Měsíc: Prosinec 2015

Autor: Samuel Bjørk
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Albatros Media – Plus
Počet stran: 384
Orig. název: Det henger en engel alene i skogen
Překlad: Eva Dohnálková
Autor obálky: Tomáš Cikán

Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuju sama“ na krku. Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak ji přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl.

Tak ten Munch mi je hodně sympatický. Kdyby nebyl policejní detektiv a pracoval s knihama, tak si troufnu říct, že jsem to já. 🙂 Od prvních stránek jsem si jej zamilovala, ale na druhou stranu jsem měla problém s Miou. Chápu, že když se stane něco strašného, tak se člověk uchýlí ke kdejakým bizardnostem, ovšem to, co ona dělala se svým životem, dokud se v lese neobjevil první anděl, tak to byl maras…
Za sebe můžu říct, že kniha byla napínavá od začátku do konce. Dokonce, když pachatel přišel za jednou z obětí, v masce a paruce, tak já se bála jít otevřít dveře – taky se vám stává, že zrovna v tu chvíli se stane něco, co sedí do děje? 😀

                                                                       zdroj obrázku

Postupem děje, jak stránky ubíhaly, získala si i Mia mou oblibu, protože to, jak ji šrotoval mozek, docházely ji souvislosti, to bylo skvělé. A samo o sobě by to vydalo na knihu. Snad s názvem Mozkové pochody Měsíčního Paprsku? :)) A navíc se trochu napravila. I když stále nebyla dokonalá žena, tak byla příjemnější, otrkanější a vlastně, kdo v dnešní době chce v knize mít dokonalou ženu, že? :))

Další věc, která se mi na knize opravdu líbila byla, jak autor dokázal do jednoho případu zahrnout celou partu lidí. Počínaje detektivy, pachatelem, oběťmi, tak domovem důchodců, sektou, která měla své vlastní pozemky a myšlenky a konče obyčejnými lidmi kolem jako přihlížejícími, svědky či reportéry. A taky bylo obdivuhodné, jak jedna osoba, která měla „štěk“, jenž by ve filmu nebyl o ničem, tady i ta osoba měla důležitou roli a bylo něco málo o ní zmíněno. A tohle dát dohromady muselo zabrat hodně času, ale určitě to byla správná cesta! Šťastná volba.

Musím říct, že kniha, jakožto má poslední v tomto roce, byla perfektně strávený čas. Její čtení jsem si užila a když jsem zjistila, kdo je pachatel, málem mi vypadly oči, vejrala jsem jak vír a když přicházelo finále, dokonce jsem si ukousla nehet, jen jsem totiž doufala, že to dopadne jak chci a ani nepočítala s variantou co kdyby ne…

Určitě kniha není pro slabé povahy nebo pro maminky malých holčiček – leda, že by tento styl přímo vyhledávaly. :))
Ale jinak je to kniha, která nezklame každého čtenáře, jenž má rád thrillery, detektivky, nerváky a severské autory.
Doporučuji! 🙂

A teď už všem přeji šťastný nový rok, ať do čísla 2016 vstoupíte tou správnou nohou a se správnou knihou.. 🙂

Mějte se krásně,
Vaše Daramegan

Autor: Sissel Værøyvik
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 384
Překlad: Alice Týnská

Novinářka Ella se po letech vrací z New Yorku zpět do rodného Bergenu. Po příjezdu se musí vyrovnat s mnoha těžkostmi, mimo jiné i se svou minulostí, se stíny, které se za ní táhnou jako dlouhé stuhy. Zásadním životním zlomem se však pro ni stává setkání se starou ženou jménem Ráchel. Ta Ellu požádá o sepsání svého životního příběhu. Přestože se Ella zpočátku brání, brzy je vtažena do dramatických událostí, které ji zavádějí do jiných časů a jiných životů – do doby Ráchelina dětství, kdy byla poslána z Bratislavy do Norska, aby unikla před perzekucí Židů na Slovensku…

Čím začít.. Perfektně zpracovaný román, kde se prolínají dva životní osudy. Vyprávění přítomnosti Elly, která musela přijet zpátky do svého rodného města kvůli obzvláště těžkým povinnostem. Na druhé straně je zde příběh z minulosti, z doby světové války, kdy Ráchel na stránkách knihy vzpomíná, jaký měla život. Vzpomínky na její dětství, mládí, přátelé a kamarády.
Velmi se mi líbilo zpracování, je to stylem například Vypravěčky od Jodi Picoult, kdy se z přítomnosti, z roku 2009, vracíme do minulosti, do roku 1939 a pozdějšího, nejdříve do Bratislavy a poté do Norska a USA. A stále se kapitoly prokládají. „Nejdrsnější“ pro mne bylo, kdy Ella zjistila něco důležitého, co jsem opravdu potřebovala vědět a v tu chvíli – konec kapitoly a vracela jsem se do minulosti Ráchel, aby se mi to, co Ella odkryla, dalo dohromady s příběhem Ráchel. Je to velmi poutavě a důmyslně napsáno. Moc se mi to líbilo.

Tato kniha má to, co má správný román mít, přitom na žádné stránce to není přehnané. Je to něžné pohlazení pro duši, je to napínavé od začátku do konce, je to milé počtení s prvky „hororu“. Krásná kniha. Na konci samozřejmě nechyběly slzy, které tak nějak patřily k samotnému příběhu.

Pokud máte rádi knihy, které se zakládají na faktech, pokud máte rádi příběhy, které mají duši a pokud máte rádi romány, které vám něco můžou dát, tak tohle dílo je pro vás to pravé. Protože nejen že každá postava má v knize své místo a všechno do sebe krásně zapadá, ale je to také příběh, díky kterému si uvědomíme nejen, že přátelství je křehké a krásné a když se mu dají pevné základy, tak potrvá navěky, ale také to, že když nasloucháme druhým, dokážeme se vcítit do toho, co prožívají,  a může nás to povznést nad všechno zlé.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete tady. Určitě neuděláte chybu, kniha ode mne totiž získává plný počet bodů. 🙂

Daramegan

Autor: Holly Black, Cassandra Clare
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 264

Callum Hunt má o školních prázdninách o čem přemýšlet. Šokující zjištění o své minulosti z úst nepřítele všech mágů není něco, co by se dalo jen tak hodit za hlavu, a kromě toho se musí vypořádat i s napjatým vztahem s otcem (který ho možná chce zabít) a svým domácím mazlíčkem Pohromou, který je shodou okolností Chaosem posedlé vlče. Po návratu do druhého ročníku Magisteria se problémy ještě kupí; spolužáci si od něj drží opatrný odstup a Callum se jim ani nediví. Vše vyvrcholí krádeží Alkahestu, magické rukavice, která – pokud padne do špatných rukou – může způsobit katastrofu…

Tak jo, nejdříve všem slibuji, že se časem k HP dostanu, hlavně to tedy slibuju Danušce z blogu Střípky příběhů, protože její komentář byl nejvíce peprný a rozhořčený 😀
A teď už k recenzi Měděné rukavice, přestože tato kniha ji nepotřebuje. Věřím totiž tomu, že kdo četl Železnou zkoušku, tak určitě sáhne po tomto dílu. Nejen, že to je povinnost, ale to nutkání vás v klidu nenechá. Ta série pokračuje plynule, nedá vám oddych, dokud nebudete mít přečteno vše. I když další díly v překladu jsou v nedohlednu, tak i to, co je k dispozici je okouzlující.

Ani v této knize nechybí napětí, které by se dalo krájet a hlavně je děj opět rychlý. Na GR jsem četla, že jedna slečna, i přes pomalý rozjezd knihu vychvaluje – tak nevím, mám pocit, že asi četla úplně něco jiného. Protože já nikde žádný pomalý rozjezd nezaregistrovala a hlavně se opět stalo to, co u prvního dílu – stránky se otáčely samy a já nedokázala a ani nechtěla pochopit, že už je konec. Když mi chybělo posledních 5 stran do konce, marně jsem hledala východisko, co udělat, když nemám další díly, protože čekání na pokračování, je jako čekání na sníh v tomto „jarním“ vánočním čase. 🙂 Zbytečné a beznadějné. (poznáváte, z jakého filmu to je?) :)) hihi 😀 Zrovna mi totiž hraje….. Moderní popelkaaa 😀

Sečteno, podtrženo – tato kniha mě bavila, utvrdila jsem se v tom, že celá série bude mít stálé místo v mé knihovně a tajně si slibuju, tak jak to dělám i se sérií Nástrojů smrti, že bude časem i v papírové podobě v mé knihovně! 🙂
Určitě knihu doporučuji, protože opravdu stojí za to! 🙂 Budete nadšeni 🙂 Věřte mi 🙂 Skvělá fantasy a teď hurá čekat na další díly. 🙂

Pěkné svátky! 🙂
Daramegan

Autor: Holly Black, Cassandra Clare
Rok vydání: 2015
Počet stran: 312
Nakladatelství: Yoli
Orig. název: The Iron Trial
Překlad: Pavlína Zagolová
Autor obálky: Soňa Šedivá

Callum Hunt ví už odmalička, že pokud by se někdy zapletl s magií, znamenalo by to pro něj jediné – smrt. Jeho otec mu to ostatně nikdy nedovolí zapomenout. Když je Cal pozván k vstupním zkouškám do tajemné čarodějné školy jménem Magisterium, slíbí otci i sám sobě, že v testu dokonale propadne. Jenže Cal má naneštěstí magii v krvi, takže i přes veškerou snahu je spolu s dalšími dvěma žáky vybrán, aby studoval u největšího mága ze všech, mistra Rufuse. Cal zjišťuje, že magie je mnohem zábavnější, než si kdy uměl představit, a také skoro stejně tak nebezpečná. Ve škole si vedle nových přátel rychle udělá i nové nepřátele… Dvě nejlepší autorky současné fantasy pro mládež se spojily, aby napsaly nejúžasnější magické dobrodružství od dob Harry Pottera.

