Auto: Jude Deveraux
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2019
Počet stran: 357
„Bylo by zdvořilé zajet nejdřív do tetina domu. Nebo spíš do jejího sídla, jak to matka nazvala. Když však Kate zadala do navigace její adresu, přístroj ji oznámil, že takové místo neexistuje. Měla mapu, ale ani na ní Stewart Lane neobjevila.“
Sara Medlarová je královnou romancí, s miliony prodanými výtisky. Po odchodu na odpočinek se však začíná nudit, a tak se vrací do svého rodného městečka Lachlanu na Floridě a pustí se do přestavby starého sídla, jež obdivovala už jako dítě. Pro ni samotnou je příliš velké, ale raději by umřela, než by to někomu přiznala.
Pak však v Lachlanu získá práci Sařina neteř Kate, která chce prorazit jako realitní agentka. Kate tedy osloví tetu, jestli by nemohla zůstat u ní, než si najde něco vlastního. Když však dorazí k Saře domů, zjistí, že není jediným dlouhodobým hostem. V domě má už svůj pokoj i Jackson Wyatt, a ačkoliv se nedá popřít, že je to okouzlující fešák – je jasné, že má její tetu omotanou kolem prstu – ještě nikdy nepotkala nikoho, kdo by ji rozčiloval tolik jako Jack.
Poté co jsou v městečku náhodou objeveny dvě lidské kostry, toto nepravděpodobné trio se spojí pod společným cílem: vyřešit záhadu, kterou zřejmě chtějí všichni uchovat pod pokličkou. Sara, Kate a Jack, spojeni smyslem pro spravedlnost a touhou napravit staré křivdy, se budou muset pustit do temných tajemství městečka a přivést na světlo ošklivou pravdu.
Jude Deveraux (1974), vlastním jménem Jude Giliam White, pochází z Fairdale, Kentucky. Vystudovala na Murray State University, Kentucky, kde získala titul bakaláře umění.
Než se začala plně věnovat literární kariéře, byla učitelkou na základní škole. Vdala se za Claudea Whitea (odtud její druhé jméno), ale jejich manželství trvalo pouhé čtyři roky. Jejím druhým manželem byl Clause Montassir, s nímž adoptovala malého Sama, který však v roce 2005 zahynul při dopravní nehodě, a Deveraux se opět rozvedla. Nyní žije střídavě v Severní Karolíně a ve svém domě v Itálii, kam se uchyluje při psaní nových knih.
Autorčino jméno jsem již zaregistrovala, ale mám ji zařazenou jako ženu, která píše romance a historické romance, což není úplně můj šálek kávy. Ale když jsem zahlídla, se že pustila do vod detektivních příběhů, rozhodla jsem se ji zkusit a udělala jsem dobře. Dokonalá vražda je čtivý, detektivní román, na kterém je krásně vidět, jak má autorka vypsanou ruku a dokáže své čtenáře zaujmout.
Kate je mladá dívka (23 let), která opustí svůj domov, který sdílí s matkou a rozhodne se zkusit štěstí v městečku, kde bydlí její teta Sara, kterou neviděla od svých čtyř let. Od matky má o ní určitou představu, proto ví, do čeho jde a ihned je velmi překvapena, že tomu je jinak, než si myslela a bylo ji řečeno.
Její teta Sara obývá honosné sídlo ještě s jedním mužem, ale nikoliv partnerem. Jack je něco jako její syn i když vesnické klepy tomu nevěří a stojí si za svým.
A tak ti tři, zvláštní trojice přátelů, začnou pátrat po vrahovi dvou žen, které pro jednoho z nich znamenaly hodně.
Jenže při svém pátrání někomu šlápnou na kuří oko a začne i jim jít o život…
Líbily se mi postavy, Kate i Sara, jakým stylem se jako ženy doplňovaly, jak jim Jack sekundoval, jak se dokázali bavit mezi sebou. Líbilo se mi, že nechyběl v jejich dialozích sarkasmus, ironie, vtip. Bavila jsem se každou stránku a čtení si díky této nesourodé trojce opravdu užila.
Jen je škoda, že autorka trochu lépe nezamaskovala vraha, protože každý, kdo má rád detektivky a má načteno, na to přijde (ovšem na druhou stranu, jedná se o autorčinu první detektivku, takže příště už to bude lepší).
Ale určitě to nezkazí celkový dojem z příběhu, který byl fakt velmi dobrý a čtivý.
„Kate si pár minut prohlížela řadu pokojů, které ji teta Sara přičlenila. Její oblečení nenaplňovalo ani čtvrtinu jedné ze dvou skříní. Čelo postele bylo potažené plátnem a povlečení a polštáře pocházely z pařížského obchodu Porthaul. Obývací pokoj byl božský, zařízený v modré a bílé, se stříbřitými doplňky. Po včerejším večeru věděla, že obrázky na zdech jsou Sařiny fotografie. Katin oblíbený byl západ slunce nad kostely. Musel být pořízen z horkovzdušného balonu.“
Dokonalá vražda mě překvapila. Nejen, že se hledá vrah, ale také se objevují různá tajemství lidí, kteří v městečku žijí a odhalilo se mnoho charakterů, přesně takových, jakých si ve velkých a bohatých domech představuji. Překvapil mě místní šerif Flynn. To bylo velmi milé zpestření jeho urputného, nevrlého výrazu.
Uznávám, že autorka měla tento děj skvěle promyšlený. Přesně tak, aby zaujal všechny ženy, které po knize sáhnou, aby se cítili při čtení napjatě, ale také uvolněně.
V některých chvílích dala autorka prostor i pro nějakou tu romantiku, ale neočekávejte, že se dva chytnou za ruce a budou spolu kráčet vstříc západu slunce po poli. To ani zdaleka. Ale něco malého vám dopřáno bude. Věřím, že díky konci, který mi neodpověděl na všechny dotazy, jenž se utvořily v průběhu čtení, bude další díl o Kate a Saře co nejdříve vydán.
Dokonalá vražda je ideálním čtením pro ženy, které se chtějí nejen dobře bavit, ale také zkusit vyřešit nějakou tu vraždu. Klidně i dvojitou. 🙂
Já byla s příběhem spokojena, věřím, že budete i vy. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Dokonalá vražda můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan