Autor: Carol Goodmanová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2020
Počet stran: 247
„Vidím, že jste velmi rozzlobená…“
„Opravdu, ty kreténe? Jsem ráda, že oči ti fungujou. A co nohy? Odnesou tu tvou vyhublou prdel z cesty?“
Jedné noci, uprostřed sněhové bouře, vystoupí z autobusu Alice s desetiletým synem Orenem. Prchají před jejím násilnickým manželem a zoufalá Alice se snaží schovat a ochránit sebe i své dítě. Jedno tajemství si ovšem nechává pro sebe. U autobusu je vyzvedne Mattie, padesátiletá sociální pracovnice, která žije sama v polorozpadlém domě uprostřed lesa. Když je potřeba se uprostřed noci o někoho postarat, volají právě jí. Podle pravidel by měla odvézt Alici a Orena na místní ubytovnu, ale místo toho je vezme k sobě domů. Že Oren jí připomíná mladšího bratra, který před třiceti lety zemřel, když mu bylo deset, si ovšem Mattie nechává pro sebe. Zatímco sněhová bouře okolo nich zesiluje, vyplouvá minulost obou žen na povrch. Která z nich je víc nebezpečná a která ve větším nebezpečí?
Kniha Noční návštěva mě nalákala svou slibovanou atmosférou. A atmosféra za jedna, o tom žádná, ovšem hrdinové trochu drhli. Líbí se mi, že se autorka snažila do příběhu dát věci, o kterých se moc nemluví, protože spousta lidí to bere jako tabu nebo dokonce své osobní selhání, obálka je také perfektní, tak co mi vadilo?
Hlavní hrdinové knih jsou dvě ženy. Mladá Alice, která se svým synem utíká od manžela, jenž ji týrá, a nejen ji… Druhou je Mattie, jak o sobě sama tvrdí, „stará panna“, která patří do nadace, jež pomáhá právě takovým ženám a dětem, se špatně rozdanými kartami.
Vezme Alici a Orena k sobě do starého domu, kde je nikdo nenajde, než se jim najde to správné útočiště, kde by se mohli schovat.
Jenže… Je Alice opravdu tím, kým tvrdí, že je? Je Oren normálním dítětem? Je dům, kde se schovají, opravdu nenápadný a dokonale ukrytý?
Autorce se opravdu úžasně podařilo vykreslit atmosféru domu v zasněženém lese, všechny ty detaily ohledně situací, které hrály proti hrdinům. Jak se nedovolají pomoci, že přestane fungovat elektřina, vše bylo doslova vymazlené a připravené k tomu, aby se čtenáři zježily všechny chlupy na těle.
Jenže, zabily to postavy. Omlouvám se, že to píšu takto upřímně, a možná i tvrdě, ale Alice, Oren, Mattie, oni byli těžko uvěřitelní, do úst jim byly vkládány věty, které do dané chvíle vůbec nepasovaly. Navíc spousta věcí nebyla ani vysvětlena tak, abych pochopila, o co vlastně šlo.
„Přemýšlejte nad náznaky, které vám daný člověk dává…“
Noční návštěva je knihou, která slibuje temnou atmosféru s trochou duchařiny a tu dostanete. Jenže nejdříve se musíte dopracovat – dočíst – k tomu místu, kde vše začíná být napínavé, a i přesto jsou tam místa, kdy autorka moc tlačila na pilu, aby vytvořila zdání jakéhosi nadpřirozena a ono to úplně nesedělo k tomu, co následovalo.
A závěr? Ten mi přišel docela přehnaný… Nevím, myslím si, že tento příběh měl velký potenciál k tomu, aby byl napsán jako „uvěřitelný“ a lehce představitelný, ale díky některým okamžikům, které sice jsou „šokující“, ale až příliš, se to moc nepovedlo.
Ale i přes všechna negativní slova, které jsem zde napsala, považuji Noční návštěvu za docela dobré čtení, které si určitě najde své čtenáře, jež z toho budou nadšeni. Rozhodně se o této knize dá říct, že je velmi čtivá, pomáhá tomu i font písma, který je o něco větší, než tomu normálně bývá a také střídání kapitol z pohledů obou hlavních hrdinek.
Shrnu to a napíšu, že pokud půjdete do knihy Noční návštěva bez velkých očekávání, můžete být příjemně překvapeni a potěšeni. Pokud máte za sebou knihy jako Duch domu Ashburnů, neubráníte se srovnávání, a možná zavládne ve vás lehké zklamání. Ale i tak, přečtěte si ji, jsem zvědavá, co na ni řeknete. 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Noční návštěva můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan