem již četla knihu Žebřík ke Stvořiteli (recenze) a byla jsem spokojená naprosto stejně jako teď. Je to jednoduchý soubor kriminálních povídek, jednohubka, která nikoho neurazí ani nenadchne do závratných výšin. Možná se jednou dočkám od autora i knížky, kdy bude jen jeden příběh, protože věřím, že díky jeho fantazii bych se pěkně zapotila při hledání vraha. 🙂
A knihu doporučuji třeba pro začínající čtenáře detektivek. 🙂

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit tady.

Mějte krásný večer,
Daramegan