Autor: Imogen Clarková
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2020
Počet stran: 432
„Z haly ke mně doléhá tátův zmatený nářek. Strhnu ze sebe peřinu a vyskočím z postele. Měla bych ho dohnat dřív, než si příliš pozdě uvědomí, že potřebuje na záchod. Když vtrhnu do jeho pokoje, pokouší se vstát. Už jen dostat se do sedu mu začíná dělat problémy. Napadne mě, jestli se třes, jehož postup se nám na nějaký čas povedlo zastavit, maličko nezhoršil.“
Když Cara narazí na skrýš starých pohlednic v podkroví, jejich obsah náhle zpochybní všechny její dosavadní jistoty. Příběh, který se před ní při četbě textů na pohlednicích vynořuje, je matoucí a znepokojující; zdá se, že její život byl založen na lži. Ale kdo jí může říct pravdu? Otec se stále více propadá do temnot Alzheimerovy choroby a bratr se zdráhá jakkoli pomoci. Má Cara vůbec šanci najít odpovědi na své otázky? Rozpolcená mezi loajalitou k vlastní rodině a obavami z toho, co by se mohlo vynořit z útrob minulosti, pátrá po dávno ztracených příbuzných, kteří by jí mohli pomoci rodinné tajemství rozluštit. Obraz, který se před ní začíná objevovat, ale není takový, jaký očekávala, protože lži, jak se brzy ukáže, mají tendenci se hromadit.
Pohlednice bez podpisu je románem, kde se minulost střídá s přítomností. Společně s hlavní hrdinkou budete hledat stará rodinná tajemství, která jsou ovšem temná a možná by kolikrát bylo lepší, kdyby zůstala ukryta nejen před Carou, ale přede všemi.
Jestli máte rádi příběhy, ve kterých se objeví nejen romantika, ale také kousek napětí, díky pátrání po něčem, co nemusí vyjít, tak tato kniha bude přesně pro vás.
Hlavní hrdince Caře je třiatřicet let, žije sama se svým otcem ve velkém domě, protože on je nemocný a ona se o něj stará.
Jejich vztahy už z doby, kdy byl v pořádku a ona malá, nejsou ideální a někdy i teď vypění. Její bratr se všemu vyhnul a odstěhoval se do Londýna, kde si založil svou rodinu a žije si klidným životem.
Cara jednoho dne si vzpomene na něco, co by mohlo být vzpomínkou na mámu, kterou si nepamatuje, protože umřela, když ji byly dva roky.
Při prohledávání půdy našla ovšem pohlednice, které byly bez podpisu, ale evidentně byly adresovány ji samotné a jejímu bratrovi. V tu chvíli rozjíždí Cara pátrání, které ji zavede do minulosti, jenž ji není příjemná a bude mít následky pro její budoucí život.
„Annie znovu vypne troubu. Hranolky, které chystala Joeovi k večeři, začínají být po okrajích křupavé, tuk přepálený. Hrášek, původně zářivě zelený, přechází do barvy zakalené khaki a na omáčce se vytvořil povlak, který z talíře nedostane, aniž by zničila dokonalé servírování. Nedá se nic dělat.“
Autorka vymyslela příběh, který je velmi čtivý a má opravdu příjemné charaktery postav. Nezapomněla na romantiku, ale také trochu toho napětí. Pohlednice bez podpisu je vyprávění, které se bude líbit hlavně ženám, protože zde hraje prim rodina, děti a vztahy.
Ač se v příběhu přeskakuje do minulosti a poté zpátky do přítomnosti, vždy budete vědět, kde se zrovna nacházíte. Postav je tam více, ale jsou pouze dvě nejdůležitější. Cara a Annie. Pohlednice bez podpisu stojí na odvaze žen, na tom, co dokážou vstřebat, čemu se dokáží poddat a poté, jak se případně dokážou vyrovnat se ztrátou, která pro ně může být devastující.
Jestli máte rádi romány, kde se hledá rodinné tajemství, které může zamotat životy všech, kde se prolíná přítomnost s minulostí, kde se objevují hrdinové, kteří jsou sympatičtí, někdy i vtipní, tak se po této knize poohlédněte. Věřím, že se vám bude líbit tak, jako mi.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu Pohlednice bez podpisu můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara