Autor: Jillian Cantorová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2020
Počet stran: 304
„Poslyš, jak to bylo… jaks to udělal, aby si tě Elsa všimla?“
„Myslíš krom toho, že tak dobře vypadám a oslňuju svým humorem?“
„Ano.“ Max obrátil oči v sloup. Johann působil trochu plaše a na první pohled skoro obyčejně, ale smysl pro humor rozhodně měl. „Kromě toho, ano.“
„Tvůj otec… opravdu jsem ti to neříkal?“ Max zavrtěl hlavou. „Svěřil jsem se mu, že se mi Elsa moc líbí a že si mě nevšímá. Dal mi pro ni knihu. Řekl, že je to cesta k srdci každé ženy.“
O tom, že ani válka nedokáže vzít lásku a naději, vypráví příběh Maxe a Hanny. Osudová láska mezi majitelem knihkupectví a talentovanou houslistkou se rozhoří v roce 1931 v Německu. Doba jim nepřeje, protože Hanna je židovka… Hlavní hrdinka se v roce 1946 probere z bezvědomí na louce nedaleko Berlína. Posledních deset let života zmizelo kdesi v mlze. Netuší, co se stalo s Maxem. Léta plynou, Hanna spolu s hudbou putuje Evropou a nakonec odchází do Ameriky. Stále ji pronásleduje zapomenutá minulost a osud její životní lásky…
Kniha V jiné době mě lákala od doby, kdy jsem se o ní dozvěděla. Proto je jasné, že jsem se do ní pustila ihned, co jsem ji držela v rukou. Jenže, sepsání recenze mi trvalo delší dobu. Musela jsem trochu rozdýchat všechno, co se v příběhu dělo. Protože na jednu stranu to bylo skvělé čtení, na druhou mi prostě a jednoduše jedna linie neseděla a přišlo mi to „divné a neladící„.
Příběh vypráví Max a Hanna, tvoří sice pár, ale kvůli válce jsou rozděleni.
Maxovo vyprávění začíná v roce 1931, kdy se s ním seznámíme jako s knihkupcem, který po svém otci převzal obchod, a protože tržby nejdou, rozhodne se studovat ekonomii, aby svému výdělku pomohl. Na univerzitě „omylem“ zabloudí do zkušebny, kde objeví houslistku – Hannu. Na první pohled ví, že tahle žena ho okouzlila nejen svým hraním, ale i tím, jak vypadá a později i tím, jaká je. Jednoduše, zamiluje se.
Hanna vypráví o svém životě od roku 1946, kdy se probudila na poli, sama, nikde nikdo, promrzlá, hladová a pouze s houslemi v rukou. Zjistí, že si nepamatuje uplynulých 10 let. Nejdříve je zmatená, postupně se s tím naučí žít, ale… schází ji Max. Neví co se s ním stalo, ovšem naděje umírá poslední a Hanna pořád doufá…
Dějová linie Hanny byla úžasná. A to nepřeháním. Nejen popis její lásky k hudbě se autorce nesmírně povedl, ale také ona, jako postava, byla skvělá. To, jak doufala, jak si šla za svým, vždy se zachovala správně, i když musela jít občas přes mrtvoly, snažila se to dělat tak, aby dokázala žít sama se sebou a nestydět se za své činy. A na pozadí válečného Německa to bylo zpracované fakt dobře.
Ale Max… To je pro mne trochu neštěstí a je mi to docela líto, protože nebýt (a teď nechci spoilerovat a proto napíšu jen jedno slovo) skříně, všechno by bylo uvěřitelné, ale takto to pro mě získalo nádech téměř až sci-fi literatury, a to mi k obsahu knihy nesedělo.
Ač se autorka na konci knihy V jiné době věnuje všemu, o čem psala, a seznamuje čtenáře s tím, jak se k tomuto tématu dostala a proč tam zmiňuje to a ono, nedocílila u mne pocitu, že jsem vše pochopila, že mi je jasné, proč to napsala tak, jak to napsala. Jsou knihy, u kterých mávnu nad tím rukou, ale zrovna u této mne to mrzí, protože v dnešní době, kdy vychází spousta knih o druhé světové válce a příběhů z koncentračních táborů, tak věřím, že příběh Hanny by měl potenciál stát se jednou z těch skvělých, ale díky Maxovi a jeho osudu tomu tak u mne bohužel není.
„Kde pálí knihy, tam lidi také pálí nakonec.“
Ale i přes tohle „škobrtnutí“ hodnotím knihu V jiné době docela vysoko, protože když si odmyslím to Maxovo „gró“ v příběhu, a zapomenu na něj, všechno ostatní je uvěřitelné, reálné, popsané s citem a napsané tak, abyste celý příběh slupli jako malinu a přesto si spoustu věcí zapamatovali a užili si čtení od začátku do konce.
Pokud máte rádi knihy, kde se příběhy odvíjejí na pozadí světové války, rozhodně si tento příběh nenechte ujít. Kdo ví, možná na vás bude Maxova „skříň“ působit jinak než na mne a budete nadšeni více než já, že jste se do čtení pustili.
Výhodou tohoto příběhu jsou i krátké kapitoly, kde se střídají ve vyprávění Max a Hanna, což dává nejen pocit „rychločtení“, ale autorce se v tomto případě i dobře podařilo spojit obě dějové linie na konci do jednoho vyprávění, které sice neobrečíte – protože jsem to neudělala ani já, ale stejně vám bude tak nějak smutno u srdíčka.
A co se mi líbí, na konci této knihy jsou otázky, které autorka pro své čtenáře připravila, aby se zamysleli nad celým příběhem V jiné době, aby si zkusili odpovědět na ně, a tak nějak v sobě si zapřemýšleli, jak všechno na ně působilo a proč to tak bylo. Je to třeba i skvělým nápadem pro různé čtenářské kluby a kroužky. Za tohle rozhodně palec nahoru.
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fortuna Libri, kde si knihu V jiné době můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan