Štítek: Omega

Autor: Liz Nugent
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 294

Alice a Oliver Ryanovi vypadají jako dokonalý pár. Žijí ve spořádaném manželství a zároveň slaví úspěchy ve společné práci. Vše nasvědčuje tomu, že jejich život už nemůže být lepší. Ovšem jen do chvíle, kdy Oliver jednoho dne po večeři zničehonic Alici zmlátí a ta upadne do bezvědomí, z něhož už se neprobere. Jejich známí se snaží přijít na kloub tomu, co ho k takovému násilnému činu mohlo vést, a tak Oliver začíná vyprávět svůj příběh.
K jeho vyprávění se postupně přidávají lidé, jimž za posledních padesát let zkřížil cestu. Zdá se, že Oliver skrývá tajemství, o němž Alice neměla ani tušení. Jenom on sám ví, co musel obětovat, aby si mohl dopřát svůj vysněný život. Nakonec však i jeho čeká překvapení, když ho jeho vlastní minulost dožene…

Liz Nugent se narodila v roce 1967 v Dublinu, kde stále žije. Napsala úspěšné mýdlové opery, rozhlasové drama, televizní hry, povídky a animace pro děti. Pracuje pro film, divadlo a televizi. Je oceňovanou scenáristkou rozhlasových a televizních inscenací a píše povídky pro děti i dospělé.
V roce 2014 vyšla její prvotina, román Hádanka jménem Oliver (Omega, 2018), která se dočkala mnoha pozitivních ohlasů a získala též cenu za nejlepší irský kriminální román roku. Následoval thriller V úkrytu (Omega, 2018).

Nejdříve se ke mě dostala kniha s názvem V úkrytu. Po jejím přečtení jsem byla nadšená, protože autorka mě dokázala fascinovat a já se tetelila blahem. Teď po knize Hádanka jménem Oliver musím říct, že Liz Nugent oficiálně patří mezi mé oblíbené autory, přesvědčila mě, že ví, jak napsat dobrý, čtivý příběh a stává se pro mne jedním z nejlepších autorů psychothrillerů.

Oliver, hlavní hrdina celého příběhu, je muž mnoha tváří a to doslova. Před lidmi a přáteli se tváří jako dokonalý chlap a manžel, přitom jej vevnitř sžírá temnota horší, než by si čtenář dokázal představit.
Kniha je psána z pohledů více osob, ne jen samotného Olivera. Každá postava, která pomáhá rozplést tento šílený příběh, má k Oliverovi nějakým způsobem blízko. Nakonec, jak už to tak bývá, má stejně poslední slovo ten, který má co skrývat.

I když se příběh tváří jako psychologický thriller, je to také z velké části sonda do duše zvrhlého chlapa, kdy jeho osobnost byla utvářena už od dětství. Autorce se povedlo perfektně vystihnout to, jak na Olivera v dětství působil vliv otce a co si díky tomu sebou nesl do dospělého života.

Hádanka jménem Oliver je naprosto odpovídající název. Po dlouhé době se mi dostala do rukou kniha, kdy název skvěle sedí na příběh. Ten Oliver je fakt tajemný jako hrad v Karpatech. 🙂 Děj se odehrává nejen v přítomnosti, ale také v letech, kdy v Irsku nebylo normální být gay či mít nemanželské dítě. A otázku rasismu snad nemusím ani zmiňovat. Díky tomu dostávají příběhy všech hrdinů ještě větší spád. Dá se říct, že i když se zrovna nejednalo o Olivera, tak se pořád něco dělo a já se nenudila ani na minutu.

Rozhodně musím napsat, ať je to černé na bílém, že tato kniha je nesmírně čtivá a odpovídá tomu i doba, za jak dlouho jsem ji přečetla (necelé dva večery). Opravdu jsem se nemohla odtrhnout a užívala si každou stránku na maximum. Líbilo se mi, jakým způsobem byl příběh vyprávěn, jak jsem si díky různým hrdinům dávala dohromady příběh, který byl na konci překvapující. I přesto, že jsem některé důležité věci „uhádla“ dříve, než byly vyřčeny, vůbec mi to nevadilo a nezkazilo mi to zážitek ze čtení.

Knihu Hádanka jménem Oliver ráda doporučím všem, kteří mají rádi nejen dobře napsané a čtivé thrillery, ale také těm, kteří se rádi podívají do hlavy někomu, kdo není úplně psychicky v pohodě. Myslím si, že nebudu přehánět, když napíšu, že se jedná o brilantně napsaný román, který uhrane každého, kdo po něm sáhne.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega, kde si knihu Hádanka jménem Oliver můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Melissa de la Cruz
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 461

Jasmine Santosová vždy dokázala naplnit veškerá očekávání. Je oblíbená, pilně studuje, její filipínští rodiče na ni mohou být pyšní a je připravena přijmout ocenění ve formě stipendia na vysoké škole.
Ale pak se vše zbortí. Ocenění státním stipendiem a pozvánka všem nominovaným její rodiče přinutí, aby jí prozradili pravdu – jejich víza před několika lety vypršela. Celá její rodina zde žije ilegálně. To znamená, že nebude žádné stipendium, možná ani univerzita, a na obzoru je hrozba deportace.
A tak se z Jasmine poprvé v životě stává rebelka…

Melissa de la Cruz je bývalá editorka módních časopisů, psala pro New York Times, Marie Claire, Harper´s Bazaar, Glamour, Cosmopolitan, Allure, the San Francisco Chronicle, McSweeney´s, Teen Vogue, CosmoGirl! a Seventeen. Jako odbornice na módu a trendy se objevila také na CNN, E! a Fox News.
Vyrůstala na Manile, poté se s celou rodinou přestěhovala do San Francisca, kde vystudovala střední školu the Convent of the Sacred Heart. Na Kolumbijské univerzitě pak získala titul v oboru historie umění a angličtiny. Dnes se svým manželem a dcerou žije v Los Angeles a Palm Springs.

Řekla bych, že Něco mezi tím je taková pohádka pro mladé, vášnivé, romantiku hledající čtenářky. Příběh Jasmine a Royce, Kayly a Dylana mě chytil za srdce, líbilo se mi celkově pojetí příběhu a můžu vám říct, že se máte na co těšit.

Jasmine Santosová je ve všech směrech perfektní. Na střední škole nerandí s klukama, ale poctivě studuje, dělá kapitánku roztleskávaček, chodí na mimoškolní aktivity, aby měla plusové body k dobru a je pravdou, že všechna ta dřina se ji vyplatí. Její a možnost promluvit si osobně s prezidentem je něco neskutečného, něco, po čem vždy toužila. Ve chvíli, kdy se o tuto radostnou zprávu podělí s rodiči, začíná její osobní peklo na zemi, protože se ji přiznají, že žijí v Americe nelegálně. Nemají zelené karty, pracovní povolení, vůbec nic. S financemi jsou taky téměř na dně a Jasmine zjišťuje, že vše, co dělala pro sebe, aby se dostala na univerzitu, je nenávratně ztraceno. Proto si začíná život užívat na plno, chodí na párty, začíná žít nespoutaně a potkává Royce, bohatého a okouzlujícího syna jednoho velmi vlivného kongresmana…

Jasmine jako hlavní hrdinka se mi moc líbila a přesto, že jsem s ní v některých věcech nesouhlasila, chápala jsem, proč to dělá. Sama se neumím vžít do toho pocitu prohry a zrady, který musela zažívat a proto jsem ji neodsuzovala, ale stala se pro mne bojovníci za všechno a všechno.
Její seznámení s krásným a bohatým Roycem dává příběhu nádech pohádky, něco jako Popelka, protože ona chudá dívka z Filipín, on syn vlivného a bohatého kongresmana – trochu klišé, co říkáte? Ale na druhou stranu se toho děje v příběhu tolik, že se nad tím možná pousmějete, ale pustíte to z hlavy. Jsou zde zásadnější problémy, které hrdinové řeší.
Ještě ráda zmíním rodiče jak Jasminy, tak Royce. Protože Jasmininy rodiče byly typickým příkladem lidí, kteří raději nic od nikoho nechtěli a spoléhali se sami na sebe. Pokud jim někdo něco nabídl, nejdříve v tom hledali všechno špatné a když zjistili, že je to dobrý, dokázali se uvolnit.
A Roycovi rodiče byli vykresleni jako arogantní lidé, kteří si žijí jen pro své vlastní potřeby, přitom když je člověk poznal blíže zjistil, že se nesmí dát na první dojem. Pod tvrdou slupkou se skrývá měkké jádro a u nich to platilo.

Autorce se podařilo do knihy Něco mezi tím a hlavně tedy hrdinům dát plno různých charakterů  a ač je to kniha spíše pro čtenářky v „pubertálním“ věku, je to skvěle napsané, čtivé a svým způsobem i poučné. Jak jsem četla, chvílemi mi vytanulo v mysli nějaké rčení nebo motto, které pasovalo do příběhu. Jako třeba „Není všechno zlato, co se třpytí“ nebo „Dokud dýcháš, doufej“ a také například „Naděje umírá poslední“.

Líbilo se mi zapracování tématu ilegálních přistěhovalců. Díky tomuto získává kniha hlubší pointu, než je jen zamilovanost dvou různých společensky postavených lidí. Melissa de la Cruz se do toho opřela a popisovala různé situace, jak z toho ven, co se s lidmi děje, pokud nemají zelenou kartu či pracovní víza a jaké jsou jejich možnosti. Sice mi přijde, že v knize to bylo vygradované na maximum a následně vyřešeno strašně rychle, ovšem je to pohádka. Sama autorka na konci knihy píše, proč to napsala tak, jak to napsala a co tím zamýšlela.

Ještě jedna věc se mi líbila a to, že před každou kapitolou je výrok nějaké světově známé osobnosti, který vždy souvisí buďto s Amerikou nebo nadějí. Bylo to velmi milé zpestření a přiznám se, že nejeden výrok jsem si napsala do svého sešitku, který si vedu k těmto účelům.

Něco mezi tím je příběh, který se mi líbil, přečetla jsem jej jedním dechem a vřele jej doporučím všem čtenářkám, které obdivují silné hrdinky, hledají v příběhu lásku, porozumění, slušnou dávku paní štěstěny a těm, které dokážou překousnout i nějaké to bezpráví. V knize najdete vše, co od „Popelky“ očekáváte a k tomu dostane hustou omáčku obsahující napětí, jak to bude dál s celou rodinou Santosových. Já zastávám názor, že na Filipínách musí být fakt krásně! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega, kde si knihu Něco mezi tím můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: G. X. Todd
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 463

Ochránce je divokou jízdou k místu, kde vás hlasy ve vaší hlavě buď spasí nebo zavraždí.
Ve světě, kde jsou koktejly nedostatkovým zbožím, poslouchá cizinec hlas ve svojí hlavě, který ho nabádá k tomu, aby si koupil limonádu od dívky sedící u zaprášené cesty.
Tato chvíle je k sobě připoutá.
Tady a teď je nebezpečné poslouchat svůj vnitřní hlas. Ti, kteří jej slyší, se s tím nikomu nesvěřují.
Tyto hlasy mají svůj účel. A setkání Poutníka s Lacey má důvod. On ho ale ještě nezná.

G. X. Todd je čtyřiatřicetiletá knihovnice z West Midlands. Od získání akademického titulu z historie na Birminghamské univerzitě pracovala víc než deset let ve veřejných knihovnách a v současné době jezdí po městě s jedenáct metrů dlouhým kamionem plným knih.
Ochránce je její prvotinou a také první částí ze čtyř knih série Hlasy, v nichž figurují Poutník a Lacey.

Ochránce je kniha, která vás překvapí tím, co v sobě skrývá. Postapokalyptický thriller, který má čtenářům co nabídnout. Jedná se o autorčin debut a musím říct, že je opravdu povedený a na další díly se těším.

Svět, kde nic není tak, jak to známe my. Je jen pár přeživších, kteří se ostatních straní. Někteří v hlavě slyší hlasy, jiní ne. Ty hlasy vás můžou zachránit nebo zabít.
Poutník na své cestě „za ničím“ zastaví u dívky, která prodává u kraje cesty limonádu. Nezvyklý jev, zvlášť při pomyšlení, že se nikdo a nikdy takto „nevystavuje“ na světle. Poutník zastaví, zakoupí limonádu, vezme se sebou Lacey a začíná jejich společná cesta, která je plná krveprolití, mrtvol a nebezpečí. Docílí toho, co oba chtějí? V krajině, která je nepříznivá, kde se lidé zabíjejí jen tak pro nic za nic?

Nejdříve napíšu, že se jedná o dílo, které rozhodně není pro slečinky. Na stránkách nechybí krev (hodně krve), vraždy, násilí.
Poutník je, do zhruba poloviny knihy, hrdinou, který vás bude bavit. Pak se mu ovšem stane „nehoda“ a díky tomu ztratí své kouzlo. Od druhé půlky mne hlavně jeho kapitoly nebavily, nudila jsem se a díky tomu se mi příběh začal hodně táhnout.
Naopak Lacey se s každou svou kapitolou zlepšuje a stává se z naivky sebevědomou dívkou, která dokáže bojovat o holý život. Tu holku jsem si velmi oblíbila a musím říct, že hlavně kvůli ní se na další díly těším. Ač ji babička držela dlouho v nevědomosti, pomalu, ale jistě se sžívala s nastalou situací, dokázala se s ní statečně vyrovnat a mé sympatie si získala velmi snadno a rychle.

Ochránce se mi líbil, ale stejně mám po dočtení pocit, že jsem nedostala všechno, co jsem chtěla. Od začátku jsem tápala v tom, co se vlastně stalo. Svět jako takový byl „zničen“, ale nějakým způsobem jsem nedokázala pobrat jak se to stalo. Možná kdyby se autorka trochu více zaměřila na to proč a jak, byla bych více spokojená. Ovšem stále doufám tajně v to, že v dalších dílech bude více rozvedeno vše, čeho se teď dotkla jen okrajově a já dostanu odpovědi na otázky, které mi vyvstaly v hlavě v průběhu čtení.

Autorce se musí nechat, že dokázala vymyslet svět, který je zhýralý, a v příběhu se pořád něco děje. Můžete očekávat spoustu akce, napětí a hrdiny, kteří se vám budou líbit. Navíc oceňuji, že každá postava je jiná, charaktery hrdinů jsou různorodé a tím pádem se nenudíte. A taky klobouk dolů před tím, že se G. X. Todd vyhnula jakékoliv romantice. Ani náznak něčeho „růžového“ zde nenajdete a to se v dnešní době už jen tak nevidí.

I když dávám „jen“ čtyři hvězdy z pěti, tak to není pro to, že by mi v knize něco vadilo, že by mne Ochránce zklamal. Je to z důvodu mého tušení, že další díly budou ještě lepší než tento první. A proto si nechávám rezervu, ať se pak můžu rozplývat.

Pokud jste milovníci postapo knih, thrillerů, kde je dostatek krve, určitě si tuto knihu nenechte uniknout. Navíc některé myšlenky v knize jsou opravdu dobré. Věřím, že se vám Ochránce bude líbit a nebudete zklamáni, pokud po knize sáhnete.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega.
Knihu můžete zakoupit: nakladatelství Omega
                                       knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Catherine Chidgey
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 406

Německo 1939. Dvě děti bezmocně sledují, jak jejich rodiče pohlcuje nemilosrdné mocenské soukolí. Siggi žije v blahobytu a nevědomosti berlínské střední třídy. Její otec je cenzor, který bez slitování odstraňuje zakázaná slova jako „slib“, „láska“ nebo „milost“. Jedináček Erich žije na relativně svobodnějším venkově, přesto se mu však na mysl kradou podivné nezodpovězené otázky.
Tyto dvě děti svede osud dohromady, když se německá víra v nádhernou budoucnost začne hroutit. Společně najdou dočasné útočiště v opuštěném divadle uprostřed trosek Berlína. Venku mezitím všude visí z oken bílá prostěradla a po celém městě se mluví o kapitulaci. Dny, které stráví Siggi a Erich spolu, zformují jejich další životy.
Na Siggi a Ericha dohlíží vytoužené dítě, tajemný vypravěč příběhu. Vidí a cítí, co vidí a cítí i oni. Jeho hlas totiž vychází z hlubin trosek národního snu…

Catherine Chidgey se narodila v roce 1970. Vystudovala tvůrčí psaní, psychologii a německou literaturu a dva roky žila v Berlíně. Její debutový román In a Fishbone Church získal Cenu spisovatelů zemí Commonwealthu pro oblast jihovýchodní Asie a jižního Pacifiku za nejlepší debut, Cenu Betty Traskové a byl na seznamu děl nominovaných na cenu Orange Prize. Její druhý román Golden Deeds se v New York Times stal knihou roku. V roce 2006 následoval třetí román The Transformation. Žije ve městě Ngaruawahia na Novém Zélandu.

