Když jsme to tajili – Sarina Bowen

Autor: Sarina Bowen
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2021
Počet stran: 344

„Podařilo se mi nedat najevo, jak mě to zasáhlo, snadné to však nebylo. Kdykoli jsem ho viděl se ženami, pokaždé mě překvapilo , jak mě v hrudi bodlo… ani nevím co. U Capriho se na Grahama holky věšely stejně často jako na ostatní hráče. Párkrát jsem ho viděl, jak se od Capriho vykradl opilý a ve společnosti některé z holek, které se za námi táhly od stadionu až do restaurace.“

Před pěti lety Michael Graham zradil jediného člověka, který ho doopravdy znal. Od té doby svoji sexualitu tají před všemi, i před sebou.
Nemůže uvěřit vlastním očím, když do šatny hokejového týmu Harknesské univerzity vstoupí duch jeho minulosti, s taškou s hokejovou výstrojí na rameni a s tím samým úsměvem, kterému Graham kdysi nedokázal odolat. V tu chvíli je jedinou reakcí, na kterou se Graham zmůže, čirá panika. Jediné omylem pronesené slovo a nový člen týmu by mohl Grahamovi zničit celý život.
John Rikker je zase nováčkem. Tentokrát je to horší než obvykle, protože se mu na paty lepí novináři, kteří se nemůžou dočkat, až napíšou další článek o jediném hráči v první divizi, který o sobě otevřeně prozradil, že je gay. Jeho spoluhráči nejsou z přítomnosti tolika novinářů nadšení, a zvlášť jeden hráč zbledne pokaždé, kdy Rikker vejde do místnosti.
Rikker rozhodně nečekal, že by ho Graham přivítal s otevřenou náručí, ale to, že se mu ani nepodívá do očí, ho překvapilo. Jak to tak vypadá, jeho bývalému… nejlepšímu kamarádovi, nebo příteli, nebo co to vlastně byli, se moc nedaří. Příliš pije a během tréninku se nedokáže soustředit.
Buď dva nejosamělejší členy týmu tlak, který je na ně vyvíjen, dočista zničí, nebo překonají bolest, kterou si způsobili, a vrátí se k sobě.

V dalším díle série The Ivy Years se ukazuje, že čteme díla od Sariny Bowen. Nikdy nezapomíná na to, že existuje i jiná láska než jen mezi muži a ženami. Takže Když jsme to tajili nás opět vrátí na led a mezi hokejisty, ale tentokrát jsou hlavními hrdiny dva svalnatí a sexy chlapi, kteří bojují o své místo v hokejovém světě.

Jeden z nich se za svou orientaci nestydí, i když musel projít několik těžkých zkoušek a ví, že jich má ještě pár před sebou. Hlavně, když Rikker uvidí na soupisce svého nového týmu, do kterého přestupuje, kamaráda z dětství. Už je to pět let, co ho viděl naposled, tedy konkrétně jeho záda, když utíkal před kluky, kteří ho mlátili za to, že je gay. Sice mají v minulosti více hezkých vzpomínek, ale stačí jedna takto zlá a snažíte se na svou minulost zapomenout. Když Rikker vstoupí do nové šatny v Grahamovi by se krve nikdo nedořezal. Že ho ani nepozdraví a bude ho ignorovat překonalo jeho očekávání. To jako hodlá celou dobu předstírat, že neexistuje a nemají společnou minulost?
Dnes má nastoupit do týmu nový spoluhráč. Za nejasných okolností přestoupil uprostřed školy, což se nesmí. Všichni už jsou zvědaví, co za tím vězí. Když ho trenér představí, Grahamovi se zatmí před očima. To není možné, musí se přesvědčit, že slyšel dobře, ale jestli je to tak, nemá sílu se na něj podívat. Grahamovi se začnou točit kolečka. Co když to na něj všechno řekne? Snažil se vybudovat si nový život, kde se mu nelíbí kluci. Nosí tmavé barvy, pije jen černou kávu, spí s holkama, pije pivo, prostě klasickej hetero kluk. Není gay a nikdo mu tak nebude nikdy nadávat, prostě to v sobě popře. Bohužel takhle si svou orientaci nevyberete. A i když si Graham svou frustraci vybíjí na ledě, tak ho hříchy i láska z minulosti doženou. Bude raději dál hrát svou hru nebo bude šťastný?
„Zvládl jsem to,“ odpověděl jsem, protože jsem nechtěl zabíhat do podrobností. „Možná právě díky tomu jsem to už hodil za hlavu. Zranění se zahojila. Byl to děs, ale je po všem.“
      Bella se zadívala na mého spícího přítele. „On s tím ale ještě pořád bojuje, co? Nejtvrdší obránce, jakého máme. Každé utkání se snaží zastrašit protivníky.“ Nepustila z Grahama oči, přestože mluvila ke mně.
       No, sakra. Fakt jsem doufal, že se mýlí. Doufal jsem, že se po všech těch letech Graham stále nesnaží rozsévat pomstu. To by bylo zatraceně depresivní.“
Pořád mám sem tam problém si představit dva nabouchané chlapy, ale je pravda, že to ostatní okolo to zjednoduší. Úplně přesná kopie gaye, jak ho znám já, je Skippy. Moc dobře zapadl mezi ty svalnaté hokejisty. I když tam měl jen pár vět, knihu Když jsme to tajili hodně oživil.
Protože tato spisovatelka tvoří duo s Elle Kennedy, mnozí z vás ji znají z mých recenzí. Sama už má za sebou několik úspěšných knih, které jsem vám představila. Jejím velkým znakem jsou příběhy z hokejového prostředí a láska mezi muži. Když jsem četla Když jsme to tajili, došlo mi, že nikdy nepsala o lásce dvou žen a asi ani nikdo ji podobný. Což je zajímavé, když se věnuje tomuto tématu. Pokud se pletu, tak určitě napište, ráda si rozšířím obzory. Jinak je kniha jejím standardem, který zaručuje dobrý příběh plný napětí a lásky.
Pokud nejste příznivci této tématiky, ale série se vám líbí, tak doporučuji nevynechat. I když díly na sebe přímo nenavazují a jdou číst i samostatně, je fajn připomenout si postavy z minulého dílu. A v díle Když jsme to tajili je Hartley velmi často, když je kapitánem týmu. Věřím, že si čtení užijete stejně jako u prvních dvou dílů.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Když jsme to tajili můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.