Autor: Iva Hoňková
Ilustrace: Iva Hoňková, Irena Lachoutová
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2023
Počet stran: 72
„Mourek seděl na kůlu a předstíral, že mu chutnají ořechy. Ve skutečnosti však v puse převaloval ze strany na stranu stále jeden a ten samý Marně se pokoušel ho rozlousknout. Skořápka byla pevná a oříšek nechtěla vydat. Po chvíli k němu přihopsala rezavá veverka.
„Co to tady pro všechno na světě vyvádíš?“ zeptala se Mourka zvědavě.
„Dávám si svačinu,“ odpověděl a ukázal na plechovku plnou lískových ořechů.
Zrzinka na něho chvíli nechápavě zírala.
„A kolik už jsi jich snědl?“ zeptala se nakonec.
„Zatím žádný. Snažím se ho rozlousknout.“
Vítejte v kočičí škole! Koťátka se totiž, stejně jako děti, musejí naučit spousty užitečných znalostí a dovedností. Zatím netuší, kdy je dobré vystrčit drápky či zamňoukat, jak si ulovit rybičku v okrasném jezírku nebo jak se správně číhá na myšku. A kde jinde by se tyto dovednosti měla naučit než v kočičí škole?
Třídu koťátek učí hodná kočičí učitelka, která své žáky bere na dobrodružné výpravy. Jednoho dne ale jejich výuku naruší toulavý kocourek Mourek. Nemá rodinu, nemyje se, do školy nechodí, a navíc je to pořádné kvítko a nezbeda. Neustále ruší koťátka při vyučování, dělá různé vylomeniny a zdá se, že se snad nikdy nepoučí… Anebo ano?
Kočičí škola, po dlouhé době dětská knížka, kterou jsme se synem četli před spaním. Poslední dobou tíhne spíše ke knížkám pro větší čtenáře, takže to bylo s jeho pozorností na hraně, ale i tak, jakmile se ve vyprávění objevil záškvara Mourek, začal se ihned bavit. A proč? Protože i on je malý záškvara. 🙂
V jedné malé vesničce pod Odérskými vrchy je statek, kde funguje Kočičí škola. Do ní chodí Sedmikráska, kočička s bílou srstí, Černovousek, Micka a Pírko. Společně s paní učitelkou se učí objevovat okolní svět, takže jdou na „návštěvu“ ryb v jezírku, veverek, ježků… Jenže nikdy nejsou sami a vždy se tam objeví Mourek, který na nic nedbá, ani na školu. Je to raubíř a záškvara, ovšem proč je takový? Není to proto, že se mu nelíbí, že je sám a nemá žádné kamarády? Nebo je to opravdu jeho povaha?
„A hele, co nám to sem přiletělo,“ divil se žabák a zvědavě nakukoval do tašky.
„Pane žabáku, prosím vás, přineste mi ji,“ žadonila Sedmikráska.
„Ani nápad!“ šklebil se. „Když se přiblížím, tak mě sežereš!“
Sedmikráska se skoro urazila. „Nesmysl!“ ušklíbla se. „Vypadám snad na to, že jím žáby?“
„U vás koček jeden nikdy neví, kvák,“ zabručel a skočil do vody.“
Knížka Kočičí škola patří do edice čtení pro prvňáčky, ale jak já s oblibou píšu, pokud rádi předčítáte svým dětem a ony rády poslouchají, tak je tato knížka k tomu skvělá.
Líbí se mi, že autorka opět do příběhu dala ponaučení, které je jasné a srozumitelné, a že příběh na sebe krásně navazuje, ač jsou příhody koťátek z Kočičí školy vždy uzavřené.
Kočičí škola je také plná ilustrací, které jsou hezké, barevné a hodí se k příběhu. Pokud máte doma malé čtenáře, tak se po této knížce poohlédněte a pokud mají rádi kočky a koťátka, tím líp. Je to milé vyprávění, které vaše ratolesti určitě potěší a nejednou je rozesměje.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Bambook, kde si knihu Kočičí škola můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara