Autor: Barbara Hannay
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2016
Počet stran: 408
„Život není o čekání na konec bouře, ale o tom, naučit se tančit v dešti.“
Když Lucy Hunterová náhodně objeví plechovou krabici plnou starých papírů, fotografií a dopisů, začíná se víc dozvídat o životě dědečka Harryho za druhé světové války. Zaujme ji vybledlý obrázek krásné mladé ženy s podpisem „George“ a balíček dopisů převázaný stužkou.
Konečně nějaké vodítko k odhalení rodinné historie, o které všichni až dosud mlčí…
Jak se farmář ze severního Queenslandu seznámil se slečnou Georginou Lentonovou z Londýna? Jak ji přesvědčil, aby se vydala do Austrálie a žila s ním na malé zapadlé farmě? Proč nikdo jejich lásce nepřál? A proč jejich setkání i dnes ovlivňuje život Lucy i její matky Rose?
Bývalá učitelka angličtiny Barbara Hannay sice vyrůstala ve městě, ale už od dětství toužila žít na venkově. Většina z více než čtyřiceti románů, které napsala, se odehrává v australském vnitrozemí. Její knihy jsou překládány do několika jazyků a těší čtenáře po celém světě. V roce 2007 vyhrála prestižní cenu Romance Writers of America RITA a dvakrát získala australskou cenu Romantická kniha roku.
V současné době si splnila svůj sen a žije s manželem na severu Queenslandu na farmě plné slepic a čuníků, obklopená divokou a neupravenou, ale zato velmi úrodnou zahradou.
Jejím krédem je: Následujte svůj sen, protože vytrvalost se vždy vyplatí!
Pokud se řadíte mezi vyznavače romantických příběhů, a máte rádi když se děj odehrává jak v přítomnosti, tak minulosti, tak zbystřete. A jestli vám imponuje, když jsou tyto příběhy spojeny s druhou světovou válkou, určitě si přečtěte Utajená léta. Od autorky jsem nedávno četla Farmářovu ženu, jež se mi velmi líbila, ale tento příběh mi učaroval mnohonásobně více. Je úžasný.
Lucy je vojanda. Jednoho dne se vrátí z Afgánistánu, aby plánovala svou svatbu. Jenže nakonec je všechno jinak a místo toho odlétá do Anglie, kde pátrá po minulosti své rodiny. S matkou i dědečkem je v kontaktu, jenže oba ohledně minulosti zarytě mlčí, takže ji nezbývá nic jiného než se vydat tam, kde to všechno začalo. Na Penwall Hall, kde její matka vyrůstala a Lucy upřímně doufá, že se od obyvatel dozví něco o svých členech rodiny.
Pomalu odkrývá všechna tajemství, které někteří chtěli pohřbít, ale v Anglii nalézá mnohem více než jen podmračené počasí, majestátní Penwall Hall a Cornwallské pirohy…
Jak mám v některých knihách problémy s hlavními hrdiny, musím říct, že Lucy jsem si ihned oblíbila. Její chování v některých situacích mi bylo velmi blízké, navíc její obdivuhodný cit pro empatii byl nádherný. Nebyl důvod ji nemít ráda. Ač je její život téměř celý příběh na hraně propasti, přesto se snaží pomoct jiným lidem – respektive své matce a jejímu otci, čili dědečkovi. Podvědomě tuší, že pokud pochopí historii její rodiny, dokáže nějakým způsobem pochopit i jejich vztahy.
Další, co považuji za plusové, tak jsou poznámky pod čarou, které skvěle vysvětlují určité pojmy, jež se používaly v průběhu druhé světové války a jsou užity i v příběhu.
Utajená léta jsou příběhem, který se autorce maximálně povedl. Od začátku jsem byla napnutá, co vše se v rodině dělo. V pozadí osudy lidí v druhé světové válce, děj odehrávající se na dvou různých polokoulích – v Anglii a Austrálii. Nádherné, barvité popisy okolí a prostředí, které všemu dodávaly pomyslný punc krásy a já si každé místo dokázala naprosto reálně představit. Klobouk dolů.
„Během okamžiku už mířili po cestě hustou džunglí, kde vzduch voněl vlhce a větve stromů protkané liánami se jim houpaly nad hlavami. Silnička se klikatila nahoru zeleným tunelem, dokud les neustoupil a neocitli se ve volné otevřené krajině. Cesta se tu vinula po úbočí horského hřebene a tu a tam se otevřely nádherné výhledy na zářivě modré moře, zdánlivě klidné a nevinné.“
Tímto příběhem dostanete mnohem víc, než jen klasickou romanťárnu, na kterou brzo zapomenete. Je to úžasný příběh, kdy pátráte po tajemství, budete prožívat doslova a do písmene emočně všechny prohry, ale i výhry všech hrdinů. A konec? Poslední odstavec celé knihy (i když jsem to tušila) mě rozsekal a rozbrečel. Bylo to kouzelné. Bylo to úchvatné.
Po Farmářově ženě jsem čekala, že se mi kniha bude líbit, ale že mě Utajená léta dostanou do kolen a budou ještě o nějaký kus lepší, v to jsem ani nedoufala. Musím říct, že všechno, co autorka dala na papír bylo naprosto perfektní a já nemám ani jedno písmenko, které bych tomuto příběhu vytkla.
Milé dámy, ženy, které toužíte po tom, abyste se zcela oddaly příběhu a ocitli se mimo realitu, s báječnými postavami, s úžasným prostředím a nádherným příběhem, i přes hrůzu války, volte Utajené léta. Nebudete litovat.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet, kde si knihu Utajená léta můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan