Autor: Clara Weiss
Nakladatelství: Knihy Dobrovský/edice Omega
Rok vydání: 2019
Počet stran: 383
„Matika hledá řešení, filozofie problémy. Matematika zná odpověď skoro na všechno, ale filozofie pokládá otázky. Jedna disciplína chce dojít k nějakému závěru, zatímco ta druhá začíná pořád od začátku.“
Začíná léto a studentka Juli se přestěhuje do pokoje v útulném mnichovském podkrovním bytě. Sdílí ho s mladou herečkou Grétou, kterou si okamžitě zamiluje. Ale hlavně může konečně začít naplno žít.
Juli má však postupně čím dál větší pochybnosti o tom, zda s ní Gréta hraje fér, a tuší, že se pod laskavou slupkou schovává velmi krutá bytost. A když se ve městě začnou objevovat mrtvá těla, Julin život se postupně mění v peklo: objevuje mrtvolu na půdě, její nejlepší kamarádka zmizí a na schodišti potkává zvláštní němou dívku, která jí nahání hrůzu.
Když však Juli vytuší, že jí samotné hrozí velké nebezpečí, na útěk je už pozdě…
Clara Weiss se narodila v roce 1976 v Durynsku. Vystudovala literární vědu v Berlíně a Boloni, nyní žije s rodinou v Mnichově. Psaní knih se věnuje na plný úvazek. Za svůj první román Milchsblut byla nominována na prestižní cenu Friedricha Glausera v kategorii debutových románů.
Myslím si o sobě, že mám opravdu dost načteno, obzvláště stejné nebo podobné žánry jako je kniha Já už budu hodná. Takže když jsem se pouštěla do čtení tohoto díla, neměla jsem žádné velká očekávání. Kamarádka mi dokonce napsala, že od začátku tušila, co za tím vším vězí, takže to brala „v pohodě“. A já? Já měla nejdříve husí kůži a pocit, že bych se asi měla bát, potom jsem se v ději (v dobrém slova smyslu) ztratila a nechala se jím pohltit. Neuvažovala jsem dopředu a na rozuzlení jsem si počkala v knize. Byla jsem šokována, překvapena a nadšená, co se autorce podařilo vymyslet.
Juli, jako hlavní hrdinka, mi byla sympatická, ale s postupem času jsem k ní začala chovat jistou nedůvěru. Ve chvíli, kdy se nastěhovala do bytu ke Grétě, působily na mě obě dvě dojmem příjemných žen, ale jak ubíhaly stránky a děj, tak to s nima šlo od desíti k pěti. A nebylo to tím, že se začaly dít divné věci. Spíše chováním hrdinek, hlavně Juli, která mi v určitou chvíli přišla apatická, místo aby konala.
Gréta s Gregorem na mne od začátku působili jako nesourodý pár. Měla jsem pocit, že ti dva nejsou spolu z lásky, ale proto, že kují nějaké pikle. 🙂
Když se objeví první mrtvola na půdě nad bytem Juli a Gréty, začíná jít do tuhého. Pak se objeví další mrtvola, která zná obě hrdinky, do toho divná holčička, jež se zjevuje Juli na schodech na půdu a pak taky zvláštní telefonát, který Juli zvedne… Kdo je Charlotte? Kdo zabil všechny ty lidi? Kdo ublížil nejlepší kamarádce Juli?
V průběhu čtení vás bude napadat spousta otázek, na které se dozvíte odpovědi až opravdu s koncem knihy. Možná budou někteří čtenáři tak výborní, že si vše domyslí, ale já jsem třeba ráda, že to u mne nenastalo. Díky tomu jsem si opravdu závěr vychutnala s pořádnou dávkou šokujícího prozření, které mi otevřelo pusu a z úst mi vycházelo obdivné „oooo“.
Velmi se mi líbil autorčin styl psaní. Nejen, že dokázala upoutat mou pozornost na sto procent, ale také mě dostala pryč z reality. Když jsem knihu Já už budu hodná otevřela, ocitla jsem se v bytě vedle Juli, v zelinářství nebo třeba na procházce ve městě při hledání ztracené zahrady.
„Probouzíme příběhy k životu, prodáváme sny a noční můry. Diváci to, co se jinak odehrává jen v jejich hlavách, prožívají skrz nás ve zdánlivé skutečnosti. Díky přestrojení a našemu hraní se stáváme kouzelníky, před očima lidí ztělesňujeme jejich přání a obavy.“
Psychologický thriller Já už budu hodná se mi líbil ve všech směrech. Užívala jsem si každou stránku, kdy jsem jen hltala autorčino vyprávění, které mělo šmrnc a nejen, že jsem se nechávala unášet na vlnách příběhu, ale fakt jsem se ocitla mimo realitu, což obdivuji nejvíc a je to hlavní důvod, proč hodnotím knihu velmi vysoko.
Kapitoly jsou poměrně krátké a další zajímavostí je, že každý díl příběhu začíná pár stránkami, které jsou psány kurzívou, a odehrává se tam minulost někoho, o kom se dozvíme v příběhu až na konci. Možná se vám tento můj popis zdá příliš obšírný a komplikovaný, ale nemůžu to zúžit ani více popsat. Potom bych riskovala, že vás připravím o ten skvělý čtenářský požitek.
Jestliže si chcete přečíst thriller, který se vám určitě bude líbit, bude zajímavý, budou tam hrdinové s pohnutou minulostí a spoustou tajností, tak tohle bude správná volba. Já už budu hodná je navíc velmi lehce, ale i přesto okořeněn prvkem „strašidelnosti“, takže další důvod, proč po této knize sáhnout.
Po dočtení jsem naprosto spokojená a věřím, že budete i vy. Tak vzhůru do toho! 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Knihy Dobrovský, kde si knihu Já už budu hodná můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan