Autor: Catherine Doyle
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 375
„Nebezpečná je pravda vyřčená dříve, než přijde její čas.“
řecké přísloví
Sofii se obrátil život vzhůru nohama. Nicoli Falcone, na nějž se Sofie snaží zapomenout, se jí nechce vzdát. Když Sofie odhalí tajemství vlastní rodiny, upne se k jeho bratru Lucovi. Dokáže jí ale Luca skutečně pomoct? Nebo se postaví na stranu své rodiny? Křehký mír brzy naruší příchod dalšího mafiánského klanu a Sofie, již její srdce táhne jinam než její krev, se propadá stále hlouběji do temnoty podsvětí…
První díl série Krev za krev nesl název Vendeta. Recenzi můžete najít tady a byla jsem moc spokojená. A teď, u druhého dílu musím říct, že je ještě lepší. Ještě záživnější, napínavější, zábavnější, vtipnější, svižnější a já nevím, co ještě všechno. Jen se bojím, že když se teď emočně a psychicky vyždímám, na třetí díl (pokud bude autorka pokračovat ve stoupající tendenci „skvělosti“), mi nezbudou ani hvězdy a ani slova.
Sofie, kterou samozřejmě známe z předcházejícího dílu se nám vyloupla do krásy. Nemyslím tím, že by zhubla či si obarvila vlasy, ale ona se stala nádherně sarkastickou bojovnicí, která se po prvotním setkání s námi, kdy působila sice jako správná hrdinka, ale tak nějak zakřiknutě, teď změnila v perfektně ulítlou a sebevědomou ženou.
Nechci a ani nebudu popisovat děj, protože se bojím, že bych mohla něco vyzradit, jen vám k tomu napíšu, že se v Infernu dočkáte pravého mafiánského inferna. Krev teče a cáká všemi směry, hrdinové nejsou tím, za koho se celou dobu vydávali a čtenář pozná, že pro některé mafiány je rodina více než láska. Láska není nekonečná, zvlášť, když mafie hraje hlavní roli v ní, v tu chvíli si nemůžete být jistí ničím, ani polibkem od oné milované osoby.
„Vrátit se sem bylo jako ocitnout se zas v noční můře. Ten dům, postavený na konci příjezdové cesty a ozářený světlem kovových lam, bylo dílo mistra architekta. Tři podlaží domu byla z čistého kamene, řada bílých římských sloupů podpírala balkon. Střech byla kupolovitá. Před vchodem parkovala čtyři černá SUV.“
Celý příběh je napsán čtivě, ještě více, než jednička. Říkala jsem si, že to snad ani nejde, ale ouha, jde. Knihu jsem zvládla přečíst za jeden den, autorka nenechala na nikom nit suchou, pozabíjela koho se dalo a mě tím teda v některých situacích opravdu namíchla. Ona nemá slitování!
Ale díky tomu se tato série už vyrovnala Royalům. A to je co říct. Jestli bude trojka neméně dobrá, jestli bude ještě o něco lepší, tak myslím, že ty Royaly přeskočí… Ano, napsala jsem to! I když bezmezně miluju zbohatlíky Reeda a Eastona a dvojčata a vůbec všechny, tak Falconeovi se mi dostávají pod kůži mnohem důrazněji, mnohem hlouběji.
Nemůžu jinak, než dát maximální počet bodů, vychválit Inferno až do nebe a držet si palce, aby třetí díl byl aspoň tak stejně skvělý, jako druhý. Určitě vám tuto sérii doporučuji. Pokud jste četli Vendetu a otálíte s Infernem, na nic nečekejte, neváhejte a ihned se pusťte do čtení.
Více prostoru dostává máma od Sofie, Millie, která je mezi námi dokonalý obrázek správné kamarádky a hlavně rodina mafiánského klanu Falconů. Dozvíme se věci, které jsme možná ani neměli vědět, o to víc se vám to bude líbit, protože pavučina lží a tajemství je pomalu rozmotávána a Sofie se dozvídá něco, o čem neměla nejen tušení, ale je to pro ni maximálně neuvěřitelné. Pokud se totiž k tomu nepostaví správně, zničí ji to život a to doslova.
Hvězdné hodnocení:
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan