Autor: Robin Morgan-Bentley
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2023
Počet stran: 335
„Najednou ho potřebuju. Přitáhnu ho k sobě, zabořím prsty do kudrn na jeho hlavě a konečně nechávám volně vytrysknout slzy. Pláču, kvílím, z nosu mi teče, u úst se mi pění sliny. Hlas mám zdušený a nezřetelný, jak tisknu obličej k lemování jeho kabátu, Jamie mě pomalu kolébá a nechává mě naříkat.
„Nikdy s Dannym nebudeme moct být, Jamie. Nikdy.“
Vlastním stínům neutečeš. Psychologický thriller o páru s děsivým tajemstvím. Jamie a Victoria čekají své první dítě. Do porodu zbývá jen pár týdnů, a tak se vydají na poslední krátkou dovolenou. Odlehlý penzion v severní Anglii vypadá jako ideální místo k odpočinku. Ráno však Victoria ucítí první kontrakce, a navíc to vypadá, že v domě kromě nich nikdo není. Situace se vyhrotí, když zjistí, že všechny dveře jsou zamčené a jejich mobily i klíče od auta zmizely. A to je jen začátek hrůzných událostí, které mladí manželé prožijí.
Penzion je knihou, na kterou jsem se nesmírně těšila. Psychologický thriller, který podle zahraničních recenzí je naprosto skvělý, sednete si z něj na zadek a rozhodně nebudete mít tušení, o co v příběhu jde. Mělo to být čtení, které vám nedá spát a musím napsat, že mi v tom výčtu ještě chybí, že vás kniha vytočí do vývrtky a splnila tím pádem vše do puntíku… 🙂
Možná jen první kapitola byla tak celkově „normální“. Jamie a Victorie odjedou na poslední odpočinkový víkend předtím, než se jim narodí potomek. Vyberou si odlehlý Penzion, kde jak doufají, Victorie si v posledním měsíci těhotenství odpočine.
Majitelé penzionu působí divně, ale nic proti tomu ani jeden nenamítá, nehledali okázalost, ale klid a samotu.
Victorie začne rodit. A Jamie nemůže najít majitele penzionu. Jamie nemůže najít klíčky od auta. Jamie nemůže najít telefony. A Victorie už rodí. Sedí na podlaze v kuchyni. Jamie ji potřebuje dostat do porodnice. Jenže penzion je zavřený, zamčený a oni jsou sami dva, zavřeni v něm, bez možnosti vyjít z něj, odjet nebo někomu zavolat. A Victorie rodí…
„12. zaří: Ten, kdo tomu začal říkat ranní nevolnost, si musel dělat srandu. Je to ranní, odpolední, večerní i noční nevolnost – tohle děcko bysi zasloužilo vytahat za uši už teď!
13. listopadu: Posledních pár měsíců svobody před tím, než se narodí uječené mimino a zkazí nám život – kdo by si se mnou dal škopek (vína?)!
10. prosince: Hlídám u @LaurenRayner a to zatracené děcko nechce usnout. A tolik pokaděných plínek. Už je příliš pozdě změnit názor?! 😉 ;)“
Od začátku vyprávění jsem byla jako na jehlách a svářela se ve mě spousta pocitů, emocí. Nemyslím teď konkrétně ty pocity, co se vztahují k tomu, že jsem mámou dvou dětí, ale myslím ty další, které bude mít spousta čtenářů, i přesto, že nejsou rodiči. Ono totiž jde o to, že v jednu chvíli vám začne Victorie lézt neskutečně na nervy. Není možné, aby to u někoho tak nebylo. A v druhou chvíli s ní budete tak soucítit, že si budete nadávat, jak vám mohla lézt na nervy a za pár stránek vám zase na ty nervy poleze. Ono se to blbě vysvětluje, ale to byly tak rozporuplné pocity, až jsem fakt zuřila.
Penzion je bezesporu psychologickým příběhem, protože si bude s vašimi emocemi pohrávat jako byste byli na horské dráze. Pořád jsem měla pocit, že čtu moc pomalu, že potřebuju přidat, abych už sakra věděla, co se děje, protože mi nic nebylo jasné, ničemu jsem nerozuměla a nic nechápala. A potom, jak k tomu došlo, zůstala jsem zírat s otevřenou pusou, jelikož to bylo nepochopitelné. U kamarádky na profilu jsem četla, že zápletku věděla už od začátku a tím pádem ji teď skládám obrovskou poklonu, protože mě to nenapadlo ani v náznaku.
Za mě Penzion jednoduše doporučuji. 🙂
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji obchodu Dobré-knihy.cz, kde si knihu Penzion můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara