Moje sestra žije na krbové římse – Annabel Pitcher

Autor: Annabel Pitcher
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Booklab
Počet stran: 200

„Chystal jsem se jít nahoru, když jsem si všimnul své sestry na krbové římse. Vedle urny ležel kus dortu a z nějakého důvodu mě to vážně naštvalo. Přišel jsem k Rose, a i když vím, že je mrtvá a neslyší ani slovo, zašeptal jsem: „Narozeniny mám já, ne ty,“ a dort jsem si nacpal do pusy.“

Stěhování mělo představovat příležitost, jak se odstřihnout od minulosti. Jenže i v novém domově se desetiletému Jamiemu zdá, že je vše při starém – táta pije, máma se neozývá, sestra Jas nejí, kocoura Rogera to nezajímá a sestra Rose, na kterou si Jamie skoro nevzpomíná, je i není mrtvá. A k tomu ho ještě v nové třídě posadí do lavice s jedinou muslimkou ve škole! Zvládne Jamie ve spidermanovském tričku zachránit svou rodinu a udržet si důležité přátelství?

Annabel Pitcher je spisovatelka dětských knih a její prvotina se jmenuje My sister lives on the mantelpiece (Moje sestra žije na krbové římse, Booklab, 2017), kterou napsala roku 2011. V roce 2012 za tuto knihu získala ocenění Branford Boase Award. Za knihu Ketchup Clouds (Kečupová mračna, Slovart/Brio, 2015 získala v roce 2013 cenu Waterstones Children´s Book Prize.

Příběh je vyprávěn z pohledu desetiletého Jamieho, který má/měl dvě sestry, matku a otce. Díky různým nešťastným okolnostem se stane, že se ocitá bez mámy, jen s otcem, který je závislý na alkoholu a sestrou, která není úplně oukej, v malém městečku, daleko od Londýna. Začíná jim nový život, ale stále sebou tahají břímě neuzavřených událostí, ke kterým došlo ještě v bývalém domově. A díky tomu se Jamie dostává do situací, které mu nejsou příjemné a je jen na něm, aby aspoň něco málo zkusil vyřešit.

Hned od prvních stránek jsem nabyla pocitu, že se jedná o jednu velkou křivdu. S každou další přibývající stránkou jsem se cítila víc a víc deprimovaně a vůbec mi nepomáhaly ani výlety kocoura Rogera do křoví na lov. Hlavní hrdina, Jamie je kluk, který by si zasloužil pořádné dětství, spoustu úsměvů, zábavy a zmrzliny. Místo toho se musí poprat ve své hlavě s myšlenkama, které by spíše měly náležet dospělým. A svým způsobem je nucený dočasně dospět. I když v některým chvílích se chová jako dítě (například jeho spidermanovské tričko), tak je to spíše upnutí k něčemu, co by chtěl mít, ale nějakým divným způsobem to zatím nemá.

V knize se vyskytuje více prvků, které nejsou úplně košér, ale je docela důležité to připomínat, protože v dnešní době to některým dětem přijde normální. I když to tak vůbec není a nemá být. Konkrétně je to třeba šikana nebo rasismus. Každého tématu se autorka nějakým způsobem dotýká a to velmi nenásilnou formou, takže v tu chvíli čtení mi to přišlo jako „logické“ vyústění situace a následně to bylo dalším „logickým“ způsobem napraveno. Ale stejně jsem si u čtení uvědomovala, že desetiletý kluk si už takové věci bude pamatovat napořád.

„Listí v kalužích vypadalo jako mrtvé zlaté rybky. A všechna zeleň zhnědla a zfialověla, jako kdyby měly kopce modřiny. Takhle se mi svět líbí. Léto je na mě trochu moc jasné. Trochu moc veselé. Květiny tančí a ptáci zpívají, jako kdyby si příroda užívala pořádný večírek. Podzim je lepší. Všechno je trochu povadlejší a nemáte pocit, že se vás ta zábava netýká.“

Knihu přečtete jedním dechem. Je útlá, příběh je napsán příjemně a čtivě, tudíž si ani neuvědomíte, že jste na konci. I když byly některé kapitoly jakoby o ničem, dohromady, jako celek se jedná o knihu s poselstvím. Žádné předsudky! Nikdy. Nenávist plodí další nenávist. A takto bych mohla pokračovat, ale určitě zde nechci kázat, jen chci poznamenat, že za příběhem se schovává něco víc, než jen obyčejné popisování dnů desetiletého klučiny.

Přečtěte si tuto knihu, pokud chcete poznat, jak by to být rozhodně nemělo. Přečtěte si ji, pokud vás zajímá, co se může honit v hlavě desetiletého kluka. Přečtěte si ji, pokud vám samotným není nadvakrát do smíchu. Přečtěte si ji, pokud nechcete číst romantické a zábavné knihy. Přečtěte si ji už jen ze zvědavosti, protože Jamieho si zamilujete a budete mu držet i palce na nohou, aby všechno zvládl stejně tak dobře, jako rozhodující gól.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Slovart/Booklab za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Křik – Nicolas Beuglet

Autor: Nicolas Beuglet
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 432


„Život by nás pozabíjel všechny, kdybychom nedokázali zapomínat, paní Geringënová. Zapomnění způsobuje, že nemyslíme každou vteřinu na absurditu naší existence. Žijeme, aniž tušíme, odkud přicházíme, a umíráme, aniž víme, kam jdeme. Jak žít mezi těmito dvěma okamžiky? Jak nebýt paralyzovaný touto absencí smyslu? Logicky je to nemožné. A přesto většina z nás to dokáže a tváří se, jako by se nic nedělo.“

Výjimečný thriller inspirovaný skutečnými událostmi.
Uprostřed mrazivé noci jsou policisté povoláni k rutinnímu případu úmrtí v psychiatrické léčebně. Tělo pacienta, který uškrtil sám sebe, je nalezeno s ústy otevřenými v tichém výkřiku. Inspektorka Sarah Geringënová cítí, že tady něco nesedí. Co znamená jizva na čele oběti? Co představují kresby na stěně? Vyšetřování zločinu zavede čtenáře přes Londýn, Oslo a Minnesotu až k otázce, která fascinuje snad každého: existuje posmrtný život?

Nicolas Beuglet je uměleckým vedoucím a autorem významného televizního seriálu Le Premier Crane. Thriller Křik (Le Cri, 2016) je jeho druhým publikovaným románem.

Spojení, které je zde avizováno a to konkrétně – psychiatrická léčebna – thriller – skutečná událost – je maximálně poutavá a já se nemohla dočkat, až se ke čtení této knihy dostanu. A díky schopnosti autora čtivě popisovat události, které se v příběhu dějí, je čtení Křiku naprostá lahoda.

Pustila jsem se do čtení s obrovskou energií a hned od začátku se sympatiemi k inspektorce a hlavní postavě knihy, k Sarah Geringënové. Nejen, že musí vyřešit, co se stalo v oné psychiatrické léčebně, ale také řeší své vlastní problémy a děsy, které nejsou zrovna malé. Tudíž se toho na ni valí více než dost, ale ona se s tím snaží statečně prát. Proto mi byla velmi blízká, nenechá sama sebe spadnout do bláta a když uklouzne, balancuje, seč ji síly stačí.
Ve vyšetřování ji zdatně sekunduje Stefen Karlstrom, který je jí oporou a inspektor Norbert Gans. Toto jsou tři postavy, které mi nejvíce v paměti utkvěli, jelikož mi byly sympatické. Ti ostatní, no, na některé bych opravdu ráda zapomněla – třeba na Jangera…

Autor, Nicolas Beuglet si perfektně pohrál s charaktery jak vyšetřovatelů a jejich přístupu k práci a soukromému životu, tak psychicky labilních jedinců a jejich ošetřovatelů. Měla jsem chvílemi pocit, že i při dialozích cítím jednou zášť, poté zase šílenost v hlase.
Také mě překvapil svým umem psát velmi čtivě a napínavě. Je to přesně ten thriller, který vás u první stránky chytí a pustí až po dočtení. I když teda já si přestávku udělala, ale určitě víte, jak to myslím. Když jsem knihu zrovna nečetla, pořád jsem nad vším přemýšlela.

Zápletka jako taková je opravdu nečekaná a originální, navíc fakt, že je příběh založen na skutečné události, jakou bylo MK Ultra v období studené války tomu dává nádech dramatičnosti. Protože člověk si ani nechce představovat, co by… Kdyby… Jestli opravdu…
Dalším plusem se to, jakým způsobem autor poskládal celý děj. Na začátku nemá čtenář nic. Jen mrtvolu, oběť, která se sama uškrtila. A pak společně se Sarah se dostáváte do fázi, kdy získáváte jednu indicii za druhou a musíte si skládat dvě a dvě dohromady. A máte při čtení radost, jak vám to krásně jde. Hotový Colombo. 😀
Uhranulo mi, jak na mě celý příběh působil. Připadala jsem si opravdu jako člen týmu vyšetřovatelů a společně s hlavní hrdinkou jsem ty kousky skládala do kupy. Pořád mi to v hlavě šrotovalo a nedalo mi odpočinout.

Je to thriller, který opravdu stojí za přečtení. Napínavé, záživné, nenajdete tam nic nudného, nepodstatného, ale prostě vše je tak, jak má ve správném thrilleru být. Absurdnosti, nechutnosti, nepochopitelnosti…

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za recenzní výtisk a koupit si jej můžete tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Knižní úlovky

Ahoj všichni,

tak jste si na FB stránce odhlasovali, že byste chtěli mé nové přírůstky, takže tady jsou. Díky pár skvělým spolupracím a hlavně díky božské Olči z Albatrosu se jedná o kousky, které jsou v mých očích dokonalé. 

Tak hned začneme, protože jich je fakt hodně. 

Strom lží – Frances Hardinge
Vydává nakladatelství Omega a já se zúčastnila konkurzu. Velmi mne zaujala nejen obálkou, ale hlavně anotací, která slibuje, že se bude jednat o magický thriller. 🙂

Anotace:
Faith vždy obdivovala a zbožňovala svého otce – reverenda Sunderlyho, jednoho z nejslavnějších přírodovědců své doby. A stejně jako otec vždy milovala vědu, i když jako dívka se mohla jenom dívat a nedávat najevo svou chytrost. Navzdory si však nestěžovala. Dokud hrozící skandál nepřinutí její rodinu opustit rodný Kent a uchýlit se na maličký ostrůvek Vane. Faith se ocitá ve zcela cizím prostředí s novými, neznámými lidmi, kteří navíc nejsou ani jí, ani její rodině vůbec nakloněni. Ale to není to nejhorší… Když reverend Sunderly za záhadných okolností zahyne, Faith zjišťuje, že nikdo nemá v úmyslu vyšetřit, co se doopravdy stalo – každý se chce jen utvrdit v názoru, jenž si už udělal. V otcových dokumentech je však stopa: zmínka o tajemné rostlině, která má moc odměňovat lež pravdou. Faith je sama, nemá žádné spojence a nikdo ji nebere vážně. Musí tedy využít jedinou možnost, kterou má – Strom lží. Musí lhát, aby odhalila pravdu. Jenže netuší, že než konečně dospěje k pravdě, po které touží, dozví se spoustu věcí, které by bylo lepší nevědět.

Kaziměsti od Martina Bečana
Když se konal Humbook, bylo této knihy všude plno a proto jsem nemohla odolat a doufám, že mě nezklame. Navíc autor vypadá na první pohled sympaticky a doufám, že mi sedne i jeho kniha. 🙂

Anotace:
Čtveřice přátel naskočí jednoho dne do přijíždějící tramvaje číslo 0 a ta je zaveze do Nikam. Zjišťují, že město, ve kterém žijí a studují, má druhou tvář. Sněží v něm papír, tramvajové koleje tvoří horské dráhy, krysy se mění ve stíny a jsou v něm domy, ulice a celé čtvrti, o kterých většina lidí nemá tušení. Zlákáni plejádou divů a zázraků se rozhodnou sem přestěhovat. Jenže město je nakaženo nemocí…

Žena v okně – A. J. Finn
O této knize se hodně mluví už jen v souvislosti s autorem, který má sám osobně trochu „problémy“. Jsem natěšená jako malé dítě na vánoce. 🙂

Anotace:
Anna Foxová žije sama, uzavřená ve vlastním světě. Ze svého domu nevychází, dny tráví popíjením vína, sledováním starých filmů… a špehováním sousedů. Jednoho dne se do domu přes ulici přestěhují Russellovi, na pohled normální rodina. Jenže pak Anna zahlédne něco, co neměla. Její už tak nejistý svět se začne rozpadat a na povrch vypluje šokující tajemství. Co je pravda? Co představa? A kdo je v nebezpečí? Jedno je jisté: nikdo a nic není takové, jak se zdá.

Dívka, která psala na hedvábí – Kelli Estes
Taky se vám zdá, že v poslední době je knih, ve kterých se v názvu objevuje dívka či žena nespočet? Proto jsem nemohla tuto nechat jen tak, už jen kvůli toho názvu a navíc, společně s obálkou ve mě nechává takovou poetickou náladu… Snad příběh bude stát za to! 🙂

Anotace:
Zdánlivě bezvýznamné předměty ukrývají ta největší tajemství… Inara Ericsonová najde v domě své zemřelé tety neobyčejný kus hedvábí, pokrytý velmi složitou výšivkou. Ve snaze rozluštit význam skrytého poselství kontaktuje profesora Daniela China. Společně pak rozkrývají příběh čínské dívky Mei Lien, která do výšivek vepsala svůj pohnutý příběh. Vyprávění o době, kdy Seattlem otřásaly vlny nenávisti vůči přistěhovalcům a kdy bylo nutné činit rozhodnutí, která už nešlo vzít zpět. Pátrání však odhalí mnohem víc. Inara a Daniel zjistí, že její rodina skrývá děsivé tajemství, a že oba mají s čínskou dívkou společného mnohem víc, než by je kdy napadlo…

Tisicí kousků tebe – Claudia Gray
Tento výběr byl bez debat. Cestování v dimenzích, nacházení sama sebe a okolí v různých dobách? Tohle je výzva a doufám, že se nebudu nudit. 🙂

Anotace:
Rodiče Marguerite Caineové jsou geniální vědci, jejichž převratný vynález zvaný Ohnivák umožňuje cestování do různých dimenzí. Ale potom je Margueritin otec zavražděn a jeho vrah – hezký a tajemný Paul, asistent obou rodičů – stačí před zákonem uniknout do jiné dimenze. Marguerite nepřipustí, aby zůstal bez trestu, takže se ho vydá pronásledovat. Dívka se zde pokaždé vtělí do alternativní verze sebe sama, ale setkává se také s alternativními verzemi lidí, které zná – včetně Paula, jehož život se s tím jejím čím dál více proplétá. Marguerite brzy začne pochybovat nejen o Paulově vině, ale i o vlastních citech k němu. A vzápětí odhaluje, že pravda o smrti jejího otce je mnohem hrozivější, než předpokládala.

Hodiny z kostí – David Mitchell
Tohoto autora zbožňuju díky jeho Atlasu mraků. A proto, když jsem tuto knihu viděla v edičáku Mladé fronty, tak bylo jasno. Je krásně tlusťoučká a navíc anotace slibuje pořádnou dávku dobrého čtení. 🙂

Anotace:
Patnáctiletá Holly po zuřivé hádce s matkou zabouchne dveře za svým starým životem. Když nyní prochází anglickým venkovem, podivná setkání a souhry náhod přetvářejí její realitu tak, až se začne podobat oživlé noční můře. Neboť Holly upoutala pozornost skupinky nebezpečných mystiků – a jejich nepřátel. A právě osud Holly Sykesové je tmelem spojujícím příběhy dalších protagonistů Hodin z kostí – studenta z Cambridge, který usiluje o bohatství a vliv, rozpačitého otce, jenž si připadá naživu, pouze když podává zpravodajství z okupovaného Iráku, spisovatele středního věku, jenž truchlí nad svým vyhnanstvím ze žebříčku bestsellerů –, kteří všichni sehrají roli v nadpřirozené neviditelné válce na okrajích našeho světa. Ze středověkých švýcarských Alp přes australskou buš devatenáctého století a hotel v Šanghaji až do výstavného domu na Manhattanu v blízké budoucnosti a na postapokalyptický irský venkov se jejich příběhy rozvíjejí a spojují v okamžicích jak každodenních, tak téměř zázračných. Hodiny z kostí tvoří kaleidoskop plný výrazných postav a možných světů, který přímo prosí o to, abychom ho rozebrali a opět poskládali dohromady.

Vánoce v Paříži – Mandy Baggot
No jo, u mě trochu nezvyklé, ale blíží se vánoce a já se potřebuju dostat do takové té romantické, nostalgické nálady. A to nepůjde jinak než s nějakou romantickou, oddechovou knihou. 🙂 A navíc, ta obálka je božská! 😀

Anotace:
Paříž je vždycky dobrý nápad, řekla kdysi slavná herečka Audrey Hepburnová. Už proto, že Paříži se říká město lásky. Tak kam jinam zamířit, když vám láska chybí? Ava s nejlepší kamarádkou Debs se tam vydají právě o Vánocích. Zrovna začalo sněžit, Eiffelovka zlatě září a všude voní svařené víno a čokoláda. Když potkají záhadného fotografa Juliena, který má oči jen pro ni, Ava skoro zapomene na své předchozí zklamání. Jenže jednou si už ale spálila prsty, a tak váhá. Zvlášť když ji proradný expřítel začne bombardovat smskami. Uvěří Julienovi, i když odhalí jeho tajemství? Najde v nejromantičtějším městě novou lásku? Dojemný, vtipný a láskyplný příběh je tím pravým pro správnou vánoční atmosféru.

Živel – Jess Kidd
Tady anotace slibuje tajuplný, napínavý příběh a když se to spojí s nakladatelstvím, odkud kniha je (Host), tak to musí být fakt dobré čtivo! 🙂 Doufám! 😀

Anotace:
Neodolatelný dublinský zlodějíček Mahony odjakživa sdílel svůj svět s přízraky mrtvých, ale ten, který hledá, mu stále uniká. Mahonyho našli jako malé dítě na schodech sirotčince. Vždycky si myslel, že ho matka buď opustila, nebo zemřela. Když dostane anonymní zprávu, že jí byl násilně odebrán, vydá se do své rodné vesnice Mulderrigu v naději, že zjistí, co se stalo. Jeho příjezd, tmavé oči a cizácké chování vyvolají mezi místními zvláštní rozruch. S pomocí anarchistky a podivínky paní Cauleyové začne vyslýchat všechny, kdo zažili zmizení jeho matky. Mulderrigské obyvatele ovšem ovládá otec Quinn – nafoukanec a puritán, který je odhodlán očistit vesnici jak od Mahonyho, tak od veškerých vzpomínek na jeho hříšnou matku. Otec Quinn ale netuší, že mulderrigští mrtví hodlají prozradit svá tajemství a konečně našli někoho, kdo jim naslouchá…

Služebná z hostince – Dilly Court
Co jsem to tu už psala o té romantice? No ale počkejte, tady půjde, podle anotace, o něco víc! :-)) A navíc, ta holčina na obálce je sympoška. 😀

Anotace:
Lottie Laneová, pokojská v rušném zájezdním hostinci U Dvoukrké labutě v centru Londýna, zná jen dřinu od rána do noci a pohlavky od věčně nespokojené paní domácí. Jednou večer přivezou vojáci do hostince svého kamaráda, který utrpěl těžký otřes mozku a vážné pohmožděniny. Zatímco se Lottie o mladíka svědomitě stará a přispívá k jeho rychlému uzdravení, zjišťuje, že může svůj život zasvětit jiné, prospěšnější práci. A tak když jí nespoutaná a impulzivní lady Aurelie Dashwoodová, manželka britského důstojníka, nabídne místo své osobní služebné, Lottie, která touží ošetřovat vojáky raněné během Krymské války, bez váhání souhlasí. Po dobrodružné plavbě se ocitá v Balaklavě poblíž Sevastopolu, kde odhaluje jak válečné hrůzy, tak podvody, lži a tajemství britské smetánky. Tragická událost ji přinutí k návratu do Anglie, kde hrozí, že ztratí své nejbližší a skončí v nejhlubší bídě. Avšak Lottie se nevzdává a díky své síle a odhodlání, ale i nezištné pomoci svých přátel se dokáže postarat nejen sama o sebe, ale také o svého invalidního otce, a znovu nalézt štěstí a smysl života. 

Tak co na to říkáte? Vybrali jste si nějakou i pro sebe? 🙂
Daramegan

Žena z kajuty č. 10 – Ruth Ware

Autor: Ruth Ware
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2017
Počet stran: 367


„A její tělo, vznášející se ve studené, tiché černotě hlubokého oceánu, tělo bílé jako kost, ryby, které ji ohlodávají oči, vlasy vlají v proudu jako chochol temného dýmu…“

Jak zastavíš vraha…
Novinářka Lo Blacklocková, která píše do cestovatelského časopisu, právě dostala životní šanci: má se spolu s hrstkou cestujících z vyšší společnosti účastnit luxusní okružní plavby po norských fjordech Soukromá jachta Polární záře se vydává na svou panenskou plavbu – obloha je modrá, moře klidné a hosté dobře naladěni. Noblesní kajuty, večeře ve velkém stylu, elegantní konverzace…
…když ti nikdo nevěří?
Pohádka se však zvrhne v noční můru: Lo v polotmě zahlédne, jak někdo srazil z paluby do moře jakousi ženu. Novinářka je jediná, kdo incident viděl, a nikdo jí nevěří – vždyť nikdo z hostů nechybí! Lo se zoufale snaží zjistit, co se stalo, ale loď pluje dál, jako by o nic nešlo. Jenže něco je tu špatně, skrznaskrz špatně…

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování univerzity žila načas v Paříži a později se vrátila do Británie. Pracovala jako servírka, prodavačka knih, lektorka angličtiny a tisková mluvčí. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.
Její debut Všude kolem černý les, který se stal bestsellerem Sunday Times a New York Times, vydalo v českém překladu nakladatelství Leda v roce 2016. Světově ještě úspěšnější je druhý román, Žena z kajuty č. 10, bestseller New York Times a USA Today. Připravuje se k vydání třetí knihy, která má název The Lying Game.

Od této knihy jsem měla opravdu velké očekávání. Po autorčině prvotině Všude kolem černý les (recenze zde) jsem se nesmírně těšila. Čtení mě bavilo, i když jsem na konci nedostala přesně to, co jsem chtěla.

Lo, hlavní hrdinka, která je novinářka se ocitne na luxusní, dechberoucí lodi, která míří směr sever, nejen kvůli kráse fjordům, ale také polární záři. Tato plavba je určena jak pro novináře, tak pro opravdu vlivné lidi, jedná se o plavbu první, tudíž popularita bude hrát důležitou roli. Nic se nesmí pokazit. To by na palubě ovšem nesměla být právě Lo, která slyšela a viděla něco, co nejen může tuto loď potopit, ale také může osobně zasáhnout i ji.

Kniha je napsána velmi čtivě. A to nejen kvůli svému rozložení kapitol a částí knihy, ale také díky většímu fontu písma. Lehce se to čte. Je pravdou, že mi v ději trochu vadilo, jaká byla samotná hrdinka. Řekla bych o ni, že je to lehká alkoholička, částečně feťačka a se svými dlouhosáhlými monology v hlavě byla chvílemi nudná. Na příběhu jako takovém to určitě neubírá, protože ten je napínavý a velmi překvapivý, ovšem kdyby méně myslela a více konala, byla by to na plný počet hvězd.


„Pokoušela jsem se uvažovat. Musím zachovat klid, musím se ve stoupajícím přílivu strachu udržet nad vodou. Myslet logicky. Ovládnout se. Musím.“

Jestli se vám tato kniha ještě do ruky nedostala, ani jste ji nevyhledali někde v obchodě, tak to napravte. Zajděte do nejbližšího knihkupectví a jako správní knihomolové si osahejte obálku. Budete koukat na drát. Ta je totiž naprosto bezvadná. Já z ní byla a jsem nadšená. Při čtení si sem tam sundávám přebaly, ale tady mě to ani nenapadlo a pořád jsem jednou rukou hladila ty kapky, které jsou na přebalu. Nádhera, tohle se opravdu povedlo a věřím, že mi dáte za pravdu, až to vyzkoušíte na vlastní dotek. 🙂

Příběh je také velmi dobrý. Má sice své mouchy, ale jako celek na mě udělal dojem. Líbilo se mi, jakým způsobem autorka směruje čtenáře v průběhu čtení, takže máte pocit, že se stalo něco hrozného, přitom po kapitolách odkrývá pravdu, kterou by nikdo nečekal. Rozuzlení pro mě bylo nečekané a neměla jsem o tom vůbec potuchy. Po každé části knihy jsem si pořád říkala kdo a co a kdy, dávalo mi to smysl a na konci jsem byla překvapená, jak jsem byla vedle a nechápala, kde jsem ten smysl vzala. 🙂

Kdyby autorka ubrala na myšlenkových pochodech hlavní hrdinky, ubralo by to pár stránek a rozhodně by kniha neztratila šmrc. Takto můžu říct, že je to hodně dobrý thriller, který mě velmi bavil, ale nepatří mezi ty, které bych nedokázala odložit. I přes fakt, že mě zajímalo, jak to všechno dopadne, tak jsem zvládla Ženu z kajuty položit na stůl a říct si, že za chvilku….

Doporučuji všem, kteří mají rádi thrillery s nečekaným koncem, kteří rádi hádají kdo je zlý a kdo ne, kdo má rád v příběhu faleš, intriky a napětí a taky těm, kteří si autorku oblíbili již při čtení její prvotiny. Protože zklamaní rozhodně nebudete! 🙂

Hvězdné hodnocení:

Děkuji nakladatelství Leda za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan

Diabolik – S. J. Kincaidová

Autor: S. J. Kincaidová
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 376


„Nedusej, ale elegantně se vznášej, jako labuť…“

Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, jejíž život má ochraňovat: Sidonii – dceru galaktického senátora…
Nemesis a Sidonie jsou spolu od malička a jsou na sebe napojené jako sestry. Když se Sidoniin otec přidá na stranu rebelů a je Imperátorem žíznícím po moci prohlášen za kacíře, přichází odplata. Sidonie je povolána na galaktický dvůr jako rukojmí. Její přítomnost má zajistit senátorovu poslušnost a držet ho tak v šachu. Je jisté, že Sidonii hrozí smrt a proto existuje jen jediná možnost: Nemesis se musí stát Sidonií a odjet ke dvoru místo ní.
Nemesis, stroj na zabíjení bez emocí a schopnosti citu, se ocitá uprostřed politických intrik a úskoků. Musí hrát roli člověka, kterým ale není. Nesmí dát najevo, kým vlastně je. 
Jenže nepokoje v různých částech Impéria nepřestávají. Imperátor nemíní tolerovat neposlušnost a tak je čas zapojit do hry své rukojmí…

S. J. Kincaidová se narodila v Alabamě, vyrůstala v Kalifornii a do školy chodila v New Hampshire, ale teprve když žila nějaký čas v sousedství strašidelného hřbitova ve Skotsku, uvědomila si, že chce být spisovatelkou. Její debut Insignia vyšel v roce 2012, o rok později následoval druhý díl Vortex a poslední díl trilogie Catalyst byl publikován v roce 2014. Autorka nyní žije v Kalifornii a Diabolic je její zatím poslední kniha.

Tuto knihu jsem nakousla jeden večer, abych věděla do čeho se pouštím. Bez toho mi nešlo usnoust. A hned ráno jsem pokračovala, odpoledne se do toho pustila… 4 hodiny čistého času čtení a mám dočteno. A víte co? Tohle bylo perfektní!
Četla jsem od kamarádky něco o tom, že se jedná o scifi slátaninu, ale pokud máte rádi galaktické přenosy, létající stroje, které se vlivem různých gravitačních sil můžou rozlomit na půl a pokud se vám líbila Iluminae, tak tohle se vám bude líbit. A jen díky tomu, že nemá tak úžasné zpracování jako Iluminae, má o hvězdičku méně. Jinak jsou pro mě příběhově porovnatelné a dobré obě dvě stejně.

Celý příběh se odehrává v galaktickém prostoru, kde je možné všechno. Existují mini broučci, kteří mají mini jehličky a dokážou vám upravit tělo – no fakt, během pár aplikací se z tlustého stává štíhlý, nebo další vychytávka – vlasy, které si můžete nastavit tak, jak chcete vy – do kudrlin, měnit si barvu, aniž byste museli vysedávat dlouhou dobu u kadeřníka. Tohle bylo úsměvné a taky tím autorka dala najevo, jak daleká budoucnost tohle je a kam až sahá její fantazie.
Nemesis, Sidonie a Tyrus, tři hlavní postavy, které ovládají celý děj. Nemesis je diabolik, což znamená, že byla stvořena vědci, nemá duši a je to smrtící nástroj. Když se spojí s člověkem, tak jej chrání vždy a všude, za každých okolností, je schopen kvůli něj i zabít. Sidonie je něžná, křehká dívka, která se dokáže pořádně nakrknout, když se ji něco znelíbí a Tyrus je synovec nejvyšší hlavy pomazané, který by měl získat post svého strýce a být nejmocnějším mužem v galaxii. Těmto třem se spojí život v takové situaci, kterou by nikdo z nás, čtenářů, neočkával.

 Takto nějak si je představuji – Reese jako Sidonie, Megan jako Nemesis (tohle je dokonalost) a Chris jako Tyrus. 🙂

A jdeme dál. Celý příběh se odehrává v daleké budoucnosti a proto je zde hodně různých jmen, které nejsou obvyklá, různých pomůcek, jejiž jména pomalu ani přečíst nejdou a názvů, u kterých se můžete pozastavit. Ovšem, milovníci scifi se nad tímto pozastavovat nebudou, přijde jim to normální, přeci jen, éra Josefů Nováků je v trapu. 🙂 Aspoň u Diabolika.

Já měla žánr scifi vždycky za takový, který je „těžko“ uvěřitelný a čím více představivosti mi bude pracovat, tím lépe. A tady se mi to všechno splnilo. Je pravdou, že mi trochu vadila nevědomost, v jakém roce jsem se ocitla, co všechno se ještě kolem děje, ale myslím si, že částečně mi to vynahradil život v Chrysantemu, párty mladých lidí v kyberprostoru a podobné záležitosti.

Celou knihu jsem si užila, už jen přečtení za pár hodin je důkazem toho, že se jedná o opravdu čtivé a docela překvapující dílo. Protože některé události, které se staly, bych nečekala ani ve snech. Tím si mě autorka získala ještě více. Líbil se mi její styl popisu prostředí, ve kterém se nacházeli hlavní hrdinové i to, jak se věnovala důmyslným věcičkám, které obklopují jejich každodenní všední život.

Určitě doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy s trochou lásky z daleké budoucnosti. Diabolik se bude líbit.

Hvězdné hodnocení:

Děkuji Albatrosmedia.cz za zaslání recenzního výtisku a pokud si knihu chcete koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení a mějte se fajn!
Daramegan