Odkaz mrtvého kostelníka – Milan Růžička

Autor: Milan Růžička
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 278

Žádné tajemství nezůstane ukryto navěky, ani to, které střeží starý a umírající kostelník Havelka. Mladý knihkupec Mikuláš Kameník trpělivě vysedává u jeho lůžka a zapisuje zdánlivě nesrozumitelné útržky pohasínající paměti, ze kterých začíná být patrné, že souboj svedený na ochranu vzácné relikvie není u konce. Mikuláš navíc není jediný, kdo usiluje o odhalení důmyslné skrýše…

„Mikuláš se zatvářil velmi nelibě. Matematika málem pohřbila jeho gymnaziální studia a vzpomínky na všechny nezdary v oboru čísel byly ještě stále živé.“

Kdybych neviděla na knize jméno českého autora, tak bych nevěřila, že je to pravda. Tahle detektivka se může rovnat se světovýma. Bylo to pro mne vzrušující, záživné a nepředstavitelné. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo za vším stojí a líbilo se mi, jak autor schválně vynechával jména. I když hlavní postavy v příběhu už věděli, čtenář stále netuší a je napínán až do posledních chvil. Užívala jsem si ji od prvního do posledního písmene a místy jsem byla opravdu po… strachem, protože takoví magoři jsou všude. Skvělý počin! 🙂

Setkáváme se s hlavními hrdiny, kterými jsou Mikuláš a jeho přítelkyně Lucie. Ovšem nejdůležitější osobou je Maxmilián Havelka, strýček Mikuláše, který má tajemství a před svou smrtí jej musí svěřit někomu, komu věří a v hádankách podává po malých částech, celý příběh Mikuláši.
A Mikuláš se snaží rozluštit jak minulost strýčka, tak to, co by mělo být velkým pokladem. Ale bohužel není sám, kdo po všech informacích prahne a nejednou se dostanou s Lucií do totálního průseru problému.
Víc hlav, víc ví, proto jsou Lucie a Mikuláš správná dvojka, ale přece jen je to žena a v tu chvíli stojí Mikuláš proti přesile. Dochází k vraždám, krádežím, únosům, omámením a nevím, k čemu všemu a zdá se, že hádanka spolu se skrytým pokladem zůstane nevyřešena.

„To je můj konec, prolétlo Lucii hlavou a v ten okamžik vše kolem utichlo, pohaslo a ztratilo smysl. Šedivé šero vystřídalo temnotu hustou jako olej.“

S autory těchto původních českých detektivek jsem se už setkala. Ať už to byla paní Černucká, pan Cílek nebo právě autor této knihy pan Růžička, tak vždy je to zárukou dobrého detektivního příběhu. V některých je více humoru, v tomto například více vražd. Možná proto mě to tak bavilo, mám ráda mordy. 🙂
Opravdu jsem se u této knihy velice bavila a dokonce si všímala detailů, které jinak vypouštím. Je to strhující příběh, který přestanete číst, až když se dozvíte jak to všechno je, přitom je to napsáno krásně jednoduše, v krátkých kapitolách a tudíž se to dobře čte. K tomu připočítám kladné hodnocení za prolínání dvou dějových linií, přítomnosti s Mikulášem a Lucií a minulostí s kostelníkem Maxem a dostaneme z toho opravdu skvělý děj se super zápletkou. A k tomu trocha historie. Co víc by si člověk mohl přát.
Jsem opravdu spokojená a hlavně ráda, že jsem si ji mohla přečíst. 🙂

Tímto samozřejmě děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a všem milovníkům detektivek a českých autorů doporučuji zakoupit zde: koupit za skvělou cenu 🙂

Mějte se krásně,
Daramegan

Knižní novinky :)

Ahojte, hlásím, že mám nové knihy ve své knihovně. Dnes Vaše oči potěším čtyřmi recenzáky.Dva jsou z nakladatelství Brána, jednou Moba a jednou Omega. 🙂Tak jdeme na to. Jako první představím knihu od českého autora Milana Růžičky:

Milan Růžička – Odkaz mrtvého kostelníka
Anotace: Žádné tajemství nezůstane ukryto navěky, ani to, které střeží starý a umírající kostelník Havelka. Mladý knihkupec Mikuláš Kameník trpělivě vysedává u jeho lůžka a zapisuje zdánlivě nesrozumitelné útržky pohasínající paměti, ze kterých začíná být patrné, že souboj svedený na ochranu vzácné relikvie není u konce. Mikuláš navíc není jediný, kdo usiluje o odhalení důmyslné skrýše… 

Další knihou je 

Farma smrti od Lucy Veste
Anotace: Jednoho dne je nalezeno v Liverpoolu na schodech do kostela mrtvé tělo umučeného mladíka. Detektiv inspektor Murphy a detektiv seržantka Rossiová se pouštějí do vyšetřování, aniž tuší, kam je až může zavést. Nejenže se střetnou s lidmi, kteří se pomocí podivných experimentů snaží napravit svět, ale setkají se přímo s tím, který si o sobě myslí, že je ztělesněním samotné pravdy. S tím, kdo se rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Ovšem jeho cesta je lemována mnoha, až příliš mnoha mrtvými…

Od nakladatelství Brána mám ještě tento recenzáček:

Christine Trent – Dáma z popela
Anotace: Mrazivý příběh o smrti, která se před ničím nezastaví. Bude osud nezvratný? Jedině žena se železnou vůlí může uspět jako pohřební zřízenec ve viktoriánském Londýně, ale Violet Morganová je na svou živnost velice pyšná. Zatímco je její muž Graham zaujatý budováním jejich postavení ve společnosti, Violet se věnuje jejich pohřebnímu ústavu. Je empatická, velice znalá pohřební módy a více než smířená s rolí smrti v životě

A jako poslední, v nedávné době nakladatelství Omega dělalo konkurz na recenzenty omalovánek Cizinka. Já se přihlásila, protože mě to baví a hurá, zadařilo se.



Poctivě maluju, prokládám to čtením a celkově si krásně lenoším. 🙂

Co na mé novinky říkáte? Doufám, že z nich máte radost minimálně tak jako já a těšíte se na recenze. 

Láká Vás nějaká? Nebo jste četli či malujete?

Daramegan

Zrcadlení – Howard A. G.

Autor: Anita Grace Howard
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 432
Překlad: Magdaléna Stárková

Alyssa přežila maturitní ples i bitvu, která se kolem něj rozpoutala, akceptovala své šílenství a získala nadhled. Je teď rozhodnutá bojovat za oba dva své světy i lidi v nich. Chce zachránit všechny, které miluje. I když to znamená, že musí vyzvat Červenou královnu na závěrečný souboj vůle a intrik… 
V tomto díle se Alyssa a její otec vydávají do srdce magické země a chaosu, do Kdekolijinde, aby hledali Alyssinu matku a napravili vše, co se stihlo pokazit. Společně se Zachem a Morfeem musí zachránit Říši divů a odvrátit rozklad i zkázu, jež se zrcadlí v každém zrcadle na světě. Ale pokud uspějí a přežijí, opravdu je čeká šťastný konec?

„Morfeus nese mé bezvládné tělo do komnaty a pokládá ho do sněžných peřin. Na chvilku se zastaví, drahokamy se mu zbarví do bouřkové šedi, zatímco kolem nervózně pobíhá máma. Ta mi otírá krev ze rtů a roní nade mnou slzy zoufalství. Morfeus se raději stáhne a Šklíba visí vyděšeně ve vzduchu.“

Doufám, že autorka v nejbližší době napíše něco nového, protože tyto její knihy jsou dokonalou ukázkou toho, jak má fantazie a fungovat. Užívala jsem si každou větu a teď jsem naštvaná, že je konec.
Al nejen, že musí zachránit mámu, ale do nebezpečí se dostanou i její blízcí, jako je Zach a Morfeus a táta. Musí vynaložit všechny síly, aby nikoho z nich neztratila. I když, chvílemi se to zdá nemožné…

Tímto dílem spisovatelka zakončila sérii, která mě strhla všemi díly. Ovšem, troufám si říct, že co se týče popisu a představivosti o Říši divů, tak tento třetí díl byl nejdokonalejší, nejbarvitější. A dá se říci, že i nejzáživnější, protože jsme se dostali také do Kdekolijinde, kde je to snad stejně vzrušující jako v Říši divů.

A. G. Howard dokázala tímto dílem vygradovat celou sérii na maximum! Pořád člověk neví, jak to bude, jak to dopadne, přemýšlí nad nežádoucími účinky i nad rozhodnutími, které by bylo asi nejlepší udělat a nakonec nás Alyssa všechny převeze. Bravo! 🙂

Když se zmíním celkově o celé sérii, tak musím říct, že je to jedna z těch top, které si zaslouží mít své místo v mé knihovně. Nejen, že ráda sním, ale také pro to, že nic není černobílé. Vždy je více možností řešení a to se mi právě na této sérii líbí. A úplně nejvíc nejlepší je Morfeus. Já ho žeru už od prvního dílu, ale přijde mi, že v posledním je ještě dokonalejší než v předchozích (je to vůbec možné? – Ano, je!)

Rozhodně tuto knihu doporučuji všem. Bez rozdílu věku a pohlaví. Ovšem možná jedna podmínka tam je – musíme mít fantazii a chtít snít. Dokázat si představit, jak Říše divů funguje, koho tam potkáte a když se vžijete do stránek knihy a do popisů všeho možného, tak ji nebudete chtít zavřít – tak jako já. 🙂

Četli jste tuto sérii nebo se chystáte? Napište mi do komentářů 🙂

Mějte se krásně!
Daramegan

Pozoruhodná dobrodružství slečny Alethey Darcyové – Elizabeth Aston

Autor: Elizabeth Aston
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: LEDA
Počet stran: 384
Překlad: Jana Jašová

„Figginsová Salvatorovi Massettimu nevěřila, ani co by se za nehet vešlo. Byl to intrikánský, ďábelský cizinec, který nepřál Alethee nic dobrého, jenže ona byla tak uchvácená tím divadelním pozlátkem, že jí to vůbec nedocházelo. Dal jí sice už celkem slušné peníze, ale Figginsová pochybovala, že se od něj ještě někdy dočkají dalších. Až bude po představení a on nebude Aletheu potřebovat, nedá jí už ani vindru.“

„Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky,“ stojí v úvodu slavné Pýchy a předsudku. Co si ale má počít nebohá novomanželka v případě, že se z toho muže hned po sňatku vyklube násilník a arogantní hňup? Osmnáctiletá Alethea, nejmladší dcera pana Darcyho a Elizabeth, se tím nedá srazit na kolena. Ačkoli je to v Anglii krátce po napoleonských válkách věc neslýchaná, rozhodne se utéct a v mužském přestrojení se v doprovodu stejně převlečené komorné vydává přes půl Evropy – do Benátek, kde hledá pomoc u chápavé starší sestry Camilly.
Do města na laguně cestuje z Londýna i urozený třicátník Titus Manningtree, někdejší voják a politik, jehož „ženušky“ pranic nezajímají. Jeho cílem je vypátrat Tizianův obraz, který se jeho rodu ztratil za válečné vřavy. Když se v Paříži a poté i při nebezpečném přechodu Alp setkává s Aletheou, neošálí ho její převlek ani na chviličku. Tak jako v románech Jane Austenové však strnulé konvence a předsudky hravě zdolá kouzlo náklonnosti. Jakmile se na obzoru objeví rozzuřený choť, přispěchá Titus uprchlici na pomoc.

Když mi přišla tato kniha na recenzi, tak jsem o ní měla jasné představy. Tušila jsem, jaká bude, jakým směrem se bude ubírat, ale že bude až tak dobrá, to by mě nenapadlo. Hlavní hrdinku, Aletheu, jsem si zamilovala během pár stránek. A pak už se to s ní vezlo. Dokázala v té době „nemožné“ a vydala se sama, jen se svou služebnou, vstříc své světlé budoucnosti. Utíkala od nepříjemností, které se ji děly a vyřešila to jediným možným způsobem a pro příběh, naprosto dokonalým způsobem.
Díky její odvaze se zde setkáváme s mnoha humornými scénami. Jakmile se ovšem dostane do její kůže, otvírá se vám pusa údivem, jak to mohla osmnáctiletá slečna z „dobrých mravů“ zvládnout.
Autorka si velmi pečlivě pohrála jak s charaktery postav, tak s popisy okolí a stálo to za to.
Příkladem úžasného popisu je Aletheyino cestování přes Alpy. Měla jsem pocit, že pokud kouknu z okna, uvidím ty vrcholky taky.
Jedním z hlavních hrdinů příběhu je i Titus Manningtree a toho nesmím zapomenout zmínit, jelikož hraje důležitou roli a je to chlap na svém místě. I když ze začátku to tak vůbec nevypadá, ale člověk míní, čas mění a hlavně, nesmí se dát na první pohled. 🙂

„Titus si dopis pročetl ještě jednou. Alethein rukopis byl špatně čitelný, možná to naškrábala ve spěchu. Jenže to uvolněné, živé, nedokonalé písmo mu ji náhle jasně připomnělo. S úsměvem na rtech složil list a zazvonil na Bootlea.“
Celkově se mi kniha moc líbila, myslím, že každý, kdo bude tento příběh číst si zamiluje nejen Aletheu a Tita, ale musí si oblíbit i Figginsovou a lady Hermionu. Jak říkám, autorce se povedly opravdu všechny postavy, i ty nejprotivnější a nejzákeřnější jsou skoro až sympatické. 🙂
Doporučuji tuto knihu všem milovníkům Darcyho rodiny, romantickým duším a těm, kteří si chtějí příjemně odpočinout u krásného a milého příběhu v nádherném prostředí Anglie a Benátek.
Děkuji nakladatelství LEDA za recenzní výtisk a koupit si jej můžete přímo tady.
Chystáte se číst? Četli jste? Máte rádi Darcyho? 🙂
Daramegan

Odvrácená tvář lásky – Colleen Hoover

Autor: Colleen Hoover
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 338
Orig.název: Ugly love

Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností… Dvě jasně daná pravidla. Jak dlouho ale můžou fungovat v lásce?
Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí své zábrany.
Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu. Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc. Že chce porušit obě jeho pravidla: neptat se na minulost a nepočítat s budoucností.
Jenže Miles sám už si není jistý, jestli je dokáže dodržet. Protože láska je silnější než pravidla, sliby a odhodlání. I když její odvrácená tvář je tak děsivá…


“ Okamžitě mi dojde, že nedokážu vstát.
Moje rty zapomněly mluvit.
Moje paže zapomněly, že se při seznámení dvou lidí podává ruka.
Moje srdce zapomnělo počkat a seznámit se s tou dívkou dřív, než si začalo razit cestu ven z mého hrudníku, aby se k ní dostalo.“

Tak tato kniha se mi četla báječně. Colleen je autorkou pro mladé, o mladých a každý její příběh je svým způsobem dobrý. Každý svým zvláštním a ojedinělým způsobem.
V Odvrácené straně lásky se setkáváme s Tate a Milesem, Corbinem a Ianem a já se přiznám, že jsem si všechny hrdiny hned oblíbila.
Tate není žádné ořezávátko a nebojí se otevřít pusu a vyříkat si to s kým potřebuje, jde si za svým a nehraje si na žádnou chudinku. Corbin a Ianen jsou pro každou srandu a Miles…. To je kapitola sama o sobě. I když má hodně tragickou minulost, tak dokáže být přátelský a vlídný, i když chvílemi hodně majetnický. Ovšem není se co divit, v dnešní době… :))

Nebudu sáhodlouze popisovat, o čem kniha je a co se v ní dělo, protože bych mohla prozradit něco, co nechci. Tak vám jen napíšu – jestli máte chuť na sladké čtení, oddechové, s příchutí vášně a odvážných scén, tak tato kniha je ta pravá.


„Rozdíl mezi odvrácenou stranu lásky a krásnou stranou lásky je v tom, že ta krásná je mnohem lehčí. Jako by nadnášela život. Nadnášela vás. Nesla v náručí.“

Líbilo se mi, že autorka střídala kapitoly, jednou z pohledu Tate a jednou z pohledu Milese. Bylo to zábavné a v některých chvílích opravdu napínavé. Kolikrát jsem se přistihla, že jsem měla chuť otočit o kapitolu dál, abych věděla, jak to s tou danou osobou zrovna končí. :))
A musím ještě něco napsat. Je to jedna z mála YA knih, kdy mi některá postava neleze na nervy. A to je u mě zvláštní, vždy si najdu nějakou „oběť“ :)) Ale tady se paní Hoover opravdu podařilo napsat postavy s fajn charaktery. 🙂

Bylo to sladké čtení, které mě místy rozplakalo, místy rozesmálo a celkově se mi ohromně líbilo. Asi jsem už něco takového potřebovala a jsem ráda, že má oblíbená Colleen to opět zvládla na jedničku. Vlastně, pardon, na pětku (5*). :))

Už jste četli? Chystáte se?

Daramegan