Autor: Stephanie Garberová
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2018
Počet stran: 429
„Ale pozor, výhra nebude zadarmo a později budete litovat ceny, kterou za ní zaplatíte.“
Donatella Dragnová se nechala unést magickým světem Caravalu. Konečně uprchla z područí svého otce a sestru Scarlett zachránila před neštěstím domluveného sňatku. Obě by teď měly oslavovat, ale Tella stále není svobodná. Uzavřela nešťastnou dohodu s tajemným zločincem, kterému dluží nemožné: skutečné jméno mistra Caravalu – Legendy.
Jediný způsob, jak se dozvědět Legendovo jméno, je zvítězit v jeho hře, a tak se Tella znovu vrhá do hlubin legendárního klání – a zároveň do cesty vražedného dědice císařského trůnu, lásky odsouzené k zániku a pavučiny tajemství… včetně toho její matky. Caraval od svých účastníků vždy žádal chrabrost, vychytralost a oběti, avšak nyní přestává být pouhou hrou. Pokud Tella nedokáže naplnit svou část dohody a získat Legendovo jméno, ztratí všechno, na čem jí záleží – možná dokonce i vlastní život. Pokud však vyhraje, Legenda a Caraval mohou být navěky zničení…
Stephanie Garberová je mezinárodně uznávanou autorkou bestselleru Caraval, který se dlouho pohyboval v čele žebříčku New York Times. Vyrostla v severní Kalifornii, kde ji často přirovnávali k Anne Shirleyové, Jo Marchové a dalším fiktivním postavám s bohatou představivostí a zdravou dávkou tvrdohlavosti. Když zrovna netvoří, vyučuje tvůrčí psaní a sní o dalším dobrodružství. Stále čeká na Legendovu vstupenku do říše Caravalu.
Přiznám se, že když jsem se pouštěla do Legendy, měla jsem lehké pochybnosti, protože jsem si z jedničky moc věcí nepamatovala. Doufala jsem, že se na začátku knihy dostanu do děje a nebudu váhat. A i když Legenda nezačíná tak, aby autorka čtenářům připomněla něco z prvního dílu a rovnýma nohama skáče do dalšího příběhu, tak mi nic nechybělo a byla to úžasná jízda.
Donatella, tedy Tella se po prvním Caravalu vzpamatovává ze všeho, co se dělo, co bylo skutečné a co byla jen hra. Její sestra Scarlett ji stojí věrně po boku a vypadá to, že ani jedna nemůže být spokojenější. Od Juliana, jednoho herce Caravalu se dozví, že se celá hra i s Legendou, přesouvají do Valendy, kde na počest císařovny odehrají další Caraval a obě jsou přizvány. Jenže Caraval se hraje jen jednou za rok. Bude to tentokrát jiné? Pro Tellu určitě, protože ve chvíli, kdy dorazí do cílového města se dozví, že má mnohem víc starostí, než se domnívala. Ochránit Scarlett, zachránit matku, vyváznout ze všeho živá, zjistit, kdo je Legenda a hlavně si zachovat zdravý rozum. Zdá se, že to asi nebude jednoduché… Ne-li zhola nemožné…
Když se setkám s různými názory na série, většina čtenářů mi řekne, že první díl byl dobrý, druhý buď stejně dobrý nebo horší a třetí ušel. Ale u série Caravalu je to něco jiného. Já říkám, že první byl dost dobrý a druhý díl mnohem lepší. Aspoň tedy pro mě. Mnohem více jsem se nechala příběhem strhnout, líbilo se mi, jak autorka vykreslila všechny postavy, počínaje Tellou, která vůbec neměla jednoduché rozhodování a stejně to vždy vyřešila správně a konče Dantem, který byl naprosto okouzlující a zdárně konkuruje Rhysovi z ACOTARu. 🙂 Ufff…
Možná už jsem na to stará, ale taková ta správná hra na kočku a myš mi dokáže rozvířit všechny částečky v těle, krev teče rychleji, srdce buší silněji a to se dělo při setkání Danteho s Tellou. Ti dva se tak neměli rádi, až to bilo do očí, ale jejich ironické dialogy byly naprosto odzbrojující a já si to užívala na sto procent.
„Cíl této hry není, co tušíš,
ženu pera a papíru vyhledat musíš.
Jen ona má stopu, po níž každý baží,
však pouze pro tebe ji chrání a stráží.“
Co se mi ovšem nejvíce líbilo, tak byl způsob, jak si autorka hrála se slovy. Když popisovala magii, cítila jsem ji. Dokázala jsem ji vidět, uměla jsem si představit. Najednou byla pro mne hmatatelná. Samotný příběh byl taktéž skvěle napsán, měl spád a pořád se zde něco dělo. Jasně, tahle věta může na někoho působit jako klišé, ale jinak to napsat neumím.
Ve chvíli, kdy jsem začala číst, ocitla jsem se mimo realitu a od první stránky až do poslední pro mne neexistovalo nic jen samotný Caraval. Se stejnou vervou jako Tella jsem chtěla osvobodit její matku, se stejným rozporuplným pocitem jsem nedokázala určit, která cesta a které rozhodnutí je to pravé a se stejným zoufalstvím jsem se dívala, jak Legenda odchází… A se stejnou nadějí jsem otvírala poslední dopis příběhu.
Legenda mě překvapila. Nečekala jsem, že si až v tomto díle tak oblíbím některé postavy, že si užiju takovým způsobem celý Caraval a že se dostaví ten pocit nedočkavosti, než vyjde díl třetí. Tak jak to bylo u Kletby vítězů, i teď mám pocit, že nevydržím čekat, než vyjde další díl, ale samozřejmě se postupem času smiřuji s tím, že budu muset. V žádném případě se nebojím, že bych si nic nepamatovala. Druhý díl mi ukázal, že i kdyby se toto stalo, nemám se čeho bát. Autorka nový příběh prokládá událostmi a informacemi o tom, co bylo předtím, takže se nemůžu ztratit a můžu si užívat každý díl i s odstupem času.
Nemám už co dodat, jen teď tajně doufám, že krom přijímacího dopisu z Bradavic očekávám i pozvánku na Caraval! 🙂
Hvězdné hodnocení:
Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Legenda můžete zakoupit.
Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan
