Fandom – Anna Day

Autor: Anna Day
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 400
Rok vydání: 2018

„Nezeptám se proč, protože odpověď znám. Já jsem totiž ten nemotorný motýl, co k tomu Thorna navedl. Jícnem mi stoupá žluč a hrozí, že vydávím obsah žaludku, když si vybavím, co jsem mu řekla: Zaslouží si tančit na šibenici, aby poznali, jaký to je.“ 

Violet, její bratr Nate a dvě kamarádky Alice a Katie se chystají na sraz fanoušků veleúspěšného filmu Šibeniční tanec, kterého se účastní i představitel hlavní postavy. Pečlivě vyrobené kostýmy jsou připravené, vysněná chvíle je na dosah. Ale při takzvaném comic conu dojde k nevysvětlitelnému posunu v realitě, při němž se Violet s ostatními ocitá ve skutečném světě svých fiktivních idolů, v dystopické společnosti plné násilí a chaosu. Během prvních vteřin ve smyšlené říši však Violet zaviní smrt hlavní hrdinky a je nucena sehrát její roli přesně tak, jak byla naspaná ve filmovém scénáři, tedy včetně úkladů, milostného vztahu i konečného završení. Avšak i fiktivní postavy a příběhy žijí svým vlastním životem…

Anna Day vyrostla na severovýchodě Anglie, kde žije dodnes. Vychovával ji otec, vášnivý kytarista, a matka, znamenitá kuchařka, a díky tomu pořád zbožňuje všechno, co se týká hudby a jídla. Vystudovala psychologii a několik let pracovala jako pomocná psycholožka. V roce 2009 získala doktorát z klinické psychologie a od té doby se věnuje hendikepovaným pacientům. Odjakživa ji lákalo tvůrčí psaní. Už na základní škole spojovala sešívačkou listy papíru a psala na ně příběhy pro své rodiče. Seriózní literární tvorbu však zahájila teprve před několika lety, kdy si jí všimli editoři z nakladatelství Chicken House a zařadili ji do užšího finále soutěže Times/Chicken House Children´s Fiction Competition, pořádané v roce 2015. Její největší láskou jsou její dvě děti, dcera a syn, kteří jsou pro ni nepřetržitým zdrojem zábavy a inspirace.

Kolikrát jste si říkali, když jste četli svou oblíbenou knihu, že by jste chtěli být její součástí? Setkat se svými oblíbenými postavami? Přesně tohle se stalo Violet, najednou se objeví ve svém oblíbeném románu Šibeniční tanec.
A tím začíná jedno velké dobrodružství, které vás, čtenáře, naprosto pohltí…

Violet je dívka, kterou si dle mého názoru, zamilujete. Zdálo se mi, že vždy cítila jak udělat ten správný krok, jako bych to věděla i já… Tam, kde se měla bát, se bála, tam, kde měla nevěřit, že to zvládne, nevěřila a tam, kde musela být silná a odvážná, tam byla. Velmi skutečně se prala se situací, do které se dostala se svým bratrem a kamarádkami.

V žádném příběhu nesmí chybět i mužský hrdina a tady o ně není nouze. „Dokonalý“ Gem Willow a „skutečný“ Imp Ash, ale který je opravdu ten pravý? Violetina oblíbená spisovatelka měla jasno, ovšem co Violet, která by měla hrát přesně podle scénáře? Ne každý z nás souhlasí vždy s rozhodnutím autora, když čte nějakou knihu. A na konci si mnozí z nás říkají, že by chtěli, aby se hrdinka zamilovala přesně do toho druhého hrdiny, že měl vyhrát někdo úplně jiný…
Violet je jedna z těchto dívek a tak ve chvíli, kdy se ocitne ve svém nejoblíbenějším příběhu, jeho děj (i když úmyslně nechce) změní. A přesto, že ví, že je to zlé, nemůže si pomoct a dělá to dál, píše jednoduše svůj vlastní příběh, který je krásný, nebezpečný, zamilovaný, riskantní a vzrušující.

„Most není stržený. Prostě je pryč. Rozbombardovaný na padrť. Vidět to na vlastní oči, a ne na televizní obrazovce v pohodlí domova je úplně jiný zážitek, který mi vyrazí dech z plic. Zadívám se po proudu řeky. Na dohled žádný most, město je rozseknuté řekou na dvě části. Z proporcionálně vyladěných budov, ozařujících panorama a zrcadlících se na hladině jako lampiony na jezeře, nezbylo vůbec nic. Pohnutí ze ztráty  města, které znám a které miluji, se mě hluboce dotkne.“

Za zmínku určitě stojí i Violetin mladší bratr Nate. Na čtrnáctiletého kluka je v některých chvílích dost chytrý a nebojácný, ale nevadilo mi to. Vyrovnalo se to hlavně ve chvílích, kdy se ukázalo, že je přece jen ještě dítě, které má strach. Z mužských postav jsem ho měla nejraději.

Láska, přátelství, rodina, tohle všechno v knize Fandom najdete a tak neskutečným a fantastickým způsobem, že vás to nutí stále číst a číst, protože chcete vědět, jak to bude pokračovat a hlavně, jak to všechno skončí. Knihu jsem četla každou volnou chvíli. Při popisování světa Impů a Gemů se mi několikrát před očima promítl film Demolition Man. Jeden svět krásný a dokonalý, druhý špinavý a chudý. V jednu chvíli jíte speciality a nosíte krásné šaty, v druhé chvíli máte na stole guláš z krys a na sobě roztrhané hadry a jen jednu botu…

Je jedno kolik je vám let, pokud vás nalákala recenze, přečtěte si to. Ale udělejte si na ni čas, protože se nebudete moct odtrhnout. Jak je napsáno na obalu knihy: „Ohromný čtenářský zážitek“, a já můžu jen souhlasit! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Noc s drakem – Kouzla vzhůru nohama – Sarah Mlynowski, Lauren Myracle, Emily Jenkins

Autor: Sarah Mlynowski, Lauren Myracle, Emily Jenkins
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 160

„Otočil se a znovu odrazil. Byl připravený. Zhoupl se kolem trámu záměrně a pustil se právě včas, aby dosvištěl k východní zdi nohama napřed. Napružil kolena, aby zmírnil dopad. Poté se opět pořádně odrazil a letěl zpět. Zvedl ruce nad hlavu a znovu se chytil trámu. Tentokrát se zhoupl jen pomocí jedné ruky. Nakonec se odrážel chodidly od zdi a zároveň chytal trámu. tahle kouzelná gymnastika byla skvělá.“

Nory Horaceová se umí proměnit v kotě. Někdy se jí do toho ale připlete kousíček draka, no a pak se omylem promění v drakotě. Jejda! Její kamarád Andres Padillo umí vyletět do výšky… ale pak už se neumí snést dolů.
Nory a Andres chodí do tří Kouzel vzhůru nohama s dalšími dětmi, které mají neobvyklé magické schopnosti. Teď vyrážejí na úplně první výlet do terénu, kde budou i přes noc! V dračím útulku čeká Nory, Andrese a jejich spolužáky z KVN plavání s draky a krmení draků. Najdou tu dokonce i líheň, kde uvidí novorozeného dráčka.
Má to jen jednu nevýhodu. Děti z KVN nenavštíví dračí útulek samy. Objeví se tu i jiní žáci. Žáci z jiné školy. Žáci s „normálními“ kouzly. Zachraňování draků, táboráky a snídaně v pyžamech už nebudou s partou nafoukaných cizáků zdaleka taková legrace. Pokud ovšem… možná to nakonec nebude tak zlé, jak se zpočátku zdá…

Sarah Mlynowski je autorkou mnoha knih pro děti, mládež i dospělé, včetně série bestsellerů Co by kdyby, série Magie na Manhattanu a knihy Gimme a Call. Také je spoluorganizátorkou putovního knižního festivalu pro děti s názvem OMGBookfest. Chtěla by být Zmizík, aby mohla zneviditelnit nepořádek ve svém pokoji.
Lauren Myracle je autorkou mnoha bestsellerů pro mladé čtenáře, včetně série Neobyčejný deník obyčejné holky, sérií Flower Power a Life od Ty. The Forgetting Spell je její nejnovější kniha z trilogie Wishing Day. Chtěla by být Zvěromil, aby si mohla povídat s jednorožci a krmit je bobulemi.
Emily Jenkins je autorkou mnoha povídkových sbírek, včetně Brave Red, Smart Frog a sérií Toys (první díl se jmenuje Toys Go Out) a Invisible Inkling. Mezi její obrázkové knihy patří Toys Meet Snow, Princessland a Greyhound a Groundhog. Ráda by byla Zápalník a pracovala jako pekařka.

Už po čtvrté máte šanci se potkat na několika stránkách v knize s názvem Noc s drakem s úžasnou, chytrou a důvtipnou slečnou jménem Nory. Ač díky svým kouzlům nezapadá mezi „normální“ děti a musí navštěvovat školu v Blátochmurách pro děti s kouzly vzhůru nohama, její život je jedno velké dobrodružství. Tentokrát s celou třídou odjede do dračího útulku, kde se budou učit vše o dracích, kteří jsou momentálně v zajetí, aby se vyléčili a mohli být navráceni do volné přírody.
Se svými spolužáky odjede do útulku, ubytují se a zjistí, že nebudou jediná třída, která se této akce zúčastní. Nejen Nory má z toho vrásky, vždyť všichni „normální“ kouzelníci se jim smějí, opovrhují jimi, hlavně proto, že jsou nějakým způsobem jiní. A proto se všichni ze třídy Kouzel vzhůru nohama,  právem obávají, jak jim to pobyt v dračím útulku stíží… Ale přepočítali se…!

Musím konstatovat, že do této dětské série s hlavní hrdinkou Nory jsem se zamilovala. Autorky dokáží do každého příběhu nejen dát to správné ponaučení, které dokáže děti navést k správnému chování v kolektivu, ale také se nedrží zkrátka s pořádnou dávkou srandy a legračních situací. Když v tomto díle například zmizí Bax zrovna ve chvíli, kdy se nacházejí na stezce plné balvanů, rozhodně si můžete být jistí, že to vtipné bude. Už jenom díky ošetřovateli a co teprve, až se objeví Bax… 🙂

„Když se moje schopnosti projevily poprvé, moc jsem se snažila, abych nebyla… no, taková, jaká jsem,“ svěřovala se Nory. „Jenže jsem, kdo jsem, a teď se toho snažím co nejlépe využít. Můžu se naučit svá kouzla lépe ovládat a můžu se v nich zlepšit, ale nikdy nebudou běžná.“

Nebyla chvilka, kdy bych se u čtení nebavila. Na to, že zde nejsou žádné obrázky jsem si už zvykla, ale litovat toho budu pořád. 🙂 Ovšem příběh, který se na stránkách ukrývá, mi všechno vynahradí. Je to pohádka, která je milá, vtipná, poučná, ale také napínavá. Věřím, že tento díl se bude líbit i klukům čtenářům, protože dost místa zde dostala postava Andrese, který se ukáže v tom nejlepším světle. Takže už to není jen z pohledu Nory, ale taky pořádného klučičího akrobatího letce Andrese. 🙂

Pokud máte doma dítko ve věku 8-10, ale klidně i více let, které miluje pohádky s velikou dávkou kouzel a magie, kupte mu jednu knihu z této série. Třeba zrovna Noc s drakem. Věřím, že to nebude poslední kousek a sérii postupem času dokoupíte celou. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Italské radosti – Maeve Haran

Autor: Maeve Haran
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 452

„Beatrice prostřela k večeři na terase. Monica sešla dolů jako první, v nových kalhotách doplněných nejlepší ze svých halenek. Nalila si skleničku vína a dívala se dolů na moře. Byl to jeden z těch nádherných večerů, kdy je těsně po západu slunce a terasy a zahrady zalévá narůžovělá, perleťová záře a na moře se snáší lehounký opar.“

Překrásné jaro strávené na jihu Itálie vám může nebezpečně stoupnout do hlavy. Obzvlášť, když jste doma nechala nesnesitelného manžela, před očima všech se vám zhroutila milovaná firma, prcháte před matkou, která se do všeho plete a neustále se vám snaží řídit život, nebo vám bolestnou ránu zasadila manželova nevěra se slečnou, jež by mohla být jeho dcerou.
V hájích, které se táhnou na okolních svazích, dozrávají pod jižním sluncem citrony, mezi stromy probleskuje stříbrná hladina Středozemního moře a mezi ráznou Angelou, živou a společenskou Sylvií, neprůbojnou Claire i šedou myškou Monikou se rozvine přátelství, díky němuž každá z žen začne rozkvétat zcela nečekaným způsobem.
Příběh je plný nezapomenutelných aktérů, mezi nimiž nechybí jízlivý velikán moderního umění, který obývá vedlejší dům, ani dychtivý gigolo, jehož nemůže odradit ani čtyřicetiletý věkový rozdíl. Nový román Maeve Haran vám vtipně a zábavně vyloží důvody, proč je dobré se jednou za čas tak trochu zbláznit.

Maeve Haran vystudovala práva na univerzitě v Oxfordu a poté pracovala jako novinářka atelevizní redaktorka. Její první román Having It All se dočkal překladu do dvaceti šesti jazyků a v Jižní Koreji podle něj dokonce natočili miniseriál. Napsala dalších osm příběhů ze současnosti a před několika lety se také pustila do psaní historických románů. Má tři děti a žije s manželem v severním Londýně.

Klidné, dovolenkové či volnočasové čtení, které vás zavede do krásné, slunné Itálie a při troše vaší fantazie a také díky krásnému popisu autorky, dokonale ucítíte vůni tepla, slaného moře, pestrobarevných květin a hlavně citronovníků.

Je to příběh o čtyřech nesourodých dámách, které se neznají a skončí spolu v jedné vilce. A nebyly by to ženy, aby se mezi nimi nevytvořilo velmi pevné a důvěrné přátelství.
Samotné postavy vám popisovat ale nehodlám, protože je to perfektně nastíněno v anotaci a kdybych se rozepsala, ochudila bych vás právě o to objevování jaká je která. 🙂

Co mi trochu kazí celkový dojem, tak je začátek knihy Italské radosti. Nejdříve to totiž radost nebyla, nemohla jsem se pořádně začíst, buď se děj odehrával příliš pomalu nebo jsem to možná já brzdila anebo jsem byla přímo natěšená, až dorazí do mé milované Itálie… Každopádně na mě prvních pár kapitol působilo utahaně, nemastně, neslaně… Ale potom se to vyrovnalo a okouzlující popisy prostředí mi všechno „začáteční trápení“ vynahradilo. 🙂

Přiznám se, že se mi líbily všechny postavy. Každá z hlavních hrdinek měla něco do sebe, každá byla jiná a proto se tak dobře doplňovaly. Do Itálie se dostaly ze svých důvodů, který byl samozřejmě u každé jiný. Ale opět, něco si nechám pro sebe a vy si to přečtěte, ať ty důvody zjistíte. 🙂
I ostatní vedlejší postavy byly autorkou popsány velmi dobře a realisticky. Nic nenásilného, škrobeného nebo umělého.

„Terasu pod jejím oknem zdobily obrovské květníky přetékající světle růžovými muškáty, které kontrastovaly s jasnou zelení čerstvě olistěných stromů a úchvatnou, kobaltově modrou hladinou moře. Před očima se jí po hladině posouvala rybářská loď, která s nočním úlovkem mířila ke břehu a přitom za sebou zanechávala stopu z bílé pěny.“

Přátelství je důležité a autorka ho uměla popsat velmi trefně a zábavně. Na každou z nich prostředí Lanzarelly, a nově nabyté přátelství, zapůsobí pozitivně a začnou v sobě nacházet nové osobnosti, které se jim zalíbí a změní jim dosavadní život. Při čtení jsem si uvědomila, že sice nepatřím do žádného „Sdružení lanzarellských žen“, ale jsem ráda, že pár velmi dobrých kamarádek mám. Vlastní problémy, které hrdinky řešily, byly vlastně obyčejné a v běžném životě velmi časté. Žádné vykonstruované a přehnaně složité.

Kniha byla velmi čtivá a moc jsem si to užila. I přesto jsem ji mohla ale odložit, když mé dítě vyžadovalo mou pozornost a vrátit se k ní později bez toho, aniž bych měla „výčitky“, že jsem hrdiny nechala samotné.
Klidná atmosféra přímo sálala z celé knihy, a já ani neměla strach, že by se vytratila. Kapitoly na sebe navazovaly, později začal být děj také více plynulý. Mrzí mě jen, že Lanzarellu a Lerini jsem nenašla na mapě, kdybych se tam díky vábivému popisu autorky chtěla někdy vydat…

Knihu doporučuji všem ženám, které mají rády nenáročnou literaturu, kde jsou hlavními hrdinkami jen ženy. A také těm, co milují Itálii. Podle mě jde o ideální čtení na dovolenou, k moři nebo odpočinku na zahradě či u bazénu.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Polámaná loutka – Amo Jones

Autor: Amo Jones
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2018
Počet stran: 248


„Přisunul se blíž, jeho dech jsem cítila na ušním lalůčku. Odporem jsem se zachvěla, ale skryla to. Věděla jsem, že kdyby se dozvěděl, jak mi je odporný, vysloužila bych si další výprask.“

Madison Montgomeryová je Stříbrná labuť, poskvrněná dívka, která nezapadá do legendy. Lhali jí. Podvedli ji. Myslela si, že ví, kdo je, ale mýlila se. Posbírala zbytky svých prázdných vzpomínek a zmatené myšlenky a odjela. Odstřihla se od těch, kteří s ní manipulovali, a udělala to, co do ní otec vštěpoval od chvíle, kdy se naučila zacházet se svou první zbraní. Utekla. Je už jen pouhým stínem dívky, již všichni znali. Lži a podvody člověka změní. Madison je součástí nebezpečné hry plné temných tajemství a její vztah s Bishopem připomíná zvrácenou válku, od níž nemůžete odtrhnout oči. Kdo z ní však vzejde jako vítěz?

Amo Jones se narodila roku 1988 na Novém Zélandu. V současnosti žije s partnerem a čtyřmi dětmi v Airlie Beach v Austrálii. Kromě psaní knih studuje kriminální právo, ráda cvičí a dbá na svou fyzickou kondici. Píše stejně tak, jako žije, na hranici šílenství se sklenicí vína v jedné ruce a svou morálkou – nebo jejím nedostatkem – ve druhé. Je autorkou temných, romantických sérií a romancí z hudebního prostředí.

Ve chvíli, kdy jsem dočetla Stříbrnou labuť se ve mě svářely všechny emoce, které kdy z člověka vyzařují a měla jsem neodbytný pocit, že čekání na Polámanou loutku mě zabije. Teď si říkám, jak jsem byla bláhová a naivní a jakým způsobem byly ty mé emoce naprosto mimo, jelikož v tuto chvíli, po dočtení Polámané loutky vím, že už určitě nemůžu normálně fungovat a čekání do listopadu na třetí díl fakt nezvládnu. Jsem v koncích, bezradná, s hlavou plnou otázek, chtějící vysvětlení, které se mi hned tak nedostane.

V druhém díle se opět potkáme se všemi známými, které jsme ve Stříbrné labuti poznali, navíc se ovšem přidá nějaké to překvapení, po kterém se vám zatočí hlava a nebudete věřit vlastním očím. Jo, klidně si přečtěte Polámanou loutku dvakrát! Pořád to tam bude! Je to neskutečná jízda, která vám odhalí jen některé skryté zákoutí Elitního klubu králů a přitom vy budete potřebovat prošmejdit všechny kouty, v tom vám ale autorka zdárně zabrání.

Pokud jste si oblíbili Madison v prvním díle, v tomto vám přiroste k srdci ještě více a budete společně s ní chtít odhalit, kdo vlastně je. Po malých kouscích začíná skládat temnou minulost a to nejen její, ale i ostatních králů a všechno dostává jasnější obrysy. Bishop, který mi přirostl nejen k srdci, ale také k šedé kůře mozkové a zdálo se mi o něm pár nadcházejících nocí, se stává o něco více otevřenější k Madison a ta díky tomu poznává opravdovou realitu. A nebyla by to Amo Jones, aby byla ta realita růžová! Madison, i když je rozbitá, tak je silnější a odhodlanější zjistit pravdu a nenechat se u toho zabít.

„O čem chcete mluvit?“ zasyčím naštvaně. „Jen pro vaši informaci, se mnou je docela snadný pořízení. Mohla jste prostě říct: „Hej, holka! Můžeme hodit řeč?“ a já bych odpověděla: „Jo, jasně, holka! Zajdem na kafe!“

Pokud jste si mysleli, že druhý díl vám odpoví na všechny otázky, které máte po dočtení jedničky, tak jste na omylu. Jasně, na něco své odpovědi dostanete, ale rozhodně ne na všechno a navíc před vás autorka naservíruje plnou mísu dalších otázek, které vám nezodpoví a zůstávají temným tajemstvím.

Myslím, že vám nemusím zdůrazňovat, že i tento díl je nesmírně čtivý, pořád zvrácený, zvrhlý a řádně napínavý. Hlavně na konci knihy neotvírejte pomyslné dvířka své fantazie a nedělejte žádné závěry, protože se z vás stane chodící paranoidní člověk, který nebude vnímat své okolí. 🙂

Už jen jediné, co chci napsat je, že jsem ohromně ráda za tuto sérii, která mě baví, nutí mě přemýšlet nad různými hypotézami a dokonce mne donutila přečíst si dvakrát knihu a to hned za sebou, během dvou dnů! Ano, poslední dva roky jsem žádnou knihu nečetla více než jednou, ale Polámaná loutka je tak zamotaná a vtíravá, že i na podruhé mám pocit, že až třetí čtení bude ten pomyslný top! 🙂 Ať už je listopad! :-))

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Baronet za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan