Autor: Kathryn Hughes
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2022
Počet stran: 343
„Už už chtěla skříňku zavřít, když si všimla, že zpod posledního ručníku vyčuhuje fotografie v rámečku. Opatrně, aby nic nepřeházela, vytáhla rámeček a podržela si ho před očima. Měl bílé pozadí a postavy na fotce byly pečlivě naaranžované, takže bylo jasné, že je fotili ve studiu. Žena na fotce měla na sobě jednoduché volné šaty světle modré barvy, které jí odhalovaly opálené nohy. Tvář měla obrácenou ke světlovlasé holčičce, která seděla vedle ní a smála se do objektivu.“
Tara Richardsová byla ještě dívka, když přišla o matku. Když Tara po letech dostane dopis od londýnského advokáta, jeho obsah s ní otřese. Někdo jí zanechal klíč od bezpečnostní schránky, v níž se skrývá předmět, který změní vše, co si Tara myslela, že ví. Zavede ji na cestu do Španělska, kde hledá odpovědi, které ji pronásledují už čtyřicet let.
Violet lituje svého rozhodnutí vycestovat do zahraničí bez své čtrnáctileté dcery. Zatímco slunce zapadá za obzory hor nad starodávnou španělskou vesnicí, připomíná si, že to dělá pro jejich budoucnost. Dnešní noc, 4. června 1978, pro ně bude začátkem nového života. Tato noc skutečně změní Violetin osud, a to tím nejneočekávanějším způsobem…
Na tuto knihu se spousta čtenářů a hlavně čtenářek těšilo. Troufám si tvrdit, že Poslední slib byla jedna z nejočekávanějších knih na začátku tohoto roku. V románu se opět autorka držela svého stylu, spojila minulost s přítomností, a navíc opět s velkým tajemstvím, jehož odhalení zamává snad se všemi, kteří v příběhu dostali svou roli.
V minulosti jsou matka s dcerou. Dvě ženy proti celému světu. Mají malý vlastní člun, na kterém plují po zemi. Jsou si navzájem oporou a matka udělá pro svou dceru vše, ač mají hluboko do kapsy, vždy se snaží, aby se měly nejlíp, co to jen jde.
Jednoho dne se matka setká s Larrym, mužem, který jejich člun převrhne a změní život oběma tím nejhorším možným způsobem.
A v přítomnosti máme ženu, které se jednoho dne ozve muž z právnické firmy s tím, že pro ni něco má. Jde o klíček k bezpečnostní schránce, která ji umožní začít přemýšlet nad tím, jak znovu postavit člun, nebo aspoň část něčeho, co ji vrátí rovnováhu do života a hlavně jak splnit Poslední slib.
„Nervózně se zasmál a ještě ztlumil hlasitost až šeptal: „Zapomněl jsem vám k tomu ještě něco dát… Jeden dopis.“
Bože, slituj se nade mnou! Přesně kvůli takovým lidem musíme mít na šamponech napsaný návod k používání.
„Dopis?“
„Ano.“
„Od koho?“
„Nevím, je to zapečetěné. Jen do vlastních rukou.“ Opět se nervózně zasmál.“
Román Poslední slib splnil všechna má očekávání, ale snad poprvé, co jsem četla nějakou knihu od autorky, mi zůstalo několik nezodpovědných otázek, což se zatím nestalo. Mám sice „načteno“ teď hromadu emocí, takže si některé věci domyslím sama, ale některé by mne zajímaly přímo od autorky, ale to už se asi nedočkám. Nevadí, já se s tím poperu, není to nic důležitého, co by mělo nějakým způsobem zhanit celý příběh, takže se ničeho nebojte. I tak si celé vyprávění užijete, možná vám ukápne i nějaká ta slza, emoce se ve vás budou bouřit a na konci se možná lehce pousmějete.
Nedále zůstává Dopis a Klíč tím nejlepším, co jsem od autorky četla, ale díky jejímu stylu, díky tomu, jaké dokáže vykouzlit charaktery postav a jak je dokáže dosadit do děje, jaké jim dokáže přičarovat tajemství a poté i samotné odhalení toho nejdůležitějšího, pořád zůstává na nejvyšších příčkách mé oblíbenosti. A Poslední slib je pro mne románem, který rozhodně stojí za vaši pozornost. Tudíž vám přeji příjemné čtení.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Poslední slib můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara