Autor: Richard Ritchie Šmíd
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2023
Počet stran: 176
„Jdeme po vedlejší ulici jednoho z mnoha distriktů, na které je město Pripjať rozděleno. Stromy už pomalu přerůstají střechy paneláků. Porost je tak hustý, že brodit se jím v tichosti činí problém. Naštěstí si naše oči všimly i jen sotva znatelných cestiček stalkerů, kteří zde byli před námi.“
Známý urbexer vystupující pod pseudonymem Unlimited Freedom – Ritchie podnikl v září 2021 nelegální cestu do oblasti černobylské jaderné elektrárny. Svůj příběh živě popisoval na sociálních sítích desítkám tisíc fanoušků, kteří tak měli možnost nahlédnout do zapovězené Černobylské zóny, kam se běžný smrtelník nedostane. Publikace zachycuje jeho autentické popisy z putování krajinou skrze ukrajinské lesy až do centra Zóny, jež doprovází na dvě stovky unikátních barevných fotografií. Jejich prostřednictvím tak čtenář může nahlédnout do zakázané zóny a zjistit, jaké to je šplhat na pověstné ruské kolo v legendárním městečku Pripjať, prozkoumávat opuštěné budovy nebo co dělat, když vstoupíte do radiací zamořené vody; a také jaké to je, když vás při tom všem zadrží černobylská policie, posílená ukrajinskou tajnou službou poté, co policie zjistí, že jeden z urbexerů má v pasu ruské razítko, na Ukrajině tolik nepopulární…
Když jsem byla malá, tak u nás doma „kolovala“ historka, že když procházel radioaktivní mrak nad Českem, byla jsem zrovna venku s taťkou a „zmokli“ jsme a tím pádem mám špatné hlasivky – jako víte co, pro někoho to může být úsměvné, pro někoho možná ne… Ale ve mě to zůstalo a teď, když jsem četla Černobylský deník, nejednou jsem si na taťku vzpomněla (bohužel už není…) a říkala si, jak by se mu takový výlet skrze stránky do Pripjaťi asi líbil…
Tak, teď co se v knize Černobylský deník dozvíte. Nejen, že je tam opravdu veliká spousta autentických fotek od autora, ale také se pustil do popisu a psaní o jeho cestě. Musím říct, že píše skvěle, smála jsem se, usmívala, když potkal toulavé psy, tak jsem se dokonce „bála“. Bylo to velmi milé zpestření mezi všemi thrillery a romány, které čtu. Tohle čtení na mě působilo, jako by autor seděl naproti mě a vyprávěl mi o tom, jak cestoval do místa, kam se by spousta lidí (nejen mé generace) rádo podívalo.
„Další zastávkou je základní škola. Škola, která je ikonická hlavně kvůli místnosti s velkou hromadou plynových masek.
Nedlouho po vstupu do školy onu místnost nacházíme. Je to zvláštní pocit vidět všechny ty plynové masky pohromadě.
Klekám si k zemi a pořizuji fotografie.
A pak mě to napadne – prstem v rukavici píšu na zemi UF (Unlimited Freedom) a srdíčko.
Je to můj způsob piety.“
Rozhodně se mi líbí, jak je Černobylský deník zpracován. Kniha je většího formátu, takže v knihovně vyniká, papír není žádný obyčejný, ale i na tom si dalo nakladatelství záležet a tak autorovo povídání dostává ještě lepší rozměr.
A ještě něco chci napsat a to, že autor je blázen, ale v tom dobrém slova smyslu. Dostal se do míst, kterým já bych se s radostí vyhnula, podnikl cestu, která nebyla ani omylem lehká, za to získal neskutečné vzpomínky, které mu můžu jen závidět. Má můj velký obdiv.
Černobylský deník není publikací, kde je spousta textu, ale za to je zda velké množství fotek, které vám přiblíží jak cestu autora do Pripjaťi, tak také všechny jako strasti a radosti, které jej při jeho výpravě potkaly.
Tuto knihu ráda doporučím, díky jejímu tématu, zajímavosti, díky tomu, že město duchů zná skoro každý z nás, tak proto…
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha, kde si knihu Černobylský deník můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara