Pronásledovaní – Mark Edwards

Autor: Mark Edwards
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 368

„Viděl jsem ho stát pod mostem, napůl ve stínech. Na vteřinu se vyklonil do měkkého ranního světla, ale měl na hlavě kapuci, takže jsem mu neviděl do tváře. Byl štíhlý, sportovní postavy. A zíral přímo na Lauru, která o něm neměla ani ponětí.“

Mělo to být dobrodružství, na jaké se nezapomíná… Velké prázdninové putování po zemích Evropy, poslední před tím, než se mladá dvojice usadí a založí rodinu.
Ano, dobrodružství to jistě bylo, ale rozhodně ne takové, jaké si Daniel s Laurou představovali. Na to, co začalo na pustém malém nádraží v Rumunsku, je žádný cestovní průvodce nepřipravil.
Místo snového dobrodružství zažili noční můru, na kterou vzpomínat nechtějí, spíš by ji rádi natrvalo vymazali z paměti.
Jenže zlo, které se jim nalepilo na paty v tom strašlivém domě uprostřed lesů, je sleduje až domů do Londýna. Hrůza nekončí…

Mark Edwards píše psychologické thrillery. Miluje příběhy, v nichž se běžným lidem dějí děsivé věci, a nechává se inspirovat spisovateli jako Stephen King, Ira Levin, Ruth Rendellová, Ian McEwan, Val McDermidová a Donna Tarttová.
Mark je nyní spisovatel na plný úvazek. Předtím svého času sklízel boby, vyřizoval telefonické stížnosti u železniční společnosti, učil angličtinu v Japonsku a dělal marketingového ředitele.
Vydal řadu krimirománů ve spolupráci s Louise Vossovou. Jeho první samostatný tvůrčí počin, román The Magpies, vévodil tabulkám UK Kindle tři měsíce po vydání. Po tomto úspěchu byl román upraven a vydán u nakladatelství Thomas & Mercer. Jeho druhým napínavým thrillerem se stal román Because She Loves Me. Mark Edwards žije v Anglii se svou manželkou, třemi dětmi a zrzavou kočkou.

Na knihu Pronásledovaní mne nalákaly dvě věci. Obálka a anotace. Působí to tajemně už na první pohled, proto jsem se ihned pustila do čtení, a po prvních stránkách jsem oplývala nadšením. Je pravdou, že v průběhu děje mé nadšení lehce upadávalo, ale pořád řadím tuto knihu mezi velmi čtivé a dobře napsané thrillery.

Hlavními hrdiny jsou Laura a Daniel. Zamilovaný pár, který se vydává z Londýna na dvouměsíční trip po Evropě. Mají v plánu, že po návratu domů se usadí, pořídí si rodinu a stanou se „gaučáci“. Ovšem člověk míní, život mění a proto se jim do cesty připlete Alina, Ion a jiní lidé, kteří jim udělají ze života peklo a shodí je z jejich růžového obláčku.
Při cestě vlakem z Rumunska do Maďarska jsou Laura s Danielem při spánku okradeni o pasy, peníze, telefony a jsou nuceni vystoupit z vlaku mnohem dříve, na odlehlém místě, někde v lese, pustině, kde není živého člověka. Z vlaku musí vystoupit i Alina, se kterou se právě při jízdě seznámili a v jedné chvíli jim zmizí. Laura a Daniel se vydají ji hledat, ale to, co objeví, by mělo zůstat skryto…
Po návratu do Londýna se Lauře i Danielovi zhroutí všechen život, Laura se dokonce psychicky zhroutí. Protože je potkávají lidé a dějí se jim věci, které si nedokážou logicky vysvětlit… Může za to to, co viděli v tom lese v Rumunsku?

Jak jsem zmiňovala, že mě elán opouštěl pomalu při čtení, tak to hlavně z důvodu hlavní hrdinky Laury. Chápu, že to, co viděli a zažili, by dostalo do kolen téměř každého, ale přeci jen nebyl důvod chovat se tak, jak to ona vyhrotila. Daniel to řešil více chlapsky, a i když se říká, že ženy umí více využívat selský rozum než mužské pokolení, tady to neplatilo, a Daniel i přes lehké problémy a své vlastní démony, si uměl místy zachovat chladnou hlavu a mozek při smyslech. Ale ta Laura, ta mi přišla fakt nemožná. A na ní to celé spadlo, vadila mi. I když na konci se trochu zmátořila, pořád to byla – já nevím, jestli to můžu do recenze napsat, ale je to ve skutečnosti má recenze, takže můžu – byla to kráva! 🙂

„Na zdi vzadu pod okny stála na vršku dvou prádelníků z tmavého dřeva řada silných bílých svíček. Okna za nimi byla zatlučená, takže světlo, které jsme viděli zvenku, nemohlo vycházet z tohoto pokoje. Zíral jsem na svíčky, protože ty jediné tady dávaly smysl. Laura i já jsme byli ochromeni tou scénou před sebou, otřeseni pachem ve vzduchu, dětský křik mi vibroval tělem jako ozvěna.“

Nejdříve celá kniha Pronásledovaní působí jako mystický horor, temné lesy v Rumunsku, opuštěné stavení, zvláštní zvuky, divné návštěvy v domě, zuřivý pes… Místy jsem měla lehké mrazení. Ale zhruba v polovině příběhu se dozvíme, co se doopravdy stalo v „onom“ lese a mystično zmizí jako pára nad hrncem. Já, čtenář, jsem zjistila, že si autor jen pohrával s mou fantazií a všechno stojí na jiných, reálných pilířích.
A přesto, že je to docela brutální představa, není to nic, kde tečou potoky krve a praskají kosti. Ano, jednou či dvakrát něco praskne, ale spíše je to postavené na bázi psychologické.

Autor rozhodně uměl napsat pořádně napínavý a čtivý thriller. Díky tomu, že důležité věci se dozvíte až v půlce příběhu a později, jak se říká, nevysype na nás celý pytel brambor najednou, ale háže je po jednom kousku, dokáže čtenáře udržet ve střehu a v „nervech“, jak se to všechno bude vyvíjet.

Pronásledovaní je ideální volbou pro ty, kteří si chtějí užít dramatický, napínavý, lehce mysteriozní a psychologický thriller. Za mě určitě velké doporučení. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Pronásledovaní můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan