Autor: Zuzana Barilová
Ilustrace: Markéta Vydrová
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2022
Počet stran: 72
„Teta nemůže prát prádlo a všude teče voda. Pračka pípá jako nespokojený papoušek, je totiž sponkou úplně ucpaná. David s Annou si hrají v předsíni na potopu. Koupelna s pípající pračkou je přítok a taky vodopád. Boty u dveří jsou nebezpeční aligátoři. Ve spárách mezi dlaždicemi přitékají pramínky vody a děti se kloužou a soutěží, kdo dojede nejdál.“
Ty ale dneska zlobíš!
Kde jsi to ztratil?
Proč je tady takový nepořádek?
Tohle říkají dospělí v jednom kuse. A někdy u toho dokonce poulí oči nebo dávají ruce v bok jako při tanečku. Maminky a tatínci totiž nevědí, že za všechny ty drobné domácí starosti nemohou děti, ale malinkaté víly, které celé dny poletují a přemýšlejí, koho by zase pozlobily.
Přečtěte si, co Nezbeda, Neplecha, Neposeda a Neposlucha provedly s pračkou, jak línému kocourovi připravily myší rodeo a proč se papoušek koupal v polévce. A že se u toho budete smíchy za břicho popadat!
Ale pšt! O vílách uličnicích vědí jen kluci a holky…
A opět další dětská knížka, která klame tělem. Už od prvního pohledu bych jasně řekla, že tohle čtení, Anna a víly uličnice, je spíše pro holčičky, ale chyba lávky. Ač jsou hlavní hrdinky dívčím kvartetem, bude se čtení líbit i klukům a chlapcům, protože to, co se na stránkách děje, pobaví každou dětskou duši a vykouzlí úsměv na rtech všem.
Anna je malá holka, která má bratrance Davida, a tak se se příhody, které se těm dvěma dějí, odehrávají buď doma u Aničky nebo u Davídka. Ale o to ani tak nejde. Nejdůležitější jsou jiná čtyři jména – Neplecha, Nezbeda, Neposlucha a Neposeda.
Tyto čtyři jména představují čtyři kouzelné tvory – víly, které už podle svých jmen nebudou přehlídkou ctností a hodných dívek. A díky nim Anička i Davídek zažívají spoustu zábavných okamžiků, i když z pohledu rodičů se jedná spíše o katastrofy, ale více už se dozvíte v knize Anna a víly uličnice…
„Piškotkovi trčí chlupy na všechny strany, je podobný koštěti a upírá na ni očka jako dva černé korálky. Když na něj Neposeda naskočí, poděšeně vykvikne: „Písky písk!“ a vyhupsne z klece. Na takového cvalíka je překvapivě rychlý!“
Z kiny Anna a víly uličnice mám docela rozporuplné pocity. Napsaná je bezpochyby skvěle, malý se smál co chvíli a představoval si, co by on ve které situaci dělal, ale na druhou stranu, já jako rodič, jsem u čtení tak nějak „trpěla“… Vážně sponky do pračky, aby se ucpala a vytopila nejen byt, ale i byt sousedů pod vámi? Vypuštění morčat z klece, které okousají kabely k lampě, podlahu, boty…? A pokaždé se rodiče oboří na někoho z dětí, nebo sami na sebe, kdo nechal otevřené dvířka od klece nebo vrátka…
Nemůžu si pomoct, ale vadilo mi i to, že víly uličnice nebyly nijak „potrestány“. Ano, na konci se ukázaly jako hodné bytosti, protože předaly nějaké dárky, ale dle mého názoru tohle bylo málo, nebylo to vyrovnané v závislosti na tom, co se celou dobu v knížce dělo…
Dlouho jsem přemýšlela nad hodnocením této knihy, protože na jednu stranu je opravdu zábavná, schovávání klíčů se děje i u nás doma, takže tomu jsem se od srdce zasmála, ale v knize Anna a víly uličnice se každá taková schovaná věc nebo provedená neplecha nebo chvíle, kdy Anna neposlouchá (a dokonce kousne tatínka???!!!!) stává něčím jiným, než legrační kratochvílí – myslím tím pro nás, pro rodiče. Jiříček je z vyprávění nadšený, ale už několikrát jsem mu opakovala, co se dělá, co se nedělá a co rozhodně nesmí a zmiňovala jsem téměř všechny věci z tohoto vyprávění. Dávám čtyři hvězdičky pro to, že ilustrace jsou krásné, vyprávění zajímavé, jen mi tam chybí nějaké to pokárání uličnic, protože ty by opravdu zasloužily na zadek… Ale důležité je, že syn byl rád, že se kniha Anna a víly uličnice četly, takže asi tak…
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Anna a víly uličnice můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara