Na jménu nezáleží – Nora Roberts

Autor: Nora Roberts
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2022
Počet stran: 456

„Sebastien významně povytáhl obočí na znamení, že souhlasí. Cesta vyústila na rozlehlé nádvoří, ze tří stran obklopené zlatavými zdmi hlavní budovy. Za nádvořím byl bazén se třpytivě modrou hladinou, další domek a velkolepé zahrady s hájkem stromů. Silas tu viděl citronovníky, limetky i pomerančovníky.“

Harry se v devíti letech stane zlodějem, aby pomohl své nemocné matce udržet střechu nad hlavou. Po její smrti se přestěhuje do Chicaga, kde pokračuje v loupežích. Neustálé střídání identit mu vyhovuje, protože se nechce na nikoho vázat. Dokud ale nepotká Mirandu. Co bude muset podstoupit, aby získal něco cennějšího než vše, co kdy ukradl?

Na jménu nezáleží je druhou knihou od autorky, kterou jsem přečetla. Pro někoho málo, pro někoho hodně, a já se řadím mezi ty, kterým je to málo. Já chci víc a víc. Zjistila jsem, že mi tato autorka sedí a její styl psaní je pro mne ten pravý. Ať už jde o detektivní nebo romantickou linku, pokaždé jsem byla spokojena a proto se těším už teď na nějaké další shledání.

Už teď vám píšu, abyste se připravili hned ze startu na emoční horskou dráhu. První čtyři kapitoly knihy Na jménu nezáleží byly doslova srdcervoucí a i nějaká ta slza ukápla, což jsem opravdu nečekala. A už vůbec bych nečekala, že od první kapitoly se do příběhu tak zažeru.
No a od páté kapitoly můžete očekávat napětí, nová dobrodružství, potkávání nových přátel, utváření silných pout a také noční výpravy, jak tomu Harry Boothe říkal.
Harry totiž jako devítiletý kluk začal na sobě makat – a to doslova, učil se, zdokonaloval své dovednosti pro to, aby nejdříve dokázal pomoct své těžce nemocné mamce, kterou opravdu vroucně miloval a poté, jak osiřel, aby dokázal sám žít a nebýt na nikom a na ničem závislý. A začal krást. Ovšem tak, aby jej nikdo nepodezíral, aby mu nehrozilo vězení, aby škodil jen těm, kterým to nijak neublíží… Jenže pak se odstěhuje do dalšího města na své cestě a tam se potká s člověkem, který se jmenuje LaPorte…

„I ty by sis měl pořídit psa, mon ami.“
„Když musíš utéct, nemůžeš nacpat psa do batohu.“

Autorka opět spojila romantický a detektivní příběh, i když to úplně detektivka není. Na jménu nezáleží ale je více románem, který je o přátelství, o důvěře a o tom, že láska opravdu může hory přenášet. Když najdete pravé přátele, tak je s nimi možné zvládnout úplně všechno, i tu nejhorší vloupačku, se kterou vám ochotně pomůžou. A Harry na přátele štěstí měl. On měl vůbec štěstí v životě, ač ho musel prožívat bez své mamky, tak přesto jeho život byl naplněný láskou a štěstím, až jsem si říkala, že tohle by se nikdy stát nemohlo.

Je mi naprosto jasné, že čtenářky autorky Nory Roberts již mají tento román přečtený nebo se na něj chystají. A proto bude spíše teď psát k vám, milí čtenáři, kteří jste se s touto autorkou do teď nesetkali. Zkuste si přečíst Na jménu nezáleží. Ač Harry není zrovna poctivým chlapcem, protože se zabývá tím, čím se zabývá a my máme vsugerováno, že je to špatné, tak zkuste se na to podívat i z té druhé strany. Proč to dělá, pro koho a co z toho má on sám. A možná právě díky tomu objevíte kouzlo knihy, které očarovalo i mne.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress, kde si knihu Na jménu nezáleží můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara