Autor: Stephen King
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2019
Počet stran: 1092
„Je to nějaká příšera,“ rozhodl Richie kategoricky. „Nějaká divná příšera. Máme tady v Derry nějakou příšeru. A ta zabíjí děti.“
Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit znovu?
Stephen King (*21. září 1947 Portland) je současný americký spisovatel, publikující také pod pseudonymem Richard Bachman. Vystudoval anglickou literaturu, krátce pracoval v prádelně, rozvážel noviny nebo učil. Spisovatelskou dráhu odstartoval v roce 1974 a úspěšně v ní pokračuje dodnes.Proslavil se zejména jako autor hororů, ale píše také thrillery nebo sci-fi a fantasy. Lákají ho i nejrůznější experimenty; tvoří teoretická díla popisující žánr hororu.Většina jeho děl vyšla také v českém překladu, o což se velkou měrou zasloužilo nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA.Mnohé z jeho knih byly úspěšně zfilmovány. Na motivy Kingových děl byly natočeny snímky Vykoupení z věznice Shawshank nebo Zelená míle, které se dnes řadí mezi desítku nejlepších filmů všech dob. Knihy Stephena Kinga plné odkazů na americké reálie, populární kulturu a zejména rockovou hudbu, úspěšně propojují fiktivní svět se světem reálným. Do atmosféry obyčejného života, kterou autor umí mistrně navodit, postupně zasazuje prvky nadpřirozené, nezřídka gradující v naprosté inferno.Píše o umělcích potýkajících se s tvůrčími problémy a pronásledovaných nadpřirozenými silami, o zlu na malém městě, o násilí páchaném na ženách nebo o dětském vidění světa.
Po přečtení knihy TO už naprosto chápu, díky čemu je autor titulován vším, co si pro něj jeho fanoušci vymyslí, včetně mistra hororu.
Už mám od něj za sebou více příběhů, ale TO bylo něco jiného, a kdybych četla knihu jako první, rozhodně by se pro mne stala kultovní záležitostí (k čemuž došlo i tak 🙂 ).
Ještě teď nemůžu uvěřit, co jsem četla, jak to dokázal někdo vymyslet, co se mnou příběh dělal a také tomu, jak dlouho jsem četla jednu knihu. 🙂
Mám pocit, že je mezi čtenáři spousta lidí, kteří buď znají knihu, viděli film nebo dokonce obojí. Takže přemýšlím, že je asi zbytečné psát o tom, co se v příběhu děje. Ale ráda se zastavím u postav, u prostředí a u schopnosti autora dostat čtenáře do úzkých, aby se třeba i odporem chtěl od knihy odvrátit.
Celý příběh je vyprávěn ve dvou rovinách. Jedna se odehrává v minulosti, kdy parta kamarádů, dětí, se poprvé setkají s pověstným klaunem Pennywisem, a druhá se odehrává po 27 letech, kdy se parta dětí – teď už dospělých – znovu sejde, protože si to slíbili. Jejich slib byl, že když se znovu klaun objeví, všichni nechají své životy ležet a vrátí se zpátky do městečka Derry, aby s tím skončili jednou provždy.
Velmi se mi líbily tři věci na celém vyprávění.
1) postavy a jejich pozdější vývoj
Sledování všech hlavních hrdinů a jejich životů, jak to bylo před i po TO. Autor se dokázal dostat i do takových situací, aby čtenářům ukázal, že vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
2) prostředí a jeho popisy
Autor se v některých chvílích naprosto překonával. Dokázal mne dostat do stavů, kdy jsem dýchala velmi zrychleně a chtěla mít stránky už za sebou nebo jsem cítila, jako bych se v Derry nacházela s hrdiny. Já dokonce stavěla přehradu, kdybych to měla teď trochu přehánět, řekla bych, že jsem cítila vodu, jak mi protéká mezi prsty. Ale opravdu, neměla jsem žádný problém se vžít do knihy a všechno opravdu skvěle prožívat, tak jak by to mělo být.
3) popisy (všeho!)
A v neposlední řadě jde o popisy čehokoliv, co se autor snažil popsat. Na ničem nenechal nit suchou, bez zbytečných kudrlinek dokázal popsat všechno tak, aby to bylo uvěřitelné, lehce představitelné a přitom třeba i strašidelné nebo odporné (jako například malomocný – fuj!). Tohle je jednoznačně top z celé knihy, TO díky tomu pro mne získalo nový rozměr a díky tomu vím, že popsat vše je možné, jen to autor musí umět.
„Sekyra dopadla na lavičku v místě, kde ještě před momentem Richie seděl. Byla tak nabroušená, že se neozval téměř žádný slyšitelný náraz, ale lavička byla v ten okamžik na dva kusy. Obě půlky od sebe odskočily, dřevo pod zeleným nátěrem bylo světlé a mdle bílé.
Richie ležel na zádech.
Ještě pořád se snažil vykřiknout, podpatky zoufale hrabal ve štěrku. Štěrk se mu za krkem dostával do košile, pronikal mu i do kalhot.“
TO se pro mne stala nejen jakousi kultovní záležitostí, ale také jednou z knih, o které neumím psát lehce. Tato recenze mi dává zabrat. TOmu věřte. Kdo ví, co za tím vězí. Ale beztak to bude můj pocit, že v příběhu je spousta skvělých situací, velkolepých scén, akční děj, napínavé a strašidelné momenty a já mám chuť psát o všem, ale zároveň o ničem z toho, abych vás o všechny ty perfektní momenty neochudila. Protože právě tohle dělá z knihy tu Knihu, kterou si budete chtít přečíst.
Jestli jste TO nečetli a máte rádi „zvláštní“, strašidelné příběhy, tak určitě do ní jděte. Nemusíte se bát vysokého počtu stránek, nastávají zimní, dlouhé večery, tak budete mít o zábavu postaráno. Já knihu četla zhruba týden, kdy jsem musela prokládat příběh jiným čtivem, a přesto jsem si všechno užila na sto procent, takže se nebojte ani o tohle.
Nebudu tuto knihu doporučovat fanouškům autora, protože ji jistě mají přečtenou a já do nedávné doby byla ostuda, ale doporučím ji těm, kteří od Kinga nic nečetli a chtěli by. Za mě je tohle přesně TO čtení, ve kterém ukáže čtenářům, že opravdu umí psát, vymýšlet situace, které vám vezmou dech a zježí všechny chloupky na těle, a že si zaslouží vaší pozornost i s jeho dalšími příběhy.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta, kde si knihu TO můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan