Tatérka – Alison Belshamová

Autor: Alison Belshamová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 354

„Tu bolest moc dobře znala. Nevytrpěla si snad sama hodiny a hodiny na tom druhém, ostrém konci tetovacího strojku? Měla tedy pochopení, ale věděla, že tuhle cenu je potřeba zaplatit – že bolest trvá jen chvilku, tetování ale člověku vydrží celý život. A nikdo vám ho už nemůže vzít.“

Když během tetovacího veletrhu v anglickém Brightonu objeví tatérka Marni Mullinsová podivně znetvořenou mrtvolu, ochromí celé město strach. Podle všeho tu řádí sériový vrah, který zaživa vyřezává umělecká díla z těl svých obětí. Marni skrývá tajemství a má pádné důvody, proč nedůvěřovat policii. Jak se proto rozhodne, když ji navštíví mladý, čerstvě povýšený inspektor? Pomůže mu vyšetřit jeho první vraždu, nebo se po stopách vraždící zrůdy vydá sama?

Alison Belshamová začala psát, protože se chtěla stát scenáristkou. Ve svém životě poté na čas upřednostnila rodinu, aby se o to dravěji na literární scénu vrátila. V roce 2016 vyhrála s námětem Tatérky první místo v soutěži Pitch Perfect pořádané během skotského festivalu detektivek Bloody Scotland. A senzace byla na světě.
Tatérka je thriller z fascinujícího světa mistrů jehel – a debut, kterým autorka uhranula celý svět. V současné době Alison Belshamová pracuje na pokračování s názvem Otrávený inkoust.

Na knihu Tatérka jsem se opravdu těšila. Už jen díky jejímu námětu, kdy se celý děj odehrává v tatérském světě, jež pro mě byl velmi lákavý. Sama jsem hrdou majitelkou čtyř tetování a věřím, že další budou následovat, i když po přečtení si nejsem až tak jistá… 🙂

Marni je tatérka, která ve chvíli, kdy jde vyhodit obyčejný kelímek od obyčejné kávy do popelnice, objeví mrtvolu. Protože měla sama jisté problémy se zločinem, nemá policajty v lásce, ale stejně je zavolá.
Případu záhadné mrtvoly se ujme velmi mladý detektiv Francis (mezi námi je na něm opravdu vidět, že je velmi mladý) a začíná hon za Zlodějem tetování. Tak pojmenovali policisté toho, kdo zavraždil mrtvolu v popelnici. Odstranil ji totiž kus kůže – s tetováním. Později se objevují další mrtvoly, další tetování, které chybí a Francis se svým parťákem Rorym honí opravdovou bestii. A když jim Marni nepomůže, může dojít k dalším vraždám…
Jenže Marni nemá policajty ráda. Jaké má tajemství? Proč? Francis je velmi mladý a působí tak i na čtenáře, protože já jsem zvyklá na detektivy a vyšetřovatele v detektivkách podstatně zkušenější – a věřím, že i vy. Může mladý kluk tohle vyřešit? Chytit to monstrum? I když mu jeho „parťák“ Rory hází klacky pod nohy?

Tak v této knize jsem si naprosto užila všechny postavy a jejich charaktery. Marni mi byla od začátku velmi sympatická a oblíbila jsem si ji. Dokázala být jak ironická, tak nad věcí, ale i starostlivá a opatrná. Francis je mladý vyšetřovatel, který zrovna tuto vraždu dostane hned po nástupu na vysoký post a navíc v době, kdy by si postup zasloužili jiní, a nepatří zrovna mezi oblíbence jejich policejní stanice. A tím, že neumí v jistých věcech ještě chodit, není moc dobrý i v těch ostatních… Ani při rozhovorech s podezřelými, ani při vymýšlení hypotéz… Až později v ději si začíná být jistý v kramflecích. Vím, že začátky jsou těžké, ale tady to bylo obzvlášť okaté…
Další postavy, které se v ději objeví, jsou buď dobré nebo zlé, ale zůstávají takové po celý příběh. Jen u Marni a Francise je vidět jejich postupný proces „změny“, jestli to tak můžu nazvat.

Celkově se mi postavy v knize Tatérka líbily. I ten Francis, který byl trochu pomalejší a nemotorný. Líbila se moc Marni a její vztah se synem a vlastně i s bývalým manželem. Líbil se mi Rory, byl to přesně ten typ úlisného policajta, který si chce zachránit jen vlastní zadek, ale přitom uměl přiznat svou chybu.
Troufám si říct, že se autorka vyřádila a rozhodně se ji to povedlo na jedničku!

„Ostří nože, hebká kůže
bodni, řízni, čepel žízní
stahuj kůži
tetovanou
rudou tuší postříkanou.“

Co jsem s velkými díky přijala, tak byly krátké kapitoly. Mám to v knihách ráda, zvlášť u detektivek, thrillerů a napínavého čtení, protože to ovlivňuje můj pocit ze čtení a mou nervozitu. Jak čtu a rychle se otáčí stránky, tak se stupňuje i moje touha vědět, kdo je vrah, kdo je vinný za všechno to nebezpečí a tady to bylo nejen překvapivé, ale na konci jsem se bila do hlavy, že jsem na to mohla přijít. Protože jistý náznak tam je, i když to možná moc čtenářů neuvidí. Ale ve chvíli, kdy bych ten náznak prozradila, možná to některým dojde.

A dalším obrovským plusem jsou mezikapitoly – jestli to tak můžu říct. Jsou to krátké statě, ve kterých ke čtenářům promlouvá Zloděj tetování. Páni! To bylo hnusné, odporné, zvrhlé. To byl fakt psychopat na hlavu padlý. Ale díky tomu to bylo výborné a můžu říct, že jsem opravdu vděčná, že má všechna tetování jsou na správných místech, tam, kde patří.

Celkově můžu říct, že s knihou Tatérka a jejím příběhem jsem velmi spokojená. Není to nic pro princezny, teče tam dost krve, děj je napínavý, a díky rozmanitým charakterům postav je i zajímavý. Autorce se tento thriller opravdu povedl a já věřím v to, že i další kniha bude neméně dobrá. Co velmi oceňuji, tak je samozřejmě i prostředí tatérů, ve kterém se děj odehrává. Pro mne, jako pro milovnici tetování, to mělo své kouzlo. I když ti potetovaní v knize nedopadli nejlíp, je to jen kniha. S tím jdu taky dneska spát. Je to jen kniha! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji obchodu Dobre-knihy.cz, kde si knihu Tatérka můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Dokonalá kořist – Helen Fieldsová

Autor: Helen Fieldsová
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018
Počet stran: 413

„Roztáhl křídla a letěl ke mně,
můj labutí muž šarlatový, má múza rozšklebená.
Zasytil mě svou láskou k životu,
obohatil mě svými slzami tklivými.“

Edinburgh se stává evropskou metropolí hrůzy. Během hudebního festivalu rozetne ostrá čepel břicho charitativnímu pracovníkovi. V mnohatisícovém davu si vraha nikdo nevšimne. Nedlouho poté je na dně popelnice nalezena učitelka z mateřské školy, uškrcená vlastní šálou. Policie nezná motiv a nemá ani žádné stopy – dokud se po městě nezačnou objevovat podezřelá graffiti. Vrah jimi totiž oznamuje svou další kořist… a čím nevinnější, tím lépe.

Helen Fieldsová třináct let pracovala jako právnička, přičemž se věnovala i vážným případům vražd nebo pašování drog. Po narození druhého dítěte s manželem založila filmovou produkční společnost, v níž se uplatnila jako scenáristka i jako producentka. Sama si vydala dvě první fantasy knihy, ale do světa velké literatury pronikla teprve díky sérii thrillerů, v nichž proti zvlášť rafinovaným vrahům stojí dvojice vyšetřovatelů: „krasavec“ Luc Callanach a svéhlavá, ale i přívětivá Ava Turnerová. Fieldsová s rodinou a dvěma psy žije v Hampshiru, má ráda divadlo, filmy, ale také karate nebo létání ve větrném tunelu.

První díl ze série s Lucem Callanachem s názvem Dokonalé stopy, byl dokonalý. Ale Dokonalá kořist byla ještě dokonalejší. Propracovanější, krvavější, brutálnější a zamotanější. Autorka si dala opravdu záležet, aby se čtenář ani na chvíli nenudil, aby měl nějaké pochybnosti, aby smutnil i radoval se. Musím říct, že tohle byla opravdu dokonalá jízda.

Luc Callanach a Ava Turnerová pracují každý na svém případu. Zdánlivě se zdá, že spolu nesouvisí. Ale čím více těl objevují, tím jsou si jistější, že je všechno propojené. Edinburgh se mění v město zabijáka a Luc ani Ava nemají nejmenší tušení, kdo za tím zabíjením stojí. Na scéně se objevuje Joe, který vtrhne Avě do života jako ničivá tsunami a díky tomu její přátelské vztahy s Lucem ochladnou. Luc se do vyšetřování pouští sám, ví, že nemá o co přijít a proto všemožnými prostředky (oficiální a neoficiální cestou) se vydává vstříc poznání, kdo je zabijákem. Hrozí mu nebezpečí, ale to není nic v porovnání s tím, kdyby se objevila další mrtvola… A ta na sebe nenechá dlouho čekat…

Musím říct, že Luc je pro mě opravdu pan úžasňák. Jeho postava je skvěle napsána, jeho charakter je ryzí. Jeho úmysly jsou velkorysé a čisté. Já ho naprosto žeru! Oproti tomu Ava mě štvala. Vím, že měla určité problémy, které ji obrátily život vzhůru nohama, ale kdyby chvílemi zapojila srdce a nedělala jen to, co je „správné“, tak by mi tak nevadila. Ovšem ke konci příběhu už to byla zase ta moje dobrá postava, tudíž vše odpuštěno.
Autorka se pořádně na postavách vyřádila, to se ji musí nechat. To, co napsala pro Joea, chudák chlap – nikdy ho nikdo nebude mít rád. A co připravila pro Salterovou? Ach! Zlomila mi tím srdce!

„Zazubila se a natáhla ruku, aby ji zvedl na nohy. „Promiň, že jsem ti vtrhla do ložnice,“ řekla a snažila se nesmát. Měl sto chutí dát jí pusu. „Ale až příště budeš mít tu drzost zase se přede mnou svlíknout, osobně ti nasadím klepeta.“
„Měla bys mi zaplatit, ne mě zatýkat,“ prohodil a popadl klíče od auta.
„Až se budu chtít za poplatek pořádně zasmát, zajdu si na nějaký stand-up,“ vrátila mu to.“

Dokonalá kořist je mnohem lepší než první díl. Celý děj mi přišel propracovanější. Ve vyprávění se v kapitolách střídalo docela dost lidí, protože to bylo potřeba, ale v žádném případě to nebylo zdlouhavé a ani matoucí. Navíc jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací, co se týče „darknetu“ a taky věcí, které se na této temné straně internetu můžou objevit. Díky tomu byl celý příběh zajímavější a také tajuplnější.

V poslední době mám štěstí na samé thrillery a detektivky, kde neuhádnu, kdo za vším stojí. A nejinak tomu bylo i tady. Byla jsem vedle, párkrát jsem změnila názor, kdo by to mohl být, ale ani jednou mi na mysl nepřišlo to, co autorka nakonec vymyslela. Musí se jí nechat, že její fantazie a smysl pro psaní a napínaní čtenáře je odzbrojující. Hovoří za to jasně i čísla. Tuhle knížku, která má 400 stran, jsem zhltla za jeden večer a část dopoledne. Nemohla jsem se odtrhnout a proto jsem také první noc usnula na knize a řádně si „označkovala“ stránku, kde jsem odpadla.

Líbilo se mi, jaké jsem měla pocity, co se týče vztahu hrdinů. Ta jejich chvilková netolerance mě místy „zabíjela“, pak se vrátili ke svým obvyklým ironickým srandičkám a já se radovala jak malá holka, jako by vůbec nebyli zabředlí až po kolena v krvi – jako bych zapomněla, proč tam jsou a co je jejich úkolem. Při čtení jsem se dokázala oprostit od všeho, co se kolem mne dělo (no, vlastně nedělo, když jsem četla v noci, že?!) a užívala si každé písmenko.
Tato kniha rozhodně má označení TOP THRILLER správně a já ji vřele doporučuji.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Dokonalá kořist můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Dokonalé stopy – Helen Fieldsová

Autor: Helen Fieldsová
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018
Počet stran: 351

„Tvrdohlavá jako mezek. A co mezci dělají? Kopou, takže by mu nezbývalo nic jiného než kopnout taky. Představil si, jak by zněl střet jeho nohy s jejím hrudníkem, jako kdyby splasknul fotbalový míč. Žebra by jí bez okolků praskla. Musel by se vyzout, pomyslel si. Zranil by se přitom, ale byla by to náležitá a nezbytná oběť. Nebylo férové kopat někoho obuví. To se nesluší. Ale ano, bude muset přikročit ke kopání. Když o tom tak uvažoval, jevilo se mu stále pravděpodobnějším, že se z ní vyklube neústupná, tvrdá hlava. A čím víc přemýšlel o tom, jak ji bude muset potrestat, tím barvitější a plastičtější obrázek jejího pohmožděného a polámaného těla se mu v duchu vykresloval.“

V odlehlém koutě Skotské vysočiny shořelo tělo Elaine Buxtonové. Jediné, podle čeho dokáže policie pohřešovanou právničku identifikovat, je zub a cár zkrvaveného šátku. V tajné místnosti kdesi v Edinburghu mezitím skutečná Elaine Buxtonová vyděšeně křičí do tmy. Inspektor Luc Callanach opustil slibnou kariéru u Interpolu a začíná od nuly. Obstojí před novými kolegy i ve střetu s vrahem, který za sebou pečlivě zahlazuje všechny stopy?

Helen Fieldsová třináct let pracovala jako právnička, přičemž se věnovala i vážným případům vražd nebo pašování drog. Po narození druhého dítěte s manželem založila filmovou produkční společnost, v níž se uplatnila jako scenáristka i jako producentka. Sama si vydala dě první fantasy knihy, ale do světa velké literatury pronikla teprve díky sérii thrillerů, v nichž proti zvlášť rafinovaným vrahům stojí dvojice vyšetřovatelů: „krasavec“ Luc Callanach a svéhlavá, ale i přívětivá Ava Turnerová. Fieldsová s rodinou a dvěma psy žije v Hampshiru, má ráda divadlo, filmy, ale také karate nebo létání ve větrném tunelu.

Když jsem dočetla sérii Mořského detektiva s hlavní postavou Calem McGillem, byla jsem nadšená a nevěřila bych, že v dohledné době potkám nějakého detektiva, kterého si zamiluju stejně jako zmiňovaného Cala. Ale opak se stal skutečností a já přímo bažím po tom, abych už v ruce držela další případ úžasného, sympatického a impozantního inspektora Luca Callanacha.

Luc Callanach je nejen úspěšným mužem, ale také krasavcem, který se v mládí věnoval modelingu, tudíž jej všude předchází jeho hezká tvářička. Jakmile dojde k nepříjemné situaci u něj doma ve Francii, rozhodne se ji opustit a začít s čistým štítem jinde. Rozhodnutí padne na Skotsko, kde se narodil a žil první čtyři roky s rodiči než se přestěhovali.
Při nástupu k tamní policii získá ihned svůj velký případ, mnozí se mu zrovna neklaní za to, že je nováčkem a hned se může hřát na výslunní, ale s jeho otrlou povahou a pár dobrými lidmi kolem sebe, se z něj stane respektovaný a uznávaný inspektor a člověk.

V knize Dokonalé stopy autorka využila hned dva případy zločinu. První, který vyšetřuje právě Luca je o tom, že se najde tělo pohřešované ženy a vzápětí dojde k dalšímu únosu. Vše nasvědčuje tomu, že člověk, který to má na svědomí, je zapleten v obou případech a Lucovi a jeho týmu záleží na tom, aby si s tím poradili a hlavně druhou oběť našli živou.
Druhý případ má na starosti Ava Turnerová, která vyšetřuje úmrtí novorozence v parku. Jak už to tak bývá, dva hlavní hrdinové si padnou do noty a v jednu chvíli dojde i k nečekanému spojení těchto dvou případů, kdy Ava se nemůžu držet dál a v tu chvíli případy získávají nejvyšší prioritu.

„Ve sklenici přistál další zub, krev zalívala prkna na podlaze a King cítil, že se přestává ovládat, když si poposedl, aby mohl lépe a pevněji uchopit ošemetný dolní levý řezák. „Through many dangers, toils and snares I have already come.“ Tentokrát musel kleštěmi zatočit a vynaložené úsilí ho vychýlilo mimo tóninu.“

Musím nejdříve napsat, že jsem opravdu nadšená, co se z této detektivky vyklubalo. Líbilo se mi snad všechno, co autorka napsala. Možná, v některých chvílích, byly na mě jisté situace příliš moc, třeba co se týče špendlíku pod nehet (auuuu), ale jinak to byla symfonie čtení. Přečteno jsem měla za den a noc, nemohla jsem se odtrhnout. I když víte, kdo je zločincem hned od začátku, detektivní pátrání a další případ tomu dodávají napětí přesně takové, jak byste očekávali. Takže vůbec nevadí, že víte kdo by měl sedět za katrem a doslova se zažerete do toho, co vymyslí dál, jestli jej dopadnou a zda přežijí ti, co by měli…

Autorka mne opravdu držela na pozoru v každé situaci. Maximálně jsem si užila všechny stránky, kapitoly jsou příjemně krátké (nebo dlouhé – podle toho jak to berete) a hlavně příběh je poutavý, zajímavý, napínavý, místy nechutný, ovšem neskonale čtivý.
Děj má rychlý spád a je velmi zajímavé sledovat, co se odehrává v mysli psychopata. Oceňuji i další dějovou linku, což byl problém Luca, který jej „vyhostil“ do Skotska a jsem ráda za to, že i u něj se autorka pozastavila.

Jednoduše můžu říct, že tento první díl nové série s Lucem a Avou je velice slibným začátkem, kniha mne naprosto pohltila a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Věřím, že Luc a Ava i ten protivný Lively si ještě užijí své!

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si také můžete knihu Dokonalé stopy zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan