Po tom, co se Cat vrátila zpátky ze svého výletu, vypadá to, že se situace vrací do normálu a hlavně, uvědomila si spoustu věcí, které ji v životě pomáhají. Užije si oslavu svých 16tých narozenin, a když píšu, že užije, tak opravdu užije, protože na ni pozná Lucase, krásného italského kluka, který se zrovna přistěhoval z Milána… Ale co je na něm zvláštního? Proč na něj pořád kouká??…. Lorenzo!!!! Není to on, ale vypadá jako on, není to možné, ale možné to prostě je..
A pak, když je doma, přistane ji v poště dopis od Reyny, cikánky, která ji zavedla do Florencie, s tím, že má v jednu hodinu očekávat balík, se kterým si jistě už Cat bude vědět rady.. Odbije jedna hodina…Zvonek u dveří…… A mezitím……..
……….Alessandra… Jakkoliv působila v prvním díle zakřiknutá, nesmělá, toužila stát se tím, čím se stát nemůže ve svém století, tak teď se to všechno změní.. Reyna ji poslala za Cat, do 21.století. A to začíná ta pravá jízda, když holka, která je zvyklá mít všechno zahalené, tak najednou chodí v módních výstřelcích s holými lokty, nedej bůh, aby měla na sobě pánské kalhoty! 🙂
Druhý díl je vyprávěn z pohledu Alessandry, tedy Less, která se ocitně v Hollywoodu u své sestřenky Cat. Tento díl již není až tak zábavný, protože si to vztahuju na sebe, historie mě baví, sama bych chtěla mít svou Reynu, která by mne přenesla do století šestnáctého, tudíž první díl mi přirostl k srdci, ale teď, když je Less v 21.století, tak mě to až tak nebere, ovšem! Musím podotknout, že napsané je to opět mistrovsky mile, srandovně, ale někdy mě Less vytáčela jejíma myšlenkama. Pane jo, je o pět století dál, než vyrůstala, je jasný, že se to změnilo a ona to dobrou polovinu knihu nechápala, ale je pravda, že nechápala to, takovým tím sladkým způsobem.
Když jsem se začetla do knížky, hned jsem si vzpomněla na chvíle z jedničky a začala přemýšlet, jestli to, o čem Less snila, co záviděla Cat, že může dělat, se ji splní a bude moct podniknout vše, co doma nemůže.
I když je příběh vyprávěn z pohledu Alessandy, tak na Cat a její život, jak pokračuje dál, autorka nezapomněla, což se mi moc líbilo, že ji nedala na druhou kolej, takže společně s hlavní hrdinkou sledujeme i vývoj událostí u „druhé“ hlavní hrdinky a krásně se jejich životy proplétají a upřímně, i dramatizují.
Závěr knihy byl strhující, protože takový konec, co konec, ty chvíle před koncem, to jsem ani já ve svých 30letech netušila, že se dá vymyslet v klasickém dívčím románu. A i když mám rozporuplné pocity, protože ze začátku jsem z toho byla nesvá, neuměla se začít, od poloviny jsem se tak „zažrala“, že odejít na záchod byl pro mne nadlidský výkon.
Na www.databazeknih.cz jsem ji sice dala „pouze“ 4 hvězdy, ale i tak, opět to byl milý, relax příběh, sice se k němu nevrátím, ale když budu mít dceru, bude to mít v povinné četbě 🙂
Takže i Vám vzkazuju, četli jste jedničku? Užijete si i dvojku 🙂
Děkuji za Váš čas, DaraMegan
Hodnocení knihy:
.jpg)
.jpg)