Pan Slušňák – Jennifer Miller, Jason Feifer

Autor: Jennifer Miller, Jason Feifer
Nakladatelství: Knihy Dobrovský/edice Kontrast
Rok vydání: 2019
Počet stran: 339

„Jednou před pár lety Lucas náhle pocítil touhu políbit Mel na prdelku, a tak ji otočil a udělal to. A pak se přiblížil ke skulině mezi půlkami. A ještě trochu blíž. Připadalo mu to hanbaté a vzrušující, i když nevěděl jistě, co udělá, až se ocitne uprostřed – jenže pak se s němu Mel ustaraně otočila a zeptala se: „Co kdybych si pšoukla?“ A tím to haslo.“

Poznejte nejprovokativnější sexuální vztah, jaký kdy nějaký pár měl.
Lucas Callahan se vzdal snoubenky a budoucnosti na maloměstě a s právnickým titulem se rozhodl zkusit štěstí v New Yorku. Uchytí se v časopise Empire a věří, že je jen otázkou času, kdy se z nejnižší pozice vypracuje na slavného novináře. A pak jednou v noci vyrazí do centra a seznámí se v baru s nádhernou brunetkou, která ho vezme k sobě domů…
Carmen Kellyová chtěla být investigativní žurnalistkou, ale místo toho píše v časopise Empire sloupek o sexu. Její poslední příspěvek je o politováníhodném – a neuspokojivém – setkání s rozpačitým nemotorným chlápkem, který je sice celkem pohledný, ale v posteli příšerně nezkušený.
Lucas zjistí, že se vyspal s nechvalně známou Carmen Kellyovou – tou, co píše sloupek o sexu v časopise, kde pracuje i on! –, až když si přečte její ponižující hodnocení. Rozzuřeně napíše odpověď a podepíše se jako „Slušňák“. Empire reakci zveřejní a oba sloupky mají bouřlivý ohlas. Čtenáři žádají pokračování. Časopis přistoupí na dohodu: Carmen a Lucas se spolu vyspí každý týden a utkají se ve vzájemném hodnocení svých výkonů.
Jde o nejprovokativnější sexuální vztah, jaký kdy nějaký pár měl, ale aktéry milostného sloupku zanedlouho čeká víc než jen válka slov: nakonec si musejí vybrat mezi ambicemi, láskou a důsledky svých slov.

Jennifer Miller je spisovatelka a novinářka. Její knižní debut The Year of the Gadfly byl označen jako „naprosto strhující“ (Glamour) a „poutavý a provokativní“ (The Boston Globe). Často píše příspěvky do rubriky Styl v The New York Times.
Jason Feifer je šéfredaktor časopisu Entrepreneur a autor podcastu Pessimists Archive.
Jason a Jennifer žijí v Brooklynu.

Pokud od knihy Pan Slušňák čekáte erotické vyprávění, které vás nažhaví, tak ji nečtěte, ať nejste zklamaní a raději si kupte Prokurátora. Mě už znáte, tak víte, že sexuální scény v knize přeskakuji (tady nebylo ani co přeskakovat), ale užívám si celkový příběh. Zde jsem bohužel narazila, námět je skvělý, prostředí jakbysmet, ale bohužel mi nesedlo zpracování.

Nejdříve něco málo k ději, který se odehrává v New Yorku. Lucase opustí jeho dlouholetá přítelkyně a on se rozhodne jít za svým snem, pracovat do redakce časopisu v New Yorku. Otevře se mu novým, nepoznaný a zajímavý svět, ač není zrovna redaktorem, ale ověřovatelem faktů. I přesto, je spokojený a ví, že bude stoupat po žebříčku nahoru.
Netuší, že jedním z těch výkonů, které jej dostanou jinde, bude setkání s Carmen. Tahle žena píše pro časopis, coby sexuální „bohyně“. Něco na způsob Carrie ze Sexu ve městě, jen teda Carmen zachází mnohem dál. Píše o svým sexuálních zkušenostech na jednu noc, dělí se o názory, kdo a jak a kdy.
Když se Lucas s Carmen střetnou v jednom zapadlém baru, neví o sobě nic, neví kdo je ten druhý a stane se, že Lucas se s Carmen vyspí. Jenže tím začíná celý kolotoč příspěvků, protože skrze časopis se Lucas alias Pan Slušňák začne s Carmen poměřovat, hodnotit a vyvracet názory toho druhého.
Jenže poté se všechno začne komplikovat, a Lucas bude stát před zásadní otázkou…

Musím říct, že ač je Lucasovi 24 let, tak na mě působil v určitých chvílích jako patnáctiletý puberťák, který opravdu neví, co se ženou, natož nahou a k tomu ještě v posteli.
Jeho myšlenky byly velmi divné, snažil se stále chválit a vidět se v lepším světle, ale pak mu někdo řekl pravdu a chlapec se málem začal hroutit.
Samozřejmě, postupem času se z něj stával „muž“, ovšem ta nálepka, kterou mu autoři už od začátku dali, mi pro něj zůstala až do konce.
Za to jsem si velmi oblíbila Carmen. Ne samozřejmě pro to, co dělala, na to bych asi neměla žaludek, ale spíše proč a jak k tomu dospěla.
Autoři se v příběhu taktéž zabývají i jejím životem a minulostí, a tím pádem zjistíte, že to rozhodně neměla lehké a ač se tváří navenek jako emancipovaná mrcha, tak uvnitř je to skoro až „naivní“ žena. Ale proč pro mne byla oblíbená, tak hlavně proto, že ví, co chce a šla si za tím.

„Buď vždycky upřímná. Nedovol nikomu trestat tě za to, že jsi sama sebou.“

A teď k samotné knize, kdy Pan Slušňák nesplnil to, co jsem od něj očekávala. Jistě, byly tam někdy chvíle, kdy jsem se zasmála, autoři mne dokázali pobavit, ale jinak to pro mne bylo v podstatě nudné čtení, do kterého jsem se nutila.
Sexuální okamžiky, které by vás měly „rozžhavit“ tam nebyly žádné, bylo to takové neprocítěné, skoro bych to nazvala až nejapné, kdy se asi autoři snažili, ale vůbec jim to nešlo.
U takových to knih očekávám, že se hned ze startu „zamiluju“ do hlavního hrdiny a pak se dějí teda věci v mé hlavě. Tady už to bylo špatně věkem Lucase, a pak to gradovalo přístupem k popisu erotických scén. Nemastné, neslané, prostě nijaké.

Je to škoda, protože prostředí redakcí, New Yorku, drahých a luxusních hotelů a barů, ale také zapadlých hospod a náleven, dává autorům nepřeberné možnosti, co se týče celého vyprávění.
Jenže já měla pořád pocit, že tomu něco chybí. Jako by chtěli psát, ale sami se styděli polovinu slov vysvětlit, nebo si i jen představit situace, a pak se to snažili dát na papír velmi neobratně.

Když teď nad tím zpětně přemýšlím, mám pocit, jako by Pan Slušňák byl napsán horkou jehlou. Ani jednou jsem neměla pocit, že by se autoři snažili něco více vykreslit, ať už samotný sex, nebo vztahy, situace, ke kterým docházelo, měly být vtipné, ale nebyly. Všechno bylo jako by povrchně popsáno, ale kdyby jsme jako čtenáři dostali to, co je pod tím povrchem, věřím tomu, že by byla kniha o mnoho lepší.

Někdo mi může oponovat, že na konci, kdy už došlo „k přímému střetu“, to dostalo nějaký ten spád, což je pravdou, ale přeci jen, když budete číst 250 stran, které jsou pro vás o ničem, tak ten spád o 50ti stránkách už nic nenapraví.
Je mi to líto, v tomto roce jsem ještě takto negativní recenzi neměla, ale jednou to přijít muselo.
Za mne je tedy Pan Slušňák příběh, odehrávající se v úžasném prostředí, ale špatně napsán. Za mne jsou mnohem lepší erotické romány, třeba jak už jsem zmínila výše – Prokurátor. To bylo skvělé. Tady, bohužel…

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský, kde si knihu Pan Slušňák můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan