Autor: Sarah Lyu
Nakladatelství: Booklab/Slovart
Rok vydání: 2020
Počet stran: 349
„Můžete strávit celý život tím, že se pokoušíte něco odčinit, a stejně to nebude dost.“
Dřív Remy Tsaiová věděla přesně, co ji čeká. A teď ani netuší, jak bude vypadat příští den. Kdysi bývala šťastná. Měla svého přítele, Jacka, a Elise, svoji nejlepší kamarádku – svoji spřízněnou duši – která ji chápala líp než kdokoli na světě. Ale teď je Jack mrtvý, zabilo ho několik výstřelů do hrudi.
A byla to Elise, kdo stiskl spoušť. Udělala to v sebeobraně? Nebo je za tím něco hlubšího, temnějšího, něco, co by Remy ani ve snu nenapadlo? Zatímco probíhá policejní vyšetřování, Remy zahájí své vlastní, přebírá svoje vzpomínky a pátrá po sebemenším zrnku pravdy, které by dokázalo zachránit přátelství, které pro ni znamená celý svět.
V několika prolínajících se časových liniích se odvíjí napínavý psychologický thriller, který zkoumá temnou stránku přátelství a posedlosti.
Pro mě je žánr young adult thriller docela velkým lákadlem. Takže jsem se s radostí začetla do knihy Nejlepší lži, kterou vydalo nedávno nakladatelství Booklab. Po jejím přečtení musím říct, že zde máme „další“ Holly Bourne, další autorku, která se snaží svým čtenářům ukázat, co může být na vašem životě/přátelství špatně a jak to katastroficky může dopadnout.
Nejdříve bych ráda napsala něco o žánru. Protože ač se kniha Nejlepší lži tváří jako young adult thriller, za mě to není thriller. Je to psychologický román, kde hraje prim přátelství a jeho povaha. Posedlost, závislost, nouze dělat všechno dobře, protože jinak se na vás bude váš kamarád dívat přes prsty, ba co víc, vždyť kvůli jednoho zakopnutí se s vámi může úplně přestat bavit.
Tuto obavu, mít někoho opravdu blízkého, zvlášť, když to v rodině nefunguje, autorka vykreslila naprosto skvěle. Mít pocit, že k někomu patřím, ale není to stejné, jako někomu patřit.
„Elise byla elektřina. Já byla noc. Ona zaháněla temnotu a naplňovala mě světlem.“
Hlavní hrdinka se jmenuje Kathrine, ale všichni ji říkají Remy. Ona svůj příběh vypráví ve dvou dějových liních.
V té z přítomnosti se dozvíme, že byla tím, kdo držel svého přítele v náručí ve chvíli, kdy zemřel. A protože je jako svědek vyslýchána, my se díky jejím myšlenkám ocitáme v minulosti, která je docela tmavá, zatrpklá, smutná, bez dětství a bez pravých přátel, až na Elisu.
Někdo se stydí za to, jak vypadá. Někdo za to, jaké má rodiče. A to je problémem Remy. Její rodiče se často hádají, takže si k sobě nevodí žádné kamarádky, tak jak to mladé holky dělají. Je jí 17 let, do toho se s ní rozejde přítel Cameron a ona si přijde na světě sama. Jenže se seznámí s Elise. Elise si ji najde. Dokáže v ní probudit touhu k životu, naději, že jednou bude všechno dokonalé, tak jak si Remy přeje a přesně o to jde. Cítí, že ty dvě spolu tvoří rodinu. Nikoho k sobě nepustí, budou jen ony dvě.
Jenže co až si jedna z nich najde partnera? Co se stane, když přijdou do jejich dvoučlenné party další lidé, se kterými si jedna nebo druhá budou rozumět? Dokážou stále zůstat nejlepší kamarádky? Jistě že ano, protože opravdové kamarádství přežije vše. Ale když se k tomu všemu přidají různé pranky, nové lásky, jak to bude dál?
„Lepší prosit o odpuštění než o svolení.“
Nemůžu říct, že kniha Nejlepší lži je thrillerem. Díky tomu, jak autorka pojala roli vypravěčky, jakou ji dala povahu a moc sdělit čtenářům, jak se cítí a co prožívá, na mě celé vyprávění působilo jako psychologický román.
Hodně se probíraly opravdu takové ty niterní pocity, které jsou u „náctiletých“ důležité. Mít pocit, že máme nějakou spřízněnou duši, za každou cenu někam patřit, necítit se jako outsider.
A autorka, aby tomu dodala na atraktivnosti, dokázala vymyslet příběh, který je na hraně absurdnosti a na hraně toho, kam až může dojít touha po přátelství.
Když se nad tím příběhem zamyslím, na mne to působilo zvláštně. Nejlepší lži jsou rozhodně napsány skvěle, kapitoly jsou krátké a tím, že se střídá přítomnost s minulostí, získává příběh na atraktivitě, protože budete pomalu odhalovat to, co vedlo k tomu, co jste se dozvěděli hned v prvních kapitolách.
Jen za mne je škoda, že autorka všechno prozradila a to co ne, nechala docela jednoduše vyplynout z chování hrdinů už někde v polovině knihy, takže pro vás nebude žádné překvapení to, co se na konci stane a ve chvíli, kdy jsem už všechno věděla, jsem se do čtení „nutila“, ale ono to bude i tím, že mám hodně načteno.
Když bych měla přijít s doporučením, pro mladé čtenáře, právě pro ty „náctileté“, kteří hledají své místo v životě, bude tento příběh, věřím, skvělý.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Booklab/Slovart, kde si můžete knihu Nejlepší lži zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara