Autor: Radmila Tomšů
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2020
Počet stran: 270
„Další skřepaslíci sídlí v kuchyni. Mají tam asi hnízdo, je jich tam nejvíc. ONA je občas při vaření z jejich úkrytů vysvobodí a oni jí v ruce radostně řvou, přitom míchají těsto nebo sekají ořechy a tak. Pak jsou strčeni pod vodu a hrůzou oněmí.“
Soužití lidí a koček pohledem čtyřnohých miláčků.
Kdo prožil pár dní, týdnů nebo dokonce let s kočkami, ten nikdy nezapomene. Vztahy se navazovaly, vyvíjely, kočky přicházely, odcházely, a zanechávaly stopu. Drobných příhod přibývalo, a aby neupadly v zapomnění, vznikl deníček kočky Rozárky. A právě z ní se vyklubala kočičí spisovatelka. Pohodlně se usaďte, uvařte si kávu nebo čaj a začtěte se do jejího deníčku. Jste zváni do Hotelu U Devíti koček.
Kniha Hotel U Devíti koček mě velmi mile překvapila. I když mi místy přišla dětinská, stejně jsem se bavila od začátku do konce. Není to román, ale spíše deníkové vyprávění černobílé kočky Rozárky, která vám přiblíží svět svých lidí, ale kočičíma očkama. Slibuju, že nejednou se zasmějete, a vy, kteří máte kočku či kočky jako své společníky, se ve vyprávění nejednou poznáte.
Na sociálních sítích jsem si všimla, že nejeden knihomol má svou kočku nebo kocoura. Já jsem sice typ pejskaře, ale když mám možnost si přečíst něco z kočičího pohledu – což se mi upřímně ještě nestalo, jdu do toho.
A proto jsem si přečetla toto vyprávění, které pro své čtenáře „píše“ kočka Rozárka.
Jedná se o krátké „deníkové“ záznamy o různých situacích, do kterých se kočka, její kočičí kamarádi a jejich majitelé dostanou. Ať už je to od setkání s ježky, až po katastrofu s vánočním stromečkem nebo Rozárčinu lásku k velkému bílému tygrovi.
Hotel U Devíti koček je napsán s lehkostí i s vtipem. Někdy mi to přišlo spíše jako čtení pro mládež, ale z větší poloviny je to příjemné čtení na dlouhé, v dnešní době „karanténní“ večery.
„Jsou dny, kdy se vše daří, jsou dny, kdy se daří méně. Události se řítí, neohlížejíce se ani na lidi, ani na kočky, a nevím jak u vás, ale u nás se kolikrát zdublují. Však víte. K nám nezabloudí jedna kočka, co potřebuje pomoc, ale přijde jich hned pět a tak podobně.“
Líbilo se mi, že je kniha napsána lehce, autorka se nikde nesnažila tlačit na pilu, aby byla vtipná, ba naopak si dokázala pohrát se slovy tak, aby vše působilo reálně, ale také humorně.
Hotel U Devíti koček je tou pravou knihou pro všechny majitelé kočičích mazlíků, a jejich milovníky, protože věřím, že se v nejedné situaci uvidíte a užijete si všechny lapálie, které se ve vyprávění objeví.
Jako pejskař vím, že je spousta knih pro jejich majitele, a jsem ráda, že v tuto chvíli můžu doporučit něco na čtení i kočičím nadšencům. Pokud máte nějakou svou doma, rozhodně se do čtení pusťte, věřím, že se vám bude líbit a nejen Rozárka, ale i ostatní kočičí kamarádi, vám přirostou k srdci.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knihu Hotel U Devíti koček můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan