Štítek: MOBA

Autor: Helena Hardenová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 269

Rodinným sídlem Ronov nad Bělou bloudí po nocích podivné stíny. Ozývají se strašidelné zvuky, ráno jsou dveře, které byly bezpečně zamknuté, otevřené, dějí se další a další nevysvětlitelné věci…
Bloudí snad po zámku rodové strašidlo Eusebie  Frebonie? Nebo to znamená, že je v ohrožení i rodinný poklad, který Berkovi dokázali uchránit po dlouhá staletí? Když je ve své kanceláři nalezena mrtvá správkyně zámku, zanedlouho po ní je zavražděna rodinná přítelkyně a v ohrožení se ocitá i Polyxena Berková, jdou všechny žerty stranou…

Helena Hardenová se narodila roku 1964 v Brně. Tam také chodila na gymnázium. Byla plánovačkou, knihovnicí i uklízečkou, několik let pracovala jako personalistka, podnikala a prodávala stroje pro pekárny. V současnosti je výkonná ředitelka menší strojírenské firmy.
Žije tu i onde, v poslední době tráví menší část roku v Brně, větší část v Níhově a občas pobývá na Kanárských ostrovech. Má syna Víta, druhého manžela Petra a kocoura Kotíka.
Napsala osm detektivních příběhů z Kanárských ostrovů.
Má ráda svou rodinu, procházky okolo rybníka, východ slunce nad mořem, dobré jídlo, dobré pití a samozřejmě detektivky.

Už je tomu pár týdnů, co jsem se podívala na zoubek nějaké původní české detektivce a proto jsem se rozhodla to napravit a začíst se do knihy s názvem Příliš mnoho pokladů.
Musím říct, že jsem velmi ráda, že výběr padl na tento titul. Bavila jsem se od začátku až do konce, byla napnutá, kdo za vším stojí a užívala si každou minutu čtení.

Polyxena se svým otcem bydlí na Pouchni a navíc vlastní zámek Ronov. Jednoho dne je jejich správcová, vlastně už bývalá správcová, nalezena mrtvá. Nejdříve to vypadá na nešťastnou událost, nehodu, za kterou nikdo nemůže.
Poté, co se objeví další mrtvola jejich známé, která na zámku Ronov přebývala, už ví jistě, že o žádnou nehodu nejde a vše je plánované.
Komu můžou věřit? Kdo za tím stojí? A proč?

Už od začátku jsem věděla, že mi tato kniha sedne. Celý příběh je psán lehkou rukou a s vtipem, kdy autorka dala i starému panu hraběti naprosto skvělou povahu. Polyxena, zkráceně Poly je taktéž sympatická hrdinka – asi to mají v rodině, ale co je důležitější, pokud začnete číst, budete oběma fandit, ať všechno dopadne co nejlíp v jejich prospěch.
Nemůžu říct, že by to byla detektivka, u které bych si okusovala nehty, bála se a měla problémy sama se sebou než zjistím, kdo je vrahem. To ne. Ale i když mám pocit, že jde o lehkou detektivku, oddechovou, přesto jsem pachatele odhalila až na posledních stránkách a to je velké plus. 🙂

Tato kniha je třetí ze série s Polyxenou jakožto hlavní hrdinkou, ale věřte mi, když vám napíšu, že nebude vadit, pokud bude vaší první. Já od autorky ještě nic nečetla, ale jsem ráda, že jsem na ni natrefila a pokud mi čas a prostor dovolí, určitě se poohlédnu nejen po dalších dílech s Poly, která je opravdu vtipná a svérázná žena, ale také i knihách, které sice s touto sérií nemají nic společného. Jde totiž o to, že autorka píše poutavě a vtipně. Dokázala mne lehounce napínat, pobavit a zaujmout. A to se počítá! 🙂

Pokud jste těmto původním českých detektivkám neholdovali, ale chtěli byste některou zkusit, tak já doporučím začít s touto, Příliš mnoho pokladů.
Po jejím přečtení budete totiž cítit jakési uspokojení, jak to všechno dopadlo a jak to probíhalo, budete rádi, že jste strávili pár „hodin“ alias stránek na zámku a dokonce s filmovým štábem. Budete si také libovat v tom, jak autorka dokázala popsat prostředí, kde se děj odehrává a jaké charaktery vymyslela, protože třeba taková Vildomcová fakt stojí za to! 🙂

U čtení sice nebudete napnutí jako kšandy, ale rozhodně věřím v to, že si jej užijete a byť to může znít divně, tak si i u detektivky odpočinete.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA, kde si knihu Příliš mnoho pokladů můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Michael Robotham
Nakladatelství: MOBA
Rok vydání: 2018
Počet stran: 492

Audie Palmer strávil deset let v texaské věznici za účast na ozbrojené loupeži, při níž zemřeli čtyři lidé a zmizelo sedm milionů dolarů. Během let strávených za mřížemi mu neustále vyhrožovali a usilovali o život jako vězni, tak dozorci. A to všechno kvůli jediné otázce: Kdo jsou ty prachy?
Den před propuštěním na svobodu se mu však podaří z věznice utéct. Nastává hon na Audieho, v patách jsou mu policie, FBI, gangsteři i mocní hráči v pozadí, kteří jsou schopni všeho ve snaze umlčet jej dříve, než pravda vypluje na povrch. Audie však neprchá proto, aby si zachránil svůj vlastní život. Prchá, aby zachránil život někoho jiného.

Michael Robotham narozen roku 1960 je rodilý Australan a čtrnáct let působil jako novinář nejen ve své vlasti, ale také v Británii nebo Americe. Na začátku 90. let se rozhodl stát profesionálním spisovatelem a od té doby již napsal mnoho knih včetně biografií známých osobností.
Populární se stala zvláště jeho série thrillerů o psychologovi Josephovi O´Loughlinovi, které byly publikovány ve více než 50 zemích. Jeho knihy se pravidelně objevují mezi bestsellery.
Thriller Štvanec získal v roce 2016 britské ocenění „Gold Dagger“, udělované již od 50. let minulého století. Autor žije v současnosti s manželkou a třemi dcerami v Sydney.

Sérii s psychologem O´Loughlinem mám velmi ráda a proto, když jsem zjistila, že vyjde další autorova kniha, která navíc nepatří do série, rozhodla jsem se, že Štvanec musí být můj. Neskutečně jsem se těšila, až se budu moct ponořit do příběhu, ale to, co mě čekalo, mi vzalo dech. Skoro pětiset stránková kniha přečtena za necelé dva dny. Úžasné, napínavé, autorovi se ve mě podařilo vznítit všechny emoce a nejvíc se mnou cloumal pocit nespravedlnosti. Měla jsem chuť řvát. 🙂

Audie Palmer je odsouzen na deset let za loupežné přepadení, za vraždu a ostatní ohavné činy, které vás jen můžou napadnout. Den před jeho propuštěním z vězení ovšem uteče. Nikdo nechápe proč. Probíhají různé spekulace, ale jen on sám ví, proč to tak udělal a co tím vším sleduje. Musím říct, že tato postava mi byla nesmírně sympatická, fandila jsem mu a líbil se mi jeho životní směr. A hlavně jeho víra v to, že toho ještě spoustu dokáže a nezklame lidi, kteří jsou mu blízcí.

Spolu s ním je další důležitou postavou Mosse, černý hromotluk, který je odsouzen na doživotí. Jeho vztah k manželce tím ale nijak neutrpěl, ba naopak. Jsou naprosto úžasní a líbilo se mi, jak se jeho žena ke všemu stavěla. Mosse je převezen do jiné věznice, ale po cestě je „osvobozen“ tajemnými zabijáky, kteří mu slíbí hory doly, jen když najde Audieho, protože ve vězení měl k němu nejblíž. Kdo za tím stojí? Je možné, aby někdo odsouzený na doživotí se jen tak volně potuloval po zemi?

A pak nesmím zapomenout na Desiree, která je policejní důstojnicí FBI. Je to prudce inteligentní žena, která dá hodně na své pocity a takzvaný ženský instinkt, ale díky své výšce se stává terčem mnoha lidí, a to i kolegů. Nejednou jsem se zasmála a rozhodně se mi líbil její přístup k této indispozici. Tuto ženu bych klidně vzala na kafe! 🙂

Samozřejmě jsou zde i postavy, které mi lezly na nervy, ponejvíc Valdez nebo Senogles. Těm bych dala ránu na solar hned z místa. Ovšem, i ti tam být museli, aby měl příběh ten správný spád.
A teď to důležité… Kde jsou peníze z toho přepadení? Jak se to všechno seběhlo? Kde je bratr Audiho? Co znamenají důkazy, které jsou naprosto zpřeházené a některé zničené?

Naprosto skvělý čtenářský zážitek. Opravdu. Pokud vás tento autor ještě minul, tak není nač čekat a směle se pusťte do tohoto příběhu. Celý děj má ohromný spád, pořád se tam něco děje, navíc krátké kapitoly přidávají na tom pocitu, že vám příběh protéká mezi prsty kosmickou rychlostí a vy se bezhlavě řítíte do závěru.
Líbilo se mi, že vyprávění je psáno z pohledů více osob, ale nemusíte se bát, že by se tím čtení stávalo těžší nebo méně přehledné. To v žádném případě. Je to tu jako u filmu. V jednu chvíli sedíte s odsouzenci ve věznici, najednou střih a jste v baru plného odhalených žen kroutících se u tyče a pozorujete zazobané mafiány, jak kují pikle.
Další věc, která mne dostala je, že autor do Štvance vložil hned několik myšlenek, které mne upoutaly nebo jsem se s nimi ztotožnila. I přes to, že je to krimi román, kde se krví tedy zrovna nešetří, autor si našel čas i na citlivější chvilky, dojemné dialogy a nechal emoce pracovat společně s příběhem. Perfektně rozložil do knihy napětí, akci, nostalgii, romantiku, melancholii a já nevím co všechno. Skvělé!

Pamatuji si, že když jsem se poprvé setkala s autorem a četla jeho knihu Řekni lituji, po dočtení jsem tvrdila, že je to za mě nejlepší kniha toho roku. A teď říkám, že Štvanec je zatím nejlepší kniha tohoto roku. Už jsem to asi dvakrát tento rok napsala, ale odpusťte mi, mé drahé knižní přítelkyně, ale Štvanec vás převálcoval. Na plné čáře předjel všechno, co jsem četla a stal se zatím tím nejlepším. Záměrně píšu zatím, protože pořád ještě je pár měsíců do konce tohoto roku, ale v tuto chvíli kniha nemá konkurenta. Bavila jsem se při čtení, užívala si to, nadávala, slzu zamáčkla, zhrozila se, rozněžnila se, vytočila se…

Je to prostě a jednoduše skvělá kniha, která se musí líbit každému, kdo se do ní pustí. Věřím, že i mužští čtenáři pochopí autorovy záměry co se týče emotivnějších scén a užijí si jak krvavé akce, přestřelky, tak i tu dojemnější stránku příběhu.
Za mne jeden velký palec nahoru.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA, kde si také knihu Štvanec můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan