Štítek: Albatros

Autor: Alena Mornštajnová
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2018
Počet stran: 64
Ilustrace: Galina Miklínová

Představte si malé strašidlo. A teď si představte, že tohle malé strašidlo se všeho bojí. Tmy, zvuků, zkrátka všeho. A tak mu nikdo neřekne jinak než Stráša. Přečtěte si, jak se malý Stráša skamarádí s klukem Matějem a co všechno spolu zažijí.

Alena Mornštajnová vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, který se dostal do užší nominace na cenu Česká kniha 2014. Její druhý román Hotýlek vyšel v roce 2015. V roce 2017 vydala zatím poslední román pro dospělé Hana.

Galina Miklínová v letech 1984-1988 vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užitá grafika, a v letech 1991-1997 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky u prof. Miloslava Jágra a prof. Jiřího Barty. V roce 1995 studovala animovaný film na Humberside University ve Velké Británii. Zabývá se jak filmovou tvorbou, tak knižními ilustracemi.

Kniha Strašidýlko Stráša je dalším kouskem, který jste mohli objevit v Knihozemi. Autorka mi je známá díky svým románům pro dospělé, proto jsem se s chutí pustila do této dětské knihy, abych si ověřila, jak se s tím popere. Musím konstatovat, že paní Mornštajnová má pod čepicí a vymyslela příběh, který děti upoutá, pobaví a rozveselí.

Strašidýlko Stráša je velmi malý, ale také bojácný. Bojí se dokonce i svého jména. Stráša je totiž jen přezdívka, která mu už zůstala. Ve chvíli, kdy zaslechl totiž své pravé jméno, utíkal se schovat do dřevěné krabice. Tak moc se bál. Jméno vám nepovím, to se ukrývá v knížce a pokud jej budete chtít znát, musíte si tento příběh o Strášovi, jeho kamarádech a ztracené kočce Louise přečíst.

Knížka je určena všem čtenářům od šesti let. Výhodou jistě je, že text příběhu není na celých stránkách, ale vždy jen ve vrchní části. Pod ním se skrývají ilustrace, které si vzala na starost paní Galina Miklínová. Na některých stránkách je ilustrací více, přesněji jsou tam obrázky hlavních hrdinů, jinde je jen hradní opevnění. Ale i když těch obrázků není mnoho, přesto máte dokonalý pocit, že listujete v pohádkové knize. Působí to přesně tak, jak má.

Líbí se mi, že autorka touto knihou mi ukázala, že umí psát nejen pro dospělé, ale také pro děti tak, aby jim příběh něco dal. Aby si prožili detektivní pátrání, něco málo se naučili a aby jim bylo lehce na duši.

Při celém vyprávění jsem byla napnutá jak to všechno dopadne, a i když v určitých chvílích dala autorka spoustu indicií k tomu, aby byl příběh jednoduchý a předvídatelný, dokážu si představit, jak mladší čtenáři jsou spolu s hlavními hrdiny detektivy a vymýšlejí různé hypotézy, kde ta kočka vlastně je.

Paní Mornštajnová umí pracovat skvěle se slovy a její vyprávění je jedna velká pohádka. Věřím, že tento příběh pochopí opravdu každý čtenář, který se začte, a ti, kteří budou číst poctivě si z toho vezmou i ponaučení.

Doufám, že tohle není autorčina poslední dětská kniha a rozhodne se napsat další pohádku. Její vyprávění, nejen v knihách pro děti, je úchvatné a proto si přeji, aby se pustila do dalšího díla.

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu Strašidýlko Stráša můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Astrid Lingrenová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 277

Nešikovný pan spisovatel Melker se syny Pellem, Niklasem, Johanem a dcerou Malin se rozhodnou odjet z parného Stockholmu. Léto chtějí prožít na ostrůvku Saltkråkan, obklopeni mořem, skalisky a mořskými ptáky. Ne že by ostrov byl opuštěný, žije na něm asi dvacítka domorodců a několik letních hostů. A obyvatelé ostrova jsou nesporně zajímaví, ať už jsou to sestry Teddy a Freddy, věčná povídalka Stina, či všudypřítomná mudrlantka Tjorven.

Astrid Lindgrenová je světově známá švédská autorka, která psala knížky pro děti, scénáře k filmům, povídky pro dospělé a básně. Získala nespočet literárních ocenění (i Cenu H. Ch. Andersena), její jméno nesou školy, knihovny, ulice, literární ceny i asteroid.
Pracovala jako nakladatelská redaktorka. Dětství prožila na statku u Vimmerby a zážitky z tohoto období vtiskla i do svých knih. V češtině vyšly jako první Děti z Bullerbynu, poté knihy s detektivem Kallem a Pipi Dlouhou pučochou. Albatros je autorčiným výhradním českým nakladatelem, vydal také tituly jako Bratři Lví srdce, Karkulín ze střechy, Emilovy skopičiny, Ronja, dcera loupežníka, Madynka nebo Lotta z Rošťácké uličky.

Už od dětství okolo sebe slýchám pouze o knize Děti z Bullerbynu. A teď se tomu upřímně divím, že ostatní autorčiny knihy se ocitají ve stínu a nechápu proč. My z ostrova Saltkråkan je úžasný příběh o rodině, otci a jeho dětech, které utečou z města na ostrov, kde si užijí spoustu zábavy.
Je škoda, že je opomíjená a naopak je skvělé, že v nakladatelství Albatros udělali nové vydání této knihy, aby se příhody dětí dostaly do světa, kde budou bavit nejen dětské čtenáře, ale také i dospělé.

Pan Melker se rozhodne, že o prázdninách pojedou na ostrov, kde pronajal dům – když se jej děti zeptaly, jestli jej viděl, tak pouze řekl, že důvěřoval realitnímu agentovi. Už to dává tušit, že jejich „nový domov“ bude stát opravdu za to. V momentě, kdy přijíždění na ostrov lodí, vidí na molu stát dívku s velkou kapucí na hlavě, jenž tam stojí v dešti sama a vedle sebe má obrovského psa. Nejdříve všichni přemýšlejí, jestli to je normální, ale postupem času zjišťují, jak to na ostrově chodí, kdo byla ona dívka a zažívají velká, pravá ostrovní dobrodružství, které se dají zažít jen o prázdninách. Dokonce i Malin, která je nejstarší ze sourozenců a ve svém věku by už mohla pokukovat po klucích, se po prvním pozastavení nad tím, co tam bude dělat, sžije s ostrovem Saltkråkan takovým způsobem, že nebude chtít odjet…

Ilustrace v knize má na svědomí paní Zdenka Krejčová, a musím uznat, že jsou vyvedené. I když jich není moc, o to je příjemnější pocit, když otáčíte stránku a těšíte se, jestli tam nějaký obrázek bude nebo ne. 🙂

Co se mi velmi líbilo, tak byly charaktery postav. Každá je jiná, v příbězích najdete snad všechny povahové rysy, které byste očekávali nejen u dětí, ale také u dospělých, a také se najdou postavy, které zrovna v lásce mít nebudete. U mě to byla Tjorven, která svým chováním nebyla zrovna mým oblíbencem… Navíc je z každé kapitoly, která vždy pojednává i jiném dobrodružství, jasně „cítit“ jisté ponaučení.

Kniha My z ostrova Saltkråkan je určena čtenářům od devíti let, ale myslím si, že si ji s klidným svědomím můžou číst i starší ročníky a budou se bavit. Obzvlášť se budete bavit u akcí, které má na svých bedrech tatínek, pan Melker, jsem ho chvílemi přirovnávala k Mr. Beanovi, jak se chudák snažil a ono to prostě nešlo… 🙂

Pokud se chcete začíst do pořádného dobrodružství, které se odehrává daleko na severu, kde vystupují nejen děti, ale také dospělí a i těm se stávají velmi milé a vtipné příhody, koukněte se po této knize.

Nejen Děti z Bullerbynu, ale také tato kniha se vám vryje do srdce a rádi se k ní a k jejímu čtení budete vracet. Autorka Astrid Lindgrenová prostě umí. 🙂

Hvězdné hodnocení:

Za recenzní výtisk děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz, kde si knihu My z ostrova Saltkråkan  můžete zakoupit.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Autor: Neil Gaiman
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2018
Počet stran: 126

Odd má v životě pěknou smůlu. Při nájezdu vikingů přišel o otce, s novým otčímem to nemá vůbec jednoduché a zdá se, že krutá zima snad nikdy neskončí. Odd se proto rozhodne z norské vesnice odejít a vydá se do lesa. Když na cestě potká medvěda, lišáka a orla, konečně se na něj usměje štěstí.
Noví kamarádi totiž nejsou jen obyčejná zvířata, ale zakletí severští bohové. Dokáže dvanáctiletý chlapec získat Tórovo kladivo, přeprat obry a konečně osvobodit bohy?

Neil Gaiman píše knihy. Některé z nich jsou pro dospělé, jako Američtí bohové, a některé jsou komiksy, jako série o Sandmanovi, a některé mají obrázky, jako Crazy Hair a Blueberry Girl. Dostal cenu Newbery Medal za Knihu hřbitova. Další ceny, které vyhrál, jsou třeba Hugo, Nebula, World Fantasy Award a – což se píše nejhůř – Mythopoeic Award. (Jeden by určitě mohl vyhrát nějakou cenu jen za to, že správně napsal „mytopoetický“.) Jeho knihy Koralina a Hvězdný prach byly zfilmované. (Čte někdo tyhle biografie?) Je mu skoro padesát let a má tři děti. (Pomoc, drží mě tu jako vězně.) Nosí spoustu černého oblečení a nejspíš by potřeboval ostříhat. (Nutí nás psát tyhle biografie autorů celý den.) Knihu Odd a mraziví obři napsal pro Světový den knihy ve Velké Británii a má dojem, že by chtěl příběhů o Oddovi vyprávět víc.

Chris Riddell je milovaný výtvarník a politický karikaturista britského týdeníku Observer. Jeho dětské knihy sklízejí mnohé úspěchy. Získal několik významných cen, například medaili Kate Greenawayové v letech 2001 a 2004. Za knihu Ada a myší strašidlo získal v roce 2013 cenu Costa. Žije s rodinou v Brightonu.

Poslední zářez ze zásilky Knihozemě je kniha Odd a mraziví obři. Ihned po tom, co mi přišla, jsem zůstala zírat s otevřenou pusou. Je naprosto nádherná. Zpracování je úžasné, od obálky, která je nezapomenutelná, až po barvu. Ta stříbrná je fakt skvostná. I přesto, že se jedná o dětskou knihu, je to dílo, které musí potěšit mysl i oko dospěláka.

Odd je dvanáctiletý chlapec, který je okolnostmi donucen opustit svůj rodný dům a matku a uchýlit se do přístřešku v lese, který kdysi obýval jeho otec. Jednoho dne se před dveřmi objeví lišák a v tu chvíli se Oddovi změní život.
Tento příběh je pohádka, která v sobě samozřejmě nese určité ponaučení, nějaké poselství a část severské mytologie.
Líbilo se mi, jak autor ztvárnil Odda. Jako chytrého, ale uvážlivého chlapce. Jako kluka, který dokáže nad svými činy přemýšlet.

Nejen, že na stránkách se skrývá nádherný příběh, také ilustrace, které jej doplňují jsou precizně zpracované. Přitom si myslím, že slovo „doplňují“ není to správné. Kresby jsou úžasné a jsou na stejné úrovni, jako příběh samotný.

Co se mi nejvíce líbí na této knize, tak je způsob, jakým je napsána. I když jde o příběh, kde mladý chlapec se snaží zachránit zakleté bohy, není to žádná slátanina. Příběh je napínavý, místy i humorný, ale hlavně je to něco, co vás třeba donutí si zjistit o severské mytologii něco víc. Příběh ve vás může vyvolat touhu přečíst si o severských bozích a také si najít další knihy autora, jestli i jeho ostatní knihy jsou tak zajímavé, dobře napsané a čtivé.

Odd a mraziví obři je knížka, která je určena čtenářům od osmi let, ale nejen, že já jsem si ji užila, věřím, že si ji užijí i dospělí. Je to nádherně podaný příběh, díky kterému se hodně lidí může leccos přiučit a připomenout si, co je v životě důležité.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji vydavatelství Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a knihu si můžete koupit přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan