Autor: Suzanne Allain
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2022
Počet stran: 200
„Když svěžest a půvab vale své ti dá,“ psalo se v ní, „a pomíjivá krása šátkem zamává; když zářivé oči pohasnou, navleč si, matrono, povýšenou duši svou; zanech přetvářky, jde ruku v ruce s mládím, zbav se vší plytkosti, co ke lži tě svádí.“
Sophronia Lattimorová svou šanci na lásku již propásla a musí se spokojit s nenápadnou rolí gardedámy. Když svými radami zachrání jednoho z lordů před nešťastným manželstvím, stane se v očích londýnské smetánky neocenitelnou rádkyní pro milostné vztahy. Jak si ale poradí s vlastní touhou po lásce?
Dopis slečny Sophie je historickou romancí, která se bude líbit čtenářkám Barbary Cartland. Ale připravte se na to, že hlavní hrdinka není až tak naivní, jak by se dalo očekávat, i když i ona své mouchy má. Ale za to může doma, ve které žila, takže vše pochopeno a musím říct, že je to velmi příjemná oddechovka, pojďte se o tom přesvědčit…
Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Sophie, což už jste možná z názvu knihy – Dopis slečny Sophie – pochopili. Jednoho dne, na jednom plese, se připlete k hádce jednoho páru. A po tom, co si nechtěně vyslechne jejich problémy, rozhodne se napsat dopis lidem, kterých se to týká a zachrání jejich budoucnost – jednoduše, stane se dohazovačkou. A samozřejmě se to o ní rozkřikne. A ač nechtěně, stane se důležitou pro pár dalších lidí. Jenže jednoho dne ji osloví muž, který ji velmi imponuje, ovšem on po ní chce pouze její schopnosti najít mu ženu. Nebo je to všechno jinak?
„Zdálo se, že se paní Beswicková vynoří, kdykoliv se vedle Sophie objeví pan Maitland. Přestože už vdanou paní nezahrnoval takovou pozorností jako Sophii, Priscillu potěšil jeho zájem v jakémkoliv množství. Sophie došlo k závěru, že Priscilla, královna plesu, se titulu nevzdá, a to ani výměnou za oslovení „paní Beswicková“.“
Dopis slečny Sophie je typickým románem pro ženy, kterým se líbí historické romance. Doby, kdy se mladé dámy uváděly do společnosti, kdy se vhodní partneři hledali skrz majetek, kdy muži byli pravými džentlemany a kdy dámy nosily rukavičky a potřebovaly gardedámu, aby mohly někam vyrazit. Někdy jsou pro mne tyto knihy útěkem z reality, sednu si, zasním se, vím, že u toho čtení nemusím přemýšlet a jen si užiju dvoření, prostoduché hlavní postavy, ale i zákeřné či závistivé dámičky. A je mi fajn.
A přesně tohle jsem dostala od příběhu Dopis slečny Sophie. Je předvídatelný, téměř od první stránky víte, kterým se směrem se budou všechny osudy všech hrdinů ubírat, ale přesto knihu celou dočtete. Je napsána svižně, mile, napsala bych decentně – ale nevím, jestli zrovna tohle přirovnání se pro knihu hodí. Jednoduše, milé počtení, které neurazí, nenadchne, ale velmi příjemně zpestří jedno všední odpoledne.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress, kde si knihu Dopis slečny Sophie můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara