Autor: Tereza Bartošová
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2024
Počet stran: 312
„A co necháš svojí matce,
dcero má,
a co necháš svojí matce,
jež tě milovala sladce
a draze tě chovala?
„Kletbu zůstavuji tobě,
matko má,
kletbu zůstavuji tobě,
bys nenašla místa v hrobě,
žes mi zvůli dávala!“
Poručík Tomáš Vyskočil má velký problém. Je blonďatý, rafinovaný a odhodlaný pořádně mu zavařit. Zatímco se Tomášovo manželství ocitá v ohrožení, je uprostřed Příbrami nalezen těžce podchlazený opilec, který po pár hodinách v nemocnici umírá. Taková smrt by kriminálku mohla nechat v klidu, kdyby se ovšem dotyčný nedávno nezmínil, že mu někdo usiluje o život. A tak se Tomáš s kolegou Honzou Richterem pouštějí do vyšetřování zločinu, po jehož vyřešení nikdo netouží.
Dceřina kletba je první autorčinou knihou, kterou jsem si přečetla. A tak jako já jsem měla obavy, že nebudu vědět, kdo co jak a kdy, tak to můžete mít i vy a můžu vám slíbit, že vůbec nebude vadit neznalost předchozích dílů. I tak si tuto detektivní knihu přečtete s chutí a budete rádi, že jste se do čtení pustili, protože to, co autorka na těch pár stránkách dokázala je skvělé a rozhodně mě přesvědčila, že si musím přečíst i její další příběhy.
Prolog, kterým kniha Dceřina kletba začíná, je jak z jiného příběhu. Ale přitom to autorka má tak perfektně vymyšleno, že to na konci vyprávění do sebe zapadne jako dva dílky puzzle.
Policisté Honza a Tomáš, přátelé v práci i v osobním životě, toho mají na bedrech spoustu. Smrt muže, která vypadá na první pohled, jako logické vyústění jeho situace, ovšem je tomu jinak, při bližším zkoumání úplně jinak, další mrtvý, který taky měl umřít „normálně“, ale nakonec tomu nebylo tak, ututlaná havárie, zatajené výsledky testů, do toho výhružky důležitým lidem a v neposlední řadě Tomášův osobní život se totálně otřese v základech… Sečteno a podtrženo, můžete mi věřit, že při čtení se nebudete ani na vteřinu nudit, protože se pořád bude něco dít.
„A tak políbila manžela a vydala se pomalu utichající Prahou na Albertov, kde sídlí ústav soudního lékařství. Holé větve stromů oddělujících silnici od chodníků vedoucích k ústavům lékařské a přírodovědné fakulty působily jako strašáci, pohupovaly se v sychravém větru proti lampám. Neosvětlené vstupy připomínaly nenasytné, doširoka rozevřené tlamy. Na cestě neparkovalo jediné auto, po chodníku nepospíchal jediný student. Doktorka Zubatá měla pro strach uděláno, ale když zaparkovala, do budovy se hnala, jako by ji honila zombie. Hřbitovní prázdnota ji děsila víc než znetvořené mrtvoly na jejím pitevním stole.“
Líbí se mi, jak autorka dokázala do příběhu Dceřina kletba dostat tolik rozdílných charakterů postav. Každá je jiná, ale dohromady dávají nesourodou, ovšem velmi dobře propojenou sortu lidí, kdy vám někteří budou nepříjemní, jiní zase příjemní až moc, k jiným budete cítit náklonost a k jiným odpor. Jak už to tak bývá, a to je právě to skvělé, protože ve vás postavy vyvolají emoce a o to u každého dobrého příběhu jde. Abyste si vyprávění prožili od začátku až do konce se vším, co vám přináší.
Už se nemůžu dočkat, až budu mít chvilku volného času a pustím se do autorčiných dalších knih. Myslím si, že po mé recenzi na knihu Dceřina kletba je víceméně jasné, že jsem si autorku během jednoho příběhu dokázala oblíbit a věřím, že i další knihy (minimálně podle recenzí čtenářů, kteří už mají přečteno) se mám na co těšit a nebudu čtení litovat.
Takže všem těm z vás, co máte rádi detektivky s postavami, které jsou reálné, uvěřitelné, tak tuto knihu velmi ráda doporučím.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji obchodu Dobré knihy cz, kde si knihu Dceřina kletba můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara