Autor: Lydia Gouardo, Jean-Michel Caradec´h
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2024
Počet stran: 168
„Dveře se prudce otevřely.
Objevil se starý.
Začal nadávat.
„Co to tu vyvádíš, Lucienne? Proboha, co to…“
Začala jsem vzlykat a roztřásla jsem se. Měla jsem takovou bolest, že jsem se nemohla pohnout, ani zavřít pusu. Bylo to, jako by mě bodali žhavými jehlami a bolest tepala v rytmu bušení srdce.“
Jmenuji se Lydia Gouardo a chci, aby se celý svět dozvěděl, jaká zrůda byl můj nevlastní otec. Od devíti let mě znásilňoval, mučil, surově trestal a oplodňoval. Naše děti pak svěřoval své stejně kruté ženě. Všichni dělali, že nic nevidí a neslyší, jako bych ani neexistovala, policii i sociálce jsem byla ukradená. Až po letech jsem sebrala odvahu konečně promluvit.
Budete číst o tom, jak to začalo, jak to pokračovalo a jak to skončilo. Připravte se na to, že tohle není nic lehkého na čtení, bude vám zle, budete se cítit mizerně, naštvaně, budete zuřit a nadávat na sociální systém a já do této chvíle nepochopím, jak se to mohlo dít v dnešní době (bylo to někdy od roku 1970, když bylo Lydii 9let) ve Francii.
„Ostatně mou sestru i mě zneužíval, kdykoli se mu zachtělo. To znamená několikrát za den. Se mnou to dělal odpoledne v zadní části dodávky, kterou vybavil závěsem a matrací. Říka tomu dát si po obědě siestu. Sestru znásilňoval v karavanu, jakmile stará odešla. „Aby byl klid.“
Jindy to bylo, když nám nabídl nějaké jídlo nebo oblečení. Pak říkal: „Podívej, co ti tatínek přinesl.“
Byl to svetr nebo kabát, který musel vyhrabat z popelnice nebo mu ho někdo daroval.
„Jestli ho chceš, musíš být na mě moc hodná. Nic není zadarmo!“
A všichni mlčeli je čtecí peklo. Teď nemluvím o tom, jak je napsaná, to je skvělé, ale o tom, co se vše děje. Na každé stránce mi bylo psychicky zle, nechápala jsem, jak tohle mohlo být. Kniha, která se mi zaryla pod kůži, nejednou jsem ji chtěla odložit, s tím, že tohle nemůžu a nechci číst, ale ani jednou jsem to neudělala, nejen pro to, že je napsaná tak, že to nejde, ale kvůli samotné Lydii, protože jsem potřebovala, nutně potřebovala vědět, že tohle jednou skončilo v její dobro, ale že bych měla pocit, že došla nějaké spravedlnosti, tak to vůbec… Ale musíte si udělat obrázek sami, třeba to budete cítit jinak než já…
Rozhodně se připravte na to, že kniha A všichni mlčeli není jednoduché a už vůbec ne pohodové čtení. Ale ve chvíli, kdy se do čtení pustíte ji neodložíte. Nepůjde to, ze zvědavosti, z nějaké vnitřní zvrácenosti, z pocitu, že musíte zjistit, jestli se stalo něco, co všechno obrátilo a změnilo.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress, kde si knihu A všichni mlčeli můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara
Jedna odpověď na “A všichni mlčeli – Lydia Gouardo, Jean-Michel Caradec´h”