Zmizela v mlze – Michaela Klevisová

Autor: Michaela Klevisová
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 376

„Po probuzení se rychle nasnídal a vyrazil na cestu. Z rybářské dovolené se stala turistická, ale kupodivu mu to nevadilo. Vlastně se do Ytre Yltefjordu těšil.“

Ann-Solveig žije v odlehlé vesnici u norského fjordu vysoko za polárním kruhem s mužem, ze kterého má strach. A nikdo jí to nevěří. Pod vlivem své sousedky, psychosomatičky Katrine se rozhodne partnera opustit… ale nakonec místo toho skočí z útesu do moře. Přesně o rok později začne Katrine dostávat výhrůžné vzkazy. Vzápětí zemře další její pacientka – rybáři ji najdou uškrcenou na opuštěném místě u řeky. Český kriminalista Josef Bergman chtěl na tomto místě strávit poklidnou rybářskou dovolenou a ujasnit si životní priority, ale místo toho se stane jedním z důležitých svědků v zamotaném případu. Postupně zjišťuje, že skoro každý obyvatel zdánlivě idylické vesnice má nějaké tajemství…

Michaela Klevisová se narodila v roce 1976 v Praze. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově a od roku 1997 v tomto oboru pracuje. Je redaktorkou časopisu Cosmopolitan, kde má na starosti například rubriku o knižních novinkách. Psala články o trhu s uměním a výstavách výtvarného umění pro magazín Hospodářských novin IN a v cestovatelském magazínu Travel Digest publikovala reportáže ze svých cest. V roce 2008 se scénáristicky podílela na několika epizodách seriálu Ulice. Cestování je jejím největším koníčkem; navštěvuje nejraději severské země a největší dojem na ni zatím udělalo putování po finském Laponsku. Již v dětství propadla světu koňských dostihů, o něž se intenzivně zajímá dodnes.
Za svou prvotinu, román s detektivní zápletkou Kroky vraha (2007) obdržela v roce 2008 od české sekce Asociace autorů detektivní literatury (AIEP) Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku.

Od autorky mám přečtenou celou sérii s Josefem Bergmanem, velmi mile působícím kriminalistou. A musím konstatovat, že Zmizela v mlze je ten nejlepší díl ze všech! Už od prvních stránek mě čtení chytlo a pustilo mne až když dočetla poslední písmeno, posledního slova na poslední stránce.

Je zde více dějových linií, mrtvá neznámá dívka na břehu řeky, Ann-Solveig a její smutné soužití s manželem tyranem, Hilda a Ellen, jejich dlouholeté přátelství, Hildina ztráta domova a mnoho dalšího. I když to vypadá, že je to řádně zamotané a čtenář toho musí hodně pobrat, opak je pravdou. Všechno se slévá do jednoho příběhu, který je nádherně napínavý, tajemný a plný nečekaných rozuzlení a poznání.

Autorka nejen skvěle popsala místa v Norsku, fjordy, zálivy a moře, když jsem četla o mrazu, který vládne v těchto pustinách, měla jsem pocit, jako bych se musela přioblíct, i když bylo venku přes třicet stupňů. Když jsem se začetla, najednou jsem se ocitla na útesu jednoho fjordu, kdy se mi zima zarývala pod kůži. Měla jsem pocit, že jsem opravdu unikla realitě a jsem pryč, přes tři tisíce kilometrů daleko. Také skvěle vykreslila postavy a jejich vztahy. Dozvěděla jsem se spoustu informací i o lidech, kteří v konečném důsledku příběhů nebyli tak moc důležití a vůbec ničemu to nevadilo. Působilo to tak samozřejmě a nenuceně. Radost číst, opravdu.

„Teď už na něj hleděla bez úsměvu. „Prostě tady teď žiju. Aspoň mi tu nikdo neříká, co všechno nesmím a za jaký myšlenky přijdu do pekla.“

Samotný hlavní hrdina, Josef Bergman, je zde popsán tak, že na mě působil jako neskutečný pohodář. A navíc chytrý chlap. I když odjel na dovolenou, přesto se nevyhnul své práci, ale dokázal si z toho udělat zábavu. Když jel na výzvědy, bral to jako výlet. Proto působil tak, jak působil. Nerozčiloval se, nenutil se, byl to příjemný zážitek. A tak stejně na mě působily skoro všechny postavy. Klidní, rozvážní lidé, mající sice své tajemství, které by nemělo vyplout na povrch, ale přesto chytří, milí a důvtipní lidé. Nebyl zde nikdo, kdo by mi vyloženě vadil, kdo by mě v průběhu čtení vytáčel do vývrtky. I díky tomu jsem se mohla plně soustředit na celý příběh a užila si jej od začátku až do konce v naprosté nevědomosti, protože autorka všechno zaobalila tak, že jsem neměla šanci na všechno přijít. A to se mi líbilo. Samotné rozuzlení bylo výborně vymyšlené, promyšlené do posledního detailu.

Zmizela v mlze mne naprosto pohltila a nevěřila bych, že po čtyřech předešlých setkáních se dočkám takového velkého překvapení. Jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky a já si mohla tento zážitek vychutnat. Líbilo se mi všechno, od prostředí, hrdinů až po záplekty (nebyla totiž jen jedna).

Určitě doporučuji tuto knihu a vlastně celou sérii, protože to, co paní Michaela Klevisová zvládá se svými postavami je okouzlující. S lehkostí píše velmi čtivé, napínavé detektivky, která vás nejen že budou bavit, ale budete si opravdu připadat, jako byste se ocitli v samotném dění příběhu, jako byste se přenesli z reality pryč.

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Knižní úlovky

Ahoj přátelé!

Včera se mi sešly celkem tři balíčky – jako by se na mě všichni domluvili. 🙂
Všechno to jsou recenzní výtisky, tak doufám, že tím nikoho nepopudím proti sobě, že jsem taková hamižná. 😀

Tak jdeme na to! 🙂

Na knihu Maminčin mazánek od Sarah Flint pořádalo nakladatelství Omega konkurz. Po dlouhé době jsem se zapojila, protože mě zaujala anotace a řekla jsem si, že tomuto nakladatelství dám ještě šanci. Doufám, že budu spokojená s překladem a bude to mnohem lepší než u jiných jejich knih.

Anotace: Sleduje… Vyčkává… Kdo je na řadě? Tento thriller o precizním sériovém vrahovi není pro slabé povahy. Musíte být připraveni na šok! Ideální pro fanoušky Angely Marsons.
V hrobě v lese jsou pohřbeny matka s dítětem. Ale jeden z nich je naživu, druhý je mrtvý. Detektiv Charlie Stafford je přiřazena ke svému šéfovi Geoffreymu Hunterovi, aby mu pomáhala s tímto případem, kde matky a jejich děti beze stopy mizí. Ztrácí se čím dál více párů a tlak na oba sílí. Podezřelý je dopaden, ale je to skutečně on? Dokáže Charlie zastavit sadistického vraha, jehož jediným přáním je potrestat ty, kteří udělali chybu? Nebo se ona sama nevědomky stala obětí?

Následuje Pax, můj liščí přítel od Sary Pennypacker. Jak jste určitě zaregistrovali, začala jsem více recenzovat i dětské knihy a navíc, tahle vypadá, že bude skvělá i pro dospěláky. 🙂 Vím, že i Lucka z Martinusu ji zmiňovala. 🙂 Minimálně s ní má teda fotku. 😀

Anotace: Od chvíle, kdy Petr zachránil Paxe jako malé lišče, z nich byli nerozluční přátelé. Jednoho dne se však stane nepředstavitelné: Petrův otec vstoupí do armády a přinutí ho vrátit lišáka do volné přírody. V dědečkově domě, pět set kilometrů od domova, si Petr uvědomí, že není tam, kde má být – s Paxem. A tak se, poháněný láskou, věrností a žalem, vydává navzdory blížící se válce na dalekou cestu, aby se se svým přítelem opět shledal. Ani Paxovi, který neochvějně čeká na svého chlapce, se však nevyhnou nebezpečná dobrodružství a překvapivá odhalení…

Další kniha je lehce specifická, já jsem totiž velká fanynka cyklistiky, hlavně teda Petera Sagana a proto tohle byla jasná volba! Po prvním náhledu dovnitř jsem ovšem mírně na rozpacích, uvidíme, jaké to bude, až si ji přečtu. 🙂 Peter Sagan Tourminator od T. J. Millnera.


Anotace: Fascinující životní příběh jedinečného talentu, který na sebe dokázal strhnout pozornost celého cyklistického světa svou nesmírnou houževnatostí, úspěchy na závodech i osobitým humorem. Peter Sagan se stal fenoménem, který už dávno překročil hranice Slovenska a svými výkony se nesmazatelně zapisuje do historie sportu. Podle odborníků patří k největším osobnostem současné světové cyklistiky.

Následuje Sníh nebo popel od Sary Raaschové. Na tuto knihu jsem se těšila od doby, co jsem věděla, že u nás vyjde. Další fantasy román, který je prvním dílem v sérii, ale snad to nebude mít ultra otevřený konec. 🙂


Anotace: Jaro před šestnácti lety dobylo Zimní království. Jedinou nadějí zničené země je osm přeživších a Meira je jednou z nich. Celý život prožila jako uprchlík, nepoznala své rodiče a vychovali ji jako válečnici. Avšak i jako nelítostná bojovnice se zamilovala. Nešťastně. Ani zlomené srdce ji ale nezastaví – udělá cokoliv, aby její království získalo svobodu. 

Teď je na řadě Ta druhá od Michelle Adams. Je to psychologický thriller a co vím od Janičky z Baronetu, která už ji má za sebou, tak se mám opravdu na co těšit. Prý je naprosto famózní, takže jsem velmi zvědavá a asi půjde na přetřes mezi prvníma. 🙂


Anotace: Irini Harringfordové se rodiče vzdali krátce před jejími čtvrtými narozeninami, aby si mohli nechat doma její starší a psychicky labilní sestru s destruktivními sklony. O mnoho let později jí tato sestra oznamuje, že jejich matka zemřela, a vyzve Irini, aby se po létech vypravila domů.
Návrat se ale promění v cosi jiného než v pietní rozloučení se zesnulou matkou. Irinin otec spáchá krátce nato sebevraždu a jeho závěť odstartuje nezadržitelný sled událostí, na jejichž konci čeká Irini šokující odhalení.

Knihojízdu zakončuje Poslední děti na zemi od Maxe Bralliera. Anotace slibuje napětí i zábavu, tak doufám, že tohle přesně dostanu. 🙂 

Anotace: Na město udeřila apokalypsa. Ulicemi se plíží zombie a další nestvůrné obludy… Třináctiletý Jack si vytvořil útočiště ve stromovém domě, který obehnal vodním příkopem a až po střechu vyzbrojil praky. Bloumajícím příšerám, a už vůbec ne děsivě chytré obludě jménem Blarg, ale nemůže odolávat sám. Proto spojil své síly s Quintem, Dirkem, Tulákem a June. Má tahle partička nějakou šanci na přežití? 

Tak a to je konec pro dnešek. Líbí? Nelíbí? 🙂
Daramegan

Jak vyléčit zlomené srdce – Anna Bellová

Autor: Anna Bellová
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 389
Rok vydání: 2017

„Panebože, to byl dneska den! Měla jsem to od začátku brát jako zlé znamení a jít rovnou domů místo do sportovního obchodu. Moje peněženka je teď o devadesát liber lehčí, a kromě toho mi ta žena v obchodě dala výtisk úvodního tréninkového plánu. Kdo má vědět, že na desetikilometrový běh je potřeba tolik trénovat?“

Od chvíle, kdy se Joseph rozešel s Abi se slovy, že se k sobě nehodí, samým žalem téměř nevylezla z postele. Pak ovšem na svém prahu našla krabici s věcmi, které si u něj zapomněla. Nějakým omylem se v ní ocitl i Josephův seznam deseti věcí, které by chtěl ještě stihnout, než mu bude čtyřicet. Abi se hned chopila příležitosti seslané osudem: Je snad lepší způsob, jak mu dokázat, že se k sobě oni dva hodí, než splnit vše, co si předsevzal? Ano, plán má pár úskalí, Abi nikdy nebyla žádný sportovec, a navíc se hrozně bojí výšek, takže absolvovat túru na kole kolem ostrova Wight, zvládnout windsurfing nebo slanit nejvyšší budovu ve městě, to může být problém.
Pokud chce zvládnout celý seznam, musí zatnout zuby, posbírat všechnu odvahu a požádat o pomoc přátele. S každým dalším splněným úkolem léčí své zlomené srdce a získává ztracené sebevědomí. Podaří se jí ale získat svou životní lásku?

Anna Bellová je v současné době autorkou pravidelného týdenního sloupku Tajná říše snů začínající autorky na webových stránkách Novelicius. Psaní se věnuje profesionálně. Stále věří na šťastné konce a nejraději má, když se lidé nad jejími knihami hodně smějí. Ve volných chvílích ráda chodí na procházky s manželem, jejich dvěma malými dětmi a labradorem.

Abi je taková, velmi opatrná dívka. která se do ničeho nehrne. Má ráda svou jistotu a nepokouší štěstí. Když se s ní ale její životní láska rozejde, všechno se obrátí naruby. Začne spřádat velmi ambiciozní plán, jak jej získat. A aby svou lásku získala zpátky, musí podniknout mnoho velmi adrenalinových zážitků, vyfotit se u toho a dokázat mu, že ona dokáže žít tak, jak chce on. Ale při zdolávání úkolů získává sebevědomí. Navíc si léčí zlomené srdce a nachází mnoho dalších dobrých věcí. A už jen zůstává otázkou, zda získá svou životní lásku zpátky…

Od této knihy jsem měla jen jedno očekávání. Odpočinout si od všech hororů, thrillerů, detektivek a to jsem dostala. Příběh je to velmi laskavý, milý, pomalu plynoucí a zábavný. Místy mi Abi připomínala slavnou Bridget Jonesovou. Nemyslím teď spoďáry, ale tím, že v každém důležitém okamžiku dokázala šlápnout vedle. A to vtipně. Ovšem, není to tak, že bych se za břicho popadala, jen jsem se lehce usmívala.

Jak vyléčit zlomené srdce je napsáno velmi jemně a nenásilně, přišlo mi to jako pohlazení na duši, i když více jednodušší. Už od začátku jsem tušila, jakým směrem se to bude ubírat, a vlastně jsem se nemýlila. Abi jako hrdinka mi ale začala už od poloviny knihy lézt neskutečně na nervy. Ty její myšlenkové pochody někdy byly opravdu na pravý hák – no, možná na levý. 🙂

„Trochu jsem si začala dělat starosti, jestli nejdeme špatně. Ale viděla jsem jen jeden úzký pruh zdupané trávy a neměla jsem chuť plahočit se po pás vysokým porostem. Byl to ten druh divoké trávy, která člověka dokáže na holém těle pořádně poškrábat a kromě toho v ní žije bůhvíjaká havěť.“

Když se rozhodnete tuto knihu přečíst, budou vám řádky ubíhat před očima, nebudete muset přemýšlet a jen si počkáte, jak všechno dopadne. Je to napsáno tak, že mě nenutilo být napnutá, jestli získá svou lásku zpátky nebo ne, jen jsem prostě čekala, jak to dopadne.
Možná jsem to čtení neprožívala tak, jak by prožívaly jiné čtenářky. Protože mi vadila jedna zásadní věc – kdyby mě pustil chlap k vodě, já bych tohle nepodstupovala kvůli něj ani boha. 😀

Co si ale myslím, že knize by neuškodilo, kdyby se odebralo pár stránek. Příběh mi místy přišel velmi vláčný, nějaké „hluché“ místa jsem tam taky objevila a možná, kdyby autorka ubrala stránky, bylo by to svižnější a o něco více záživnější. Takto je to pro mě průměr. Průměrná romantická kniha, která ničím nenadchne, ale taky neurazí.
Jak s oblibou říkám, je to oddychová četba, ideálně někde na dovolenou, kde se ničím nechcete stresovat, nechcete přemýšlet, ale chcete si něco přečíst. 🙂

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a koupit si jej můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Kouzelné pověsti pražské aneb Jak to bylo doopravdy – Michal Vaněček, Renata Petříčková

Autor: Michal Vaněček, Renata Petříčková
Nakladatelství: Bambook
Počet stran: 87
Rok vydání: 2016
Ilustrace: Václav Ráž

„Dovedete si asi představit, jak se žalářníkovi ulevilo, když mu takhle prošlo, že večer zapomněl svého vězně zamknout. Nenápadně otočil klíčkem v zámku a myslel jen na tu svou nebetyčnou úlevu.“

Říká se, že kdysi dávno, v pohádkách, žili skřítkové, permoníci, víly, čerti, vodníci a kdovíjaká další havěť. Pojďte se s námi projít Prahou a vyprávět si o jejich pověstech.
Napsalo se o nich hodně, ale málo se ví, že v podzemním labyrintu pod Prahou se to kdysi pohádkovými skřítky jenom hemžilo. A večer, když se setmělo, sedávali u Vltavy s čertem a s vodníkem z Podskalí a vyprávěli si, co se za celý den událo.
Ale kdyby jenom to! Oni tam žijí dodnes. A dodnes spolu po večerech sedávají, jenže nikdo neví kde. Říká se, že někde v zákoutí pod vyšehradskou skálo. Nebo snad pod Barrandovem? Všichni ti dobří braši pamatují staré časy a také si pamatují, jak se staly všechny ty dávné události, které dnes vyprávíme jako pověsti. A kdybychom se mohli někde schovat a naslouchat jim, možná bychom zjistili, že to všechno bylo trochu jinak…

Ač se jedná o knihu, kde se vypráví pražské pověsti, věřte mi, že se budou líbit i mimopražským dětem. Jediné, co po dočtení hrozí rodičům těchto dětí je, že na dovolenou se pojede do Prahy. Ono to ani jinak nejde, protože příběhy v knize nalákají nejen malé, ale i velké čtenáře k tomu, aby prozkoumali pořádně všechny zákoutí v Praze, o kterých se zde píše. Já sama mám pocit, že musím vyjet co nejdříve.

Všechny události, které jsou v knize, vyprávějí vodník, čert a skřítkové jim naslouchají. Povídají o Golemovi, který se skoro rozmočil ve vodě, o bezhlavém mnichovi, který se na Malé Straně prohání na černém koni, ale také o Krakonošovi, který se jednoho dne vydal do Prahy.

Ilustrace má na svědomí Václav Ráž a jen podle obrázků, které vidíte tady, v několika ukázkách, mi musíte dát za pravdu, že jsou bezvadné. Dokreslují tu správnou atmosféru příběhů a navíc jsou skvěle barevně vyvedené, září do dálky a pro mě bylo fajn si nejdříve knihu jen tak prolistovat a potom se pustit do čtení.
Četla jsem tuto knihu malému přes den, leželi jsme na zemi a jelikož nemá ani rok, vím, že to moje čtení až tak nevnímá. Ale vnímal všechny zvuky, které jsem dělala u jednotlivých obrázků a musím říct, že jsme si to oba naprosto užili. 🙂

„Faust jen pokýval hlavou. „Ano. Byl takový malý, měl knírek, a že byl z Ďáblic, ti, co ho znali, mu říkali Ďábel.“

Autoři v příbězích nezapomněli na všechny důležité pověsti, které jsou známy každému. A způsobem, jakým to podali si musí získat spoustu čtenářů. Mě si získali na sto procent. Je to velmi příjemné, nenásilné čtení, které ve mě probudilo nejen touhu po poznávání Prahy, ale také velkou chuť si najít všechny detaily o pověstech, které zde zmínili. Další plus, které přidávám autorům knihy je mapa, jenž je jak na začátku, tak na konci knihy. Rozdělení Prahy, od Újezdu nad lesy na východě, Třebonice na západě, Ďáblice na severu a Zbraslav na jihu. Přiznám se, že u této mapy jsem se na chvíli zasekla a hledala části, které mi něco říkaly. Navíc jsem si mohla místo, kde se příběh odehrává, přiblížit podle mapy a vím, ve které části jsem se nacházela.

Za poslední dobu se mi dostala do rukou docela velká kopa dětských knih, a přesto, že každá má své kouzlo a byla skvělá, tak tahle mi přijde taková nejvíc barevná, záživná a napůl dětská, napůl dospělácká. Možná je to právě tím, že se věnuje příběhům, které milují i někteří dospělí, možná je to proto, že si podle nich můžu projít Prahu a vzpomínat, kde se co odehrávala, možná je to tím tajemstvím, kolem všech událostí. Tahle kniha je v pohádkách jedna z nejlepších!

Písmo není až tak velké, takže troufám si tvrdit, že je určena starším dětem, které už s přehledem zvládají číst, ale díky obrázkům se bude líbit i těm mladším a těm můžou rodiče třeba předčítat.

Za mě si tato kniha zaslouží plný počet bodů naprosto bez debat a rozhodně ji doporučuji všem. Jak píšu výše, nelekejte se, že se jedná o pražské pověsti. Ba naopak, známe je všichni, tak proč se na ně nepodívat i z jiného úhlu. 🙂

Moc jsem si to užila a díky nakladatelství Bambook za zaslání recenzního výtisku a pokud chcete knihu koupit, můžete přímo tady. Za necelé 4 měsíce jsou vánoce a tohle je perfektní dárek. 🙂

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Šest vran – Leigh Bardugo

Autor: Leigh Bardugo
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 384
Rok vydání: 2017

„Jste vyděrač-„
„Obchoduji s informacemi.“
„Mistr švindlu-„
„Vytvářím příležitosti.“
„Kuplíř a vrah-„
„Pasáka nedělám a zabíjím jen z dobrého důvodu.“

V Ketterdamu, rušném přístavním městě, se dá za peníze koupit všechno a nikdo to neví lépe, než sedmnáctiletý Kaz Brekker, fenomenální podvodník a zloděj, kterého předchází pověst muže, jenž se neštítí žádné špinavé práce, za což si vysloužil i přezdívku.
Jednoho dne dostane nabídku, na kterou by kývl jen šílenec. Pohádková odměna však několikanásobně převyšuje všechna nebezpečí, která ze sebevražedné zakázky plynou. Sám to ale nezvládne. Bude potřebovat další pomocníky…

Kaz Brekker je silný, odvážný a ničeho se neštítí. Inej, Jesper a Nina jsou jeho „poskoci“, ale to jen v tom smyslu, že mu něco dluží… Matthias a Wylan, dá se říct, že se v jejich přítomnosti vyskytli blbou náhodou, ale pro Kaze není nic náhoda.
Když přijde ke svým věrným s úkolem, který je opravdu životu nebezpečný, ovšem, co v jeho přítomnosti není, nikdo mu neodmítne, už jen kvůli vidiny odměny… A proto v tu chvíli začíná dlouhá a napínavá pouť za uskutečněním úkolu.

Kniha vyjde na začátku září a já vám už teď můžu přísahat, že tohle jste ještě nečetli. Tohle je něco, co vás dostane. Takovou knihu, ani podobnou, jste v ruce ještě nedrželi. Co všechno autorka dostala do příběhu, to snad není ani možné. Je tam romantika, je tam přátelství, důvěra, ale také intriky, lži, podvádění, nenávist, plno krve a ubližování. Pořád nechápu, jak všechno mohla autorka tak dokonale propojit. Ona je snad génius.

Musím říct, že se mi velmi líbilo používání nadpřirozených schopností. Vlnostrůjce, větrostrůjce.. Pro mě naprosto neznámé pojmy, ale teď už mám pocit, že jsou mou přirozeností a vůbec se nad tím nepozastavuji.
Další fakt, který stojí opravdu za zmínku, tak je způsob, jakým autorka vykreslila hlavní postavu Kaze. Je to prostě borec. Kluk, který nemá ještě ani dvacet, ale je protřelý životem na ulici a bojem za život. Jak dokázal perfektně improvizovat, jak předvídal nepředvídatelné. Ten kluk byl tak skvěle vymyšlený, že mi je opravdu líto, že neexistuje žádný Barrel ani žádný Kaz. Toho kluka žeru! Jednou bych jej chtěla vidět v akci.


„Vyslídím ji, ať bude kdekoliv, a pomstím se jí způsobem, který si nedokáže vůbec představit. Smrt je pro ni příliš dobrá.“

Na jednu věc si ale dejte pozor. Jakmile totiž začnete číst, jen tak knihu neodložíte. Proto dbejte na to, aby před vámi byly dlouhé chvíle, kdy nebudete muset dělat nic jiného než číst. Je tam tolik napětí, nečekaných zvratů, poodhalování tajemství a důležitých událostí, že Šest vran jednoduše odložit nejde. I já to dělala jen v nejnutnějších případech a s pořádnou dávkou keců kolem toho. Když jsem musela odložit svět kolem Kaze, věřte mi, že byste v mé blízkosti být nechtěli, dokázala jsem být nepříjemná. 🙂

Líbilo se mi, jak byly v ději zakomponována tajemství všech hrdinů a nenápadně na mě vykoukla, když jsem se proháněla příběhem. Pořád sleduju, co se děje a najednou se ocitám v minulosti a zjišťuji, jak který hrdina bojoval za sebe ještě před Gaunery. Autorka zasadila tajemství minulosti do přítomnosti s takovou lehkostí, že mi to přišlo naprosto normální a dokázala jsem si to živě představit. Jako bych si promítala film. Dívám se na Inej, jak leze po kontejneru, najednou se všude kolem objeví mlha, rozostře se obraz, opět se zaostří a dívám se Inej, mladší, černobílou verzi a zjišťuju a dochází mi věci, které jsem netušila, ale potřebovala jsem vědět… A tak to bylo u každého hrdiny, vždycky v nějaké důležité chvíli. Tohle bylo opravdu super.

Teď něco málo o autorce, která se narodila v roce 1985 v Jeruzalémě, ale vyrůstala již v Los Angeles. Vystudovala univerzitu Yale, pracovala v reklamě, jako novinářka i maskérka či odbornice na zvláštní efekty. Nyní žije a tvoří v Hollywoodu, kde je možné ji čas od času zaslechnout, jak zpívá se svou hudební skupinou.

Tuto knihu doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy příběhy, urban fantasy, s pořádnou dávkou napětí, dobrodružství, adrenalinu, ale taky pochopení, důvěry a touhy. Pokud hledáte neotřelý, dosud neprozkoumaný a tajemný svět, kde hrdinové se ničeho nebojí, jen vlastní smrti a té vlastně taky ne, tak se určitě pusťte do čtení.

Děkuji Albatrosmedia.cz za poskytnutí recenzního výtisku a koupit si jej můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan