Autor: Sabrina Jeffries
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2020
Počet stran: 320
„Něco vám navrhnu. Co kdybychom předstírali, že já nejsem vévoda a vy nejste nejnovější matčin ob-…“ Zarazil se, než vyslovil celé slovo „objekt“.
„Matčin objev. Předstírejme alespoň na chvíli, že jsme prostě jen dva lidé bez jakýchkoliv postranních motivů. Já budu říkat, co si myslím a vy také a ani jeden z nás se nebude omlouvat.“
„Proč?“
„Protože jinak vaše omlouvání zabírá příliš mnoho mého drahocenného času,“ pravil s úsměvem. „Takže jasné? Bude to takhle. Já budu mluvit jako obvykle arogantně, vy jako obvykle otevřeně a budeme spolu diskutovat s minimem trapností.“
Nejstarší syn vévodkyně Lydie, Grey, 5. vévoda z Greycourtu, byl v deseti letech kvůli otcově poslední vůli odtržen od rodiny a vychováván strýcem, který se ho pokusil připravit o majetek. Grey proto nikomu nevěří, zvlášť ne sestřenicí svého nevlastního bratra, Beatrici Wolfové, která je ještě ke všemu i se svým bratrem Joshuou v podezření, že se podílela na smrti Greyova nevlastního otce. Přemůže náklonnost, kterou k ní cítí, Greyovu nedůvěru a vzkřísí jeho vyschlé srdce?
Nastal čas, abych zase hrábla trochu do minulosti a vytáhla na světlo něco ze svých restů. Jedná se o sérii Dynastie vévodů. První díl
Jak se stát vévodkyní mne příjemně překvapil. Je to o ženě z vyšší společnosti žijící v chudobě, která se ale spíše považuje za vyšší služebnou, a o vévodovi, kterého život nenaučil nic pozitivního o lásce, citech a důvěře.
Beatrice je na tu dobu už ve vyšším věku, aby za sebou ještě neměla svůj debut a manžela. Problém je, že ji nemá kdo uvést a také je bez peněz. Matka ji zemřela u porodu, otec nechal dluhy a strýc to samé. Je sice dcerou vévody, ale není ji to nijak platné. Její bratr se vrátil z války s chromou nohou, takže nic zásadního pro ni není schopný udělat. Ale protože patří do větve důležité rodiny, její teta a bratranec se ji ujmou. Sice je u nich taková holka pro všechno, ale není klasickou služkou. Může s bratrem bydlet ve vdovském domku a nic ji nechybí, kromě vyhlídky na dobré manželství, což je v té době podstatné. Když zemře otec jejího bratrance sejdou se na zámku všechny tetiny děti. Takže má tu čest se třemi vévody a lady Gwyn. S tou se bude připravovat na svůj debut, který pro ni zařídí teta a bratranec ji dá malé věno, aby měla větší šanci se dobře vdát. Nečeká, že se do přípravy zapojí i vévoda z Greycourtu. Grey je arogantní, povýšený, vzrušující a velmi neodolatelný muž, v jehož přítomnosti může být sama sebou, což zapříčiní její největší komplikace v lásce.
Grey, tedy vévoda z Greycourtu, křestním jménem Fletcher neměl příjemné dospívání. Když jeho otec zemřel jako poručník mu byl určen strýc, když si ho odvezl do Pruska, aby ho naučil být vévodou, nikdo nevěděl jaké si tam prožíval peklo, aby uchránil svůj majetek. Celou dobu to dával za vinu své matce a otčímovi a s rodinou se nestýkal. Ve městě si vybudoval takovou pověst, že ho žádná matka nenaháněla pro svou dceru, protože on se nehodlal ženit s někým, komu by musel sdělit svá tajemství. Když zemřel otčím, přijel domů na pohřeb. Měl v plánu zůstat pár dní a zase zmizet, to ale nečekal, že jeho nevlastní bratr přijde s šílenou myšlenkou o smrti otčíma a že se setká s drzou, velice upřímnou, nebojácnou a nádhernou slečnou Wolfeovou.
„Tak to tedy ne. Grey se zamračil. Každé její slovo ho pálilo, zvlášť to, že ji nevěří. Ta ženská rozhodně věděla, jak dát muži co proto. Ačkoli on si to nezasloužil. On udělal úctyhodnou věc, zachoval se jako gentleman.
Takže sňatek se mnou bereš jako nějakou medicínu. To je tedy pěkná poklona.
Dobrá, tak ne úplně jako gentleman. Ale on je přece vévoda! Musela se zbláznit, že ho odmítla.“
Musím uznat, že na historický román to má spád, vzrušující děj a odvážné sexuální scény. Při čtení jsem si říkala, že spisovatelka hezky odkryla pravou tvář lidí, kteří se ničím neliší od nás, pokud jde o lásku a přitažlivost. Tělo funguje úplně stejně kdysi i teď. Stejně tak upřímnost a chování milenců v soukromí.
Jak se stát vévodkyní bylo osvěžující čtení. Doufám, že další díly budou stejného charakteru.
Jak už jsme se zmínila, vzala jsem tuhle sérii útokem, takže vám první tři díly představím najednou. Bea a Grey k sobě hezky zapadli a jejich sourozenci a příbuzní vypadají taky jako velice zajímavé postavy, takže věřím, že nás čeká spousta dobrého čtení. Co se mi také hodně líbilo, že to nemělo ty dlouhé pasáže, kdy se popisuje krajina, země, doba či fungování rodiny jako v jiných historických románech. Celý děj
Jak se stát vévodkyní je zaměřený na zápletku a celou dobu vás drží v napětí.
Série Dynastie vévodů zatím drží můj zájem na vyšších příčkách, i když jak víte, tyhle historické romány většinou odkládám na později.
Jak se stát vévodkyní mě navnadila na druhý díl, takže jen co odkliknu tuhle recenzi, tak se na něj vrhám a dám co nejdříve vědět, jak to pokračuje.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Jak se stát vévodkyní můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara
