Autor: Valérie Perrinová
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2023
Počet stran: 295
„Co máte? – Fofr. To znamená, že dnes dopoledne nestíhám, tak mi o Michelovi řeknete navečer. Přikývla a já jsem ji nechala za dveřmi pokoje čtyřicet pět s jejím zármutkem z lásky a jejím pejskem. Když jsem se večer vrátila, křeslo a matrace byly prázdné. Dostala mrtvici. Vidíš, to je můj každodenní život. Musíme poslouchat hned, protože ticho není nikdy daleko.“
Melancholický román o všech minulých, současných, utajených a nádherně prožitých láskách. Novinka od autorky, která si podmanila srdce českých čtenářů.
Jedenadvacetiletá Justine žije se svým bratrancem Julesem u babičky s dědou, protože jejich rodiče společně zahynuli při autonehodě. Justine pracuje jako ošetřovatelka v domově důchodců Hortenzie a staré lidi nade všechno miluje. Učarovala jí zejména téměř stoletá Hélene, která vždycky snila o tom, že se naučí číst. Justine a Hélene se brzy spřátelí, svěřují si, co se jim v životě kdysi přihodilo i co se děje právě teď, a objevují věci, které by jedna bez druhé nikdy nespatřily. Justine díky Hélene začne také pátrat po tom, jaká temná tajemství skrývá její vlastní minulost.
Podmanivý román Valérie Perrinové Zapomeňte na neděli byl oceněn třinácti literárními cenami, mimo jiné národní cenou Lions de littérature 2016, cenou Chronos 2016 nebo Lire Élire 2016.
Moje první setkání s autorkou a hned dopadlo na výbornou. Líbí se mi její styl psaní, takový pomalý, rozvláčný, ale přitom přímo k věci. Sem tam nějaké přeskoky, které ale gradují celý děj, takže za mě rozhodně Zapomeňte na neděli je knihou, kterou byste zapomenout si naložit (třeba pod stromeček) neměli.
Hlavní hrdinka celého příběhu, Justine, žije se svými prarodiči a bratrancem, protože její rodiče a rodiče jejího bratrance (takže teta se strejdou) měli společnou autonehodu, při níž všichni umřeli.
Justine pracuje v domově důchodců, pořád přemýšlí nad tím, že její vztah s prarodiči ji poznamenal a proto má blíže ke starým lidem, kteří ji potřebují než ke svým vrstevníkům.
Naslouchá nejen jejich potřebám, ale také příběhům. A tady se právě zrodí druhý příběh, kde vystupuje Hélene, která zažije lásku, potřebu, ale také světovou válku, strádání, strach a smrt.
Jestli se Justine dočká kousku svého štěstí, jestli pozná lásku nebo jestli Hélene dosáhne na sklonku života na to, co nejvíc potřebuje, to už se dozvíte v knize.
„První roky, když mě Jo viděla plakat pokaždé, když nějaký klient zemřel, opakovala mi: Schovej si slzy pro svoje blízké, protože ty nikdo jiný oplakávat nebude.“
Připravte se na to, že kniha Zapomeňte na neděli je hodně melancholická, rozvláčná, smutná. Nedějí se tam jenom krásné a sluníčkové věci, autorka se nebála do příběhu několikrát zatáhnout smrt nebo strádání, ale na druhou stranu tam zakomponovala i pořádnou dávku tajemství, u kterých, když se prozradí, vás zamrazí. A ne jednou, tomu můžete věřit.
Je zde nakousnuto spousta témat, která bych si dokázala představit v samostatných příbězích, více rozvinutých, ale i takto, v „osekané“ verzi jsem prožívala každý při čtení každý okamžik.
Měla jsem sice trochu problém s hlavní hrdinkou, nedokázala jsem si ji představit, byla spíše pro mě jakýsi duch, něco neuchopitelného, než abych si ji zhmotnila, ale to je jen jedno jediné mínus celého příběhu. Jinak je kniha Zapomeňte na neděli úžasným čtením, u kterého jsem smutnila, radovala se, zůstala několikrát v šoku zírat na písmenka, jestli jsem to opravdu přečetla dobře. Vyprávění mě nejednou překvapilo a za to všechno jsem ráda, protože s klidným svědomím můžu říct, že jsem si čtení opravdu užila. Krásný román, plný naděje, lásky, smutku, smrti, ale také pochopení.
Hvězdné hodnocení: 
Za recenzní výtisk děkuji obchodu Dobré knihy cz, kde si knihu Zapomeňte na neděli můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Dara