Nejdříve učiním přiznání – a doufám, že mne nebudete lynčovat, nepřestanete sledovat můj blog a vůbec cokoliv takového škaredého. JÁ NIKDY NEČETLA HARRYHO POTTERA ANI NEVIDĚLA FILMY. Tudíž jsem totálně nepopsaná kniha co se týče srovnávání tohoto díla s Harrym. Proto tady mám jednu krátkou recenzi, která bude objektivní, co se samotného tématu týče. 🙂

Železnou zkoušku už mám ve čtečce delší dobu, ale díky všemožným jiným závazkům, které se týkaly jiných nakladatelství a recenzí jsem se k ní dostala až teď. A jsem ráda, že to přišlo. Protože už při prvních stránkách jsem byla nadšená. Začala mne ihned bavit a libovala jsem si v ní. Nechtěla jsem ji odložit Nechtěla jsem jít spát. Chtěla jsem číst dál. 🙂
Autorku Holly Black neznám, nikdy jsem neměla to potěšení s ní se potkat na stránkách její knihy, ale Cassandra – to je jiná etapa mého života. Autorka Nástrojů smrti, které jsem hltala (mám už za sebou celou sérii 2x přečtenou), je má oblíbená – nejvíc oblíbená. A proto, když jsem si uvědomila, že má svůj podíl na této knize, rozhodla jsem se ji přečíst.

Na této knize se mi líbí děj – je opět „komplikovanější„, jak to u Cassandry znám, Call není ten, za kterého se považuje, nejsou tam jen zlí a hodní. Tamara a Aaron jsou sympatičtí tím, jak se dokáží otevřít a Call.. To je kapitola sama o sobě.
A nesmím zapomenout na Pohromu – to je snad ta nejlepšejší postava! 🙂 hihi 🙂

A protože jsem Harryho nečetla a poněvadž je Cassandra pro mne zárukou kvality a jelikož jsem se moc a moc bavila, tak knize dávám plný počet.
Určitě stojí za to si ji přečíst a čekat na další díly. Bude to hodně zajímavé, jak se vše dál vyvine. Už teď mám strach o určité postavy a tudíž ihned otvírám Měděnou rukavici.
Pokud máte rádi fantasy, pokud máte rádi Cassandru a pokud máte rádi kouzla a čáry, mladé lidi, knihy, ve kterých se něco děje a stále se otvírají další a další záhadné dveře plné nečekaných zvratů, tak tato kniha je vhodná právě pro vás.
Já si její čtení opravdu užila a co vy? Četli jste? 🙂

Daramegan

Autor: Dominik Dán
Rok vydání: 2015
Počet stran: 400
Nakladatelství: Slovart

Detektivní román Popel všechny zarovná vypráví o dvou zločinech. Jedním je vražda staré ženy, kterou kdosi brutálně rozsekal mačetou. Druhým je smrt mafiána. Během vyšetřování vyjde najevo, že mafie se podílela na únosu syna vysokého státního činitele. Avšak stopy vedou od mafie k tajné policii..
Popel všechny zarovná je kniha plná pochybných kreatur, mafiánů a tajných agentů. Autorovy dvacetileté zkušenosti ji dodávají na věrohodnosti. Najdete v ní skutečnosti, při nichž zamrazí a jež by raději měly být fikcí. A naopak literární fikce působí díky znalosti policejní práce autenticky. Vše vypadá věrohodně a je na vás, co budete pokládat za realitu a co už za fikci. Možná při četbě zatoužíte po zbrani kvůli své bezpečnosti. Ale nedělejte to!

Když jsem začala číst, byla jsem ráda, že je Krauz zpátky, jelikož jeho břitký humor je nezapomenutelný. Tato kniha je první ze série, ale kupodivu jsem ji četla až jako poslední, protože je čtu podle toho, jak vychází u nás v ČR. I když mi přijde tato kniha o dost slabší než ostatní, i tak si na ni najdu pozitiva, která mne bavila.
A utvrdila jsem si jednu věc – žeru Krauze. Jeho postava je naprosto úžasná. Jeho styl, chování i když né vždy čestné, je přesně takové, jaké bych od něj čekala. Prostě mi sedí na všechny strany. Typ chlapa, kterého baby musí zbožňovat. 🙂

Dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. I když jsem byla natěšená jako sáňky na sníh, tak po otevření to nešlo. Navíc mne ze začátku vadilo rozdělení kapitol. Protože jsou, podle mne, moc dlouhé a tím to trochu kazí pocit svižné četby. Chtělo by to možná trochu více rozkouskovat. Ale od druhé poloviny knihy jsem se dokázala začíst, nic mi nevadilo a jen jsem si potvrdila, že je to opravdu autorovo dílo. Popisy osob a hlavně smýšlení Krauze, Fischera a spol. byl takový, jak ho známe z ostatních knih. Druhou část jsem přelouskala během jednoho odpoledne, kousala si nehty a konečně mi začalo všechno docházet.

Závěrem můžu říct, že kniha je povinností pro fanoušky Dominika Dána. A pokud se mezi vámi vůbec ještě vyskytuje někdo, kdo od tohoto autora nic nečetl, tak začněte například Básníkem – ten je naprosto a dokonale perfektní. 🙂

Krásné svátky Vám přeji všem,
Daramegan