Je to něco naprosto jiného, než na co jsem zvyklá. Silný, emotivní příběh, kde se vcelku „nic neděje“ a přitom pro mě byl plný informací, které jsem hltala. Je to sonda do dvou lidských, dětských duší, a jejich vnímání světa kolem sebe za časů Hitlera. Nádherný, něžný, dá se říct až téměř poetický příběh, který se odehrává v jednom z nejhorších období světa. To všechno a mnohem víc je Vytoužené dítě.

Siggi je dcerou otce – cenzora a matky, která je zvyklá na určitý způsob života. Má dva bratry a na první pohled se zdá, že i spokojený život. Se školou navštěvuje továrny, vede spořádaný život, je hodná, a hlavně velmi vnímavá.
Erich žije s matkou a jejich život na venkově vypadá v pořádku. Možná nemá tolik možností jako Siggi, ale vystačí si s málem.
Jejich životy sledujeme na stránkách od dětství až do dospělosti. Kniha je o tom, jak se dva mladí formují, na co myslí, když jsou mladí a také kam může osud někoho zavést, když s ním má určité plány…

Dlouho jsem nečetla knihu, která by byla vyprávěna z pohledu třetí osoby a proto mi chvíli trvalo, než jsem si na to zvykla. Ale ve chvíli, kdy mi to přišlo normální, se přede mnou rozprostřel obraz něčeho neskutečného. To, jak dokázala autorka pracovat se slovy, uměla popsat, jak děti dokáží vnímat „dospělé věci“ bylo fascinující. S tímto podáním jsem se ocitla v naprosto jiném světě a díky způsobu, jak umí autorka zaujmout, jsem se od knihy neodtrhla, dokud jsem nedočetla.

Jak jsem psala výše, tato kniha je úplně jiná, než na jaké jsem zvyklá. Je to z jednoho prostého důvodu. Dá se říct, že se v příběhu nic zásadního neděje. Když čtete, pomalu proplouváte životy obyvatel, kterých se dotkla druhá světová válka, sledujete jejich počínání, zachytáváte jejich pocity, přibližujete se určitým způsobem k jejich vnímání samotného faktu, že je válka a co to konkrétně pro ně znamená. Nic víc v tom nehledejte. Já si to soukromě nazvala jako psychologický dokument o lidech tehdejší doby, ale v dobrém slova smyslu. Ovšem nejvíce mne zasáhly právě hrdinové knihy, jejich přístup, jejich osudy. V jednu chvíli, kdy se Erich stane nečekaný zázrak, o kterém ani nedoufal, že k němu dojde, jsem za něj šťastná, jako by se to stalo mě. Ale přitom vím, jaké to bude mít následky a hned jsem opět smutná i za něj. Věřím, že ti z vás, kteří se pustí do této knihy, budou mít stejné pocity. Tato kniha vám může opravdu hodně dát.

Již jsem zmiňovala, že je tento příběh zajímavý, ale také napsán velmi čtivým způsobem. Navíc jsou na začátku každé části knihy i kratší cenzurované texty, kdy jsem se u nejednoho zastavila a lámala si hlavu nad tím, co za slova byly odstraněny. Připisuji další plusový bod za zpestření četby.

Na závěr knihy jsem se také dozvěděla, kdo je oním vypravěčem celého příběhu. Bylo to pro mne nesmírně překvapující a navíc, při doslovu autorky jsem zjistila, že se to částečně zakládá na historických faktech, tudíž jsem byla překvapena ještě více. Tohle zjištění je pro mě nové a i když se mi nelíbí, jsem ráda, že o něm vím.

Za mě si Vytoužené dítě zaslouží jedno velké ANO. I když se zde nedozvíte žádná velká historická fakta z války, tak přesto tato kniha může být pro vás přínosem. Zjistit, jak lidé žili v té době, co se dělo v jejich myslích, jak reagovali na to, že dochází zboží, které předtím bylo běžně k dostání, jak se zachovali, když jim šlo o život nebo naopak čím si procházeli při osvobození, jsou další cenné informace, které vás můžou donutit se zamyslet nad tím, co udělat, aby se na tuto dobu nezapomnělo a aby se hlavně nic z toho neopakovalo…

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete objednat zde:
knihy Omega
knihy Dobrovský

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan