Autor: Frances Hardinge
Nakladatelství: Knihy Dobrovský/edice Omega
Rok vydání: 2019
Počet stran: 398
„Dvacet sedm měsíců je dost dlouhá doba na to, aby se vám nějaké místo zažralo pod kůži. Jeho barvy se stanou paletou vaší mysli, jeho zvuky vaší soukromou hudbou. Jeho úbočí a věže se tyčí ve vašich snech jeho stěny ohraničují vaše myšlenky.“
Toto je příběh dívky s medvědím srdcem..
Občas, když člověk zemře, hledá jeho duch nové útočiště. A někteří lidé v sobě mají prostor, v němž se lze skrýt.
Dvanáctiletá Makepeace se naučí bránit se duchům, kteří se v ní během nocí urputně snaží nalézt úkryt – ale jednoho dne její obrana v důsledku strašlivé události povolí.
Nyní se v ní skrývá jakýsi přízrak.
Je to divoký, drsný a silný duch, který se však ukáže být její jedinou ochranou ve chvíli, kdy je poslána k bohaté a mocné rodině svého otce. Schyluje se k občanské válce a její příbuzní ji potřebují, aby jim pomáhala ochránit děsivé rodinné tajemství.
Makepeace plánuje útěk a vydává se do země rozervané válkou. Musí se však rozhodnout, co je horší: být ovládána přízraky, nebo zemřít?
Strhující příběh o síle, moci přátelství a jedné houževnaté dívce, která se ocitla ve světě, v němž se vše obrací vzhůru nohama.
Frances Hardinge strávila velkou část svého dětství ve velkém starém domě, který ji od raných let inspiroval k psaní podivuhodných historek. Studovala angličtinu na Oxfordské univerzitě a pak pracovala v softwarové společnosti.
O několik let později vydalo nakladatelství Macmillan její první dětský román Fly by Night, který si vysloužil příznivý kritický ohlas a vyhrál cenu Branford Boase First Novel Award. Autorka byla nominována na několik dalších cen, z nichž některé také získala, včetně prestižní ceny CILIP Carnegie Medal za knihu Cuckoo Song. Rovněž obrdržela prestižní cenu Costa Book of the Year za knihu Strom lží (Omega, 2017).
Fantasy příběh o mladé dívce, která bojuje proti všem, někdy i sama sebou, plný vzrušujících okamžiků a napětí, to je Kůže plná stínů. I přesto, že je kniha určena mladším čtenářům, věřím, že mnozí dospělí si čtení užijí, jelikož je zde dost krásných myšlenek, ale především proto, že autorka má cit pro vyprávění a dokáže upoutat doslova každého.
Poprvé se s hlavní hrdinkou, Makepeace setkáváme, když má dvanáct let a žije sama se svou matkou. Její matka tuší, že má jisté „schopnosti“ a proto ji nutí trávit některé noci v kostele, samotnou, bez cizí pomoci. Tam na ni dotírají duchové, kteří se chtějí dostat do její hlavy a najít tak schránku, kde by zase mohli „žít“. Makepeace se tak snaží vytvořit si proti obranou zeď. I když to nenávidí, ještě netuší, že ji tím matka pomáhá. Ve svých letech to má za zradu.
Pak se shodou různých náhod a nešťastných událostí, ocitne v rodině svého otce, kterého nikdy nepoznala. Jak poznává svou vlastní rodinu a příbuzné, zjišťuje, že se u nich dějí velmi zvláštní věcí, které se vymykají normálu a působí více než děsivě. Ví jedno, musí utéct. Jenže její rodinní příbuzní si ji střeží velmi bedlivě. Objeví se zde její bratr, který by ji mohl pomoct s útěkem, ale po nějaké době se rozhodne jít vlastní cestou a Makepeace je na vše opět sama. Přesněji, není sama, někdo nebo něco ji pomáhá, ale s pozemským člověkem to opravdu nemá co dělat…
Ze začátku se zdá, že příběh Kůže plná stínů, se bude pomalu posouvat kupředu. Ve chvíli, kdy jsem poprvé otevřela knihu, a dala se do čtení, několik stran bylo vláčných. Neměla jsem problém se začíst, protože autorčin styl znám už z knihy Strom lží a vím, že je opravdu skvělá vypravěčka, ale přišlo mi, že se tady nemůže dít nic napínavého. Jak já byla daleko od pravdy…
Když začíná docházet k nepokojům v zemi, Makepeace se ocitne u svých příbuzných a tam začíná to správné „drama“, které úplně obrátilo můj pohled na celý příběh. Líbilo se mi, jak napětí a akce postupně vzrůstalo. V době, kdy byla Makepeace ve společnosti Helen a Peg, tak už jsem měla chvílemi chuť si kousnout do nehtu. Jen aby se nic neprozradilo a všechno šlo hladce a plynule. 🙂
Dalším velkým plusem, který autorka skvěle umí, tak je vytvoření atmosféry celého příběhu. Mrazivá, ale přitom skvělá atmosféra, podpořena zlými hrdiny, na pozadí historické události, na mě působila úžasně. Když k tomu připojím dojem, jaký na mne udělaly všechny postavy a samotný námět, stává se kniha jednou z těch lepších, které jsem přečetla.
„Oni vám dali speciální propustku pro pradlenu?“
„Samozřejmě. Pořád je to král.“ Helen se ušklíbla. „Má titul od Boha. Stále ho uctívají, i když s ním bojují. Nemohou si pomoct. Bouřit se proti němu je jen zrada. Ale nechat ho topit se ve špíně by bylo znesvěcení.“
Nezastírám, že autorčin styl nesedne každému, setkala jsem se už s lidmi, kteří se neuměli začíst, je pravdou, že Kůže plná stínů je napsána poeticky, barvitě a někdo s tím může mít problém. Pokud si ale k tomu najdete svou cestu, můžete očekávat perfektní zážitek, protože autorka umí vymyslet neotřelý příběh, který vás bude postupně dostávat do kolen a na konci si uvědomíte, že jste byli doslova uhranuti vším, co bylo napsáno.
Jestli si chcete přečíst příběh, který obsahuje nejen napětí, ale také krásné myšlenky, bude citlivě napsaný, ale s řádnou dávkou akce a máte rádi fantasy žánr, není co řešit, přečtěte si tuto knihu. Neřekla bych že Kůže plná stínů je náročné čtení, ale rozhodně to není plytký příběh, který vám nic nedá. Má hloubku, má půvab a díky autorce, jejímu umu vyprávět, se vám dostane do rukou něco, co si budete užívat od začátku do konce.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský, kde si knihu Kůže plná stínů můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan